V roce 2026, oslavuje Hurvínek své 100. narozeniny a jeho táta Spejbl má určitě velkou radost. Spolu tvoří nejslavnější českou loutkovou dvojici, která baví děti i dospělé už přes století. Jejich příběh je nejen kronikou loutkového divadla, ale i zrcadlem české společnosti. Od první republiky přes německou okupaci, socialismus až po současnost.

Zrození Spejbla
Spejbla přivedl na svět na podzim v roce 1920 v Plzni Josef Skupa (1892–1957). Loutku podle Skupova návrhu vyřezal Karel Nosek. Spejbl byl zamýšlen jako nespokojený učitel v fracích, s velkýma ušima, pleší a dřevěnými botami – chytrý, ale popletený bručoun, který se snaží držet krok se světem. Nejprve vystupoval s Kašpárkem v plzeňském divadle Feriálních osad.

V roce 1926 se Spejblovi narodil Hurvínek alias Hurvajz.
Menší loutku vyřezal Gustav Nosek a Skupa ji přijal s počátečním povzdechem: „Tos neměl!“ Brzy se z ní stal hyperaktivní, nezbedný kluk s culíkem, pohyblivýma očima a šlemi, který otce neustále přivádí do úzkých. První vystoupení Hurvínka se datuje na 2. květen 1926. Jména vymyslel údajně otec spolupracovníka Karla Kovala.

Sláva prvního loutkového divadla
Spolu se svým tatínkem Spejblem tvoří nejslavnější českou loutkovou dvojici všech dob – ikonický symbol generačního střetu, laskavého humoru a neuvěřitelné vitality, která baví děti i dospělé už přes celé století.

Úspěch dvojice byl tak velký, že v roce 1930 založil Skupa v Plzni první profesionální loutkové divadlo v Československu – Divadlo Spejbla a Hurvínka.
V tom roce 1930, 19. dubna, se narodila i Mánička a Žeryk.
Soubor jezdil na turné, nahrával desky a rozhlasové pořady. Skupa sám oběma postavám propůjčoval hlas: hluboký bas pro Spejbla a fistuli pro Hurvínka.

Během německé okupace (1938-1945) se divadlo stalo symbolem odporu.
Skupa byl v roce 1944 zatčen za protinacistickou propagandu, loutky zabavilo gestapo a uložilo do trezoru. Po válce se soubor přestěhoval do Prahy, kde působí dodnes v Dejvicích.

Po Skupově smrti v roce 1957 převzal hlavní roli Miloš Kirschner (1927–1996), který postavy zjemnil a přidal filozofičtější rozměr.
Spolu s manželkou Helenou Štáchovou (Mánička) a dalšími vytvořil desítky nahrávek, Večerníčků a scén, které dodnes patří k nejoblíbenějším. Humor je zde plný slovních hříček, přísloví, nedorozumění a laskavé generační konfrontace.

Spejbl a Hurvínek přežili desítky let, změny režimů i módních vln.
Jejich humor zůstává nadčasový – dialogy generací, kde tatínek bručí a synek rebeluje, rezonují i dnes.
Divadlo S+H patří k nejstarším profesionálním loutkovým scénám na světě a české loutkářství bylo v roce 2016 zapsáno na seznam UNESCO.

Rok 2017 byl v mnoha ohledech pro Divadlo S+H zlomový.
Do divadelního nebe odešla Helena Štáchová (22. 3. 2017) a divákům se poprvé představila již čtvrtá generace interpretů.

Ředitelkou divadla se od 1. 7. 2017 stala jeho dlouholetá dramaturgyně Denisa Kirschnerová.
Historicky prvním uměleckým šéfem divadla se v roce 2021 stává herec, výtvarník a loutkář David Janošek.
V roce 2022 rodinka poprvé promlouvá novými hlasy, mladých a talentovaných členů souboru. Interpretem Spejbla a Hurvínka je Martin Trecha, interpretkou Máničky i paní Kateřiny je Jana Mudráková.

Století Hurvínka
K 100. výročí Hurvínka prošlo divadlo v Dejvicích rozsáhlou rekonstrukcí, připravuje nové premiéry, výstavy, CD i speciální akce. Spejbl s Hurvínkem tak vstupují do druhého století svěží, moderní a stále stejně neodolatelní.

Jak říká Hurvínek: „Tatínku, ty jsi ale ňáký…“
A Spejbl bručí: „No jo, no jo…“
Sto let a pořád to funguje. Děti se smějí a smějí a smějí…

Klasické hlášky: Jak Hurvínek do lesa volá, tak se Spejbl ozývá

Spejbl: „Hurvínku, dej rybám novou vodu!“
Hurvínek: „A proč? Vždyť tu minulou ještě nevypily.“

Hurvínek: „Ona mne snesla kukačka, tati?!“

Spejbl: „Hurvínku, jak jsi mohl napsat myš s měkkým i!“
Hurvínek: „No kuličkovým perem, tatí…“

Hurvínek: „Tatínku, kdy je půlka víc než celek?“
Spejbl: „To přece nikdy!“
Hurvínek: „Ale jo! Když si půlku dortu rozdělíš s kamarádem, tak máš půlku, ale kdybys ho snědl celý sám, tak bys byl nemocný!“

Hurvínek: „Kráva mužského rodu je vůl.“
Mánička: „Jůůů.“

Spejbl: „Něco pořádného skloňuj, kočku například!“

Spejbl: „Já neříkám, že kvoknu, já povídám, že k oknu se máte postavit.“

Hurvínek: „Tatínku, co má díry a přitom drží vodu?“
Spejbl: „No… houba?“
Hurvínek: „Ne! Řešeto!“
Spejbl: „Ale řešeto vodu nedrží!“
Hurvínek: „Drží – když je zmrzlá!“

Hurvínek: „Tatínku, ty jsi ale ňáký…“
Spejbl: „No jo, no jo…“

Hurvínek (při rozcvičce): „A zdechneme.“ (na Spejblovo „A vydechneme…“)

Spejbl: „Protažená holubice, vystrčená do světnice.“

Hurvínek: „Asi šedesát kilometrů za týden.“ (na otázku o rychlosti auta)

Hurvínek: „Tatínku, co je zelené, visí na stěně a píská?“
Spejbl: „No… to nevím.“
Hurvínek: „Sleď!“
Spejbl: „Ale sleď přece není zelený a nepíská!“
Hurvínek: „No, já jsem ho namaloval na zeleno a přidal píšťalku!“

Spejbl: „Tady by mělo být jezero nějakýho Máchy.“

Spejbl: „Hurvínku, ty létáš?“
Hurvínek: „No jasně, tatí. Vždyť jsem si přivázal na záda dvě velký křídla!“
Spejbl: „A kam letíš?“
Hurvínek: „Dolů ze schodů…“

Hurvínek: „Tatínku, ty máš dneska štěstí!“
Spejbl: „Proč?“
Hurvínek: „Protože jsem ti nerozbil tvůj oblíbený hrneček… ještě!“

Hurvínek: „Šmankote, ZA CO???“

The post Spejbl a Hurvínek: Sto let jedinečných českých loutek first appeared on Čítárny.

Stala se hlavní hvězdou a vypravěčkou oblíbených dětských večerníčků ROZMARÝNEK (1953), KLUK A KOMETA (1964), POHÁDKY NA PŘÁNÍ, KUŤÁSEK A KUTILKA a pořadů a pohádek (VLAŠTOVKA, HRAČKY NAŠÍ KAČKY, ŠTĚPÁNČINY KORÁLKY, POHÁDKY Z TISÍCE A JEDNÉ NOCI, BUDULÍNEK A MANDELINKA či BEZVOUSÁK A PRINCEZNA KAMILA).
Sama byla dramaturgyní večerníčků, např. POHÁDKY NA PŘÁNÍ, NA NÁVŠTĚVĚ U SPEJBLA A HURVÍNKA, ZNOVU U SPEJBLA A HURVÍNKA i pohádek ZLATÁ PŘADLENA (1975), O VELKÉM NOSU (1983) či O CHAMTIVÉM STRAŠIDLE (1985) a spoluscenáristkou (AHMED A HAZAR).

Štěpánka Haničincová (30. září 1931– 27. října 1999)
Dětství neměla malá Štěpánka příliš radostné a bylo zatíženo těžkými rodinnými poměry a bohužel i několika tragédiemi. Vystudovala obchodní školu, v sobě však cítila touhu stát se herečkou. Nastoupila na herecký obor DAMU, ale po dvou letech přešla na obor dramaturgie a absolvovala v roce 1955. Své jméno získala po prvním sňatku s hercem Petrem Haničincem (1930 – 2007). Později byla ještě dvakrát vdaná za režiséra Jana Valáška st. (1926 – 1968), s nímž měla syna Jana Valáška ml. (*1958) a od roku 1971 za herce Jana Přeučila (*1937). V roce 1953 byla vybrána pro moderování dětských pořadů. Dlouhá léta v Československé televizi působila nejen jako moderátorka a herečka, ale i jako scenáristka a dramaturgyně.

Největší popularitu ji však přineslo moderování zábavných dětských pořadů MALÝ TELEVIZNÍ KABARET (1977) a STUDIO KAMARÁD. Často vystupovala s oblíbenými loutkami Čertíkem Bertíkem, medvídkem Emánkem, Kačenkou nebo Kuťáskem a Kutilkou. Řada těchto výstupů (např. z MALÉHO TELEVIZNÍHO KABARETU) vyšla na gramofonových deskách a kazetách. Byla rovněž vyhledávanou rozhlasovou herečkou, vypravěčkou a autorkou dramatizací pohádek („Se Štěpánkou za pohádkou“, „O neposlušných kůzlátkách“, „Budulínek a Mandelinka“ nebo „Hastrmanní princeznička“).

V 50. letech se díky svému druhému manželovi Janu Valáškovi dostala i do československé hrané kinematografie. V jeho studentském filmu V ULICI JE STARÝ KRÁM (1955) byla studentkou Mirkou Jelínkovou, v dětské komedii KOUZELNÝ DEN (1960) učitelkou. Mj. si zahrála učitelku v mateřské školce ve Vošmikově dětské HONZÍKOVĚ CESTĚ (1956), jež byla natočena podle oblíbené dětské knížky Bohumila Říhy. Ve filmu se zjevila naposledy v krátkém absolventském snímku studenta FAMU Jaromíra Borka GAMBIT (1964) a v krátké hrané mystifikaci POD PRAHEM (1999) Martina Krejčího.
Zdroj: CSFD,Jarda “krib” Lopour

{youtube}RiP3KYnToAE?si=mv6H1v7fXqwcJeng{/youtube}

The post Štěpánka Haničincová a čertík Bertík. Vzpomínka na oblíbenou moderátorku dětských pořadů first appeared on Čítárny.

Nevzpomínám si, že by Spejbl a Hurvajz nebo dokonce Mánička hovořili slovensky. Byly to české loutky a tak mluvily česky i na Slovensku. A nikdo s tím neměl problém. Pamatuji si, že v mém dětství byly televizní večerníčky jak slovensky, tak česky. Nemohu ale říct, že by mě ty dva jazyky deformovaly, naopak velice mi pomohly.

Časy se ale mění a stupidita se prosazuje.
Velmi udivuje slovenský zákon, který nařizuje, že všechny pořady v TV pro děti do 12 let, musí být ve slovenštině.
Dokonce i české večerníčky. Skončit s tímto naprostým nesmyslem se pokusila Slovenská televize v srpnu 2005.

A jak dopadla?
Po třech dnech musela STV stáhnout z vysílání slavný český večerníček s postavičkami Spejbla a Hurvínka, kteří, k překvapení všech slovenských dětí, mluvili česky. Jaká hrůza! Přišlo hned několik stížností od tzv. “poctivých” slovenských občanů a STV hrozí dokonce i pokuta.

Ale už v roce 2014 veřejnoprávní stanice RTVS dostala pokutu od tamní licenční rady za to, že příběh o Spejblovi a Hurvínkovi odvysílala v češtině.

A v roce 2018 slovenský parlament odmítl návrh části opozičních a nezařazených poslanců, aby televizní stanice v zemi mohly vysílat české pohádky a další televizní pořady pro děti do 12 let v češtině. Předlohu novely zákona o státním jazyku při hlasování podpořilo jen 49 ze 140 přítomných poslanců.

A tak nevím, kde to Slováci žijí a kam vede jejich národní hrdost nebo co to je. Všichni sice víme, kdo takové věci vymýšlí, ale snad už by s tím někdo na Slovensku mohl něco udělat.

Ale abych byl spravedlivý. V Česku takový poblblý zákon není, ale pokud bych si měl vzpomenout, kdy jsem viděl naposledy v TV pořad pro děti ve slovenštině, asi bych marně pátral v paměti. Nebo vy ne?
Takže lidská hloupost tentokrát ryze československá.

V roce 2018 se vzájemná znalost jazyků zmenšila dost podstatně.
Rozhlasové stanice na Slovensku musejí od dubna 2016 dodržovat minimální podíl slovenských skladeb ve vysílání.
Televizní pořady určené pro děti do 12 let včetně oblíbených českých pohádek musejí být na Slovensku dabovány do slovenštiny.
Ze zákona o státním jazyku mají výjimku pouze české celovečerní filmy.

The post Spejbl a Hurvínek nemluví na Slovensku česky. Zákon to stále zakazuje first appeared on Čítárny.