Neexistuje politik, kterému by se připisovalo tolik jím nevyřčených slov a frází. Neexistuje státník, kterého by obviňovali z tolika jím neprovedených zločinů. Neutuchají kolem něj spory a hodnocení jeho činů se diametrálně liší.

Mýty o Stalinově éře jsou obrovské.
Tušil Stalin, jak bude jeho jméno po smrti očerňováno? Ano, věděl. A tušil v mládí i to, jak zemře. V knize Falešné zdroje anti-stalinismu autor píše zejména o neprokázaných stalinistických represích. Toto je obecně hlavní téma antistalinistických mýtů. Je to přímo hlavní bod obvinění mnoha moderních politiků a historiků vůči němu.

Proč vlastně člověk vymýšlí mýty?
Tato potřeba vzniká pouze tehdy, když člověk čelí úloze, jejíž řešení daleko přesahuje jeho přirozené schopnosti. V kritických situacích se člověk vždy obrací k zoufalým prostředkům.

Naše politické mýty dnes nejsou nic jiného. Nové politické mýty nevznikají spontánně, nejsou podivnými plody nespoutané fantazie. Naopak, mýty bývají vytvořeny podle plánu. Jsou uměle vytvořeny zručnými a obratnými „pány“.

Známý vojenský historik A.B. Martirosjan zkoumá nejčastěji mýty o Stalinovi a anti-stalinismu. Přitom odhaluje množství „dokumentárních“ padělků.

Falošné zdroje anti-stalinizmu / O stalinistických represiách / Arsen Martirosjan / vydal Torden https://torden.sk

Další knihy a články o Stalinovi:
Poučný rozhovor H. G. Wellse s J. V. Stalinem o tom, jak a proč se mění svět
Bůh synergie aneb obraz Stalina v překvapivých souvislostech
Stalin. Muž, který zásadním způsobem změnil chod světových dějiny
Ford a Stalin. Jak žít lidsky aneb o budování průmyslu v SSSR díky Fordovi a Stalinovi

Více knih o Stalinovi >> Torden.sk

Úryvek z projevu Wistona CHURCHILLA
v Dolní sněmovně 21. prosince 1959, v den nedožitých STALINOVÝCH 80. narozenin (Britská encyklopedie)

„Velkým štěstím Ruska bylo, že v letech nejtěžších zkoušek stál v čele země génius a nezlomný vůdce Stalin.
Stalin byl výjimečnou osobností, která imponovala naší proměnlivé a těžké době. Stalin byl člověkem s neobyčejnou energií a nezlomně silnou vůlí. Byl ostrý, krutý a nemilosrdný v rozhovorech, kterému jsem dokonce ani já, vychovaný zde, v britském parlamentu, nedokázal v ničem oponovat.

Stalin měl hlavně velký smysl pro humor a sarkasmus, a uměl přesně vnímat myšlenky. Tato síla byla ve Stalinovi tak výrazná, že mezi vůdci národů všech dob byl nenapodobitelným.
Stalin na nás udělal obrovský dojem. Disponoval hlubokou logicky podloženou moudrostí, zbavenou jakékoli paniky. Byl neporazitelným mistrem v nalézání cest z těch nejbeznadějnějších situací. Byl to člověk, který svého nepřítele ničil svým nepřátelům.

Stalin byl velký diktátor nemající ve světě páru, který převzal Rusko z dřevěným pluhem a zanechal ho s atomovými zbraněmi.
Co už, historie a lid na takové lidi nezapomíná.“

 

Perličky ze Stalinova života
Z knihy Jiří Šifrin / Bůh synergie / vydal JKP developer, 2019

Uvádíme jako zajímavost, i když jejich pravdivost není často jednoznačně doložena. Nicméně jejich vtip a nadčasovost je zajímá i v dnešní době.

Abychom si udělali obraz o tom, jaký byl Stalin jako člověk, pojďme se podívat na Stalinovo chování uvedením několika střípků z jeho života. Byl to bezpochyby člověk s vynikající pamětí, s vysokými mravními zásadami a se smyslem pro humor.

O lásce
Jednou Stalinovi oznámili, že maršál Rokossovskij má novou milenku, známou herečku a krasavici Valentinu Serovou. A co že prý s tím budeme dělat? Stalin vytáhl z úst fajfku, chvilku se zamyslel a řekl: „No, co budeme, co budeme… budeme závidět!“

O nahrazování dovozů
Stalin se procházel s prvním tajemníkem ÚV Gruzie A. I. Mgeladze alejemi kuncevské vily a hostil jej citróny, které sám vypěstoval ve svém skleníku: „Ochutnejte, zde u Moskvy vyrostly!“ Několikrát, mezi řečí na jiné téma se připomněl: „Ochutnejte, dobré citróny!“
Nakonec Mgeladze osvítilo: „Soudruhu Staline, já Vám slibuji, že za sedm roků bude Gruzie zásobovat Sovětský svaz citróny a nebudou se muset dovážet ze zahraničí.“
Stalin odpověděl: „No, došlo, sláva Bohu.“

O zásluhách
Konstruktér V. G. Grabin vykládal, jak ho v předvečer roku 1942 pozval Stalin a řekl mu:
„Vaše děla zachránila Rusko. Co chcete – Hrdinu socialistické práce nebo Stalinovu cenu?“
„Mě je to jedno“, odpověděl Grabin. Dostal jedno i druhé.

O vytahování se
Za války vojska pod velením Bagramjana došla k břehu Baltu. Aby tomu generál dodal patos, osobně nalil do láhve vodu z Baltského moře a nařídil svému pobočníkovi, dopravit láhev do Moskvy Stalinovi. Během pobočníkova letu do Moskvy Němci provedli protiútok a Bagramjana od pobřeží odrazili. Když pobočník dorazil ke Stalinovi, Stalin to věděl, ale pobočník ne. A hrdý pobočník vchází do Stalinova kabinetu a s patosem hlásí: „Soudruhu Staline, generál Bagramjan Vám posílá vodu z Baltu!“
Stalin vzal láhev, několik vteřin ji obrací v rukách, potom ji vrátil pobočníkovi se slovy: „Vrať ji Bagramjanovi a řekni mu, ať ji vylije tam, kde ji naplnil.“

O umění
Stalin sledoval film ‚Vlak jede na východ‘. Film nic moc: jede vlak a zastavuje… „Co je to za zastávku?“ zeptal se Stalin – „Děmjanovka“ – „Tady vystoupím“, řekl Stalin a vyšel ze sálu.

Znát míru
Posuzovala se kandidatura na funkci ministra uhelného průmyslu. Byl navržen Zasjadko, ředitel jedné z šachet. Někdo řekl: „Dobře, ale on pije!“ „Pošlete ho ke mě“ řekl Stalin.
Přišel Zasjadko. Stalin s ním začal diskutovat a nabídl mu skleničku. „S potěšením“, řekl Zasjadko a nalil si frťana. „Na Vaše zdraví, soudruhu Staline!“ – napil se a pokračoval v rozhovoru. Stalin jen usrkl a nabídl druhou skleničku. Zasjadko bez mrknutí oka do sebe převrátil druhou. Stalin nabídl třetí, ale Zasjadko skleničku odsunul na stranu a řekl: „Zasjadko zná míru.“ Popovídali si.

Když se na zasedání Politbyra znovu projednávala kandidatura ministra a znovu se objevilo upozornění na kandidátovo zneužívání alkoholu, Stalin, procházeje se s dýmkou, řekl: „Zasjadko zná míru.“ A Zasjadko potom mnoho let vedl uhelný průmysl…

O opovážlivosti
Jistý generálplukovník hlásil Stalinovi situaci. Vrchní velitel vypadal spokojeně. Po zprávě generál zaváhal a Stalin se ho zeptal: „Chcete ještě něco říci?“ „Ano, mám osobní prosbu. V Německu jsem si vzal nějaké věci, které mě zajímají, ale na kontrole mi je zadrželi. Je-li to možné, prosím o vrácení.“ „Je to možné. Sestavte žádost, já napíši rozhodnutí.“
Generálplukovník vytáhl z kapsy dříve připravenou žádost a Stalin ji doplnil a podepsal. Když generál přečetl rozhodnutí ‚Vrátit plukovníkovi jeho harampádí. J. Stalin‘, obrátil se k vrchnímu veliteli: „Tady je chyba, soudruhu Staline. Já nejsem plukovník, ale generálplukovník.“
„Ne, vše je správně, soudruhu plukovníku“ odpověděl Stalin.

O požadavcích na pracovníky
Admirál I. Isakov byl od roku 1938 náměstkem lidového komisaře válečného námořnictva. Jednou v roce 1946 mu zavolal Stalin a řekl, že je návrh jmenovat jej náčelníkem Hlavního štábu válečného námořnictva. Isakov odpověděl: „Soudruhu Staline, musím Vám říci, že mám vážný nedostatek – amputovanou nohu.“
Následovala otázka: „To je jediný nedostatek, který mi považujete za nutné oznámit?“
„Ano.“ potvrdil admirál.
„Našemu dřívějšímu náčelníkovi štábu chyběla hlava. Nic se nedělo, pracoval. Vy nemáte jenom nohu – to není nic strašného“, uzavřel Stalin.

O korupci
Po válce se Stalin dověděl, že jistý profesor ‚přišel‘ u Moskvy k drahé vile. Pozval ho k sobě a zeptal se: „Je pravda, že jste si u Moskvy postavil vilu za tolik-a-tolik peněz?“ „Ano, soudruhu Staline“, odpověděl profesor.
„Dětský dům, kterému jste věnoval svoji vilu Vám velmi děkuje“, řekl Stalin a poslal ho přednášet do Novosibirska.

O zahraničním tisku
Na podzim roku 1936 se na západě rozšířily zprávy, že po těžké nemoci zemřel Josif Stalin. Charles Nitter, dopisovatel Associated Press se rozhodl získat informaci z toho nejdůvěryhodnějšího zdroje. Došel do Kremlu a předal dopis pro Stalina, v němž žádal potvrdit anebo vyvrátit tuto informaci.
Stalin prý vzápětí odpověděl:
Vážený pane!
Nakolik je mi známo ze zpráv zahraničního tisku, již dávno jsem opustil tento hříšný všehomír a přemístil se na onen svět. Pokud nechcete být vyškrtnut ze seznamu civilizovaných lidí, nemůžete nedůvěřovat zahraničnímu tisku, a proto Vás prosím, abyste těmto zprávám věřil a nerušil můj pokoj v záhrobním klidu.
26.října 1936
S úctou J. Stalin

O pravidlech
Lidového komisaře zemědělství Ukrajiny pozvali do Politbyra. Zeptal se: „Jak mám informovat, krátce, nebo podrobně?“
Stalin odpověděl: „Jak chcete, můžete krátce, můžete podrobně, ale máte na to tři minuty.“

O opeře
Ve Velkém divadle se připravovala inscenace Glinkovy opery ‚Ivan Susanin‘. Komise vedená Bolšakovem rozhodla, že je nutné odstranit závěr ‚Oslavuj, ruský lide‘: slova o pánbíčkaření, patriarchálnosti apod.
Stalin na to řekl: „A my to uděláme jinak. Závěr necháme a Bolšakova vyhodíme.“

O prioritách
Když se rozhodovalo, co s německou flotilou, Stalin navrhl „rozdělit“ a Churchill následně řekl „potopit“. Stalin odpověděl: „Vy si svoji půlku potopte.“

O ambicích
Harriman se na Postupimské konferenci zeptal Stalina: „Poté, co Němci v roce 1941 byli 18 km od Moskvy, je asi pro Vás příjemné dělit zničený Berlín?“
„Car Alexandr došel do Paříže“ odpověděl Stalin.

O předpovídání počasí
Stalin se zeptal meteorologů, jak přesné jsou jejich předpovědi.
–„Čtyřicet procent, soudruhu Staline.“
–„Tak to říkejte naopak a budete mít úspěšnost šedesát procent.“

O diplomacii
Stalin hovoří telefonicky s Churchillem: „Ne … Ne … Ne … Ne … Ano … “
Po telefonátu se přítomný dopisovatel zeptal:
„Soudruhu Staline, řekněte mi prosím, na jakou otázku jste odpověděl ‚Ano‘?“
–„Churchill se zeptal, jestli ho slyším dobře.“

Za Boha, cara a vlast
V září 1941 dostal Stalin zprávu, že jedna z divizí dostala šavle, na nichž byl nápis ‚Za Boha, cara a vlast‘. Stalin se zeptal, co je to za šavle. Odpověď zněla, že sklad, než šavle vydal, z nich neodstranil inkriminované nápisy. Stalin to vyslechl a pousmál se. Pak se zeptal: „A řekněte… je možno s nimi rubat nepřítele?“ „To samozřejmě možné je“. Vrchní velitel se znovu usmál, mávl rukou a prohlásil: „Tak ať rubají za Boha, cara a vlast!“

O úrodnosti půdy
Vedoucí jedné ze zemědělských oblastí řekl Stalinovi: „Soudruhu Staline, Vy přece víte, jak říkají Francouzi, že ani ta nejkrásnější žena nemůže dát více, než má.“
–„Zato může dát dvakrát“, odtušil Stalin.

Stalinovy pocity
Herec Gelovani, který hrál v předválečných filmech roli Stalina, požádal o návštěvu chaty u jezera Rica. Když to řekli Stalinovi, zeptal se: „A proč chce Gelovani navštívit Ricu?“
–„On se chce vžít do Vašeho obrazu, soudruhu Staline.“
–„V takovém případě ať začne turuchanským vyhnanstvím“ odpověděl Stalin.

Státní nařízení
Vyšlo nařízení o trestání pozdních příchodů do práce. Druhý den herec Moskevského uměleckého divadla V. Kčalov přišel do práce s hodinovým zpožděním. V divadle vznikla panika a ředitel divadla požádal Stalina o pokyny. Došla takováto odpověď: „Za nepoučení národního umělce ve smyslu Nařízení Prezídia Nejvyššího sovětu SSSR dát přísnou důtku řediteli divadla.“

O přátelích
Po odeslání O. E. Mandelštama do vyhnanství Stalin zatelefonoval jeho příteli Pasternakovi:
–„To je soudruh Pasternak?“
–„Ano soudruhu Staline.“
–„Jaký máte názor na Mandelštama? Co s ním máme dělat?“
–„Vy to musíte vědět lépe, soudruhu Staline“, odpověděl Pasternak
–„Svého času jsme lépe věděli, jak bránit své přátele.“, uzavřel Stalin a zavěsil.

Poznámky ke knize o svém dětství
„Jsem rozhodně proti vyprávění o dětství Stalina. Kniha je plná povrchností, zkreslení, zveličení a nezasloužené chvály … Hlavní však je to, že kniha se snaží do vědomí dětí a lidí vůbec vpravit kult osobnosti vůdců, jako nechybujících hrdinů a to je nebezpečné a škodlivé…“