Znalosti. Slovo, které dnes slýcháme častěji v souvislosti s tím, co děti už neumí, než co skutečně umí. Americký spisovatel a právník Michael Snyder použil v jednom ze svých textů unikátní materiál: oficiální zkoušku z ruské školy z roku 1912 určenou pro žáky ve věku 13–14 let při přechodu do vyššího ročníku.

Výsledek?
Většina dnešních dospělých by u ní nejspíš propadla stejně jako jejich děti školou povinné.
A co je nejhorší? Materiál se dá bez problémů aplikovat i na české vzdělávání.

Jak vypadaly znalosti před více než sto lety?

Zkouška z roku 1912 obsahovala několik částí:

1. Znalosti – výslovnost
Vyslov správně 40 zadaných slov.

2. Čtení
Přečti nahlas úryvek zadaný učitelem.

3. Znalosti – aritmetika (10 úkolů)
Příklady zahrnovaly:
1. Napsat slovy 5 zadaných čísel. Pozor, u čtyř z nich se jedná o desetinné číslo!
2. Spočítat: 35,7 + 4; 5,8 + 5,14; 59 + 112
3. Je dána cena metru tapety, rozměry stěn, dveří a dvou oken. Kolik bude tapeta stát?
4. Kdosi koupil farmu za 2.400 dolarů a prodal ji za 2.700 dolarů. Kolik procent byl zisk?
nebo
10. Je dána cena kubíku dřeva. Spočítej, kolik zaplatíš za nákup dřeva na stavbu boudy, jejíž šířka a výška jsou dány.

4. Znalosti – gramatika
Osm otázek typu: „Jaké vlastnosti má sloveso?“
nebo „Rozdělte větu na části: Pepa běží po mostě.“

5. Dále následovalo deset otázek z geografie:
Např. „Vyjmenujte v sestupném pořadí tři nejvyšší pohoří Ruska“. Která moře a oceány oblévají ruské území. Vyjmenuj 5 největších řek Ruska. Kolik měří nejvyšší  hora Ruska? Z jakého ruského města se vyváží nejvíc zboží a kam?”
a fyziologie
„Proč je třeba se učit fyziologii? Popište uspořádání srdce. Jaký je rozdíl mezi žílami a tepnami?“

Srovnání s dnešními znalostmi 

Stejný materiál lze použít i pro české školy. Znalosti, které se v roce 1912 požadovaly od třináctiletých, překonávají úroveň mnoha dnešních deváťáků a často i středoškoláků. A co teprve příklady z nižších ročníků téže ruské školy:

Na ukázku příklady ze 6. ročníku (algebra a logika – příklady 1005, 1006, 1021, 896)

1005. a) Může dvojice přirozených čísel vyhovovat zápisu 6x – 5y = 102 ?
b) Může dvojice čísel, kdy každé z nich je dělitelné 3, vyhovovat rovnici 37x + 41y = 107 ?

1006. Najděte pět řešení těchto rovnic:
0 . x + 2y = -7
3x + 0 . y = -21
x . (y + 5) = 0
(x – 3) (y + 4) = 0

1021. Dokažte sestrojením, že grafy rovnic y = -x + 5, 2x – y = 16 a x + 2y – 3 = 0 se protínají v jednom bodě. Najděte souřadnice tohoto bodu.

896. Vyjádřete tyto výrazy jako součet nebo rozdíl třetích mocnin a rozložte je na činitele:

Na ukázku příklady z 2. ročníku I. stupně, žáci 8 let:

1. Na severní stranu školního pozemku děti nasadily po 45 kusech lip a akácií. Za několik dní nasázely ještě 15 lipek a 25 akácií. Kolik celkem nasadily lipek a kolik akácií?
2. Žáci vysázeli sazenice malin. V srpnu vysadili 35 kusů, v září 25 a v říjnu 15. Dobře se ujaly jen ty, které byly vysazeny v září. Ostatní byly slabé. Kolik bylo slabých sazenic?

Pokles inteligence a znalostí od viktoriánské éry

Není to jen o školních testech. Podle studie Amsterodamské univerzity z roku 2013 ztratili lidé západní civilizace od viktoriánské éry (1831–1901) v průměru 14 bodů IQ. Výzkumník Jan te Nijenhuis analyzoval 14 studií reakčních časů z let 1884–2004. Reakční doba se prodloužila z 194 milisekund na konci 19. století na 275 milisekund v roce 2004 – což podle vědců odráží zpomalení mentálního zpracování, tedy pokles inteligence.

Další studie (1980 vs. 2008) ukázaly, že průměrný 14letý Brit byl v roce 2008 o šest bodů IQ méně inteligentní než jeho vrstevníci před 28 lety. Nejvíce poklesl výkon u teenagerů v horní polovině inteligenční škály. Profesor James Flynn (autor tzv. Flynnova efektu) to přisuzuje „méně inteligentní kultuře mládeže“, kde vliv rodičů na IQ slábne s věkem.

Podobné trendy hlásí Dánsko (pokles o 1,5 bodu IQ u branců od roku 1998), Spojené království i Austrálie. Některé odhady varují, že do roku 2110 by globální průměrné IQ mohlo klesnout o osm bodů nebo i více.

Znalosti nejsou samozřejmost

Znalosti žáků roku 1912 nebyly výjimkou – byly standardem. Dnešní pokles není jen „změnou osnov“. Je to změna celé společnosti. Materiál Michaela Snydera není jen nostalgickou vzpomínkou. Je to varování, které platí stejně pro Ameriku jako pro Česko.

Zkuste si sami některý z příkladů z roku 1912. Kolik toho svedete vy? A kolik vaši děti?

A nakonec nejdůležitější fakta:
Znalosti a tím i inteligence se nedědí automaticky.
Buď je budujeme, nebo je ztrácíme.
A podle všeho je právě teď ztrácíme rychleji, než si mnozí připouštějí.

The post Znalosti žáků dnes a před více než 100 lety: Šokující testy z roku 1912. Vzdělanost klesá! first appeared on Čítárny.