Říkáte Antonín Líman? Kdo by neznal jeho překlady japonských haiků! Zážitek. Jenže tentokrát sestavil Antonín Líman (*7. 4. 1932 – †2. 5. 2018) velmi zajímavou knihu 13 esejů o japonských filmech a jejich tvůrcích. A to doslova, protože nejde o žádné dějiny japonské kinematografie, ani o filmovou teorii, ale opravdu o velmi zajímavé pohledy člověka, kterému japonská kultura přirostla k srdci.

Kniha “Mistři japonského filmu” obsahuje 13 esejů věnovaných především klasikám zlaté éry japonského filmu (konec 40. až 80. léta).
Každá esej se zaměřuje na jeden film (nebo více u některých režisérů), analyzuje ho v kulturním, literárním a historickém kontextu (vazby na literaturu, kabuki/nó, šintoismus, rodinné tradice, bušidó apod.).
Líman často porovnává s západní kulturou a zdůrazňuje specifika japonské estetiky.

Akira Kurosawa / Rašómon (Rashōmon, 1950)
Novátorské zkoumání relativity pravdy skrz čtyři protichůdné verze téhož incidentu (adaptace Akutagawy). Esej často nazýván „Marnost hledání pravdy“ – o nepoznatelnosti reality.

Akira Kurosawa / Sedm samurajů (Shichinin no samurai, 1954)
Epické dobrodružství o samurajích chránících vesnici. Nejdelší esej. Srovnání se Sedmi statečnými, analýza bušidó, samurajské kultury a inspirace westerny.

Akira Kurosawa / Žít (Ikiru, 1952)
Humanistické drama o úředníkovi s rakovinou, který hledá smysl života stavbou hřiště. Morální étos, inspirace Dostojevským, „krásná smrt“.

Kon Ičikawa / Ohně na planinách (Nobi / Fires on the Plain, 1959)
Anti-válečné drama o japonských vojácích na Filipínách (kanibalismus, zoufalství, nesmyslnost války). Adaptace Óoky.

Kon Ičikawa / Sestry Makiokovy (Sasame-yuki, 1983)
Adaptace Tanizakiho románu o úpadku tradiční japonské rodiny pod západním vlivem.

Kendži Mizoguči / Povídky o bledé luně po dešti (Ugetsu monogatari, 1953)
Duchovní příběhy o touze, iluzi a válce (mytologický kontext). „Ženský pohled“ – role žen v japonské společnosti.

Kendži Mizoguči / Správce Sanšó (Sanshō Dayū, 1954)
Historické drama o otroctví, lidskosti a mateřské fixaci (legenda, absence oidipovského komplexu).

Jasudžiró Ozu / Příběh z Tokia (Tokyo monogatari / Tokyo Story, 1953)
Klasické rodinné drama o mezigeneračním konfliktu a úpadku tradic. Typické „pillow shots“ a statický styl.

Jasudžiró Ozu / Pozdní jaro (Ban shun / Late Spring, 1949)
Rodinné vztahy, manželství dcery a tradiční hodnoty.

Jasudžiró Ozu / Traviny v proudu (Ukigusa / Floating Weeds, 1959)
Remake o kočovném divadelním souboru, čas a rodina.

Hiroši Tešigahara / Písečná žena (Suna no onna / Woman in the Dunes, 1964)
Existenciální thriller podle Kóbó Abeho o entomologovi uvězněném v písečné jámě.

Masahiro Šinoda / Sebevražda milenců v Amidžimě (Shinjū: Ten no Amijima / Double Suicide, 1969)
Avantgardní adaptace bunraku (loutkového divadla) o tragické lásce.

Šóhei Imamura / Balada o Narajamě (Narayama bushikō / The Ballad of Narayama, 1983)
Drsná adaptace o vesnické tradici opouštění starých lidí na hoře (úcta k tradicím vs. krutost).

Kniha končí dodatkem „Nedávné trendy v japonském filmu“, kde Líman kriticky reflektuje moderní trendy (násilí, sexualita, odklon od tradic) u režisérů jako Miike, Sono apod., ale s nadějí v některých humanistických dílech (např. Průvodce / Departures).

Texty v knize jsou doplněny ilustračními fotografiemi a jsou zde i odkazy na zajímavou literaturu k dalšímu studiu.
Rozhodně stojí za přečtení.
Japonské filmy na youtube >>

Antonín Líman | Mistři japonského filmu | Paseka, 2012

Ukázka z filmu Sny (Dreams) Akira Kurosawy, část o malíří van Goghovi

Antonín Václav Líman (7. 4. 1932, Stará Boleslav – 2. 5. 2018, Vancouver)
byl přední český japanolog, překladatel z japonštiny, literární a filmový historik a vysokoškolský učitel.Vyrostl ve Staré Boleslavi. Kvůli rodinnému původu se ke studiu dostal až poměrně pozdě. Na Filozofické fakultě UK absolvoval japanistiku (spolu s anglistikou) v roce 1965. Následně získal výzkumný pobyt na tokijské univerzitě Waseda.

The post Antonín Líman. Mistři japonského filmu. Třináct mimořádných filmů first appeared on Čítárny.

Akiro Kurosawa (*23. 3. 1910 – †6. 9. 1998)  byl výjimečný umělec, scénárista, filmař, který oslovuje dodnes svými filmy celý svět. Ve filmu prošel černobílé období, barvu i digitální kvalitu, ale vždy jeho filmy dostávaly prestižní světové ceny. Za celoživotní dílo dostal japonský režisér a scénarista Oskara.

Kurosawa, mistr epického vyprávění

Natočil přes 30 celovečerních filmů (hlavně v letech 1940–1980), které spojují japonskou tradici s univerzálními tématy.
Kurosawa je výjimečný tím, že dokáže spojit velkolepost hollywoodského blockbusteru s hlubokou psychologickou a filozofickou vrstvou  a přitom zůstat naprosto originální a lidský.
Jeho filmy nestárnou, protože mluví o věčných otázkách lidství.

Hodně oceňované a dodnes známé jsou jeho první filmy po roce 1945. Tyto snímky ho katapultovaly mezi špičku japonské (a později světové) kinematografie:

No Regrets for Our Youth (Waga seishun ni kuinashi, 1946)
První velký poválečný film. Sociálně-kritické drama o odvaze, lásce a osobní zodpovědnosti v době militarismu a poválečné obnovy.

One Wonderful Sunday (Subarashiki nichiyōbi, 1947)
Dojemný, melancholický příběh chudého mladého páru v rozbombardovaném Tokiu. Ukazuje Kurosawovu citlivost k obyčejným lidem.

Drunken Angel (Yoidore tenshi, 1948)
První velká spolupráce s Toshiro Mifune. Gangsterské noir drama o alkoholikovi-doktoroovi a yakuza. Kritiky ho považují za jeho první mistrovské dílo – temné, atmosférické a inovativní.

Stray Dog (Nora inu, 1949)
Film noir o mladém policistovi, který hledá ukradenou pistoli v horkém poválečném Tokiu. Skvělá detektivka s hlubokým sociálním podtextem.

Rashomon (Rašómon, 1950)
Mezinárodní průlom. Oscar za nejlepší cizojazyčný film, Zlatý lev v Benátkách. Revoluční struktura (čtyři verze téže události) a téma pravdy/subjektivity. Dodnes jeden z nejvlivnějších filmů vůbec.

Ikiru (Žít, 1952)
Intimní, hluboce humanistické drama o úředníkovi s rakovinou, který hledá smysl života. Často označováno za jedno z jeho nejsilnějších děl.

Mezi filmy, jež svou kvalitou se mohou rovnat kvalitním knihám patří asi nejznámější Sedm samurajů, jehož holywoodská westernová podoba má název Sedm statečných.
Jeho oblíbeným hercem byl v té době Toshira Mifun, s kterým natočil 16 filmů!!

Na otázku co je to film, Akiro Kurosawa odpovídá:

Na to není snadná odpověď. Dávný japonský prozaik Šiga Naoja sepsal své vnučce esej, která byla považována za jedno z nejvýznamnějších prozaických děl své doby. Zveřejnila ji v literárním časopise. Měla název “Můj pes” a začínala asi takto: “Můj pes se podobá medvědovi, ale také se podobá jezevci, také se podobá lišce …” Pokračuje vyjmenováváním zvláštních vlastností psa, porovnává každé další zvíře, rozvíjí text do obsáhlého seznamu zvířat.
Nicméně esej uzavírá: “Ale protože je to pes, tak se nejvíce podobá psovi.” Pamatuji si, jak jsem vyprskl smíchy, když jsem to četl, ale je to důležitý bod. Film se tolik podobá jiným uměním. Pokud má kinematografie literární vlastnosti, má také divadelní kvality, filozofické atributy malířství a sochařství i hudební prvky. Ale v konečném důsledku film zůstává filmem.
…
„Být umělcem znamená nikdy neodvracet oči.“
„Mladí lidé dnes nečtou knihy. Je důležité číst. Bez bohaté zásoby uvnitř nemůžete nic vytvořit. Vzpomínky jsou zdrojem vaší tvorby.“
…
„Film se musí točit srdcem, ne hlavou. Dnešní mladí filmaři na to zapomínají a dělají filmy podle výpočtů. Proto japonské filmy ztratily diváky.“

Klíčové rysy jeho filmů:

Lidské drama v historickém kontextu
Nejznámější jsou samurajské eposy (Sedm samurajů 1954, Rašómon 1950, Jojimbo 1961, Ran 1985), ale i moderní příběhy (Ikiru – Žít, 1952; Vrány – Drunken Angel, 1948). Zkoumá morálku, hrdinství, chamtivost, osud a lidskou důstojnost.

Inovativní vyprávění
Rašómon zpopularizoval nespolehlivého vypravěče (různé verze téže události) Kurosawa tímto filmem ovlivnil celý svět („rašómonovský efekt“).

Vizuální mistrovství
Dynamická kamera, deštivé scény, pohyb davů, geometrická kompozice, použití barev (zejména ve filmu Ran, což je japonská verze Krále Leara). Mistr střihu a rytmu.

Syntéza Východu a Západu
Kombinuje Shakespearovské tragédie, westerny. Jeho filmy inspirovaly Persepolis, Star Wars, The Magnificent Seven) a japonskou estetiku.

Technická preciznost
Psal naprosto perfektní scénáře a dbal na detailní přípravu (storyboardy sám maloval). Vynikající práce se štábem a herci.

V čem je Kurosawa výjimečný?
Jeho filmy fungují napříč kulturami. Obsahují hluboké emoce a strhující akce.
Postavy nejsou černobílé; hledají smysl života v chaotickém světě.
Inspirace pro celou elitu světových režisérů. Byl jednoznačně „císař“ japonského filmu, který proslavil japonskou kinematografii na Západě.
I v 70.–80. letech dokázal ohromit vizuální pompou a hloubkou. Viz filmy Kagemusha, Ran, Dreams

V 60 letech už Kurosawu znala jak Evropa tak Amerika.
Rád bych připomněl pár filmů, které stojí za to rozhodně vidět. Docela dost jich je i na youtube.com.

Rašómon – podle povídek Rjúnosukeho Akutagaway
Sedm samurajů – historický film
Ran – historická japonská epopej
Rudovous – film z japonského lékařského prostředí v 19. století
Děrsu Urzala – neobyklé setkání na Sibiři
Kagemuša – historický film
Sny Akiry Kurosawy  (Dream) povídkový skvělý film o životě a smrti

Dokument o Kurosawovi
Kurosawa: The Last Emperor (režie dokumentu Alex Cox’)

Knihy:
Akira Kurosawa a jeho filmy / Luboš Ptáček / Casablanca, 2013
Akira Kurosawa / Something Like an Autobiography / (1983) ukázka níže
Akira Kurosawa: Master of Cinema – Peter Cowie (poslední, dosud nepřeložená kniha o Kurasawovi, 2010)

Weby:
http://www.nostalghia.cz |CZ|
souhrné a hlavně kvalitní informace o autorovi, jeho filmech a dění kolem
http://akirakurosawa.info |EN|
http://www.afc.ryukoku.ac.jp/Komon/kurosawa/index.html |EN|

Román a scénář jsou zcela rozdílné věci. Svobodu pro popis psychologie má člověk při psaní románu, ale je mimořádně obtížné to bez použití vyprávění přizpůsobit scénáři.
(Akiro Kurosawa)

Myslím, že bez ohledu na to, co se dělo v mém osobním životě, jsem vždy přemýšlel o své práci i bez jeho znalosti. Tento jev se podobá karmě. To, že jsem se stal režisérem a setrval v této profesi tak dlouho musí být opravdu odměna nebo trest za něco, co jsem udělal v bývalém životě.
(Akiro Kurosawa)

Akira Kurosawa / Something Like an Autobiography / (1983)
RAŠOMON
překlad: Eva Sehnalíková

Ta brána tehdy v mé představivosti rostla a rostla. Ve starověkém centru Kjóta jsem hledal vhodné exteriéry pro Rašomon, svůj historický snímek z jedenáctého století. Vedení studia Daiei se projekt příliš nezamlouval. Podle nich byl obsah složitý a název nepřitažlivý. Do natáčení se jim nechtělo. Zatímco jsem čekal, procházel jsem se po Kjótu a ještě starodávnějším městě Nara [Prefektura na japonském ostrově Honšú. – pozn. překl.], vzdáleným několik kilometrů, a studoval klasickou architekturu. Čím víc jsem toho viděl, tím větší byla v mé mysli brána Rašomon.

Nejdříve jsem si myslel, že by má brána měla být přibližně stejně velká jako brána do chrámu Toji v Kjótu. Pak narostla do rozměrů brány Tengaimon v Naře a nakonec byla tak velká jako hlavní dvoupatrové brány chrámů Ninnaji a Todaiji v Naře. Má představa rostla dál nejen proto, že jsem uviděl skutečné brány, které pocházely z daného období, ale také díky tomu, co jsem se o samotné bráně Rašomon, zničené před dávnými lety, dozvěděl z dokumentů a jejích pozůstatků.

“Rašomon” ve skutečnosti odkazuje k bráně Rajomon – jméno bylo změněno ve hře Nó autora Kanze Nobomitsua. “Rajo” označuje vnější prostory hradu, takže “Rajomon” znamená hlavní bránu do vnějšího areálu hradu. Brána v mém filmu Rašomon vedla do vnějšího okolí starověkého hlavního města (Kjóto se v té době nazývalo “Heian-Kyo”). Když se vešlo do města branou Rašomon a pokračovalo se přímo na sever podél hlavní dopravní tepny vedoucí skrze metropoli, došlo se až k bráně Šujakumon na jejím konci a k chrámům Toji na východě a Saiji na západě. Vzhledem k tomuto rozmístění bylo zcela přirozené, že hlavní vnější městská brána byla ze všech největší. Máme o tom jasné důkazy. Modré střešní tašky, které se dochovaly z původní brány Rajomon, dokazují, že byla obrovská. Ale i když jsme ztracenou stavbu brány zkoumali zevrubně, nemohli jsme se dopátrat jejích skutečných rozměrů. …

Ukázku z filmu Akiro Kurosawa – Dreams, část pojmenovaná Van Gogh
(v případě smazání na youtube film bez problemu dohledáte

The post Akiro Kurosawa. Jedinečný vypravěč, režisér a spisovatel first appeared on Čítárny.