Politická demence v praxi. Polský poslanec Chmielowski žádal už v roce 2013, aby ze seznamu doporučené školní četby byla stažena kniha „Křižáci“ Henryka Sienkiewicze. Jako hlavní důvod uvádí nejen kruté násilí, které se v knize objevuje, ale i podání historických faktů, které jsou neslučitelné se „širším pohledem Evropské unie“. Někdo si dovolil porazit Němce.

Aby ze sebe neudělal úplného hlupáka, snažil se namluvit, že kniha Henryka Sienkiewicze patří ke skvostům světové literatury, což však nebrání, aby byla dospívající mládeži zakázána.

Poslanecký výstup poukazuje na mimořádný trend poslední doby. A to snahu určitých politických a náboženských kruhů měnit dějiny a potlačovat národní hrdost ve prospěch té evropské. Předpokládá se, že v pozdějším věku postpuberty, už nikdo knihu číst nebude.
Jak by ale poslanec reagoval na fakt, že film Křižáci je volně ke stažení téměř kdekoliv a filmu dá přednost naprostá většina mládeže. Navíc filmový přepis románu patří mezi nejslavnější filmy v Polsku.

Henryk Sienkiewicz (1846 – 1916),
byl polský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1905 za knihu Quo Vadis. Proslavil se historickými romány. Je autorem monumentální románové trilogie z polských dějin, pojednávající o jedné z nejdivočejších epoch polského království (od poloviny do 70. let 17. století), kdy Polsko bojovalo na život a na smrt s kozáky během ukrajinského Chmelnického povstání, se Švédy a Turky. Trilogie se skládá se tří samostatných děl volně na sebe navazujících a spojených některými postavami: Ohněm a mečem, Potopa a Pan Wołodyjowski.

Román Křižáci vyšel v roce 1900 a popisuje boje mezi Poláky a Řádem německých rytířů. Kniha vrcholí popisem bitvy u Grunwaldu, jedné z nejvýznamnějších bitev středověku vůbec, kdy polsko-litevská vojska porazila křižáky.

Velkofilm Křižáci Krzyzacy 1960
Děj filmu je situován do prvního desetiletí 15. století, kdy vrcholí neshody mezi Řádem německých rytířů a polským králem – a vrcholí bitvou u Grunwaldu. Na pozadí těchto historických událostí se odehrává romantický příběh Zbyska z Bogdance a Jagienky.
{youtuber}pnpodlPMHMk{/youtube}

The post Bestseller Křižáci od Sienkiewicze. Zakázat. Fakta neslučitelná s názorem EU first appeared on Čítárny.

Cenzura knih nebo jejich stupidní přepisování. Dětské knihy jsou přepisovány nebo zakazovány protože podle některých aktivistů obsahují rasismus a pobídky k extrémnímu chování.
Je ovšem zajímavé, že když dojde na “lámání chleba” tak se nelze dohodnout, co je extrémní chování a jak ho přesně definovat. A gumové zákony pak logicky směřují k prosazování osobních názorů soudců.

Jeden z členů Švédské akademie Horace Engdahl, který se podílí na výběru laureátů Nobelovy ceny 2008, prohlásil, že evropská literatura je mnohem lepší než americká, neboť ta je podle něj příliš izolovaná. No, při pohledu na stav české literární kritiky a českého spisovatelství si tím nejsem úplně jistý, ale na každém šprochu, pravdy trochu.

Faktem je, že americká společnost je ovlivněna aktivistickým demokratickým liberalismem a náboženskými spolky a z toho důvodu si také nejvíc lidí stěžuje na závadný obsah knih.

Známá je například aféra v New-Yorské knihovně, kde museli stáhnout z dětského oddělení útlou knížečku o dvou samečcích tučňáků, kteří vychovávají svá mláďata. Kniha se jmenuje “And Tango Makes Three” a je to povídání o skutečném příběhu dvou tučňáků Roya a Sila ze ZOO v New Yorku. A proč knihu stáhli? Protože kniha prý nabádá děti k homosexuálnímu chování a to není v souladu s učením církve. Tady rozum lehce zamrzá.

Ale to není samozřejmě jediná kniha.
V poslední době to bylo například známé dílo spisovatele Philipa Pullmana, Zlatý kompas. Na ten si v roce 2007 stěžovalo nejvíc  Američanů.
A tak se nedivme, jací čtenáři, takoví spisovatelé. Samozřejmě čest výjimkám.

Ale i v Česku řádí cenzoři, kteří, k našemu úžasu, označili např. text Ivony Březinové za závadný.
V roce 2011 byla spisovatelka Ivona Březinová mediálně napadena zmocněnkyní pro lidská práva Šimůnkovou za údajný rasistický text v čítance.
Ta byla už před 6 lety schválena Ministerstvem školství a pracovníky Romskoho muzea jako vynikající pomůcka pro řešení chápaní rasimsu u děti.
Jeji kniha Začarovaná třída, navíc získala několik cen a byla přeložena do dalších jazyků.

Josef Lada je prý rasista
Romské sdružení Roma Realia zaslalo v roce 2010 na ministerstvo školství protestní dopis, v němž požadují, aby se knihy Josefa Lady nepoužívaly jako učební pomůcky ve školách. Romům vadí to, že v jedné z Ladových knih kocour Mikeš varuje před zlými “cikány”.
Sdružení rozčílil jeden z příběhů z knihy Kocour Mikeš, kdy se kocour setká s “cikány”.

“Ještě zoufale vykřikl “babičko!”, ale muž jej uhodil a pohrozil mu, že ho zastřelí, jestli ještě mukne! Milé děti, ti lidé byli cikáni!”

Muslimy zase uráží na obrázcích Josefa Lady vepřík i kozel Bobeš. Pokud by tam byl pes, tak i ten, protože je touto komunitou považován za nečisté zvíře.

Dokonce i Babička Boženy Němcové se brzy dočká v české kotlině cenzury.
Babička má totiž na hlavě nebezpečný šátek, tzv. amíru, která je součásti zahalení celé postavy tzv. hidžáb. A to je kámen úrazu pro mnoho ochránců lidských práv. Zvláště, když babička je pravděpodobně katolička.

Švédská veřejnoprávní televize STV razantním způsobem upravila filmovou Pipi Punčochatou.
Svého otce už neoznačuje za krále Negrů ale jen králem. Paradoxní však je likvidace humorné scény, ve které si Pipi hraje na Číňanku a protahuje si oči do asijského tvaru.

Dvě populární knihy pro děti uznávaného švédského spisovatele a ilustrátora Jana Lööfa se už patrně nedočkají dalšího vydání, pokud ilustrátor nezmění své kresby.
Podle nakladatelství „Bornier Carlsen“ (2016) obsahují závadné „stereotypní zobrazení jiných kultur“. Kniha „Můj dědeček pirát“ vyšla poprvé roku 1966 je podle nakladatelství kontroverzní, protože se v ní hlavní hrdina setká s pouličním prodavačem jménem Abdullah a zlým pirátem Omarem. V knize „Chyťte Fabiána“ z roku 1997 je zas vyobrazen černý bubeník v sukni, s čelenkou z peří, slunečními brýlemi a spoustou náramků.

Francouzi zase vyřadili některé díly z velmi populárního Tintina.
Jedná se o scény, které poukazují na koloniální vykořisťování, kdy černoši jsou vykresleni v roli otroků. Francouzští a britští knihkupci problematické výtisky přemístili do oddělení pro dospělé a dětské knihovny je úplně vyřadily z katalogu. Nakladatel ale správně upozorňuje, že Tintina je třeba vnímat v kontextu kolonialismu.
Proti Tintinovi se postavili i původní obyvatelé (indiáni – first nation) kanadského státu Manitoba v roce 2014. Těm vadí, že v knize Tintin v Americe hrdina padne do rukou Indiánů, ocitne se u mučednického kůlu a hrozí mu, že ho jeho věznitelé budou skalpovat. Stěžovatelé žádali stažení knížky, která je stále nejprodávanější ze série Tintinových příběhů, ze sítě knihkupectví Chapters v hlavním městě státu Manitoba Winnipegu. Ti ovšem stáhnout knihu odmítli. V USA výtisky knížky Tintin v Americe zmizely z veřejných knihoven ve Winnipegu. Knihovny tak zareagovaly na podobnou stížnost domorodých obyvatel jako v Kanadě.

Existuje prý velmi problematická pohádka Ptáček.
Jedná se o pohádkový příběh, ve kterém se dívka zamiluje do sličného junáka. Jenže příběh, kdy žena je v lásce iniciativní se stal problémem v arabském světě a ministr školství palestinského vládní hnutí Hamas, Násir Šajr nechal pro jistotu stáhnout všech 44 příběhů Knihy národních pohádek z roku 1989. Byly prý plné sexuálních výrazů, které jsou proti víře.

Křižáky Henryka Sienkiewicze je třeba zakázat, kniha prý přepisuje historii.
Polský poslanec Chmielowski žádal v roce 2013, aby ze seznamu doporučené školní četby byla stažena kniha „Křižáci“ Henryka Sienkiewicze a řekl, že z knihy vyzařuje násilí a neměla by být čtena mládeží. Poslanec prohlašoval, že je třeba se podívat na historii „širším pohledem Evropské unie“. V „Křižácích“ jsou prý Křižáci vykresleni černobíle, rasisticky a subjektivně.

A přichází nejkontroverznější téma, Darwin.
Toho museli ve všech podobách  stáhnout v posledních 10 letech z výuky některých amerických škol, protože Darwin není v souladu s učením katolické či jiné cirkve. Co na to říká náměstek Boha Papež, fakt nevíme. Nicméně se to stává i na mnoha školách, kde se prosazuje ničím nepodložený a demagocický názor o tzv. Inteligentním designu.

The post Cenzura knih nebo jejich přepisování. Dětské knihy, které nabádají děti k rasismu a extrémnímu chování first appeared on Čítárny.