Bartovský Václav

Václav Bartovský  (*22. 8. 1903, Praha – †8. 8. 1961, Vůsí u Milevska)

český malíř a výtvarný publicista

Zpočátku autodidakt, později studoval pod vedením kreslíře Rudolfa Vejrycha a malíře Jaroslava Poše. V roce 1927 mu Krasomuná jednota uspořádala první samostatnou výstavu. Ve své tvorbě byl zpočátku ovlivněn kubismem, později imaginativní malbou a surrealismem v Domě umělců v Praze. Ve čtyřicátých letech pak maloval spíše interiéry, pražské ulice a kavárny.
Jeho obrazy byly v roce 1948 vystavovány na XXXI. výstavě v Topičově salónu. V roce 1948 se také stal členem Umělecké besedy. Dále byl i členem skupiny UB 12. V padesátých letech tvořil portréty (Adriana Šimotová, Jaromír John, Dagmar Sekorová aj.)
Další jeho samostatné výstavy proběhly po jeho smrti: 1962 Brno - Galerie Jaroslava Krále, 1963 Galerie československý spisovatel v Praze, 1964 Dům umění v Ostravě. Poslední samostatná výstava se konala v roce 1985 v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích. Neprávem opomíjený, byl i přítelem Jana Vladislava.


Bartovský Václav: Pocta Kandinskému, 1943


Bartovský Václav: Krajina, 1934