Friedrich Gerstäcker. Světový cestovatel a spisovatel dobrodružných bestsellerů

Gerstcker friedrich traveler writer

Pozapomenutý německý spisovatel Friedrich Gerstäcker (1816 – 1872), ale jinak i čestný občan amerického státu Arkansas Friedrich Gerstäcker se narodil 10. května 1816 v Hamburku, nedávno tomu bylo rovných dvě stě let. U nás na to pochopitelně nevzpomněl nikdo. Ale naši západní sousedé ho zdaleka neodepsali. Jeho populární spisy vyšly ve 44 svazcích a v češtině se jeho první próza objevila roku 1874. Ovlivnil i řadu dalších autorů - včetně tvůrce cyklu Nobody Roberta Krafta a jistěže Karla Maye.


V devíti letech přišel o otce. Ujal se jej strýček z Braunschweigu. U toho vyrůstal. Maminka, operní pěvkyně žila zatím v Lipsku.
Vychodil gymnázium, ale následující rodinné plány mu neseděly. Měl toulavé boty. Nedokončil ani zemědělskou školu a jedenadvacetiletý, ještě plný ideálů (a nereálných příhod zcela vymyšlených Fenimore Cooperem) se jako plavčík dostal ve vystěhovalecké lodi Constitution z Brém do USA. USA, dodejme, nebyly o mnoho let starší než on.

V průběhu šesti dalších roků dostal lekci realitou. Pomáhal na farmě a lovil, ale lovem se živit mimo romány nedá, jak si domů postěžoval. Z Ameriky zasílal matce deníkové záznamy a ty byly bez jeho vědomí uveřejňovány. Staly se nakonec knihou Toulky (1844), a když vyšla, byl osmadvacetiletý mladík zase už doma. Usadil se v Drážďanech a uzavřel první sňatek.

Gerstacker knihy

Jeho první knihu potkal takový úspěch, že sveřepě pokračoval v psaní. Dvě z prvních jeho prací byly Zlatokopové v Arkansasu (1845, česky 1929 jako Regulátoři v Arkansasu) a Piráti na Mississippi (1848, česky 1910) a dnes je známe hlavně jako filmy.
Do Ameriky - včetně Jižní - se vrátil ve svých Kristových letech a přes Tahiti (stejnojmenný román vydá roku 1854) putoval podle svého předběžného plánu až do Austrálie. Na rodinu doma nedbal a jeho romány z Austrálie se jmenují Dva trestanci (1857) a V buši (1864). Objel i zbytek světa a v Německu se zase ocitl roku 1852.

„Ale já jsem se do Ameriky přece jen vydal, a když mě milí krajané na Východě pečlivě obrali o všechno, co jsem si přivezl, vedl jsem na Západě dost divoký a dobrodružný život.“

Povídky inspirované Jižními moři nazval Ostrovní svět (1862) a už roku 1855 uveřejnil pod titulem Do Ameriky (1855) šestidílný cestopis, který zůstává pramenem co se týká průzkumu německého osídlování Nového světa. Vydal i román Dobrodružství Fritze Wildause na moři i na souši (1854) či sbírku povídek Z námořnického života (1857).

Jižní Amerika ale vábila dál, a tak ani bědná existence jeho tří potomků mu nedokázala zabránit, aby se nevypravil opět za Atlantik (1860-61). Výsledek? Cestopis Osmnáct měsíců v Jižní Americe a jejích německých koloniích (1862). Jeho žena se nicméně už Friedrichova návratu nedožila.

„Cítím se tady, za svým psacím stolem, právě tak dobře jako tam venku, když jsem na pádícím klusáku lovil v pampách nebo když jsem naslouchal pod stromem na pobřeží příboji, který se tříštil o korálové útesy.“

Roku 1862 navštívil Egypt a Etiopii. Když se vrátil, vzal si devatenáctiletou Holanďanku. Ještě dvakrát se pak stal otcem. Z Nového světa mu vlastně zbývalo poznat již jen Ameriku Střední a Karibik... Že si ujít nenechal, dokládá cestopis V Mexiku (1868).

S velkými dějinami se Gerstäckerův osud proťal dva roky potom. Němci vpadli do Francie a on pracoval jako válečný zpravodaj. Brzy nato ovšem podlehl v Brunšviku mrtvici po konfliktu s policistou. Bylo mu padesát šest let.

Extrémně plodný Friedrich Gerstäcker vyprodukoval třeba i zajímavou práci o Lovech na medvědy na divokém západě, která u nás prvně vyšla přesně před sto lety (1916), a sepsal příručku o střelbě z pušky a brokovnice (1848), publikaci Dobrý lov (1857) a dobové svědectví o Lovu kamzíků v Tyrolsku (1857). Poutavé jsou rovněž třísvazkové Mississipské obrázky (1847-1848) či dílo Americký les (1849). Neúspěšně štěstěnu pokoušel i co dramatik (Pytláci, 1864) a diskutabilní zůstal jeho přínos nejmenším.

Chtěl se na tomto poli etablovat také a vlastně uspěl. Knihami Malý velrybář (1856, česky 1920 jako Dobrodružství malého velrybáře) a Malý kalifornský zlatokop (1857), dále pak příhodami páru medvědů Pätz a Putz (1865) a pro školy napsal na zakázku Svět v malém pro svět malých (1857). Ještě mou generaci měl pak šanci zaujmout výbory ze svých povídek Noc na velrybě (1966), Zlaté pruty (1974) a Pevnost u Solného brodu (1968, znovu 1974), přičemž posledně zmíněná knížka obsahuje taky poutavý text Útěk přes Kordillery.

Literární meta zvaná jeho jménem je od roku 1947 nejstarší německou cenou za literaturu pro mládež a roku 1979 byla v Braunschweigu pod vlivem Společnosti Karla Maye (ustavené jen deset let předtím) založena i Společnost Friedricha Gerstäckera! Ta taky od roku 1982 provozuje jeho muzeum. Ale nejzvláštnější nakonec.

Gerstäcker psal rovněž hrůzostrašné povídky, a to velice dobře.
Vyšly především ve svazku Tajemné a zlověstné příběhy (1862) a působivý, dnes už klasický horor o posunech v čase Germelshausen (1860) do češtiny nejnověji  Tomáš Kratěna pro knihu Mrtví jsou nenasytní. Duchové a strašidla v německé povídce (1992). Podle povídky vznikl roku 1947 dokonce muzikál Brigadoon, zfilmovaný v letech 1954 a 1966, přičemž v první jeho verzi hraje Gene Kelly a v druhé Peter Falk.