Veselé kratochvíle o jídle v českých zemích přináší tato neobyčejná kniha nazvaná: Evoluce českého jídla. Zvíte, jaké byly počátky dodnes užívaného jídla jako např. české koláče, pražská šunka, olomoucké tvarůžky etc.
Kniha odpovídá i na zvídavé otázky typu:
Které pokrmy zanikly a které naopak přetrvaly více než milénium?
Jaké ingredience a jídla sdílíme s dalšími zeměmi a jaké jsou již po staletí považovány za typicky české?
Co o našem jídle zaznamenal arabský cestovatel, který Prahu navštívil před tisíci lety?
V kolikátém století byli sepsané nejstarší české kuchařské texty a co je první recept, který zmiňují?
Co jedl Karel IV. a co Jiří z Poděbrad?
Jaké důvody má proslulá místní rybníkářská tradice?
Co zapsal do své kuchařky známý rudolfínský alchymista?
Jak ovlivnily české jídlo války, císařská rezidence a jiné politické události?
Jak dlouho pěstujeme brambory a kdo zveřejnil první recept na bramborové knedlíky?
Co za kulinární vynálezy z Čech jsou ve světě unikátní?
Čím se liší Pražská šunka od Parmské?
Jak je starý špekáček a kdo ho vymyslel?
Christian Szabo / Evoluce českého jídla / ilustrace Alexeye Klyuykova / typografie Martin Pecina / Argo 2024
O projektu Evoluce českého jídla >>
Ukázky z projektu Evoluce českého jídla:
Svatba Viléma z Rožmberka: hus krmených 5135, kapounův a slepic krmených 2656, kaprů 18 120, štik větsích i menších 10 209, pstruhů 6380, jiných ryb 3400, raků 5200, sumců vybraných 150, lipanů 200, zemlinkův 890, úhořů 350, sumců vybraných 350, mořských ryb uzených 2309...atd.
Opium pak nad to nade všecko daleko silnější jest, a kdož ho víc, než náleží, požívá, uvodí těžký sen, třeští hlavu, duchy životní mdlí a umořuje, jakož toho mnozí častěji u nás v Čechách než kde jinde zkušují, kteríž dětem opium na spaní dávají.“ Mattioliho herbář 16. století.
„Houby vesměs nejsou ani byliny ani koření ani květ ani semeno, nýbrž samá pouhá zbytečná vlhkost země, stromů, shnilého dříví a jiných věcí.“ Mattioliho herbář, 16. století...
Kaše čtyř barev RECEPT
Nejstarší staročeský rukopis o kuchařství z 15. století. - (Knihovna Národního muzea v Praze.)
Natři mandlóv a rozpusť je jako kaši, vondajž do tří hrncóv, nechajž v jednom bielého (bez barvy), druhý ošafraň, třetí učiň brunátný, naspi sandalu (sandal, zandal červený, pryzila, Brasilienholz), potom řeckého vína neb povidl s mandly, ať jest černo, a rozpusť jako kaši, vondajž do čtvrtého hrnka. Osladiž ty všecky kaše cukrem, nechajž, ať vrú, ažt budú dobře hustý, učiniž kříž přes misu z šindelů, ať všudy doléhá a vlíž ty čtyři kaše do toho kříže, každú zvlášť a potom vytiehni kříž, medem oslaď.ZÍBRT, Čeněk. Staročeské umění kuchařské: S původními obrázky. Praha: Stará garda mistrů kuchařů, 1927, s. 124. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:21ac6826-9004-4df5-ad74-3962b5b9ac66
Uspenína štičí nebo kaprová RECEPT
Nejstarší staročeský rukopis o kuchařství z 15. století. - (Knihovna Národního muzea v Praze.)Vezmi vína a nětco nemnoho octa a maličko vody, tři nebo čtyři jablka, oblup je a jednu cibuli. Zvař to prve s tiem vínem, než štiku vložíš. Potom pak. když zvaříš, vklaď štiku a vař znenáhla a umyj pilně, což nečistého bude. Potom okořeň. A když ji budeš rozkládat na misu, nedávaj těch jablek; s kterýmiž’s vařil, ani cibule, než zavrž je pryč. A huspeninu někde sobě postav, ať usne.
