Dlouho očekávaná přednáška. Mgr. Michal Tesař, PhD.: “Sexuální výchova v rodině a ve škole” (29.1.2025, Brno).
Přednášku uvedla OPRAVDU skvělým shrnutím procesu zavádění genderismu do českých škol vám všem již dobře známá paní Mgr. Milena Míčová!!!
Více přednášek a videí na toto téma: https://t.me/Proudnarodnihrdosti
O natočení, střih a trefné úvodní slovo se postaral p. Jiří Havel, Paralelne.cz
Originál videa zde: https://www.youtube.com/watch?v=IIim44Msf8Y
P.S. Odborně vynikající Mgr. Michal Tesař, PhD., se bohužel nevyhnul přirovnávání dnešní mravně pokleslé a ve všech směrech pokřivené doby k době před r. 1989.
Obě etapy nazývá totalitou, přičemž z dikce řečeného vyplývá, že ta předchozí “totalita” byla minimálně stejně škodlivá, ne-li horší než ta dnešní.
Škoda. Za mě toto buď nepochopení podstaty problému nebo popírání reality značně snižuje dopad jinak výjimečně dobře zpracovaného obsahu i skvěle podaného výkladu.
Neurvalé psychické, mravní, a nakonec i fyzické ničení našich dětí a mládeže k nám prokazatelně dorazilo společně s kapitalismem, který k nám byl pod rouškou svobody a demokracie nasunut po r. 1989.
Socialistický stát děti a mládež před podobnými škodlivými vlivy chránil. Otázka je širšího charakteru a souvisí 1., světonázorovou, prioritou zobecněných prostředků řízení/zbraní. Stručně řečeno existují pouze dvě koncepce řízení života společnosti. Tzv. “davo”-elitární (Člověk člověku vlkem) anebo Spravedlivá společnost (Člověk člověku bratrem). První z nich staví na já – centrismu (egoismu), druhá na svědomí, spolupráci, vzájemné pomoci atd.
Do první kategorie (koncepce “davo”-elitarizmu, v němž si velmi malá skupina lidí osobuje právo vlastnit a ovládat všechno a všechny) patří kapitalizmus, feudalizmus i otrokářský řád (á propos – k čemupak teď spějeme?).
Do druhé kategorie (Spravedlivá společnost) socializmus a komunizmus. Doba socializmu u nás byla pokusem. Pokusem vybudovat Spravedlivou společnost. Nebyla to doba dokonalá, protože Spravedlivá společnost nepadá z nebe, spravedlivá společnost se postupně, a nikoli lehce, rodí. Přesto byla éra výstavby socialismu vedle husitství nejsvětlejším, nejlidštějším a také nejúspěšnějším obdobím našich dějin. Kdo nevěří, ať tam běží! Kam? Do archivů, přičemž těm dříve narozeným bude stačit osvěžit si paměť.
Co znamenalo Československo ve světě tehdy a co znamená dnes?
Co všechno jsme vyráběli, do jaké míry jsme byli soběstační tehdy a dnes?Kolik jsme měli špičkových vědců? Na jaké úrovni bylo naše zdravotnictví, školství, zemědělství, kultura atd. tehdy a na jaké je teď?
Jak vypadali lidé (podívejte se na staré filmy) tehdy a jak vypadají teď?
Shlédněte záznamy ze spartakiády a řekněte, kolik středo/vysoko/školáků, kolik dospělých by bylo dnes schopno takových výkonů?
A spočítejte tlusté lidi. Na ploše Strahovského stadionu je nenajdete. Kolik jich napočítáme v tom obrovském, tehdy největším na světě, hledišti? A kolik bychom jich tam asi uviděli dnes, kdyby se tam sešla průměrná populace?
A kolik tenkrát činil státní dluh a jakých “výšin” dosahuje teď ?
A kdo se postaral o všeobecný úpadek, pokoření a zmrzačení našeho národa?
Samozřejmě na tom mají podíl i samotní lidé. Ale především je to práce systému. Ten vytváří podmínky buď ke zdravému způsobu života anebo k jeho opaku. “Po ovoci poznáte je.” Jak je možné, že evidentně vysoce inteligentní lidé přehlížejí všechny ty vynikající výsledky ČSSR? (Podobně se vyjadřuje prakticky celá naše alternativa). Jak to, že z toho období vnímají jen “totalitu”, ať už skutečnou nebo domnělou? To je tedy tvrdý oříšek k rozlousknutí. Anebo zas tak tvrdý není?
Zdraví Yveta
