Hrajicí, zpívající básník pro děti i skvělý resesita pro dospělé. Jeho nadčasové rýmovačky a poezie jsou stále aktuální, i když původně zesměšňovaly úplně jinou totalitu. Jediný autor a chartista, který byl potrestán titulem “Dosud žijící národní poklad” od ministra kultury Pavla Dostála leta páně 1998.
Inspiroval Jaroslava Pacovského a Jiřího Šebánka k napsání seriálu Bob a Bobek. Autor nejpopulárnější písničky z filmu Věry Plívové-Šimkové Přijela k nám pouť (1973, knižně 1977) a tak dále, a tak dále… Bavil celé generace.

K jeho šedesátinám vyšel tento mimořáný výběr textů k písním Sviňte to svinstvo!

Jak mi dupou králíci

Ptáš se jak mi dupou králíci
Skvěle — pojď si poslechnout
Sevřeně
v trojstupu
obcházejí chalupu
smělý úsměv na líci
Tak mi dupou králíci
Ptáš se jak mi dupou králíci
Skvěle — pojď si poslechnout
Stejný krok
Stejný vous
každý láskou by tě kous
v očích žár a pevný cíl
Tak mi dupou králíci
Dámy a pánové… vážení čtenáři… Vítám vás
starým jihočeským
pozdravem: „Něch vám dupá zajáce…!“
Jejich uši
možná tuší
více nežli
ti oči napoví
Formaci svou
neporuší
No zkrátka už jsou
takoví
Zoceleni jsou i v duši
ve své duši králíčí
Bubny zní
a srdce buší
kroky duní v jehličí…
„Jen pro ten dnešní den stojí za to žít…“
Wenn du fragst mich: Wie meine Kaninchen
Wie maschieren: Eins, Zwei, Drei
Durch und Quer
Nicht Allein
Über alle Schweinerei
Nach Berlin und nach München
So maschieren Kaninchen
Jejich uši
možná tuší
více nežli ti oči napoví
Formaci svou
neporuší
No zkrátka už jsou takoví
Zoceleni jsou i v duši
ve své duši králičí
Bubny zní a srdce buší
Kroky duní v jehličí…
„Tancuj a vykrůcaj… len ma nezrůcaj“
If you ask me how my rabbits go
Very lively… listen up
Nice and tight
Front to back
They surround their little shack
With a bold smile on each face
That’s how rabbits win the race
„Kupředu levá… a zpátky ani krok“
Kak šagájut naši króliki
Vjérno chočeš ty uznať
Pjérvyj rjad
Vtaroj rjad
I šagájet jich atrjad
Slovno vot kak malčiki
Tak šagájut króliki

Bodal Hamlet do stěny

Bodal Hamlet do stěny
Bodal do přístěnku
Nůž byl pěkný kostěný
Nůž měl ostrou střenku

Bodal Hamlet do stěny
Bodal Hamlet kudlou
Pak omýval pohledy
stěnu krví zrudlou

Bodal Hamlet do stěny
Bodal… bodal… bodal
Nůž byl pěkný kostěný
Nemám co bych doda

Zpívejte volové

Zpívejte volové
a buďte stateční
před vámi otvírá
se brána jateční

Budete zajati
stavěni do latí
Budete stříleni
bosí a nahatí

Skončily pastvinky
a tance kolové
pasáků svačinky
a lásky chvilkové

Zpívejte volové
tak jako ve svátek
i slunce hladové
teď pálí do jatek

Tři metry krychlové
s kostmi a bez kostí
zpívejte volové
s citem a radostí

Dříve než olovo
srdcem vám proletí
zpívejte volové
v posledním objetí

Bez lží a bez díků
přehlušte volové
i kýče slavíků
i rány dělové

Zpívejte volové
důstojně dojati
Věkoví dubové
nad vámi košatí

Zpívejte volové
a buďte stateční
řezník si obléká
košili sváteční

Vesmír se točí dál
jak velký kulečník
nikdo vám nevydal
jízdenku zpáteční

Zítřek už nebude
Skončil čas pastorál
v polévce pro chudé
Myslete na chorál

Zpívejte volové
Naplň se osude..

Ani na krok milé dítě

Ani na krok milé dítě
nevzdaluj se realitě
Nemáš nárok ani na krok
jinak ona zahltí tě
Na procházce v chatě v bytě
jindy na univerzitě
Ani na krok milé dítě
nevzdaluj se realitě

Snílek jen po realitě
neplodně a marně touží
Po kvantitě po kvalitě
jak se jedna v druhou hrouží
Ty si chraň svou realitu
v bavlnce či v igelitu
Přijde chvíle milé dítě
kdy zas ona ochrání tě

Má své sítě rozestřeny
mezi muže mezi ženy
jimi dítě chytí si tě
poradí si s námi všemi
Zjevená a jindy skrytá
vždycky ale zákonitá
když nás každé ráno vítá
v tom je její vitalita

Realita kamelota
který křičí: „Právě vyšla…!“
Realita ze života
i když někdy trochu šišlá
i když někdy trochu koktá
Neboj se jí až tě potká
Ona sama milé dítě
impuls dá… i zastaví tě

Už není to co bývalo

Už není to co bývalo
když byl Bill Buffalo
Už není to co bývalo
když byl Buffalo Bill
Pilo se a zpívalo
„džin džin“ zpívalo
Pilo se a zpívalo
když byl Buffalo Bill

Cválalo se nocí k ránu
Z dýmky míru Indiánů
z té dýmky indijánské
se „baf baf“ bafalo
když byl Bill Buffalo
když byl Buffalo Bill
I bláto jinak čvachtalo
„čvach čvach“ čvachtalo

I bláto jinak čvachtalo
když jel Buffalo Bill
Pak bez uzdy se líbalo
„mlask mlask“ líbalo
Pak bez uzdy se líbalo
když Bill se zazubil

Cválalo se nocí k ránu
Z dýmky míru Indiánů
z té dýmky indijánské
se „baf baf“ bafalo
když byl Bill Buffalo
se „džin džin“ zpívalo
a „čvach čvach“ čvachtalo
a „mlask mlask“ líbalo
když byl Buffalo Bill

A hrůzou jak se jektalo
„cvak cvak“ jektalo
A hrůzou jak se jektalo
když blížil se ten Bill
I po tmě dostal padoucha
„pif paf“ a do ucha
Po tom dnes ani potucha
jak statečně se bil

Cválalo se nocí k ránu
Z dýmky míru Indiánů
z té dýmky indijánské
se „baf baf“ bafalo
když byl Bill Buffalo
se „džin džin“ zpívalo
a „čvach čvach“ čvachtalo
a „mlask mlask“ líbalo
a „cvak cvak“ jektalo
A „pif paf“ a do ucha

Už není v co se doufalo
„douf douf“ doufalo
Už není to co bývalo
Jen kolt nám po něm zbyl

Sviňte to svinstvo

Sviňte to svinstvo
Sviňte to svinstvo
Sviňte to svinstvo z Bornea
Sviňte to svinstvo
Sviňte to svinstvo
Tohle se přece nedělá
Sviňte to svinské porno
Nebude nikdy vzorno
Sviňte to svinstvo z Hongkongu
Sviňte tu svinskou sexbombu

Přichází k nám známý pornoman
Má už jistě nárok na román
Dívčí kolej noci probděla
nad tím jeho pornem z Bornea
Je to známý pornomaniak
Román končí ani nevíš jak
Celá dívčí kolej omdlela
nad tím jeho pornem z Bornea

Sviňte to svinstvo
Sviňte to svinstvo
Sviňte to svinstvo z Djakarty
Sviňte to svinstvo
Sviňte to svinstvo
Nekazte vlastní caparty
Sviňte to svinstvo z Jávy
při kterém tělo dáví
Sviňte to svinstvo z Bagdádu
co duši vede do pádu

Přichází k nám známý pornoman
Donchuán už dávno překonán
Casanova ztrácí renomé
v historii hříchu odporné
Pornoromán zrádně zahájen
provází nás nočním Šanghajem
Kalkatou a taky Karáčím
ale dál už čísti neráčím…

Sviňte to svinstvo
Sviňte to svinstvo
Sviňte to svinstvo z New Yorku
Sviňte to svinstvo
Sviňte to svinstvo
co proniká až do morku
Sviňte to svinstvo z Moskvy
při kterém pustnou mozky
Sviňte to svinské porno
Ať můžem hlásit „Storno!“

Na šibenici s opicí

Na šibenici… na šibenici… na šibenici
s opicí
Na šibenici… na šibenici… na šibenici
s opicí
Vedou ji všici… vedou ji všici
rozkvetlou jarní ulicí
Na šibenici… na šibenici
na šibenici s opicí

Šel stary Magdon
z Ostravy domu
a cestou potkal King Konga
V mondennym tričku
šel pro Maryčku
snad že ju k lásce uonda

„Zučtujem spolu“

řek starý Magdon
a napřah na něj kladivo
King Kong ho vytrh
a řek mu „pardon“
a pak ho pozval na pivo

Naši banici… naši banici… naši banici
z Ostravy
posilaji si… posilaji si… pod zemi tiche
pozdravy
Naši banici… naši banici… malinci ba i
velici
žadaji svorně… žadaji všici
na šibenici s opici
Na šibenici… na šibenici… na šibenici
s King Kongem
který nam normy trha a niči svým obrovitym
vykonem
S učni ve škole… dole ve štole… A večer zase
v posteli
Opice hnusna na žensky vkus ma
samy sa na ňu teteli

Naši basnici… naši basnici… naši basnici
ze Svazu
spisovatelu… spisovatelu… odsuzuji všech
podrazu
Naši basnici… naši basnici… okresni krajšti
centralni
Na šibenici… na šibenici… na šibenici
King Konga veršem dopravi

Otváraj svoje oči
Kukaj sa ty hlupa
Už visi na špagatě
Už sa na ňom hupa

The post Sviňte to svinstvo! Výběr toho nejlepšího Jana Vodňanského first appeared on Čítárny.

Jan Vodňanský (19.6. 1941 – 10.3. 2021) je tvůrce, pro něhož byl dětský divák rovnocenným partnerem. V posledních letech vydal několik knížek veršů pro děti, vydává pro ně také písničky, které vyšly jako CD pod názvy: Splašil se kůň na šíř, Popletený svět a Písničky z Kouzelné školky. Text jedné z písní Moje tužka ušatá tvoří také základní osu stejnojmenné knížky, kterou vydalo nakladatelství Mladá Fronta s veselými ilustracemi Miloše Nesvadby.

Hra se slovy – tak tomu jsem byl tak nějak geneticky vystaven. Od dětství, ještě než jsem uměl psát nebo číst, tak jsem se už víceméně inspiroval zvuky slov, jímž jsem ještě vůbec nerozuměl. Ta hra se slovy mě provází dodnes v nejrůznějších slovních hříčkách, které mě budí ze spaní, které mě nutí vytahovat zápisník a tužku třeba uprostřed masové hromadné dopravy, kdy se nemohu ani pohnout a musím si třeba rukou vytáhnout zápisník a zuby si vytáhnout tužku, abych si zapsal nápad, který je už jen jednou a nikdy se nevrátí, když není zaznamenán.
Jan Vodňanský, ČT 2007

V knížce říkánek o zvířátkách, obyčejných i neobyčejných věcech se spojuje dvojí hravost – Jan Vodňanský si hraje se slůvky přibližuje zvířátka a věci dětem v situacích, které jsou veselé, ale přitom i dokáží o nich leccos vypovědět. A Nestor našich kreslířů Miloš Nesvadba opět dokázal, že jeho kresby mají pro děti půvab a přitažlivost.

Veselé a hravé říkanky pro nejmenší, které vyprávějí o klokanech, krajtě, tygrovi a slonu, ale taky třeba o hodinkách, bublanině, bublinkách, lepidle nebo budíku, zvednou náladu malým i velkým!

Jan Vodňanský / MOJE TUŽKA UŠATÁ / Ilustroval Miloš Nesvadba / Praha : Mladá fronta, 2007

UKÁZKA Z KNÍŽKY:

Moje tužka ušatá

Moje tužka ušatá
poskakuje sem a tam
Buďto píše nebo kreslí
neptá se mě vůbec jestli
může papír počmárat
proto tužku svou mám rád

Buďto čmárá nebo píše
zvířata i jejich skrýše
kreslí když ji napadnou
květy které nezvadnou

Moje tužka všeho schopná
včera vyskočila z okna
vyvolala paniku
rejdila po chodníku

Moje tužka ušatá
poskakuje sem a tam
Tuhu má a taky uši
všechno slyší nebo tuší
láká kluky děvčata
Moje tužka ušatá

The post Moje tužka ušatá poskakuje sem a tam. Jan Vodňanský zpívá básničky pro malé děti first appeared on Čítárny.

Krátký, leč inspirativní rozhovor se spolutvůrcem králiků z klobouku, spisovatelem, zpěvákem a showmanem (sám se tak nazývá) Janem Vodňanským (19.6. 1941 – 10.3. 2021), který byl ministrem kultury Pavlem Dostálem v roce 1998 potrestán za dlouholetou básnickou tvorbu pro děti titulem “Dosud žijící národní poklad”.

Jak vás tak sleduji, přijdete mi občas ještě i dnes jako nějaký mladý student anebo recesista.
Copak já, akorát že u mých vrstevníků to občas narazí na nepochopení.

Svými písněmi jste pomohl řadě českých filmů, pro mou generaci se ale staly nejpopulárnější písničky ze snímku Věry Plívové-Šimkové Přijela k nám pouť (1973, knižně 1977) – třeba ta o Žluťáskovi… Zachytil jste však už tehdy vůbec svůj vliv, jímž jste nás-děti zasáhl?
Leda z recenzí. Víte, to už mnohem víc hřeje mé autorské srdéčko, když se mnou zpívají ty dnešní děti Když jde malý bobr spát nebo Dejte mi pastelku, nakreslím pejska, a jsem rád, že s nimi pějí i maminky, které ty písničky už taky znají odmalička – ze zpěvníčků a čítanek.

Inspiroval jste opravdu Jaroslava Pacovského a Jiřího Šebánka k napsání seriálu Bob a Bobek, když jste jim zasílal Jiránkovy králičí péefky? Zdá se, že za nejoblíbenějším večerníčkem vykukuje vaše písnička Jak mi dupou králíci!
Ano. Myslím, že se tato vývojová verze dá i prokázat. Oba králíci z pera Vladimíra Jiránka se totiž poprvé objevili na plakátu k našemu programu Králíci pokusný (1974), načež jsem je angažoval na péefky a posílal kamarádům, což byli i budoucí autoři Boba a Bobka.

Dne 18. 10. 1977 jste podepsal Chartu – a riskovat spolupráci se signatářem šlo posléze leda pod záminkou, že má v čítankách pro třetí třídy už zmíněnou báseň Dejte mi pastelku, nakreslím pejska. Jak se cítí čítankový chartista?
Tož u besed s žijícím čítankovým autorem byla ta básnička v té vypjaté době docela přijatelným alibi. Proč by si nepozvali autora na besedu, když ho ještě nevyhodili z čítanek? Taková praxe vyhazování z knih ovšem vládla v padesátých letech. Na školách, jak asi víte, dětem rozdali žiletky a musely vyřezávat stránky. Asi se však hodně dětí pořezalo, takže v osmdesátých letech už ten akt neobnovili – a já v těch čítankách zůstal. A tak jsem mohl i občas besedovat s publikem. Jenže idyla to stejně nebyla. Hodně pořadatelů se i tak bálo.

{youtube}V6PUnzWIzNU{/youtube}

Nicméně doba se hnula a třeba roku 1991 jste už přednášel v Americe (Iowa) tvůrčí psaní. V čem tkvěla struktura vašich přednášek?
Tvůrčí psaní jsem měl přednášet hlavně na svojí vlastní tvorbě – a v kontextu alternativní kultury let šedesátých až osmdesátých. Kromě toho však jsem tam byl i předváděn jedním studentem bohemistiky, který překládal moje písňové texty do angličtiny a snad na mně dokonce dělal zápočet nebo co. I demonstroval dosud žijícího autora jako živou názornou učební pomůcku. Moje čistě přednáškové angažmá však brzy překročilo svůj rámec. Z informací, které o mně předběžně získali, se dozvěděli, že jsem hrající-zpívající autor, a protože něco podobného tam ještě neměli, vyzvali mne, abych si to zkusil hezky anglicky v jejich kabaretu. Zpíval jsem tam tedy poprvé i překlad písně Jak mi dupou králíci a pak jsem u tabule přednesl úvahu o psychodramatu. Improvizovat ten výklad v angličtině bylo sice poněkud náročnější, ale tu a tam se ozval smích i na místech, kde zvoníval u nás.

Foto: archiv Jana Vodňanského / Jan Vodňanský demonstruje. Rok 2006.

5. 11. 1998 vám udělil Pavel Dostál titul (dosud) Žijící národní poklad. Berete to vážně?
S Pavlem nám až do mužného věku vydržela vámi už zmiňovaná schopnost studentské recese. A kdysi jsme se setkali na nějaké party a já si ho dobíral dotazem, jaký titul by mi udělil, kdyby se jednou stal ministrem kultury. Slíbil mi ledacos a mohl, neboť byl upřímně přesvědčen, že nikdy ministrem nebude. Na jeho dotaz, jaký titul bych si „tady představoval“, jsem reagoval tím, že jsem nechtěl žádného zasloužilého ani národního umělce, nýbrž něco opravdu originálního – a vzpomněl jsem, že v Japonsku mají moc hezký titul pro mistry divadla: Žijící národní poklad, což jsme doplnili ještě na „(dosud) Žijící národní poklad“ – a hodně jsme se tehdy nasmáli.
Jenže Pavel se po pár letech opravdu tím ministrem stal a začal vážně uvažovat o mých jasnovidně – prognostických sklonech. A víte, on byl ten zvláštní případ, že jej sklony k recesi neopustily ani po jmenování ministrem, což se u nás hned tak někomu, kdo vstoupí do velké politiky, běžně nestává. Pavel na svůj slib nezapomněl – a taky ho realizoval. Jenže každý takový dobrý skutek u nás bývá už tradičně „odměněn”, a tak i tehdy Pavla napadli v novinách, že si podobné recese a legrácky má s kamarády vyřizovat soukromě někde v kavárně a nikoliv za peníze daňových poplatníků. Ale napsali to muži, co se na to udílení „Pokladu“ nedostavili – a proto se taky nikdy nedozvěděli, že party na moji počest financoval Pavel ze svého a že ani pracovní doba nepřišla zkrátka, neboť slavnost byla pořádána až po úředních hodinách a tedy v jeho osobním volnu.
Zkrátka, u nás něco někomu udělovat, to není jen tak. Každopádně jsme si to vychutnali jako recesi z oficiálního udělování titulů.

The post Jan Vodňanský, potrestaný titulem Dosud žijící národní poklad, odešel do nebytí first appeared on Čítárny.