Tyto otázky jsou převzaty z knihy Jiřího Krupičky, Flagelantská civilizace. Autor, který se dožil sta let, se v ní pokouší přemýšlet o některých závažnějších otázkách života člověka, společnosti a světa jako celku. A klade si tyto základní otázky.
Kniha vyvolá jistě řadu kritických, někdy ostře kritických reakcí. Nicméně patří k tomu nejlepšímu, co lze dnes o smyslu současného stavu civilizace na naší planetě číst.

Jiří Krupička stoletý.

1. Cítíte se dobře v dnešní společnosti, máte k ní své zásadní výhrady, nebo se raději motáte v kafkovské bezvýchodnosti?
2. Díváte se s optimismem nebo pesimismem na svět svých vnuků? Máte k někomu plnou důvěru?
3. Můžete se opřít o nějaký pevný záchytný bod ve své mysli v těžkých duševních krizích?
4. Přeběhla někdy vaší hlavou myšlenka na sebevraždu? Máte nějaký neosobní cíl, nějaký ideál?
5. Ptáte se někdy sebe sama: zanechám za sebou nějakou trvalou stopu?
6. Jste duševně připraveni na nevyhnutelný úpadek stářím?
7. Dovedete si vytvořit souvislejší obraz světa z dnešní záplavy informací?
8. Kam vede svět neustálý růst vědeckého poznání a technického pokroku?
9. Existuje možnost dědičného zlepšování člověka?
10. Mohou genetičtí inženýři zplodit obdobu Damoklova meče nad lidstvem, jaký už vytvořili nukleární inženýři?
    
    
11. Dokáže inteligence našich pravnuků zvládnout důsledky neustálého materiálního růstu?
12. Máme pro uspořádání života lidské společnosti něco lepšího než zdravý rozum?
13. Domyslel Václav Havel svůj výrok: „Pád komunismu znamená konec nadvlády rozumu nad lidstvem“?
14. Čemu dát přednost, dostanou-li se do konfliktu zákon, mravní zásady, ideje a svědomí?
15. Pomůže spokojenosti společnosti víc idea tvrdé soutěže nebo idea solidarity?
16. Do jakých extrémů zavádí svět neomezený kult peněz?
17. Je sázka na magickou ruku trhu pro lidskou budoucnost kapitulací rozumu?
18. Podrývá skromnost národní produkt (důchod) a tím materiální rozvoj společnosti, nebo může být její jedinou skutečnou záchranou před zadušením ve vlastním odpadu?
19. Vyřeší energetickou krizi budoucnosti především rozvoj zdrojů nebo snížení spotřeby?
20. Jak velké rozevření nůžek mezi nadbytkem a bídou snese svět bez zhoubného otřesu?
    
    
21. Co bude chudobou ve společnosti vysoké životní úrovně?
22. Bude chudobou vlastnictví jen jednoho auta a dvou motocyklů v pětičlenné rodině?
23. Je světové sociální vyrovnání možné jen růstem výroby?
24. Kam povedou ekologické důsledky stále houstnoucí dopravní sítě, nejvýraznějšího materiálního projevu globalizace, jejího základního předpokladu?
25. Vypracovali ekologové politicky únosný prováděcí plán nezbytných světových ekologických opatření?
26. Promyslel někdo z ekologů do konce naprosto kritický problém masové nezaměstnanosti, vyvolané opravdu účinnými zásahy na ochranu světového životního prostředí?
27. Proč došlo k expanzivnímu růstu lidstva v posledních generacích?
28. Jak dlouho může existovat demokracie při přesvědčení většiny občanů, že politika je svinstvo?
29. Je důvěra většiny občanů v poctivost politického procesu a justice nezbytná pro existenci demokracie, nebo stačí strach z diktatury?
30. Jakou míru politické a úřední korupce snese demokracie, než občané začnou volat po vládě pevné ruky?
    
    
31. Je myslitelný běžný život bez stranickosti přátelům a politika bez protekcionářství?
32. Kolik života společnosti mohou zvládnout zákony?
33. Do jaké míry může demokratická vláda trpět akce občanské neposlušnosti?
34. Je liberální demokracie poslední slovo ve vývoji politických systémů?
35. Zvýší neomezený liberalismus spokojenost a mírumilovnost lidské společnosti?
36. Jsou svobodné volby alfa a omega demokracie?
37. Jak zlepšit výběr lidí, kandidátů do voleb pro nejvyšší politické úřady v demokracii?
38. Co bylo hlavním pilířem komunistického režimu — víra v ideu, násilí nebo lhaní?
39. Proč mají v paměti českého národa chartisté roku 1977 právem své čestné postavení, a desítky tisíc politických vězňů stalinského režimu jsou z této paměti vymazávány?
40. Je naše civilizace bezduchá a bezideová?
    
    
41. Povede filosofie relativismu všech hodnot k rozkladu společnosti?
42. Přežili se už ve světě techniky hlubocí myslitelé?
43. Kam zavede lidskou mysl prázdnota, jestliže se uskuteční vidina trvale bohatnoucího světa techniky a robotů a odpadne kázeň pravidelné práce?
44. Zvládne takový svět zločinnost, zvrhlost a mentální poruchy, zrozené z nudy a přesycenosti požitky?
45. Pomůže zmatku a prázdnotě mysli útěk do sexu, a platí totéž pro kulturu?
46. Jakou vizitkou hodnot liberální demokracie je dementia culturalis, zbahnění umění v ošklivosti a odpornosti?
47. Čerpáte z dnešních kritikou vysoce ceněných děl literatury a umění životní optimismus, přinášejí vám vnitřní katarzi?
48. Může lidské štěstí a dobro být základním námětem literárního díla, uznávaného postmoderní kritikou za hodnotné?
49. Představují výtvory humanistické kultury vyšší hodnoty než vědecké poznání?
50. Je pesimistický postoj k životu pohodlnější a myšlenkově nenáročněj ší než optimistický?
    
    
51. Jak daleko můžeme hnát kult individua tvrdé soutěže, než rozloží společnost?
52. Je každý z nás něco kosmicky jedinečného?
53. Může existovat společnost bez základní stejnosti lidí, bez mravní a intelektuální normálnosti většiny členů?
54. Kde jsou meze osobní svobody, jak sloučit její neustálé rozšiřování se zdravím společnosti?
55. Musejí děti procházet stadiem vzpurného vývoje ve vztahu k rodičům jako důkazem své svobody a autenticity?
56. Stává se v západní společnosti manželská nevěra lidským právem?
57. Má společnost platit za léčení důsledků nezřízeného života jednotlivců?
58. Mohou ve světě stálého pokroku techniky staří učit něco mladé?
59. Žijeme ve světě čísel, vstupujeme do věku digitalizace života? Jak vyjde naše doba v hodnocení srovnáním s minulostí?
60. Vyžaduje humánnost hledat za každým zločinem vinu společnosti? Utopíme se ve stále hlubším chápání zločinu a zvrhlosti?
    
    
61. Prohrává liberální demokracie svůj boj se zločinem?
62. Proč jsou v našich městech všechny nájemní domy trvale zamčeny, když před válkou byly všechny otevřeny?
63. Existují lidé od kořene, geneticky zlí? Je každý zločinec napravitelný, každý člověk spasitelný?
64. Proč má zlý čin silnější dopad na lidskou mysl než dobrý čin?
65. Je náš mozek dědičně vnímavější a citlivější na zlo (nebezpečí)?
66. Dá se provádět důsledný multikulturalismus bez srážek kultur mezi sebou?
67. Vyjadřuje politická správnost vnitřní mravní postoj člověka nebo častěji obavy z odsouzení humanistickou elitou?
68. Kolik tolerance k úchylkám od společných hodnot si společnost může dovolit, než ji konflikt rozvrátí?
69. Jsou příčiny terorismu zároveň jeho omluvou?
70. Proměnilo se pro miliony lidí Descartovo „Myslím, proto jsem“ na „Nenávidím, proto jsem“?
    
    
71. Prožíváme srážku civilizací?
72. Kolik imigrace si může Evropa dovolit, než přestane být Evropou?
73. Obstojí v těžké konkurenci blízké budoucnosti Evropa jako celek nebo jako rozviklaný slepenec suverénních států s nedotknutelnou důstojností, zvláště jejich nejvyšších představitelů?
74. Jsou dějiny kultury v Čechách a na Moravě myslitelné bez Němců?
75. Byli Němci z Československa vyhnáni, nebo odsunuti?