V knize “Antropoložka na Marsu”, Oliver Sacks popsal sedm příběhů lidí, kteří se vyrovnávají s neurologickými poruchami (poškození mozku, autismus či Touretteův syndrom), a odhaluje, jak byly jejich životy, chování a smysly zásadně změněny.

Antropoložka na Marsu (orig. An Anthropologist on Mars: Seven Paradoxical Tales, 1995) jsou příběhy neurologických pacientů Olivera Sackse, renomovaného neurologa a mistra vypravěčství.
S neobyčejnou empatií, porozuměním a citlivostí zkoumá, jak tyto výjimečné stavy formují identitu a život jednotlivce, chování a vnímání reality.
Mimořádné neurologické stavy nejsou jen omezení, ale cesty k jiným způsobům bytí, adaptace a identity. Právě to nejvíc vystihuje ducha celé knihy.

V knize Antropoložka na Marsu je celkem sedm příběhů.

Barvoslepý malíř
Příběh úspěšného malíře, který po autonehodě náhle ztratil schopnost vnímat barvy (cerebrální achromatopsie). Musí se vyrovnat s černobílým světem a najít nový způsob, jak malovat.

Poslední hippie
Osud muže, kterému nádor na mozku způsobil těžkou anterográdní amnézii – paměť se mu „zastavila“ na konci 60. let. Žije v neustálé přítomnosti a hudba pro něj hraje klíčovou roli.

Život chirurga
Chirurg a amatérský pilot s Tourettovým syndromem. Jeho tiky a nutkavé chování jsou velmi výrazné, ale při operacích a pilotování téměř mizí.

Vidět a nevidět
Muž, který byl od raného dětství téměř slepý a po operaci se mu částečně vrátil zrak. Nový smysl pro něj však nebyl jen požehnáním, ale i zdrojem velkých obtíží a dezorientace.

Krajina jeho snů
Příběh italského umělce Franca Magnaniho, který je posedlý svým rodným toskánským městečkem Pontito. Přestože ho desítky let neviděl, dokáže ho s neuvěřitelnou přesností malovat z paměti.

Géniové
Kapitola o autistických savantech, především o Stephenovi Wiltshireovi – mladém muži s autismem, který má geniální schopnost kreslit složité architektonické scény po jediném pohledu.

Antropoložka na Marsu
Poslední a titulní příběh o Temple Grandinové – autistické profesorce a designérce humánních zařízení pro hospodářská zvířata. Právě ona použila výraz „antropoložka na Marsu“ o tom, jak se cítí mezi běžnými lidmi.

Každý ze čtivých příběhů je nejen vědeckou analýzou, ale také lidským příběhem, který čtenáře nutí zamyslet se nad samou podstatou lidství.

V době, kdy se hovoří o duševním zdraví a porozumění odlišnostem, je Sacksova práce cenným zdrojem poznání a inspirace, protože pomáhá chápat složitost lidské psychiky a vyzývá k toleranci a empatii. Zároveň nás upozorňuje na zcela jasně popsané jevy, s kterými si věda absolutně neví rady.

Ústřední téma Sacks formuluje přímo v předmluvě – paradoxní, „tvůrčí“ potenciál defektů a poruch:

Defekty, poruchy a nemoci tak mohou sehrát paradoxní roli: odhalují, uvolňují latentní schopnosti, individuální vývojové a evoluční formy, jaké bychom jinak nepoznali a vůbec si je neuměli představit. Tento paradox choroby, její „tvůrčí“ potenciál, je ústředním tématem mé knihy.
Člověka děsí ničivá síla vývojové poruchy či choroby, ale je možné, někdy, vidět je jako „tvůrčí“, jestliže ničí určité dráhy a způsoby jednání, mohou také donutit nervový systém, aby vytvořil jiné, nové dráhy a stopy, přinutit ho k nečekanému růstu a vývoji.

Antropoložka na Marsu / Oliver Sacks / Překlad Aleny Čechové / Portál 2025

Kniha Antropoložka na Marsu volně navazuje na knihu Muže, který si pletl manželku s kloboukem.
V této knize se dočteme o zajímavých savantech.
Například o slepé sochařce, která svůj talent objevila až v šedesáti letech, neboť do té doby měla ochrnuté ruce, o nahluchlé ženě, která slyšela nepřetržitě hrát irskou hudbu a měla za to, že to jen její zubní plomba funguje jako krystalka,
O muži, jemuž se zdálo, že se stal psem, a ráno se probudil s mimořádně vyvinutým smyslem pro rozeznávání pachů a vůní a s nutkavou potřebou vše očichávat.
Další, jinak nikterak výjimečný člověk, který znal nazpaměť všech šest tisíc stran hudebního slovníku.
Dvojčata, která uměla odříkávat prvočísla až po ta dvanáctimístná, ale nesvedla jednoduché sčítání a odčítání.
Příběh muže, který si pletl manželku s kloboukem, byl dokonce využit jako námět pro operu skladatele Michaela Nymana, která byla uvedena i v České republice.
Více o knize >>

Oliver Sacks (1933–2015)
byl britský lékař, který žil od roku 1965 v New Yorku a věnoval se neurologické praxi. Byl snad nejslavnější neuropsycholog na světě.
Byl znám svými knihami, v nichž čtenáře seznamoval s nejzajímavějšími klinickými případy své praxe, ale zároveň se hluboce zamýšlel nad otázkami vztahu mozku, duše a nemoci.
Jeho „klinické povídky“ nejsou jen nezúčastněné kazuistiky kuriózních případů. Autor v nich totiž popisuje životy, nemoci i odlišnosti svých pacientů s neobvyklou mírou empatie a představuje je jako hluboce lidské bytosti.
Jeho dílo bylo přeloženo do mnoha jazyků a vyšlo i v češtině.
Kniha Probouzení se stala předlohou pro film Čas probuzení (1990), jenž byl nominován na Oscara.

Dokumentární film o Savantech.

Další knihy s podobným tématem:

Knihy od Olivera Sackse:

Muž, který si pletl manželku s kloboukem (The Man Who Mistook His Wife for a Hat)
Klasická sbírka kratších klinických povídek. Stejný přístup – lidské příběhy, paradoxní poruchy, hluboká empatie. Často se doporučuje jako první kniha od Sackse.

Probouzení (Awakenings)
Příběhy pacientů s encefalitidou lethargica, kteří se po desetiletích „spánku“ díky L-DOPA dočasně probudili. Velmi silné, dramatické a filozofické.

Musicophilia: Příběhy o vlivu hudby na lidský mozek
Jak hudba ovlivňuje mozek – od hudebních halucinací po savanty a pacienty s demencí. Stejný vypravěčský tón.

Zrak mysli (The Mind’s Eye*)
Příběhy o poruchách vidění, slepotě a tom, jak mozek „vidí“ i bez očí. Blízko tématům z Antropoložky.

Halucinace
Široký pohled na různé typy halucinací (ne jen psychiatrické) a co o nich říká mozek.

Knihy od jiných autorů:

Norman Doidge – Mozek, který se mění (The Brain That Changes Itself)
Příběhy o neuroplasticitě – jak se mozek dokáže přestavět po úrazech, mrtvicích nebo vrozených poruchách. Velmi blízké Sacksovu důrazu na adaptaci a „tvůrčí“ potenciál poruch.

Temple Grandin – Myšlení v obrazech (Thinking in Pictures)
Autobiografie autorky, která je hrdinkou poslední kapitoly Antropoložky. Přímý pohled „zevnitř“ autismu a zvířecího světa.

V. S. Ramachandran – Fantomy v mozku (Phantoms in the Brain)
Fascinující případy fantomových končetin, synestezie a dalších zvláštností. Vědečtější, ale čtenářsky přístupná kniha plná příběhů.

Další dobré tipy:
Antonio Damasio (Descartesův omyl),
A. R. Lurija (Mysl mnemonisty)
nebo autoři jako Suzanne O’Sullivan.

Pokud máte rádi spíš kratší příběhy, začněte Mužem, který si pletl manželku s kloboukem.
Pokud chcete hlubší pohled na plasticitu mozku, sáhněte po Doidgeovi.
Všechny tyto knihy jsou v češtině dostupné.

The post Antropoložka na Marsu. Když věda končí a neví, co se s člověkem skutečně děje first appeared on Čítárny.

Autismus je jednou z nejzávažnější poruch dětského mentálního vývoje.
Jedná se o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí. Porucha vzniká na neurobiologickém podkladě. Důsledkem poruchy je, že dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Duševní vývoj dítěte je díky tomuto handicapu narušen hlavně v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti. Autismus doprovází specifické vzorce chování a rodina má většinou velký problém, jak ditě zvládnout.

Autismus se dá diagnostikovat zhruba ve věku 24–36 měsíců.
V tomto období si u dětí s autismem můžeme všimnout, že napříkladf nereagují na jméno ani na pokyny, nedokážou si říci, co chtějí, působí dojmem, že neslyší, neukazují, nemávají na rozloučenou, nemají rády změny, málo se smějí, hrají si raději o samotě nebo se nadměrně fixují na určité hračky.
V tomto věku je dagnostika složitá a často se zaměňuje s podezřením na lehkou mozkovou dysfunkci nebo mentální retardaci. Ojediněle, zhruba u jednoho z padesáti takto postižených dětí, se může vyskytnout i mimořádný talent nebo velmi vysoká inteligence.

Autismus poprvé popsal americký psychiatr Leo Kanner v roce 1943 na jedenácti dětech, které se projevovaly velmi nestandardním chováním. Kanner se domníval, že autismus je podobný schizofrenii. Autismus ale nemá s psychotickými onemocněními co do činění.

Dětský autismus / Hrdlička, Komárek
Přehled současných poznatků Dětský autismus představuje závažnou vývojovou poruchu, pro niž je charakteristická narušená schopnost vytvářet vztahy s lidmi, přiměřeně reagovat na podněty z okolí, nutkavá touha po neměnnosti a další příznaky vážně postihující život jedince i jeho okolí. V poslední době se podařilo dosáhnout řady důležitých pokroků v porozumění jak příčinám této choroby, tak možnostem jejího terapeutického ovlivnění. Publikace shrnuje nové zahraniční i domácí poznatky o dětském autismu a spektru příbuzných poruch s důrazem na výzkumné a klinické zkušenosti autorů, kteří se problematikou zabývají. Zahrne i otázky organizace návazné psychosociální péče o děti s těmito poruchami a o jejich rodiny, včetně svépomocných aktivit a zkušeností rodičů.
Více o knize >>

Podivný případ se psem | Mark Haddon | Argo
Výjimečný příběh o výjimečném světě chlapce s autismem. Christopher Boon je patnáctiletý hoch, který nerozumí lidským citům a nemá rád, když se ho kdokoli dotkne, ale je to matematický génius a obdivovatel Sherlocka Holmese. Autismus mu brání, aby vnímal život jako ostatní lidé, jejichž chování ovšem pečlivě sleduje a vtipně komentuje. Když jednoho dne najde za plotem zahrady vidlemi zapíchnutého psa, rozhodne se, že vypátrá pachatele, a mimovolně vyřeší zdánlivě neřešitelnou krizi manželství svých rodičů. Příběh chlapce s Aspergerovým syndromem je fascinující, zábavný i dojemný náhled do světa lidí trpících poruchou autistického spektra.

Příběh je napsán jednoduchými přesnými větami. Postrádá komplikovaná souvětí a vše je jednoduché, přesně jako v matematice. Tady je vysvětlení přímo od hlavního hrdiny, proč je tato kniha tak napsaná:
Siobhan říkala, že bych měl napsat něco, co bych si chtěl sám přečíst. Já čtu hlavně knihy o vědě a o matematice. Nemám rád normální romány. V normálních románech lidi říkají věci jako: „Jsem protkaná železem, stříbrem a žilkami usazenin. Nedokážu se sevřít v tvrdou pěst, již zatínají ti, kteří jsou nezávislí.“ Co to znamená? Nevím. Neví to ani táta. Ani Siobhan, ani pan Jeavons. Ptal jsem se jich.

Autor románu, Mark Haddon (1962), v románu, který je bezesporu jeho nejslavnějším, zúročil svoje dlouholeté zkušenosti s prací s mentálně a tělesně postiženými dětmi. V knize Podivný případ se psem dokázal mistrně vykreslit osobnost a způsob uvažování chlapce s autismem. Detektivní novela Marka Haddona se stala literární událostí, okamžitě obletěla svět a ve Velké Británii byla zvolena Knihou roku 2003 v rámci prestižní Whitbreadovy ceny.

Oční kontakt | Cammie McGovernová    
Spisovatelka čerpala z vlastní zkušenosti matky chlapce s autismem. Její hrdina je také chlapec s podobnopu genetickou anomálií, který byl svědkem vraždy malé holčičky. Když se roznese, že během školního vyučování někdo v lesíku za školou zabil malou Amelii Bestovou, učitelé, žáci i rodiče jsou vyděšení. A policie marně hledá odpovědi, přestože má očitého svědka zločinu. Je to však svědek hodně neobvyklý – devítiletý Adam, který byl v kritickou chvíli s Amelií v lese, totiž trpí dětským autismem, a přestože za normálních okolností je schopný komunikovat, od vraždy vůbec nepromluvil a stáhl se hluboko do sebe.

Život Adamovy matky Cary se od chlapcova narození točí pouze kolem péče o syna a snahy otevřít mu cesty do světa venku, ale to, co se stalo v lese za školou, ji staví před řadu otázek bez odpovědí. Jak to, že Adam, který vždycky křečovitě lpěl na dodržování pravidel, bez dovolení odešel ze hřiště? Nikdy předtím si ostatních dětí nevšímal, tak co pro něj znamenala Amelia Bestová? Co chlapec v lese přesně viděl – a kolik z toho pochopil? Cara musí využít všech svých zkušeností, aby správně interpretovala změny v Adamově chování a nejen mu usnadnila překonat prožité trauma, ale také pomohla policii dostat vraha za mříže. Až příliš reálně totiž vypadá možnost, že další zabijákovou obětí by mohl být právě Adam. S pomocí Morgana, třináctiletého chlapce, který se snaží vyřešit záhadu Ameliiny smrti z osobních důvodů, pátrá Cara po stopách a s překvapením shledává, že mnohé z nich vedou do její vlastní minulosti…

Cammie McGovernová je držitelkou několika prestižních cen za kratší prózu.

Kam jedeme, tati | Jean-Louis Fournier
Jean-Louis Fournier napsal s nadhledem a cynickým humorem hořký příběh svých dvou  synů s těžkým tělesným i duševním postižením. Vzpomínky a příhody, často popisované jen na několika řádcích a vždy s brilantní pointou, téměř vždy zamrazí v zádech. Kniha byla oceněna v roce 2008 cenou Prix Femina, porotou složenou výhradně z žen, ale její příběh dojme každého, kdo má vlastní děti nebo zkušenosti s lidmi s handicapem.

Milý Mathieu, Milý Thomasi, když jste byli malí, býval jsem o Vánocích někdy v pokušení darovat vám nějakou knížku, třeba Tintina. Mohli bychom si o ní potom společně povídat. Tintina znám dobře, všechny jeho příběhy jsem několikrát četl. Ale nikdy jsem to neudělal, bylo to zbytečné, neuměli jste číst. Nikdy se to ani nenaučíte. Vašimi vánočními dárky zůstanou už navždycky jen kostičky nebo autíčka… Teď, když Mathieu odešel hledat svůj balon někam, kde mu ho už nemůžeme pomoct najít, teď, když Thomas, který na Zemi zůstal, má hlavu čím dál tím víc v oblacích, vám chci přece jen jednu knihu věnovat. Knihu, kterou jsem napsal pro vás. Aby se na vás nezapomnělo, abyste nebyli jen fotkou na průkazu ZTP.

Poruchy autistického spektra | KateřinaThorová
Publikace zkušené psycholožky přináší komplexní pohled na jedno z nejtěžších dětských vývojových onemocnění – poruchy autistického spektra, mezi něž se řadí především dětský autismus, atypický autismus, Aspergerův syndrom, Rettův symdrom a dezintegrační porucha.
“Když se Martin narodil, byla jsem ta nejpyšnější a nejšťastnější matka na světě. Byl krásné a zdravé dítě. Začal mluvit jednotlivá slova, prohlížel si knížky, smál se. Ve dvou a půl letech nastal zlom – slova vystřídaly zvuky, smích křik  a pláč, knížky, které si dříve prohlížel, ležely na zemi roztrhané. Byli jsme zoufalí.”

Preißmann | Život s Aspergerovým syndromem
Kniha se věnuje úvahám na téma psychoterapie osob s Aspergerovým syndromem (AS). Autorka, lékařka, u níž byl ve věku 27 let Aspergerův syndrom diagnostikován, čtivým a zajímavým způsobem popisuje průběh své psychoterapie. Postupně objasňuje problematiku navazování terapeutického vztahu s osobami s AS, rozkrývá speciální potřeby a přání, která klient s AS v terapeutickém vztahu pociťuje, a charakterizuje témata, která hrají podstatnou roli v terapii.
Popis mnohých aspektů práce psychoterapeuta je prokládán osobní výpovědí autorky.

Truth of Dare
Další knížku o autismu v roce 2000, takového “Rainmana” pro děti, napsala Celia Rees s názvem Truth of Dare. Měla to tenkrát vydat Olympia v překladu Petra Hejného. Kvůli omezení programu dětských knih a také kvůli obavě z tématu se kniha tenkrát nevydala.

Seznam pro vážnější zájemce. Knihy jsou k sehnání ve většině knihoven, ale i v knihkupectvích.

Attwood, T.: Aspergerův syndrom, Portál 2005
Beyer, J., Gammeltoft, L.: Autismus a hra, Portál 2006
de Clercq, H.: Mami, je to člověk, nebo zvíře?, Portál 2007
Čadilová, Jůn, Thorová a kol.: Agrese u lidí s mentální retardací a s autismem, Portál 2007
Haddon, M.: Podivný případ se psem, Argo 2004
Howlin, P.: Autismus u dospívajících a dospělých, Portál 2005
Hrdlička, M. – Komárek, V. (Ed.): Dětský autismus, Portál 2004
Gillberg, Ch.-Peeters,T.: Autismus – zdravotní a výchovné aspekty, Portál 1998
Kolektiv autorů, Rettův syndrom, Základní škola Zahrádka, U Zásobní zahrady 8, Praha 3, 2006
Lawson, Wendy, Život za sklem, Portál 2008
Peeters,T.: Autismus, od teorie k výchovně-vzdělávací intervenci, Scientia 1998
Richman, S.: Výchova dětí s autismem (Aplikovaná behaviorální analýza), Portál 2006
Sacks, O.: Antropoložka na Marsu, Praha, Mladá Fronta 1997
Schiller, E.: Příběhy dětí s autismem, Praha: Portál 1999
Schopler, Mesibov: Autistické chování, Portál 1997
Schopler, Reichler, Lansingová: Strategie a metody výuky dětí s autismem a dalšími vývojovými poruchami, Portál 1998
Thorová, Kateřina: Poruchy autistického spektra, Portál 2006
Thorová, Kateřina: Poruchy autistického spektra – včasná diagnóza branou k účinné pomoci, APLA Praha 2007
Thorová, Kateřina: Školní pas pro děti s PAS, APLA Praha 2008
Thorová, Kateřina: Výjimečné děti, APLA Praha 2008
Vermeulen, P.: Autistické myšlení, Grada 2006
Williams, D.: Nikdo nikde, Svoboda 1995
Williams, D.: Somebody Somewhere (pokračování knihy Nikdo nikde), Jessica Kingsley Publishers, 1994

The post Co je autismus a savanti. Výběry knih o autismu a autistech first appeared on Čítárny.

Savanti jsou víc než geniové. Jsou jedním z nejzáhadnějších fenoménů přírody. Tito lidé trpí většinou vážnou vývojovou duševní poruchou, jsou často mentálně retardovaní a mohou mít i velmi nízké IQ. Přesto ale disponují geniálními schopnostmi teoreticky odporujícími jejich postižení.

Savant i podle odborného výkladu znamená „učený idiot”.
Většinu z této hrstky naprosto výjimečných lidí najdeme mezi autisty. Údajně ne každý autista je savantem a ne každý savant je autistou. Zdá se však, že syndrom savanta s autismem úzce souvisí.

Nacházíme je ve všech oblastech lidské činnosti.
Mají neuvěřitelnou fotografickou paměť a jsou schopni překreslit realitu (např. na papír) s neuvěřitelnou přesností. Mají nadpřirozenou paměť. Zapamatují si nazpaměť kompletní telefonické seznamy, celé komplety encyklopedií, informace z kalendáře na dlouhé roky, si pamatují to, co naprostá většina lidí zapomene za pár hodin či dní a to s neuvěřitelnou  přesností. Umí z hlavy vypočítat příklad na třicet desetinných míst. Dokáži si zapamtovat neuvěřitelné množství informací po velmi dlouhou dobu.

To co ale uvidíte a uslyšíte v tomto filmu vás bude škokovat.
Vypadá to, že tuto schopnost mají všichni lidé a je možné ji kdykoliv vyvolat. Proč si ale tyto schopnosti sami a tak účinně blokujeme? …
Bylo prokázáno na výzkumu ve státě Kalifornie, že velký nárust autismu (273%) má na svědomí i vakcinace u dětí.
(citace z filmu).

Zajímavý seznam knih z doslovu knihy: Antropoložka na Marsu: Podivuhodné a výjimečné životy geniálních a psychicky / Oliver Sacks

Mám obzvlášť rád knihu, kterou současní autoři vůbec necitují: Human Personality od F. W. Meyerse. Meyers sám byl génius – to je vidět z každé věty jeho velké a často absurdní dvoudílné knihy. Kapitola „Genius” je jasnozřivým a pronikavým popisem počtářských talentů ve vztahu k jejich poznávací nedostatečnosti.

Výborná je publikace Lorny Selfeové Nadia: A Gase of Extraordinary Draiving Ability in an Autistic Child. Práce Howarda Gardnera Art, Mind and Brain obsahuje důležitou úvahu o Nadii a tato práce je východiskem pro jeho další, doširoka se větvící studie o inteligenci a tvořivosti. Myšlenkově bohatá recenze Nadi i je prací Clary Claiborne Parkové, v níž autorka srovnává Nadiiny práce s kresbami její vlastní dcery Jessy a s pracemi jiných autistických umělců.

Nejpodrobnější základní výzkum hudebního „idiota savanta”, Eddieho, obsahuje kniha Leona K. Millera Musical Savants.

Rozsáhlé výzkumy Beaty Hermelinové a jejích kolegů (včetně Neil O’Connora a Lindy Pringové) jsou dosažitelné většinou jalko jednotlivé, individuální práce zabývající se Stephenem Wiltshirem a dalšími „génii”.
Jedna z prvních prací O’Connora a Hermelinové Visual and Graphic Abilities of The Idiot Savant Artist reprodukuje a hodnotí některé Stephenovy časné práce.

V roce 1945 vyšla monografie o „géniovi” L., A Case of Idiot Savant: An Experimental Study of Personality Organisation od Martina Scheerera, Evy Rothmannové a Kurta Goldsteina.
Klade základní otázky, které nebyly dodnes zodpovězeny (a také nejsou kladeny). Podle mého názoru je to nejhlubší a nejvíce hledající analýza geniální (a autistické) mysli, jaká byla kdy provedena. L. je jasně autistický, i když autoři tohoto termínu neužívají, protože původní verze knihy se objevila v roce 1941, dříve než Kanner autismus popsal. Ve své pozdější práci Goldstein a další porovnávají své formulace s formulacemi Kanneroými.

Martin Donald ve své knize Origins of the Modern Mind uvažuje o mimetických schopnostech primitivního člověka a otevírá daleké pohledy zpět. Je to jedna z nejvíce zdůvodněných rekonstrukcí naší minulosti, jaké jsem kdy četl, a zároveň je imaginativní. Jerome Bruner studoval mnoho let vývoj myšlení v dětství a výklad období „nařizování” je obsažen v Studies in Cognitive Growth.

Skvělá a bohatě ilustrovaná je MacGregorova studie nadaného, mentálně retardovaného osmdesátiletého malíře Dwight Macintosh: The Boy Whom Time Forgot.

O syndromu „savantismu” jsem napsal tři klinické povídky.
Všechny vyšly v knize The Man Who Mistook His Wife for a Hat (Muž, který si pletl manželku s kloboukem). Jsou to: “Martin” (A Walking Grove), “José” (The Autist Artis), “Dvojčata” (The Twins).

A pak jsou tady Stepheniovy vlastní knihy: Drawnigs, Cities, Floating Cities a Stephen Wiltshire´s American Dream.

The post Savanti. Lidé za hranici geniality aneb nepochopitelné fungování mozku. Knihy first appeared on Čítárny.