Asi už jste se také mnohokrát přesvědčili, že být chytrý, důvtipný a vtipný se v životě vyplácí. Na to postupně přišli i jezevec, opička, medvěd, husa, myška, kotě a další hrdinové této hravé knížky. Stálo je to sice úsilí, sem tam odřenou tlapku, natlučený čumáček, ztratili při tom nějaké to pírko či chloupek, ale nakonec nelitovali. Až si přečtete jejich veselé příhody, sami zjistíte, jak je důležité mít filipa – a že vám určitě nechybí!

Kotě z Kocourkova | Václav Čtvrtek | uspořádala Vladimíra Gebhartová, Ilustrace Marcela Walterová | edice První čtení, Albatros, 2013. 4. vydání (1. vydání s ilustracemi J. Kalouska, Albatros 1986)

Myška a šiška

Myška pískala při muzice na flétnu a dostala za to pětník.
Za pětník si koupila u husy šišku. Pěkná to byla šiška: bachratá, křupavá. Ó jé, to byla výtečná šiška!
Myška si nese šišku domů.
„To si dám, to si pochutnám!“ libuje si. I táhne šišku do své dírky.
Napřed myška, za ní šiška. Myška prošla, šiška ne! Byla bachratá, uvízla v dírce.
A myška se šiškou dopředu. Šiška se nehne.
A myška se šiškou dozadu. A šiška se ne a nehne!
Vězí pevně v dírce a myška je v pelíšku docela zavřená.
Pláče myška:
„To je pěkné nadělení, sedím tu jak ve vězení, pro šištičku, pro šišku nemohu ven z pelíšku!“
Plakala a seděla. Pak vstala a usmála se:
„Schroupu tu bachratou šišku, prokoušu se ven z pelíšku!“

The post Kotě z Kocourkova. Neznámá knížka Václava Čtvrtka pro první čtení first appeared on Čítárny.

Spisovatelka Ljuba Štíplová patřila dlouhá léta k těm nejoblíbenějším nejen u rodičů, ale především u malých dětí. Knížka Neplechaté pohádky je určena začínajícím čtenářům a na děti čekají čtyři rozpustilé pohádky, které se vysmívají některým špatným vlastnostem. Žertovné vyprávění, které doprovázejí veselé obrázky Marcely Walterové, je vhodné k předčítání i k nácviku samostatného čtení.

Nedbalá pohádka  vypráví o nepořádných prstech, které se špatně starají o svůj domeček-rukavici.
V Zapomnětlivé pohádce čeká popletené prasátko.
V Mlsné pohádce nenasytná kočka Pidloočka.
V  Marnotratné pohádce kapřík Šupináč, který všechny šupinky vyměnil za hlouposti a zůstal holý.

Ukázka z knížky …

Já povídám o prasátku, které mělo moc krásný, rovný ocásek a moc ošklivou, zamotanou paměť. Tu nejhorší paměť z celé prasátkovské školy. Zapomnělo na knížky i na úkoly, všecky hračky poztrácelo v trávě – kdoví, co to vlastně mělo v hlavě, ale nic pořádného to určitě nebylo!
Máma je poslala pro pytel brambor a sáček majoránky na prasečí bramboračku – a prasátko doneslo pytel majoránky a jeden brambor v sáčku. Máma je poslala pro deset deka droždí a pět housek – a prasátko doneslo deset housek a droždí ani kousek.
Zkrátka – takhle už to nešlo dál! Kdokdo na prasátko huboval, všichni se na ně zle dívali a na dvoře si o něm zpívali:

Povídám, povídám pohádku
o tom hloupém prasátku.
Místo šrotu
koupí botu,
místo nůše ošatku.

Ilustrace Marcela Walterová

The post Neplechaté pohádky Ljuby Štíplové patří k nejoblíbenějším pro malé čtenáře first appeared on Čítárny.

Ljuba Štíplová je generacemi ověřená autorka textů pro malé děti. Tady není možné zmýlit se, každá její knížka děti zaujme. Tentokrát se autorka rozepsala o práci. Ano, přesně v duchu přísloví: Nejdřív práce, potom zábava. Práce pro malé děti však musí být hra, a zábavu v knížce zcela určitě představuje pohádka.

Knížka je určena pro první čtení, děti od šesti let, ale těm menším určitě mámy nebo tátové pomohou. Všechno se však dá s hrou zvládnout a když se objeví dokonce rádce, jde to skoro samo.

Autorka připravila pro děti několik her na každý den v týdnu a na večer jednu pohádku, která dětem přiblíží nejrůznější povolání nebo činnosti např. jaké je to být cukrářem nebo námořníkem.
Pro rodiče a děti to může být inspirace a mohou tak pokračovat další dny a týdny, vždyť je tolik her a tolik povolání.
Knížku ilustrovala Marcela Walterová a rozhodně se nejedná o první setkání těchto autorek. A můžeme říci, že v této oblasti velmi povedené.

Pohádky na týden a hrátky každý den / Ljuba Štíplová / Ilustruje Marcela Walterová / Vydala Euromedia – Knižní klub, 2008

Ukázka z knížky:

Bylo jedno království, v tom království hrad, na hradě princezna Nehajanka a s tou Nehajankou velké trápení. Když ji večer uložili do postýlky, začala mela, že i korouhvička na věži se otáčela, jestli k hradu netáhne nepřítel.
Netáhl. To jen Nehajanka, místo aby se jí zavíraly oči, byla čilá jak pěnkava. Skákala po peřině, hopsala na polštáři a k tomu si notovala rozpustilou písničku:

Ne a ne a nechci spát,
už jsem spala kolikrát.
Hopsa hejsa tanana,
budu skákat do rána.
Hé hop!
Héé hop!!
Hééé hop!!!

S tebou by si snadno poradili. Ale že to škvrně byla urozená princeznička, probudili nejstaršího rádce, co už byl bezzubý a obrůstal mechem ploníkem.
„Nejošvědčenějším proštředkem k ušpání prinčezniček je četba že štaré moudré knížky o laškavém dítku královškém,“ poradil rádce.
Ještě ani nedomluvil a už stál princezničce u postýlky královský předčitatel a četl z oné moudré knížky:
„Jak si počíná hodné a laskavé dítko královské při odchodu do královských hajan? Hodné a laskavé dítko se milostivě uloží na královskou postýlku, natáhne laskavě královskou ručku, aby uchopilo královskou peřinku, a tu vznešeně přitáhne až po královskou bradičku. Položí svou urozenou hlavinku na královský polštářek, spanilomyslně sklapne královskou pusinku, zamhouří očka a ráčím  královsky usnout.“
Jenže to právě Nehajanka neráčila! Naopak. Byla čiperná jak sýkorka. Šup na peřinku, hup na polštář – a k tomu zase spustila tu prostořekou písničku

The post Pohádky na týden a hrátky každý den. První čtení od Ljuby Štíplové first appeared on Čítárny.

S jejím jménem se pojí legendární Čtyřlístek. Také je autorkou večerníčku o koťatech, co trochu zlobí a trochu ne, jsou náležitě hravá a zvídavá. Snad každý umí zanotovat: „Či a či a čičiči, jsou to kluci kočičí…“ Vzpomínáme na Ljubu Štíplovou, která by se v letošním roce dožila osmdesáti pěti let, nebýt jedné nešťastné autonehody.

Narodila se 30. dubna 1930 v Chrudimi. Od dětství chtěla být sochařkou, proto její kroky po gymnáziu vedly na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. Ale ze zdravotních důvodů musela po dvou letech studium ukončit. Vdala se a začala psát. Zprvu pracovala v redakci deníku Mladá fronta, ve třiceti letech však opustila práci redaktorky a rozhodla se pro svobodné povolání. Od toho okamžiku začala tvořit satirické články hned pro několik časopisů. Její texty v té době vycházely především v oblíbeném týdeníku Dikobraz, děti ji znaly ze svého Sluníčka. Své vtipné texty zveřejňovala i v Lidových novinách.

Ilustrace Marcela Walterová

V roce 1969 vydal Jaroslav Němeček první Čtyřlístek. Původně se nepočítalo, že by měl snad vycházet pravidelně, avšak zájem čtenářů si vynutil další vydání. To už nemohl vše zvládnout jediný člověk, proto oslovil právě Ljubu Štíplovou.
 A tak se od šestého čísla stala autorkou většiny scénářů tohoto legendárního komiksu ona. V Čtyřlístku působila na čtyřicet let a stále měla nápady pro nové a nové díly. Dobrodružství Myšpulína, Fifinky, Bobíka a Pindi se nikdy neopakovala, za což patří autorce velký obdiv. Celkově napsala na dvě stě příběhů k obrázkům Jaroslava Němečka. Ljuba Štíplová měla z té povedené party nejradši Bobíka. Podle ní právě on, tím že byl čuník, „ochránil“ Čtyřlístek před osudem pionýrské party nebo účastníků prvomájových průvodů.
Čtyřlístek je legenda. Vychází dodnes, těší se stále silné čtenářské základně a patří k nejdéle vycházejícímu českému komiksu. Nejeden rodič, dříve než dal časopis do rukou svého potomka, si jej přečetl nejdřív sám. Ze zdánlivě podřadného a dříve spíš trpěného komiksu se stal čtenářský fenomén. Podle ankety z roku 2014 jej děti zařadily na první místo v žebříčku obliby.

Jak se narodila koťata a vlastně celá řada kočičích knížek?
Nesmíme však zůstat jen u komiksu. Na kontě této dámy, která dětem věnovala celý svůj profesní život, je nespočet knížek a námětů i scénářů pro televizní večerníčky. Ze všech vyzařuje láska k přírodě a dětem. Ljuba Štíplová se nebála žádné výzvy, vymýšlela nepřetržitě další projekty. Zdálo se, že sype rýmy a verše z rukávu. Snad pro radost z rytmu.
Milovala jazykové hříčky, uměla napsat pohádky zábavné a přitom výchovné, což je pekelná kombinace. V její bibliografii jsou leporela i takzvané hravé knížky, v nichž s předstihem odhalila kouzlo zapojení čtenáře do děje. Odborně se tomu říká atraktivnost interakce. Psala samozřejmě i pohádky a básničky.

V roce 1977 se narodili Canfourek a Macourek. Večerníček o koťatech, který patří k takzvaným rodinným. Výtečný námět a scénář Ljuby Štíplové se tu potkal s půvabným výtvarným zpracováním Josefa Váni a dokonalým vypravěčem Josefem Dvořákem.
S tímto večerníčkem přišla řada kočičích knížek. Ve stejné době také začala spolupráce Ljuby Štíplové s ilustrátorkou Marcelou Walterovou.

„Odstartovala ji výtvarná redaktorka Albatrosu Jana Mikulecká, která mě oslovila, zda bych se neujala práce na knížce o koťatech, neboť výtvarník večerníčku Josef Váňa už nežil a bylo potřeba zpracovat jeho stylem ilustrace pro knížku Byla jednou koťata. Šlo o první setkání s paní Ljubou. Potom následovala celá řada knížek O koťatech a také dalš,í už autorské knížky, které jsem pak  ilustrovala vlastním stylem,“ prozradila nám Marcela Walterová.
„S Ljubou se pracovalo báječně, ona měla vždycky spoustu nápadů a věděla, co chce. Její texty, jak básničky, tak i pohádky, byly vtipné, srozumitelné, moderní, takové pohlazení po dětské duši. A pro mě vždycky nádherná výzva.“

Vzhledem k tomu, že knížek o koťatech vzniklo hned několik, chtěli jsme vědět, jaký vztah ke kočkám paní Ljuba měla. Marcela Walterová nám řekla:

„Ljuba vždycky říkala, že se s kočkama mazlí jen na papíře, když o nich píše. Doma je neměla, možná proto, že vlastnila pejska.“

{youtube}s8iPm0zY31w{/youtube}
V roce 2008 udělilo nakladatelství Albatros Ljubě Štíplové cenu za celoživotní práci s dětskou knihou.
V Albatrosu začínala, tam jí vyšlo celkem sedmnáct titulů. Při přebírání ceny s úsměvem pro ni typickým řekla: „Jsem ráda (za cenu), ale nutné to nebylo. Největší potěšení pro mě je, že děti o ty knihy stojí.

Měla před sebou ještě řadu příběhů. Bohužel, srpnová autonehoda jí zabránila je realizovat. Zemřela ve Vojenské nemocnici v Praze 24. 9. 2009.

Photo Ljuby Štíplové: Stanislava Zábrodská

The post Ljuba Štíplová. Znáte nezapomenutelnou mámu Čtyřlístku a knížek o koťatech? first appeared on Čítárny.