Katolíci mají s Grahamem Greenem (1904 - 1991) trochu problém. Sami ho zařazují mezi tzv. katolické autory a přitom jeho život byl ukázkovým příkladem prostopášníka, sexuálního loudila, který svedl kdejakou ženu, jen na maželku zapomínal. Nakonec dává vale morálce zcela veřejně tím, že vyvolal pořádný skandál. Bylo to v roce 1967, když vyšla jeho kniha Smíme si půjčit vašeho manžela? May We Borrow Your Husband?
V čem byl hlavní problém knihy...
Vraťme se trochu zpátky do historie. Homosexualita byla staletí považována za trestní čin. Dříve se za ní zaživa upalovalo a později se posílalo na galeje. Oskar Wilde by mohl povídat. Na anglosaskowelšskoskotskoirskych ostrovech se tento trest zrušil až v roce 1967 (Anglie, Wales) v roce 1980 (Skotsko) a Irové se k tomu odhodlali až v roce 1982. A právě v počátku společenské vlny rušící tento trest zavedený náboženských viděním světa jak katolíků, tak luteránů se na trhu objevuje kniha Grahama Greena.
Bezesporu to byl záměr, který vyšel a kniha byla brzo rozebrána.
Dvanáct povídek v knize spojuje jedno téma - všeliké podoby lásky, ve kterých Greene zcela otevřeně popisuje až komediálně laděné příběhy našeho sexuálního života. Sbírce povídek navíc dominuje povídka úvodní, ve které čtete jedním dechem příběh podváděné manželky, jejíž muž je nakonec sveden ne dvěma vdovami z Bagdádu, jak zpívá Milan Lasica ve svém populárním songu, ale homosexuální dvojicí. Pokud si uvědomíme v jaké době kniha vyšla, pak je jasné, že skandál v médiích otevřel nečekaně (očekávaně) cestu ke statisícům čtenářů.
Graham Greene (2. října 1904 – 3. dubna 1991)
napsal za svůj život 26 románů, kolem 15 povídkových souborů. Většina jeho knih byla také zfilmována. Tematicky se pohybuje od vrcholných děl, na základě kterých ho řadíme mezi spisovatele svědomí, až po díla detektivní, humoristické, dobrodružné, eseje, scénáře, cestopisy, divadelní hry. Podle mne ho nejvíc proslavily knihy he End of the Affair (Konec dobrodružství, 1951), The Quiet American (Tichý Američan, 1955), Burnt-Out Case (Vyhaslý případ, 1961)
O Greenovi byla napsána celá řada knih. Nejznámější je třísvazková biografie profesora Sherryho The Life of Graham Greene, volume I–III. U nás je jedinou obsáhlejší prací kniha Jana Čulíka Básník trapnosti, 2002 pod nakladatelovým názvem Graham Greene: Dílo a život.
„Spisovatel má být zrnkem písku ve státní mašinérii.“ Spisovatel má podle Greena dvě povinnosti: říkat pravdu, jak ji vidí, a nepřijímat od státu žádné zvláštní výsady. „Jediná výsada, na kterou si může umělec dělat nárok, je neloajálnost. Patřím ke katolické církvi, z čehož by mi jako spisovateli mohly vznikat velké problémy, kdyby mě nezachraňovala neloajálnost. Někteří představitelé považují literaturu za určitý prostředek k cíli – má povznášet. Tento cíl je možná daleko významnější než literatura, ale patří do jiného světa. Literatura nemá s povznášením nic společného.“
Smíme si půjčit vašeho manžela? / May We Borrow Your Husband? (and Other Comedies of the Sexual Life) / Graham Greene / Vydal Odeon, 1970
Photocredit: 1978 Karsh, LATimes
