Savanti. Lidé za hranici geniality aneb nepochopitelné fungování mozku. Knihy

Savanti

Jsou víc než geniové a říkáme jim savanti. Jsou jedním z nejzáhadnějších fenoménů přírody. Tito lidé trpí většinou vážnou vývojovou duševní poruchou, jsou často mentálně retardovaní a mohou mít i velmi nízké IQ. Přesto ale disponují geniálními schopnostmi teoreticky odporujícími jejich postižení.

Savant i podle odborného výkladu znamená „učený idiot".
Většinu z této hrstky naprosto výjimečných lidí najdeme mezi autisty. Údajně ne každý autista je savantem a ne každý savant je autistou. Zdá se však, že syndrom savanta s autismem úzce souvisí.

Nacházíme je ve všech oblastech lidské činnosti.
Mají neuvěřitelnou fotografickou paměť a jsou schopni překreslit realitu (např. na papír) s neuvěřitelnou přesností. Mají nadpřirozenou paměť. Zapamatují si nazpaměť kompletní telefonické seznamy, celé komplety encyklopedií, informace z kalendáře na dlouhé roky, si pamatují to, co naprostá většina lidí zapomene za pár hodin či dní a to s neuvěřitelnou  přesností. Umí z hlavy vypočítat příklad na třicet desetinných míst. Dokáži si zapamtovat neuvěřitelné množství informací po velmi dlouhou dobu.

To co ale uvidíte a uslyšíte v tomto filmu vás bude škokovat. Vypadá to, že tuto schopnost mají všichni lidé a je možné ji kdykoliv vyvolat. Proč si ale tyto schopnosti sami a tak účinně blokujeme? ...
Bylo prokázáno na výzkumu ve státě Kalifornie, že velký nárust autismu (273%) má na svědomí i vakcinace u dětí. (citace z filmu).



Zajímavý seznam knih z doslovu knihy: Antropoložka na Marsu: Podivuhodné a výjimečné životy geniálních a psychicky / Oliver Sacks

Mám obzvlášť rád knihu, kterou současní autoři vůbec necitují: Human Personality od F. W. Meyerse. Meyers sám byl génius - to je vidět z každé věty jeho velké a často absurdní dvoudílné knihy. Kapitola „Genius" je jasnozřivým a pronikavým popisem počtářských talentů ve vztahu k jejich poznávací nedostatečnosti.

Výborná je publikace Lorny Selfeové Nadia: A Gase of Extraordinary Draiving Ability in an Autistic Child. Práce Howarda Gardnera Art, Mind and Brain obsahuje důležitou úvahu o Nadii a tato práce je východiskem pro jeho další, doširoka se větvící studie o inteligenci a tvořivosti. Myšlenkově bohatá recenze Nadi i je prací Clary Claiborne Parkové, v níž autorka srovnává Nadiiny práce s kresbami její vlastní dcery Jessy a s pracemi jiných autistických umělců.
 
Nejpodrobnější základní výzkum hudebního „idiota savanta", Eddieho, obsahuje kniha Leona K. Millera Musical Savants.

Rozsáhlé výzkumy Beaty Hermelinové a jejích kolegů (včetně Neil O'Connora a Lindy Pringové) jsou dosažitelné většinou jalko jednotlivé, individuální práce zabývající se Stephenem Wiltshirem a dalšími „génii". Jedna z prvních prací O'Connora a Hermelinové Visual and Graphic Abilities of The Idiot Savant Artist reprodulkuje a hodnotí některé Stephenovy časné práce.

V roce 1945 vyšla monografie o „géniovi" L., A Case of Idiot Savant: An Experimental Study of Personality Organisation od Martina Scheerera, Evy Rothmannové a Kurta Goldsteina. Klade základní otázky, které nebyly dodnes zodpovězeny (a také nejsou kladeny). Podle mého názoru je to nejhlubší a nejvíce hledající analýza geniální (a autistické) mysli, jaká byla kdy provedena. L. je jasně autistický, i když autoři tohoto termínu neužívají, protože původní verze knihy se objevila v roce 1941, dříve než Kanner autismus popsal. Ve své pozdější práci Goldstein a další porovnávají své formulace s formulacemi Kanneroými.

Martin Donald ve své knize Origins of the Modern Mind uvažuje o mimetických schopnostech primitivního člověka a otevírá daleké pohledy zpět. Je to jedna z nejvíce zdůvodněných rekonstrukcí naší minulosti, jaké jsem kdy četl, a zároveň je imaginativní. Jerome Bruner studoval mnoho let vývoj myšlení v dětství a výklad období „nařizování" je obsažen v Studies in Cognitive Growth.

Skvělá a bohatě ilustrovaná je MacGregorova studie nadaného, mentálně retardovaného osmdesátiletého malíře Dwight Macintosh: The Boy Whom Time Forgot.
O syndromu „savantismu" jsem napsal tři klinické povídky. Všechny vyšly v knize The Man Who Mistook His Wife for a Hat (Muž, který si pletl manželku s kloboukem). Jsou to: "Martin" (A Walking Grove), "José" (The Autist Artis), "Dvojčata" (The Twins).

A pak jsou tady Stepheniovy vlastní knihy: Drawnigs, Cities, Floating Cities a Stephen Wiltshire´s American Dream.