V knize “Antropoložka na Marsu”, Oliver Sacks popsal sedm příběhů lidí, kteří se vyrovnávají s neurologickými poruchami (poškození mozku, autismus či Touretteův syndrom), a odhaluje, jak byly jejich životy, chování a smysly zásadně změněny.
Antropoložka na Marsu (orig. An Anthropologist on Mars: Seven Paradoxical Tales, 1995) jsou příběhy neurologických pacientů Olivera Sackse, renomovaného neurologa a mistra vypravěčství.
S neobyčejnou empatií, porozuměním a citlivostí zkoumá, jak tyto výjimečné stavy formují identitu a život jednotlivce, chování a vnímání reality.
Mimořádné neurologické stavy nejsou jen omezení, ale cesty k jiným způsobům bytí, adaptace a identity. Právě to nejvíc vystihuje ducha celé knihy.
V knize Antropoložka na Marsu je celkem sedm příběhů.
Barvoslepý malíř
Příběh úspěšného malíře, který po autonehodě náhle ztratil schopnost vnímat barvy (cerebrální achromatopsie). Musí se vyrovnat s černobílým světem a najít nový způsob, jak malovat.
Poslední hippie
Osud muže, kterému nádor na mozku způsobil těžkou anterográdní amnézii – paměť se mu „zastavila“ na konci 60. let. Žije v neustálé přítomnosti a hudba pro něj hraje klíčovou roli.
Život chirurga
Chirurg a amatérský pilot s Tourettovým syndromem. Jeho tiky a nutkavé chování jsou velmi výrazné, ale při operacích a pilotování téměř mizí.
Vidět a nevidět
Muž, který byl od raného dětství téměř slepý a po operaci se mu částečně vrátil zrak. Nový smysl pro něj však nebyl jen požehnáním, ale i zdrojem velkých obtíží a dezorientace.
Krajina jeho snů
Příběh italského umělce Franca Magnaniho, který je posedlý svým rodným toskánským městečkem Pontito. Přestože ho desítky let neviděl, dokáže ho s neuvěřitelnou přesností malovat z paměti.
Géniové
Kapitola o autistických savantech, především o Stephenovi Wiltshireovi – mladém muži s autismem, který má geniální schopnost kreslit složité architektonické scény po jediném pohledu.
Antropoložka na Marsu
Poslední a titulní příběh o Temple Grandinové – autistické profesorce a designérce humánních zařízení pro hospodářská zvířata. Právě ona použila výraz „antropoložka na Marsu“ o tom, jak se cítí mezi běžnými lidmi.
Každý ze čtivých příběhů je nejen vědeckou analýzou, ale také lidským příběhem, který čtenáře nutí zamyslet se nad samou podstatou lidství.
V době, kdy se hovoří o duševním zdraví a porozumění odlišnostem, je Sacksova práce cenným zdrojem poznání a inspirace, protože pomáhá chápat složitost lidské psychiky a vyzývá k toleranci a empatii. Zároveň nás upozorňuje na zcela jasně popsané jevy, s kterými si věda absolutně neví rady.
Ústřední téma Sacks formuluje přímo v předmluvě – paradoxní, „tvůrčí“ potenciál defektů a poruch:
Defekty, poruchy a nemoci tak mohou sehrát paradoxní roli: odhalují, uvolňují latentní schopnosti, individuální vývojové a evoluční formy, jaké bychom jinak nepoznali a vůbec si je neuměli představit. Tento paradox choroby, její „tvůrčí“ potenciál, je ústředním tématem mé knihy.
Člověka děsí ničivá síla vývojové poruchy či choroby, ale je možné, někdy, vidět je jako „tvůrčí“, jestliže ničí určité dráhy a způsoby jednání, mohou také donutit nervový systém, aby vytvořil jiné, nové dráhy a stopy, přinutit ho k nečekanému růstu a vývoji.
Antropoložka na Marsu / Oliver Sacks / Překlad Aleny Čechové / Portál 2025
Kniha Antropoložka na Marsu volně navazuje na knihu Muže, který si pletl manželku s kloboukem.
V této knize se dočteme o zajímavých savantech.
Například o slepé sochařce, která svůj talent objevila až v šedesáti letech, neboť do té doby měla ochrnuté ruce, o nahluchlé ženě, která slyšela nepřetržitě hrát irskou hudbu a měla za to, že to jen její zubní plomba funguje jako krystalka,
O muži, jemuž se zdálo, že se stal psem, a ráno se probudil s mimořádně vyvinutým smyslem pro rozeznávání pachů a vůní a s nutkavou potřebou vše očichávat.
Další, jinak nikterak výjimečný člověk, který znal nazpaměť všech šest tisíc stran hudebního slovníku.
Dvojčata, která uměla odříkávat prvočísla až po ta dvanáctimístná, ale nesvedla jednoduché sčítání a odčítání.
Příběh muže, který si pletl manželku s kloboukem, byl dokonce využit jako námět pro operu skladatele Michaela Nymana, která byla uvedena i v České republice.
Více o knize >>
Oliver Sacks (1933–2015)
byl britský lékař, který žil od roku 1965 v New Yorku a věnoval se neurologické praxi. Byl snad nejslavnější neuropsycholog na světě.
Byl znám svými knihami, v nichž čtenáře seznamoval s nejzajímavějšími klinickými případy své praxe, ale zároveň se hluboce zamýšlel nad otázkami vztahu mozku, duše a nemoci.
Jeho „klinické povídky“ nejsou jen nezúčastněné kazuistiky kuriózních případů. Autor v nich totiž popisuje životy, nemoci i odlišnosti svých pacientů s neobvyklou mírou empatie a představuje je jako hluboce lidské bytosti.
Jeho dílo bylo přeloženo do mnoha jazyků a vyšlo i v češtině.
Kniha Probouzení se stala předlohou pro film Čas probuzení (1990), jenž byl nominován na Oscara.
Dokumentární film o Savantech.
Další knihy s podobným tématem:
Knihy od Olivera Sackse:
Muž, který si pletl manželku s kloboukem (The Man Who Mistook His Wife for a Hat)
Klasická sbírka kratších klinických povídek. Stejný přístup – lidské příběhy, paradoxní poruchy, hluboká empatie. Často se doporučuje jako první kniha od Sackse.
Probouzení (Awakenings)
Příběhy pacientů s encefalitidou lethargica, kteří se po desetiletích „spánku“ díky L-DOPA dočasně probudili. Velmi silné, dramatické a filozofické.
Musicophilia: Příběhy o vlivu hudby na lidský mozek
Jak hudba ovlivňuje mozek – od hudebních halucinací po savanty a pacienty s demencí. Stejný vypravěčský tón.
Zrak mysli (The Mind’s Eye*)
Příběhy o poruchách vidění, slepotě a tom, jak mozek „vidí“ i bez očí. Blízko tématům z Antropoložky.
Halucinace
Široký pohled na různé typy halucinací (ne jen psychiatrické) a co o nich říká mozek.
Knihy od jiných autorů:
Norman Doidge – Mozek, který se mění (The Brain That Changes Itself)
Příběhy o neuroplasticitě – jak se mozek dokáže přestavět po úrazech, mrtvicích nebo vrozených poruchách. Velmi blízké Sacksovu důrazu na adaptaci a „tvůrčí“ potenciál poruch.
Temple Grandin – Myšlení v obrazech (Thinking in Pictures)
Autobiografie autorky, která je hrdinkou poslední kapitoly Antropoložky. Přímý pohled „zevnitř“ autismu a zvířecího světa.
V. S. Ramachandran – Fantomy v mozku (Phantoms in the Brain)
Fascinující případy fantomových končetin, synestezie a dalších zvláštností. Vědečtější, ale čtenářsky přístupná kniha plná příběhů.
Další dobré tipy:
Antonio Damasio (Descartesův omyl),
A. R. Lurija (Mysl mnemonisty)
nebo autoři jako Suzanne O’Sullivan.
Pokud máte rádi spíš kratší příběhy, začněte Mužem, který si pletl manželku s kloboukem.
Pokud chcete hlubší pohled na plasticitu mozku, sáhněte po Doidgeovi.
Všechny tyto knihy jsou v češtině dostupné.
