V minulých dnech (leden, 2015) zemřel v necelých třiaosmdesáti letech básník Josef Brukner. Tedy nejen básník, ale i dramaturg, literární redaktor, varhaník i správce kostela, pedagog, překladatel i šéfredaktor dětského časopisu. Jeho jméno se objevuje v dlouhé řadě knih, učebnic a výborů poezie.
Kromě literatury detailně znal i svět hudby a divadla.
Zejména však Bruknerův vztah k výtvarnému umění byl mimořádně hluboký, vizuální vjemy pro něj znamenaly nepomíjející inspiraci. Jistě není náhodné množství textů, doprovázejících ilustrační cykly Josefa Lady, Ondřeje Sekory nebo Zdeňka Milera.
Výjimečné místo v bibliografii Josefa Bruknera zaujímá kniha Obrazárna
– do poezie transponované paralely obrazů a kreseb různých epoch i žánrů. Ve své době projekt naprosto unikátní a dodnes nadčasový.
Nezapomenutelnými tituly jsou také kromě mnoha jiných rozsáhlé básnické výbory Klíč od království a Ostrov, kde rostou housle.
Znal jsem Pepíčka Bruknera spoustu let z dob, kdy na setkáních v dětských časopisech bylo možné potkat Jiřího Kalouska, Olgu Čechovou, Františka Nepila, Jiřího Kahouna, Květu Pacovskou nebo Jiřího Žáčka. Na půdě Mateřídoušky jsem se s Pepíčkem sešel i v polistopadové době, on jako šéfredaktor a já v roli výtvarného redaktora a grafického úpravce v novém formátu i pojetí tohoto časopisu. Myslím, že nejenom pro redakci, ale i široký okruh spolupracovníků byl Pepíček úžasný člověk a kamarád.
Photography Michal Mecner
