Často si připomínáme Ivu Hercíkovou, tuto všestranně talentovanou spisovatelku, jako autorku velmi povedených a oblíbených pohádek.
První vydání obrázkové knížky O štěňátku zachycuje roztomilé štěňátko ve zcela nových dobrodružstvích, např. Jak začal padat na dvorku sníh nebo Jak štěňátko navštívilo anděla. Kniha navazuje na legendární příběhy zvědavého štěňátka, které v roce 1960 proslavil animovaný film Zdeňka Millera Jak sluníčko vrátilo štěňátku vodu.

Nové příběhy zvědavého štěňátka
Zvědavé štěňátko, známé z animovaných filmů Zdeňka Milera, se spřátelilo se všemi zvířátky na dvorku domu, u kterého žilo. Stále je neobyčejně zvídavé. Začne padat sníh a štěňátko by rádo lyžovalo. Zkusí to, a hned se rozhodne, že uspořádá na dvorku lyžařské závody.
S příchodem jara pak s chutí připraví zvířátkům olympiádu. Štěňátko objeví také svého anděla strážného a ten ujistí podnikavého pejska o své náklonnosti. Talentovaná výtvarnice Magda Veverková je pokračovatelkou známého významného českého výtvarníka Zdeňka Milera.

Ideální pro první čtení.
V knize naleznete tyto pohádky:
JAK ZAČAL PADAT NA DVORKU SNÍH
JAK ŠTĚŇÁTKO POŘÁDALO LYŽAŘSKÉ ZÁVODY
JAK ŠTĚŇÁTKO NAVŠTÍVILO ANDĚLA
JAK ŠTĚŇÁTKO PŘIPRAVILO OLYMPIÁDU
JAK SE ŠTĚŇÁTKO VYDALO NA CESTY

Iva Hercíková (1935 – 2007)
je autorkou dvaadvaceti románů a novel, několika scénářů a televizních a rozhlasových her. Její prvotinu Pět holek na krku, přeloženou do řady jazyků, úspěšně převedl v roce 1967 na filmové plátno režisér Evald Schorm. Zfilmovány byly i další romány a povídky. Mnohé tituly se staly bestsellery, především Hester aneb O čem ženy sní či Pavouk, který kulhal, Vášeň, Touha, Klára, holub růžový, Lékař duší a zvířat a jiné. Iva Hercíková byla všestrannou autorkou, málokdo tuší, že se věnovala i psaní pohádek. V knize O štěňátku navázala na legendární příběhy o zvědavém štěňátku a napsala několik nových pokračování.

V roce 1986 spisovatelka z politických důvodů emigrovala s manželem do Spojených států, kde nejprve žili na Floridě a potom deset let na Manhattanu v New Yorku. Iva Hercíková dál psala česky a také se nikdy nevzdala českého občanství. Po roce 1989 žila vždy několik měsíců v Praze, ale kvůli manželově povolání se do České republiky vrátila definitivně až v roce 2000 a střídavě bydlela v Praze a v Harrachově. Zemřela v roce 2007.

Ukázky z knížky

JAK ZAČAL PADAT NA DVORKU SNÍH

Nastala zima, přišly plískanice, obloha byla stále zatažená, na dvorek nezasvítilo sluníčko, v noci nezazářil měsíček, ba ani hvězdička se nemihla. Štěňátko mělo mizernou náladu a každý na dvorku s ním. Co se dá dělat v takové slotě? Slepice nervózně pokvokávala, zrní jí padalo do bláta a kuřátka zlobila, protože nesměla běhat venku. Koza zadumaně koukala ven na rybník. Že se kachně a kačerovi chce namáčet! Telátko si hovělo ve chlévě pěkně v suchu a pozvalo k sobě spoustu ptáčků a dalších kamarádů, kteří měli v hnízdech či pelíšcích mokro. Smutně si pozpěvovali:

Ach kde jsi sluníčko
na zemi blátíčko
zebou nás nožičky
malí jsme maličcí…

Ale moc se jim do zpívání nechtělo, pospávali, a když se probrali, zajímali se jen, co kde slupnout.
I štěňátko se na ně přišlo podívat, ačkoliv mělo v boudičce sucho a teplo. Ale nudilo se. Běhat se nedalo, skákat se nedalo, jakou čertovinu vymyslet?
„Taková šeredná zima, to nikde jinde není,“  zakrákala vrána. „Všude ve světě padá bílý snížek, děti lyžují a zahazují rohlíky namazané máslem. Jen u nás doma je takovéhle psí počasí!“
„Opravdu nevím, proč tomu říkáš psí počasí,“ zamračilo se štěně. „Myslíš, že my pejsci z něj máme radost? Vždyť do takového počasí by ani psa nevyhnal! Tak proč psí počasí?“
„Co ty o tom víš, jsi ještě mrňous,“ hájila svou vrána. „Psí počasí, psí počasí!“
„Kozí počasí se určitě neříká, “ ozvala se koza a radostně zamečela. „Kozí nééé, kozí nééé, kozí nééé.“
„Jen se nevytahuj! Slepičí taky ne!“
A překřikovali se. Telecí ne, búúú, ptačí ne, cvrlik, cvrlik, holubí také ne, húú a húú, ba ani kočičí, mňau, mňau. Kdo to kdy slyšel, kočičí počasí?
Štěňátko bylo smutné. Přišlo si sem hrát, a oni se mu smějí. Venku se ještě víc zatáhlo, zvonilo poledne a obloha tmavla. Proč jen vrána začala s tím, že je všude jinde líp? Že ti do tlamičky padají rohlíky namazané máslem? Rohlík namazaný máslem – znáte něco lepšího? Možná ještě buřtík nebo řízeček… Ale dalo by všechny dobroty za to, kdyby mohlo běhat po trávě. Nebo aspoň půlku dobrot…
Podívalo se ven a strnulo. Co to je? Nějaké kouzlo? Kdo to udělal? Štěňátko ještě zimu nezažilo, a tak sníh znalo jen z vyprávění, představit si ho neumělo. Ale tohle pápěří, bílé a lehounké, to přece musí být sníh. Třpytí se, jiskří – a je hrozně studený!

The post Legendární pohádky o štěnátku napsala pro generace dětí Iva Hercíková first appeared on Čítárny.