Antropoložka na Marsu, Olivera Sackse, obsahuje sedm příběhů lidí, kteří se vyrovnávají s neurologickými poruchami (poškození mozku, autismus či Touretteův syndrom), a odhaluje, jak se jejich zkušenosti dotýkají hloubky existence.

Antropoložka na Marsu jsou příběhy neurologických pacientů Olivera Sackse, renomovaného neurologa a mistra vypravěčství.
S neobyčejnou empatií, porozuměním a citlivostí zkoumá, jak tyto výjimečné stavy formují identitu a život jednotlivce, chování a vnímání reality.

Každý z příběhů je nejen vědeckou analýzou, ale také lidským příběhem, který čtenáře nutí zamyslet se nad člověčenstvím.
V době, kdy se hovoří o duševním zdraví a porozumění odlišnostem, je Sacksova práce cenným zdrojem poznání a inspirace, protože pomáhá chápat složitost lidské psychiky a vyzývá k toleranci a empatii. Zároveň nás upozorňuje na zcela jasně popsané jevy, s kterými si věda absolutně neví rady.

Kniha Antropoložka na Marsu volně navazuje na knihu Muže, který si pletl manželku s kloboukem.
V knize se dočteme o savantech. Například o slepé sochařce, která svůj talent objevila až v šedesáti letech, neboť do té doby měla ochrnuté ruce, o nahluchlé ženě, která slyšela nepřetržitě hrát irskou hudbu a měla za to, že to jen její zubní plomba funguje jako krystalka, o muži, jemuž se zdálo, že se stal psem, a ráno se probudil s mimořádně vyvinutým smyslem pro rozeznávání pachů a vůní a s nutkavou potřebou vše očichávat, o dalším, jinak nikterak výjimečném člověku, který znal nazpaměť všech šest tisíc stran hudebního slovníku, či o dvojčatech, která uměla odříkávat prvočísla až po ta dvanáctimístná, ale nesvedla jednoduché sčítání a odčítání.
Příběh muže, který si pletl manželku s kloboukem, byl dokonce využit jako námět pro operu skladatele Michaela Nymana, která byla uvedena i v České republice.
Více o knize >>

Oliver Sacks (1933–2015)
byl britský lékař, který žil od roku 1965 v New Yorku a věnoval se neurologické praxi. Byl snad nejslavnější neuropsycholog na světě.
Byl znám svými knihami, v nichž čtenáře seznamoval s nejzajímavějšími klinickými případy své praxe, ale zároveň se hluboce zamýšlel nad otázkami vztahu mozku, duše a nemoci.
Jeho „klinické povídky“ nejsou jen nezúčastněné kazuistiky kuriózních případů. Autor v nich totiž popisuje životy, nemoci i odlišnosti svých pacientů s neobvyklou mírou empatie a představuje je jako hluboce lidské bytosti.
Jeho dílo bylo přeloženo do mnoha jazyků a vyšlo i v češtině.
Kniha Probouzení se stala předlohou pro film Čas probuzení (1990), jenž byl nominován na Oscara.

Dokumentární film o Savantech.

The post Antropoložka na Marsu. Když věda končí a neví, co se s člověkem skutečně děje first appeared on Čítárny.