<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>farmaceutický průmysl | Čítárny</title>
	<atom:link href="https://citarny.com/spisovatel/farmaceuticky-prumysl/feed" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://citarny.com</link>
	<description>Čítárny. Knihy, autoři, beletrie, souvislosti, historie 25 let</description>
	<lastBuildDate>Fri, 05 Dec 2025 02:21:28 +0000</lastBuildDate>
	<language>en-US</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	

<image>
	<url>https://citarny.com/wp-content/uploads/2025/03/cropped-citarny-32x32.jpg</url>
	<title>farmaceutický průmysl | Čítárny</title>
	<link>https://citarny.com</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Nežádoucí účinek &#8211; smrt. Výpověď dr. Virapena, exředitele farmaceutického koncernu</title>
		<link>https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/virapen-nezadouci-ucinek-smrt?utm_source=rss&#038;utm_medium=rss&#038;utm_campaign=virapen-nezadouci-ucinek-smrt</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jane Geatwick]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 02 Dec 2025 10:33:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zdraví a tělo]]></category>
		<category><![CDATA[covid-19]]></category>
		<category><![CDATA[Farmaceutický průmysl]]></category>
		<category><![CDATA[Jídlo a zdraví knihy]]></category>
		<category><![CDATA[lékaři]]></category>
		<category><![CDATA[lékařská péče]]></category>
		<category><![CDATA[léky]]></category>
		<category><![CDATA[očkování]]></category>
		<category><![CDATA[vakcinace]]></category>
		<category><![CDATA[Virapen John]]></category>
		<category><![CDATA[zdraví]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://citarny.com/nezadouci-ucinek-je-smrt-osobni-vypoved-dr-virapena-o-praktikach-farmaceutickeho-prumyslu</guid>

					<description><![CDATA[<p>John Virapen a jeho šokující výpověď. Bývalý ředitel farmaceutického průmyslu o korupci, podplácení a podvodech a smrti pacientů. Kniha Nežádoucí účinek smrt</p>
<p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/virapen-nezadouci-ucinek-smrt">Nežádoucí účinek – smrt. Výpověď dr. Virapena, exředitele farmaceutického koncernu</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img fetchpriority="high" decoding="async" class="alignnone wp-image-6550" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/07/virapen-nezadouci-ucinek-smrt-lek-modla.jpg" alt="Nežádoucí účinek je smrt. Osobní výpověď dr. Virapena o praktikách farmaceutického průmyslu" width="800" height="467" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/07/virapen-nezadouci-ucinek-smrt-lek-modla.jpg 600w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/07/virapen-nezadouci-ucinek-smrt-lek-modla-300x175.jpg 300w" sizes="(max-width: 800px) 100vw, 800px" /></p>
<p><strong>Dr. John Virapen a jeho šokující výpověď. Bývalý ředitel farmaceutického průmyslu o korupci, podplácení a podvodech. Knihu &#8220;Nežádoucí účinek smrt&#8221; napsal ji bývalý ředitel farmaceutického koncernu, který zná interní praktiky a postupy používané ve farmaceutických gigantech.</strong></p>
<p>Pohroma lidstva ve formě chorob je v zájmu <a href="https://citarny.com/tag/farmaceuticky-prumysl">farmaceutických firem</a>. Pokud lidi žádné nemoci netrápí, je vhodné, aby si alespoň mysleli, že je trápí.<br />
Důvod je prostý: peníze.</p>
<p><strong>První část</strong> knihy popisuje cestu dítěte z jednoho z koutů takzvaného třetího světa na globální scénu jednoho z farmaceutických gigantů.</p>
<p><strong>Druhá část</strong> ukazuje, jak se farmaceutický průmysl počátkem osmdesátých let 20. století změnil na zkorumpovanou továrnu na sny a jak jsem se na této změně podílel já osobně.<br />
Popíši i to, jak se neetická strategie prodeje farmaceutických společností dále rozvíjela, a to až do současnosti.</p>
<p><strong>Ve třetí části</strong> najdete mé návrhy na zvýšení ochrany pacienta, slovník nejdůležitějších pojmů, jakož i adresy, na kterých můžete získat další informace.</p>
<p>Ničeho se farmaceutický průmysl nebojí tak velmi jako právě pozornosti veřejnosti.<br />
Neboť negativní zprávy v tisku &#8211; o pacientech, kteří si během klinického zkoušení podřežou žíly, o pokusných osobách s hlavami nafouklými jako balón &#8211; mají svůj význam. Ovlivňují nejposvátnější ze všech cílů farmaceutického průmyslu &#8211; obrat.</p>
<p>Veřejnost, tedy VY, jste pákou, která může něco změnit. Pomozte zastavit tyto machinace. Máte na to.</p>
<blockquote class="gkBlockquote1">
<p>• Víte, že velké farmaceutické koncerny vynakládají každoročně 35 000 EUR na každého lékaře s vlastní praxí, aby ho motivovali předepisovat jejich výrobky?<br />
• Víte, že osoby s významným vlivem na veřejné mínění, tedy uznávání vědci a lékaři, dostávají drahé zájezdy, dary, případně přímo peníze jako úplatek za pozitivní posudky léčiv, jejichž závažné, někdy až smrtelné nežádoucí účinky pronikly na veřejnost, jen aby rozptýlily oprávněné obavy lékařů i pacientů?<br />
• Víte, že pro celou řadu nových schválených léků existují pouze krátkodobé studie a nikdo neví, jaké jsou jejich účinky na pacienty při dlouhodobém nebo trvalém užívání?<br />
• Víte, že výzkumné zprávy a statistické údaje, které státní zdravotnické úřady vyžadují ke schválení léku, se tak dlouho přikrášlují, až se z nich celkem vytratí smrtelné případy zapříčiněné daným lékem?<br />
• Víte, že více než 75 procent předních vědců působících na poli medicíny platí farmaceutické firmy?<br />
• Víte, že se prodávají léky, při schvalování kterých sehrálo svou roli podplácení?<br />
• Víte, že farmaceutický průmysl si nemoci vymýšlí a propaguje jejich cílenými marketingovými kampaněmi, jen aby si rozšířil odbytiště pro své výrobky?<br />
• Víte, že farmaceutický průmysl se stále více zaměřuje na děti?</p>
</blockquote>
<p><a href="http://www.transparency.de" target="_blank" rel="noopener">www.transparency.de</a><br />
<a href="http://www.arznei-telegramm.de" target="_blank" rel="noopener">www.arznei-telegramm.de</a><br />
<a href="http://www.healyprozac.com" target="_blank" rel="noopener">www.healyprozac.com</a><br />
<a href="http://www.ahrp.com" target="_blank" rel="noopener">www.ahrp.com</a></p>
<p><strong><br />
Ukázka z knihy: Virapen / Nežádoucí účinek &#8211; smrt!</strong></p>
<blockquote class="gkBlockquote1">
<p><strong>Víte, proč dnes mnohem více lidí trpí depresí než kdykoliv předtím?</strong><br />
Ne, důvodem není znečišťování životního prostředí, ani nehorázné účty za mobilní telefon ani pronikání velkých řetězců do center měst. Nejde ani o proces evoluce a pravděpodobně ani o nevysvětlitelné cesty boží. Ale když nic z toho není příčinou, je vůbec pravda, že dnes jsou lidé mnohem depresivnější než v minulosti? Tato otázka zní lépe.</p>
<p><strong>A tato ještě lépe: Co se vlastně rozumí pod pojmem &#8220;deprese&#8221;?</strong><br />
Kdybyste chtěli zjistit, zda si dnes více lidí než v minulosti zlomí nohu v důsledku pádu z žebříku, stačí si nalistovat vhodné statistiky a hned to zjistíte. Žebříky existovaly a existují a lidé z nich padaly a padají. Situace je zcela jasná. Ne však v případě psychických a sociálních fenoménů. Neboť co je třeba považovat za depresi, je věcí interpretace. Není to takové očividné jako například při zlomené noze. Zde se stanoví diagnóza a definice podle vlastního uvážení.</p>
<p><strong>Na deprese existuje standardní příručka. D SM &#8211; Diagnostic and Statistical Manuál of Mental Disorders, tedy diagnostický a statistický manuál psychických poruch. Nevyplynul z výzkumu, ale z konsensu skupiny psychiatrů, kteří zvážili, co by se do tohoto katalogu mělo zařadit. Už samotné složení skupiny je zajímavé.<br />
</strong><br />
&#8220;56 procent autorů (kteří přispěli k diagnostickým kritériím pro D SM IV, což je nejnovější verze manuálu, poznámka autora) bylo nebo je finančně propojených s farmaceutickými společnostmi, se kterými bylo propojených i 100 procent členů výboru pro&#8221; poruchy ovlivňující náladu &#8220;a&#8221; schizofrenní a jiné duševní poruchy &#8220;.</p>
<p>Odměny těchto lidí byly zařazeny hlavně do položek [&#8230;] výzkumné granty (42%), poradenství (22%) a post mluvčího (16%). &#8220;<br />
Nezdá se vám to být obehrát deska?</p>
</blockquote><p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/virapen-nezadouci-ucinek-smrt">Nežádoucí účinek – smrt. Výpověď dr. Virapena, exředitele farmaceutického koncernu</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Doba Jedová. O jedech, které dobrovolně dáváme našim dětem a které zkracují náš život</title>
		<link>https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/toxicke-jedy-potraviny-deti-doba-jedova?utm_source=rss&#038;utm_medium=rss&#038;utm_campaign=toxicke-jedy-potraviny-deti-doba-jedova</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce Čítarny]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 25 Dec 2022 00:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zdraví a tělo]]></category>
		<category><![CDATA[Jídlo a zdraví knihy]]></category>
		<category><![CDATA[Patočka Jan]]></category>
		<category><![CDATA[patocka jiri]]></category>
		<category><![CDATA[strunecka]]></category>
		<category><![CDATA[Strunecká Anna]]></category>
		<category><![CDATA[zdraví]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://citarny.com/toxicke-jedy-potraviny-deti-doba-jedova</guid>

					<description><![CDATA[<p>Kniha nabízí poutavé čtení o tom, kde všude se můžeme setkat se škodlivými látkami. Ať už to jsou tzv. Éčka v potravinách a nápojích nebo toxické látky v kosmetice, kterou denně používáme, protože věříme tomu, že je pro nás a naše zdraví prospěšná. </p>
<p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/toxicke-jedy-potraviny-deti-doba-jedova">Doba Jedová. O jedech, které dobrovolně dáváme našim dětem a které zkracují náš život</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img decoding="async" class=" size-full wp-image-5236" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/12/strunecka-knihy.jpg" alt="" width="600" height="350" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/12/strunecka-knihy.jpg 600w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/12/strunecka-knihy-300x175.jpg 300w" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" /></p>
<p><strong>Podvodné informace nebo záměrně skryté informace o složení potravin se na veřejnosti objevují zřídka. proto málokdo ví, co skutečně obsahují potraviny, které denně kupujeme a které spolu s námi jí malé děti, na které jedy v potravinách obsažené působí velmi silně. Dovíme se látkách jako jsou fluoridy, hliník, aspartam, glutamát, cholesterol, melamin, nikotin a „éčka“ a v životním prostředí&nbsp; se vyskytující toxické látky dioxiny, bisfenoly, rtuť.</p>
<p>Kniha nabízí poutavé čtení o tom, kde všude se můžeme setkat se zdraví škodlivými látkami. <br /></strong>Ať už to jsou tzv. Éčka v potravinách a nápojích nebo toxické látky v kosmetice, kterou denně používáme, protože věříme tomu, že je pro nás a naše zdraví prospěšná. Knížka se dále z velké části věnuje léčivům, potravinovým doplňkům a očkování &#8211; věci, které automaticky považujeme, že ochrání naše zdraví.</p>
<p>Kniha Doba jedová je praktický pomocník pro každý všední den. Bohužel jedů kolem nás neustále přibývá a výrobci potravin, kosmetiky a léčiv nám neříkají negativa o svých produktech, a proto je na nás, abychom jejich triky a nepravdy odhalili a &#8220;nezbaštili&#8221;.</p>
<p><strong><img decoding="async" class=" size-full wp-image-5237" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/12/doba_jedova.jpg" alt="doba jedova" width="280" height="402" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/12/doba_jedova.jpg 280w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/12/doba_jedova-209x300.jpg 209w" sizes="(max-width: 280px) 100vw, 280px" /></strong><br /><span style="text-decoration: underline;"><strong>O čem je tato velmi poučná kniha:</strong></span></p>
<p><strong>Podívejme se například na Aspartam</strong> (v potravinách má označení E 951) Je to umělé sladidlo objevené už v roce 1965. Aspartam byl poprvé schválen v roce 1974. Aspartam zabíjí mozkové buňky nebo způsobuje jiná poškození. Aspartam také obsahuje aminokyseliny fenylalanin, který je nebezpečný pro osoby s vrozenou poruchou metabolismu, tzv. fenylketonurií.&nbsp;Snižuje kyselost moči, tím pádem zvyšuje riziko vzniku infekce. Pozor by si měli dávat lidé citliví na tuto látku &#8211; po nežádoucích účincích, které u nich Aspartam vyvolal, např. závratě, bolení hlavy, vyrážky, poruchy chování u dětí, by se měli její příští konzumaci vyhýbat. Určitě by se měly potravinám, obsahujícím tuto látku, vyhýbat těhotné a kojící ženy (protože se Aspartam v těle rozkládá na methanol, který není vhodný). Některé studie na hlodavcích uvádějí negativní účinky na jejich nervový systém. <span style="text-decoration: underline;">Rozumní vědci a lékaři prohlašují, že toto sladidlo se nemělo vůbec na trhu objevit a jeho zavedení označují za zločin století!!!!</span><br /><strong>Najdete ho:</strong> Používá se k výrobě témeř všech light nápojů, čajů, žvýkaček, některých jogurtů, některých dezertů, pudinků, snídaňových cereálií, mražených krémů, majonézy, hořčice, nakládané zeleniny a ovoce,vitamínových doplňků etc..</p>
<p><strong>Glutamát je velmi často používán v hotových jídlech pro zvýraznění chuti.</strong> V potravinách má označení E 620-E625, a&nbsp; skrývá se často pod označením „hydrolyzované proteiny“, nebo „kvasničný či sojový extrakt“. Neměl by se vůbec vyskytovat!! ve výživě těhotných a kojících žen; poškozuje nervový systém. Způsobuje vývojové poruchy mozku, u dětí autismus, epileptické záchvaty.<br /><strong>Najdete ho:</strong> Různé uzeniny, paštiky, sójové omáčky, masox, pytlíkové polévky, masové konzervy, bujóny pro zvýraznění chuti.</p>
<p><strong>Doslova se uvádí, že aspartam a glutamát jsou chutě, které zabíjí a jsou hrozbou naší civilizaci.</strong> Obě látky jsou důkazem, jak trh a peníze vítězí nad vědecky zjištěnými fakty a podmaňuje si hlupáky.</p>
<p><strong>Část kapitoly knihy se věnuje i energetickým nápojům, které autoři příliš nedoporučují.</strong> Obsahují kofein, taurin a mnohdy aspartam. Spíše by dávali přednost potravním doplňkům ve formě tablet (taurin) – když už má někdo potřebu jej přijímat.</p>
<p><strong>Autoři</strong> <br />své poznatky opírají o vlastní zkušenosti, bohatou literaturu. V knize jsou zde odkazy na odborné články a zahraniční studie.<strong><br /></strong></p>
<p><strong>Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</strong> má dlouholeté zkušenosti z pedagogické práce na Univerzitě Karlově. Zároveň byla řešitelkou a spoluřešitelkou sedmi grantových projektů zabývajících se mechanismy vzniku patofyziologických změn u hematologických onemocnění, schizofrenie, Alzheimerovy nemoci a autismu. Věnuje se též intenzivně vědecko-populární publicistice se zaměřením na biomedicínu.</p>
<p><strong>Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.</strong> je profesorem toxikologie na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Pracuje v oboru molekulární biochemie, enzymologie a toxikologie extrémně jedovatých synteticky připravených i přírodních látek a psychofarmak. Ve své vědecké práci se zaměřuje na biochemické mechanismy toxických účinků různých biologicky aktivních látek a léků, zejména v terapii Alzheimerovy nemoci. Zabývá se rovněž působením různých peptidů v procesech učení a paměti.</p>
<p><strong>Doba Jedova | Strunecká &#8211; Patočka | 296 str., 2001, ISBN 978-80-7387-469-8</strong></p><p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/toxicke-jedy-potraviny-deti-doba-jedova">Doba Jedová. O jedech, které dobrovolně dáváme našim dětem a které zkracují náš život</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Doba jedová 2. Druhý bestseller o bezpečném životě, očkování, jedech v jídle Anny Strunecké a Jana Patočky</title>
		<link>https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/strunecka-patocka-doba-jedova-2?utm_source=rss&#038;utm_medium=rss&#038;utm_campaign=strunecka-patocka-doba-jedova-2</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce Čítarny]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 25 Dec 2022 00:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zdraví a tělo]]></category>
		<category><![CDATA[imunita]]></category>
		<category><![CDATA[Jídlo a zdraví knihy]]></category>
		<category><![CDATA[nemoc]]></category>
		<category><![CDATA[očkování]]></category>
		<category><![CDATA[Patočka Jan]]></category>
		<category><![CDATA[patocka jiri]]></category>
		<category><![CDATA[strunecka]]></category>
		<category><![CDATA[Strunecká Anna]]></category>
		<category><![CDATA[zdraví]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://citarny.com/strunecka-patocka-doba-jedova-2</guid>

					<description><![CDATA[<p>&#160;Autoři ukazují, jak je důležité chápat biochemické mechanismy jejich působení na buněčné a molekulární úrovni. Vysvětlují zdravotní rizika synergického působení přídavných látek, jako jsou například hliník, umělá barviva, aspartam a glutamát aj. Pozornost věnují i složení vakcín a z několika pohledů se zabývají prospěšnými účinky a riziky očkování.</p>
<p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/strunecka-patocka-doba-jedova-2">Doba jedová 2. Druhý bestseller o bezpečném životě, očkování, jedech v jídle Anny Strunecké a Jana Patočky</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img loading="lazy" decoding="async" class=" size-full wp-image-5236" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/12/strunecka-knihy.jpg" alt="Strunecka Doba jedová" width="600" height="350" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/12/strunecka-knihy.jpg 600w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/12/strunecka-knihy-300x175.jpg 300w" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" /></p>
<p>Život současného člověka provázejí tisíce chemikálií, z nichž mnohé mohou být nebezpečné lidskému zdraví a ohrožovat budoucnost celé civilizace. Autoři ukazují, jak je důležité chápat biochemické mechanismy jejich působení na buněčné a molekulární úrovni. Vysvětlují zdravotní rizika synergického působení přídavných látek, jako jsou například hliník, umělá barviva, aspartam a glutamát aj. <br />Pozornost věnují i složení vakcín a z několika pohledů se zabývají prospěšnými účinky a riziky očkování. Poukazují však také na účinné způsoby, jak se proti působení největších rizik pro lidské zdraví bránit.</p>
<p><img loading="lazy" decoding="async" class=" size-full wp-image-10835" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/12/strunecka-doba-jedova-2.jpg" alt="strunecka doba jedova 2" width="300" height="399" style="margin: 0px;" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/12/strunecka-doba-jedova-2.jpg 300w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/12/strunecka-doba-jedova-2-226x300.jpg 226w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /><br />Na přání vydavatele do této knížky vedle autorů Doby jedové přispěli svými kapitolami prof. MUDr. Jan Janda, CSc., prof. MUDr. Miloš Velemínský, CSc., MUDr. Ludmila Eleková a MUDr. Karina Šustová.</p>
<p>Každá kapitola je doplněna odkazy na populární i vědeckou literaturu. Čtenářům se tak nabízí zcela ojedinělá příručka pro každodenní orientaci v nepřehledné oblasti ovládané zájmy trhu a zisku, s náměty, jak se bránit před mnoha zdravotními riziky a rádoby vědecky podloženými radami.</p>
<p>Součástí této knížky jsou recenze a komentáře odborníků, kterými jsou prof. RNDr. Vladimír Karpenko, CSc., prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc. a Roman Drha. Další desítky recenzí lze nalézt na internetu.</p>
<p><strong>Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</strong> má dlouholeté zkušenosti z pedagogické práce na Univerzitě Karlově. Zároveň byla řešitelkou a spoluřešitelkou sedmi grantových projektů zabývajících se mechanismy vzniku patofyziologických změn u hematologických onemocnění, schizofrenie, Alzheimerovy nemoci a autismu. Věnuje se též intenzivně vědecko-populární publicistice se zaměřením na biomedicínu.</p>
<p><strong>Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.</strong> je profesorem toxikologie na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Pracuje v oboru molekulární biochemie, enzymologie a toxikologie extrémně jedovatých synteticky připravených i přírodních látek a psychofarmak. Ve své vědecké práci se zaměřuje na biochemické mechanismy toxických účinků různých biologicky aktivních látek a léků, zejména v terapii Alzheimerovy nemoci. Zabývá se rovněž působením různých peptidů v procesech učení a paměti.</p>
<p><em>Doba jedová 2 / Anna Strunecká, Jiří Patočka / 2012</em></p>
<p><strong>Ukázka:</strong></p>
<blockquote class="gkBlockquote1">
<p><strong>Káva a alkohol</strong><br />Káva přes všeobecně rozšířené mínění nemá vliv na stavy vzniklé po požití alkoholu (tj. vystřízlivění), ale dokonce ani nezrychluje odbourávání alkoholu. Právě naopak, odbourávání alkoholu zpomaluje a tím zpomaluje i jeho vylučování. Po kávě se člověk sice probere, ale nevystřízliví! S překvapujícími informacemi přišel A. L. Klatsky a jeho kolegové z Oaklandu v Kalifornii. Zjistili, že pití kávy chrání játra před toxickým vlivem alkoholu, a čím více kávy vypijeme, tím lépe jsou naše játra chráněna. Rozsáhlá studie na více než 125 000 lidech, kteří byli sledováni v letech 1978 až 1985, prokázala, že káva významným způsobem snižuje riziko vzniku alkoholické cirhózy. Při pití jednoho šálku kávy denně se riziko vzniku cirhózy snížilo o 20 %, při 2 až 3 šálcích o 40 % a při čtyřech a více šálcích o 80 %. Studie neodhalila, jakým mechanismem chrání káva jaterní buňky před cirhózou, ale naznačila, že současné pití kávy a alkoholu představuje pro člověka menší riziko než pití alkoholu bez kávy. Konzumace kávy také zvyšuje základní látkovou přeměnu o několik procent a tím i energetickou spotřebu o 80-150 kalorií, avšak na tělesnou hmotnost má tento zvýšený energetický výdej jen minimální vliv.<br />xxx</p>
<p><strong>Obezita vyvolává pozvolný chronický zánět a alergie</strong><br />Tuková tkáň není jenom zásobárnou tuků. Funguje také jako aktivní hormonální žláza, která produkuje skupinu hormonů nazývaných adipokiny (podle addipose tissue &#8211; tuková tkáň). Patří mezi ně i prozánětlivé cytokiny a růstové faktory podobné inzulínu. Avšak hlavním hormonem tukové tkáně je leptin (z řeckého leptos &#8211; hubený). Objev leptinu vyvolal velikou pozornost sdělovacích prostředků v devadesátých letech minulého století. Leptin je totiž hormon, který potlačuje chuť k jídlu. Čím více buněk má tuková tkáň, tím víc leptinu produkuje. Vědci doufali, že se dostali velmi blízko k odhalení možnosti, jak léčit obezitu a jak jí předcházet, když se včas potlačí chuť k jídlu. Zdravému člověku leptin říká, co, kdy a jak jíst. Jenomže záhy se zjistilo, že mozek obézních lidí na leptin nereaguje [17]. Leptin přichází do mozku a ťuká na dveře, ale ta osoba uvnitř je hluchá, říkal o osudu leptinu v mozku obézních lidí jeden z jeho objevitelů, Dr. Umut Ozcan.<br />Jenomže přes velmi intenzivní výzkum v desítkách laboratoří stále neznáme všechny souvislosti a interakce, ve kterých leptin vystupuje. Jisté je, že má roli jak v regulaci imunitních dějů, tak v regulaci nádorového růstu. Obě pracují v neprospěch lidského těla.<br />Obézní lidé mají zpravidla leptinu nadbytek. Pod vlivem produkce prozánětlivých adipokinů a leptinu je imunitní systém ve stavu trvalé aktivace. Organismus je stále aktivován, jako by byl napaden bakteriální nákazou. Avšak nadměrná aktivace této linie obrany organismu může navodit autoimunitní poruchy a nemoci. Nadměrná aktivace Th2, odpovědi typické pro tvorbu protizá-nětlivých a regulačních cytokinů, má významnou roli při vzniku alergií. V experimentálních modelech pro diabetes mellitus (cukrovku) 1. typu podání leptinu urychlilo a zesílilo vývoj autoimunitních procesů. Hladovění a tím způsobený pokles leptinu vždy vedl ke klinickému zlepšení [18].<br />Právě proto, že mozek obézních osob na leptin neodpovídá (podobně jako organismus neodpovídá na inzulín v případě cukrovky 2. typu), jsou obézní lidé více náchylní k infekcím. Zvyšuje se i propustnost hematoencefalické bariéry, takže do mozku mohou pronikat škodlivé látky&#8230;<br />xxx</p>
<p><strong>Vědci poodhalují tajemství nesmrtelnosti buněk.</strong> <br />Za objev telomerázy dostali vědci Elizabeth Blackburnová, Carol Greíderová a Jack Szostak v roce 2009 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Svou činností poskytuje telomeráza nesmrtelnost buňce, která umožnila její projev. V případě nesmrtelných rakovinných buněk je vysokou cenou za jejich nesmrtelnost smrt organismu &#8211; nositele nesmrtelné buňky. Nebudeme spekulovat, zda tyto objevy povedou k dosažení lidské nesmrtelnosti biologickými prostředky. Stačilo by, aby se buňky lidského těla donekonečna obnovovaly a přitom nestárly. Objevy molekulární biologie potvrzují, že pozitivní vliv na stav telomer má omezení příjmu potravy, zdravý spánek, zajištění dostatečné hladiny vitaminu D a kořen byliny Astragalus membranaceus. Nositelka Nobelovy ceny za objev telomerázy Blackburnová s týmem spolupracovníků zjistila, že pozitivní vliv na aktivitu telomerázy má meditace. Elixír života dodnes nenašli ani alchymisté ani vědci. Jistější je proto předpokládat, že nesmrtelný je pouze duch&#8230;<br />xxx</p>
<p><strong>Lékem skoro na všechny nemoci je především pohyb.</strong> <br />Je prevencí rakoviny i kardiovaskulárních a metabolických onemocnění hromadného výskytu. U osob mladých vzniká tzv. postprandiál-ní zánět &#8211; zánět vyvolaný jídlem &#8211; vzácně, jen např. po excesiv-ní hostině, u člověka staršího, s hypertenzí, obezitou či cukrovkou, pak prakticky po každém jídle. Jídlo působí jako cizorodá bílkovina nevhodně, tzv. aterogenně. Má tedy vztah k ateroskle-róze. Je zajímavé, že při pravidelné fyzické aktivitě tyto jevy přítomné nejsou. Bohužel však tento pozitivní vliv po 4-6 týdnech po ukončení sportovní činnosti či pravidelného pohybu vymizí. Ten, kdo pravidelně cvičí, může tedy jíst více nevhodných potravin, efekt však dlouhodobě nepřetrvává.<br />Legitimní jsou úvahy o tzv. polypill, univerzální tabletce, kterou by každý např. 501etý a starší člověk měl užívat. Může obsahovat směs léků na krevní tlak, cholesterol a prevenci cukrovky. Zda k uplatnění této strategie dojde, si musíme počkat, podávání nelze realizovat jen na základě úvahy. Potřebná je evidence base (založená na opravdu vědeckých důkazech).</p>
<p><strong>Slunce není jen zdravé. Může vyvolávat například kožní nádory, ale také stimuluje v lidském těle tvorbu vitaminu D.</strong> <br />Práce o mnohočetných účincích vitaminu D v lidském těle, se objevují ve vědeckých časopisech a jsou námětem mezinárodních konferencí.<br />Ukazuje se také, že potřeby lidského těla možná mírně přesahují tradičně doporučované denní dávky. Vedle významu vitaminu D pro kosti klinické studie ukazují, že vitamin D dokáže snížit riziko a výskyt mnoha onemocnění, např. rakoviny, cukrovky a aterosklerózy.<br />Vitamin D je v poslední době velmi sledovaná látka s řadou pozitivních efektů a je pravdou, že obvykle je jí v populaci, zejména v zimě, málo. Existují doporučené denní dávky a ty část populace nedostává. Vitamínem D se však lze i předávkovat.</p>
<p>Co všechno působí ve stravě pozitivně a negativně, je stále nejasné. O prospěšném působení středomořské diety se, jak bylo uvedeno, stále bádá. Je velmi nepravděpodobné, že by významný vliv měl resveratrol z červeného vína, flavonoidy či kurkumin. Část těchto látek působí přes tzv. sirtuiny. To jsou histonové deacetylázy &#8211; enzymy, které ovlivňují mnoho proteinů v jádře, cyto-plazmě i v mitochondriích zejména tzv. acetylací. Nedávno jsem navšívil jednoho staršího profesora fyziologie a rozhovor zahájil slovy: „Už jste četl ten přehledný článek v časopise Science &#8211; sirtuiny jsou zcela mrtvé, celý výzkum k ničemu nevedl a asi nepovede.&#8221; Možná to není pravda, ale věta vystihuje, jak předčasné je o těchto látkách něco uvádět ve výživě. Podobně je to s ovlivněním zmiňovaného mTOR. Klinicky je dnes nejdůležitější, že přes tento komplex působí metformin &#8211; nejběžnější lék na cukrovku, podávaný dnes rutinně i u prediabetu (nemoci, která předchází vznik cukrovky 2. typu). Jako vedlejší účinek snižuje výskyt nádorů až o 50 %. Než jíst problematický typ stravy, bylo by jistě účinnější jíst tuto látku. I některá imunosupresiva, používaná například ve stentech &#8211; trubičkách zaváděných do cév u infarktu &#8211; působí přes mTOR complex a zkouší se využívat v onkologii. I z toho vyplývá, že jakmile se zjistí v oblasti přírodních látek něco významného, vede to k vývoji léků a je nepravděpodobné, že tak účinné by byly samotné potraviny.</p>
</blockquote><p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/strunecka-patocka-doba-jedova-2">Doba jedová 2. Druhý bestseller o bezpečném životě, očkování, jedech v jídle Anny Strunecké a Jana Patočky</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Univ.-Prof. Dr. med. Sucharit Bhakdi. Očkování proti covidu a jeho katastrofální důsledky</title>
		<link>https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/bhakdi-ockovani-proti-covidu-a-jeho-katastrofalni-dusledky?utm_source=rss&#038;utm_medium=rss&#038;utm_campaign=bhakdi-ockovani-proti-covidu-a-jeho-katastrofalni-dusledky</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce Čítarny]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 19 Nov 2022 06:06:36 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zdraví a tělo]]></category>
		<category><![CDATA[Bhakdi]]></category>
		<category><![CDATA[covid-19]]></category>
		<category><![CDATA[Farmaceutický průmysl]]></category>
		<category><![CDATA[kovidismus]]></category>
		<category><![CDATA[očkování]]></category>
		<category><![CDATA[pandemie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://citarny.com/bhakdi-ockovani-proti-covidu-a-jeho-katastrofalni-dusledky</guid>

					<description><![CDATA[<p><strong>Předkládáme jedno z nejsrozumitelnějších<a href="https://rumble.com/vjvvii-sucharit-bhakdi-vysvtlen-okovn-proti-covidu.html" target="_blank" rel="noopener"> videí,</a> které objasňuje téměř všechno o očkovací pandemii, hysterii a businessu.</strong></p>
<p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/bhakdi-ockovani-proti-covidu-a-jeho-katastrofalni-dusledky">Univ.-Prof. Dr. med. Sucharit Bhakdi. Očkování proti covidu a jeho katastrofální důsledky</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img loading="lazy" decoding="async" class=" size-full wp-image-10776" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/11/Sucharit-Bhakdi.jpg" alt="Sucharit Bhakdi" width="600" height="350" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/11/Sucharit-Bhakdi.jpg 600w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/11/Sucharit-Bhakdi-300x175.jpg 300w" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" /></p>
<p><strong>Předkládáme jedno z nejsrozumitelnějších<a href="https://rumble.com/vjvvii-sucharit-bhakdi-vysvtlen-okovn-proti-covidu.html" target="_blank" rel="noopener"> videí,</a> které objasňuje téměř všechno o očkovací pandemii, hysterii a businessu.</strong> <br />Auorem je Univ.-Prof. Dr. med. Sucharit Bhakdi je specialista na mikrobiologii a epidemiologii infekcí. 22 let vedl Ústav pro lékařskou mikrobiologii a hygienu na univerzitě Johannes Gutenberg University v Mohuči a pracoval v péči o pacienty, výzkumu a výuce.</p>
<p>Jak viry napadaji člověka?<br />Co jsou leukocyty a lymfocyty?<br />Jak probíhá imunita v našem těle?<br />Proč máme všichni přirozenou imunitu?<br />Proč je očkovaní neschválenou genovou terapií nebezpečné?<br />Jak vznikají krevní sraženiny?<br />Co se děje v cévách po očkování?<br />Co se bude dít po více očkováních?<br />Proč jsou lidí masívně klamáni?</p>
<p>Univ.-Prof. Dr. med. Sucharit Bhakdi <br />publikoval více než 300 prací z oblasti imunologie, bakteriologie, virologie a kardiovaskulárních chorob. Kromě řady ocenění mu byl udělen Řád za zásluhy státu Porýní-Falc.<br /><a href="https://rumble.com/vjvvii-sucharit-bhakdi-vysvtlen-okovn-proti-covidu.html" target="_blank" rel="noopener">Video s českými titulky ZDE</a>&gt;&gt;</p>
<p>Jeho závěry potvrzuje i silně koordinovaný mediální útok na článek RAIRu, který pojednává o tvrzení<span style="text-decoration: underline;"> francouzského virologa a nositele Nobelovy ceny Luca Montagniera</span>, že „varianty a mutace viru vytváří právě očkování proti koronaviru&#8221;.<br /><a href="https://rairfoundation.com/media-giants-launch-latest-coordinated-attack-against-rair-viral-article/" target="_blank" rel="noopener">Více ZDE</a>&gt;&gt;</p>
<p>Uznávaná viroložka <a href="knihy-lide/media-a-knihy/video/pekova-sona-jasne-a-kriticky" target="_blank">Soňa Peková ve svém rozhovoru</a> mimo jiné říká: <em>„Absolutně není bezpečná, to nemá precedens. Nikdy se to nepoužívalo, tyto vakcíny, ani ve zvířecím světě, natož v lidském. Je to panglobální experiment, co m-RNA vakcína udělá, nikdo netuší. Je to úplně experimentální věc, kde je nutno očekávat experimentální výsledky. Může to v dlouhodobějším horizontu způsobit neurodegenerativní onemocnění.“</em></p><p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/bhakdi-ockovani-proti-covidu-a-jeho-katastrofalni-dusledky">Univ.-Prof. Dr. med. Sucharit Bhakdi. Očkování proti covidu a jeho katastrofální důsledky</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
