Čím delší je naše známost
s dobrými knihami,
tím menší je okruh lidí,
s nimiž toužíme obcovat.

Ztělesnění krásy, ztělesnění hlouposti a vulgárnosti. Bohyně, dokud byla nahá, dokud měla zavřená ústa; ale když je otevřela, když se oblékla a nasadila si ten příšerný klobouk...! ... Prohlásil, že nikdy nepoznal ženu, která by měla kromě nohou a těla ještě něco, co by stálo za to. Některé ženy nemají ani tyhle nepostradatelné půvaby. Pravda, mnohé mají zajímavý obličej, ale to nemá význam. Lovečtí psi se tváří jako učení soudci; když voli přežvykují, tak člověku připadají, jako by hloubali o metafyzických problémech, a kudlanka vypadá, jako by se modlila; ale to všechno je úplně klamné zdání. A stejně je to s ženami. Vždycky maloval své ženy v koupeli raději bez masek a nahé a dával jim obličeje, které byly pouhým pokračováním jejich rozkošných těl, a nikoli klamnými symboly neexistující oduševnělosti. Zdálo se mu to realističtější, věrnější podstatným faktům.
Aldous Huxley: Kontrapunkt na téma obrazu Ippolito Scarsella: Koupající se nymfy (1600)