<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>zdraví | Čítárny</title>
	<atom:link href="https://citarny.com/tag/zdravi/feed" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://citarny.com</link>
	<description>Čítárny. Knihy, autoři, beletrie, souvislosti, historie 25 let</description>
	<lastBuildDate>Sat, 04 Apr 2026 16:36:27 +0000</lastBuildDate>
	<language>en-US</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	

<image>
	<url>https://citarny.com/wp-content/uploads/2025/03/cropped-citarny-32x32.jpg</url>
	<title>zdraví | Čítárny</title>
	<link>https://citarny.com</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Elektřina je neviditelná duha. Zásadní vliv frekvencí na všechno živé</title>
		<link>https://citarny.com/souvislosti/priroda-lide/elektrina-firstenberg-neviditelna-duha-frekvence?utm_source=rss&#038;utm_medium=rss&#038;utm_campaign=elektrina-firstenberg-neviditelna-duha-frekvence</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce Čítarny]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 04 Apr 2026 01:43:39 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a lidé]]></category>
		<category><![CDATA[Arthur Firstenberg]]></category>
		<category><![CDATA[chřipka]]></category>
		<category><![CDATA[elektřina]]></category>
		<category><![CDATA[frekvence]]></category>
		<category><![CDATA[nemoc]]></category>
		<category><![CDATA[věda]]></category>
		<category><![CDATA[virologie]]></category>
		<category><![CDATA[zdraví]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://citarny.com/firstenberg-neviditelna-duha-elektrina-frekvence</guid>

					<description><![CDATA[<p>Elektřina je součásti a podstatou našeho života. Každá myšlenka, každý pohyb, nás obklopuje pulzy na nízkých frekvencích. Energie nepatrná, ale  pro život nutná</p>
<p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/priroda-lide/elektrina-firstenberg-neviditelna-duha-frekvence">Elektřina je neviditelná duha. Zásadní vliv frekvencí na všechno živé</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img fetchpriority="high" decoding="async" class=" size-full wp-image-7373" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2014/02/nevidtitelna-duha-invisible-rainbow.jpg" alt="Nevidtelná duha. Dějiny Elektřiny" width="800" height="470" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2014/02/nevidtitelna-duha-invisible-rainbow.jpg 800w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2014/02/nevidtitelna-duha-invisible-rainbow-300x176.jpg 300w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2014/02/nevidtitelna-duha-invisible-rainbow-768x451.jpg 768w" sizes="(max-width: 800px) 100vw, 800px" /></p>
<p><strong>Elektřina je součásti a podstatou našeho života. Každá myšlenka, každý náš pohyb, nás obklopuje pulzy na nízkých frekvencích, šeptem, který byl poprvé v této souvislosti objeven v roce 1875, a který je také nezbytný pro život.</strong></p>
<p>Energie našich buněk, které šeptají na frekvenci rádiových vln, je nepatrná, avšak pro život nezbytná. <br />
Každá myšlenka, každý náš pohyb, nás obklopuje pulzy na nízkých frekvencích, šeptem, který byl poprvé objeven v roce 1875, a který je také nezbytný pro život. <br />
<a href="https://citarny.com/tag/elektrina">Elektřina</a>, kterou dnes používáme, látka, kterou bezmyšlenkovitě posíláme dráty a vysíláme vzduchem, byla kolem roku 1700 identifikována jako vlastnost života. Pouze později se ji vědci naučili extrahovat a použít ji k rozhýbání neživých věcí, přičemž ignorovali – protože je neviděli – účinky, které to mělo na svět živých.<strong><br />
</strong><br />
<a href="https://kresadlo.com/wp-content/uploads/2020/11/Arthur-Firstenberg-Neviditelna-duha-redukovana-verze.pdf" target="_blank" rel="noopener">Nevidtelná duha &#8211; Dějiny elektřiny a života / Arthur Firstenberg / Kniha ke stažení zde &gt;&gt;</a></p>
<p><strong>Arthur Firstenberg</strong> je vědec a novinář, který stojí v čele globálního hnutí pro odstranění tabu, které toto téma obklopuje. Poté, co vystudoval Phi Beta Kappa z Cornellské Univerzity s titulem z matematiky, studoval na Lékařské Fakultě Irvine Kalifornské Univerzity v letech 1978 až 1982.<br />
Zranění rentgenem předčasně ukončilo jeho lékařskou kariéru. <br />
Posledních osmatřicet let je také výzkumníkem, poradcem a lektorem ohledně účinků elektromagnetické radiace na zdraví a životní prostředí, a také praktikuje několik technik léčivého umění.</p>
<p><strong>Výpisky:</strong></p>
<blockquote>
<p>Dnes žijeme s několika devastujícími nemocemi, které sem nepatří, jejichž původ neznáme, a jejichž přítomnost považujeme za samozřejmou a nezpochybnitelnou. Žít bez nich je stav vitality, na který jsme už zcela zapomněli.</p>
<p><strong>„Porucha úzkosti,“</strong> zasahující šestinu lidstva, neexistovala před lety 1860, kdy telegrafní dráty poprvé omotaly Zemi. Do roka 1866 o ní v lékařské literatuře není jediná zmínka.</p>
<p><strong>Chřipka</strong> v současné podobě byla vynalezena v roce 1889 spolu se střídavým proudem. Je neustále s námi, jako známý host – tak známý, že už jsme zapomněli, že tomu tak vždycky nebylo. Mnoho doktorů, které tato nemoc zasypala v roce 1889, ji nikdy dříve nevidělo.</p>
<p><strong>Před lety 1860 byla cukrovka</strong> natolik vzácná, že jen pár doktorů vidělo více než jeden nebo dva případy za celý svůj život. I ta změnila svou podstatu: cukrovka bývala nemocí kostlivě hubených lidí. Obézní lidé na ni nikdy netrpěli.</p>
<p><strong>Srdeční choroba</strong> byla v té době 25. nejčastější onemocnění, v pozadí za náhodným utonutím. Byla to nemoc kojenců a starých lidí. Pro kohokoliv jiného bylo nevídané, aby měl nemocné srdce.</p>
<p><strong>Rakovina</strong> byla také nesmírně vzácná. Dokonce ani kouření tabáku v době bez elektřiny nezpůsobovalo rakovinu plic.</p>
<p>Toto jsou civilizační nemoci, které jsme přenesli i na naše zvířecí a rostlinné sousedy, nemoci, se kterými žijeme, protože odmítáme považovat sílu, kterou jsme si osvojili, za takovou, jaká skutečně je. 60Hz proud<br />
xxx</p>
<p><strong>Systematická elektrifikace Evropy začala v roce 1839</strong> s otevřením magnetického telegrafu na Velké Západní Železnici mezi Západním Draytonem a Londýnem. Elektrifikace Ameriky začala o pár let později, když první telegrafní linka Samuela Morse vedla z Baltimoru do Washingtonu v roce 1844 podél Železnice Baltimore/Ohio.<br />
xxx</p>
<p><strong>Je trapným tajemstvím mezi virology, že od roku 1933 až do současnosti nebyly žádné experimentální studie, které by dokázaly, že chřipka – ať už virus nebo nemoc – je za jakékoliv situace přenášena z člověka na člověka běžným kontaktem.</strong> <br />
Jak uvidíme v další kapitole, veškeré snahy experimentálně ji přenést z člověka na člověka, dokonce i během té nejsmrtelnější epidemie této nemoci, jakou kdy svět spatřil, selhaly.<br />
x<strong><br />
</strong>Symes Thompson na začátku prosince roku 1889 zpozoroval u britských koní nemoc podobnou chřipce, napsal do Britského Lékařského Deníku, že předpovídá brzkou epdiemii u lidí, což byla předpověď, která se ukázala být pravdivá.46 Během pandemie v letech 1918-1919 zahynulo velké množství opic a paviánů v Jižní Africe a na Madagaskaru, ovcí v severozápadní Anglii, koní ve Francii, losů v severní Kanadě, a buvolů v Yellowstonu.<br />
Nejedná se o žádnou záhadu. Nechytáme chřipku od zvířat, ani oni od nás. <br />
Pokud je chřipka způsobena abnormálními elektromagnetickými podmínkami v atmosféře, pak ovlivňuje všechny živé bytosti ve stejný čas, včetně bytostí, které nesdílí stejné viry nebo nežijí ve vzájemné blízkosti.<br />
xxx</p>
<p>Charles Dickens byl na návštěvě Nemocnice Sv. Lukáše pro Duševně Choré. <br />
„Prošli jsme kolem hluchého, hloupého muže,“ napsal, „kterého sužovalo nevyléčitelné šílenství.“ Dickens se zeptal, kde tento muž dříve pracoval. „‚Ano,‘ povídá Dr. Sutherland, ‚to je ta nejpozoruhodnější věc ze všech, pane Dickensi. <strong>Byl zaměstnán jako operátor elektro-telegrafických zpráv.‘“</strong> Ten den byl 15. ledna 1858.<br />
Telefonní operátoři v té době často trpěli trvalými zdravotními komplikacemi. Enrst Beyer napsal, že z 35 telefonních operátorů, které lěčil v průběhu pěti let, nebyl ani jeden z nich schopen vrátit se do práce. Hermann Engel měl takových pacientů 119. P. Bernhardt více než 200.<br />
&#8230;<strong><br />
V roce 1989, Annalee Yassi nahlásila rozšířenou „psychogenní nemoc“</strong> mezi telefonními operátory ve Winnipegu, Manitobě a St. Catharines, Ontariu, a společnost Bell Canada v Montrealu nahlásila, že 47 procent jejich operátorů si stěžovalo na bolesti hlavy, únavu a bolesti svalů v souvislosti s jejich zaměstnáním.<br />
xxx<strong></p>
<p>Chřipka v současné podobě byla vynalezena v roce 1889 spolu se střídavým proudem.<br />
</strong>Je neustále s námi, jako známý host – tak známý, že už jsme zapomněli, že tomu tak vždycky nebylo. Mnoho doktorů, které tato nemoc zasypala v roce 1889, ji nikdy dříve nevidělo.<br />
Před lety 1860 byla cukrovka natolik vzácná, že jen pár doktorů vidělo více než jeden nebo dva případy za celý svůj život. I ta změnila svou podstatu: cukrovka bývala nemocí kostlivě hubených lidí. Obézní lidé na ni nikdy netrpěli. <br />
Srdeční choroba byla v té době 25. nejčastější onemocnění, v pozadí za náhodným utonutím. <br />
Byla to nemoc kojenců a starých lidí. Pro kohokoliv jiného bylo nevídané, aby měl nemocné srdce.<br />
Rakovina byla také nesmírně vzácná. <br />
Dokonce ani kouření tabáku v době bez elektřiny nezpůsobovalo rakovinu plic.<br />
xxx<strong></p>
<p>Sir Jagadis Chunder Bose a další vědci provedli řadu elektrických pokusů na rostlinách a dalších živých organismech, jejichž výsledky ukázaly jednoznačné účinky.</strong> <br />
Zjistil, že nervy rostlin nebo živočichů vykazují proměnlivé chování a že jejich odpor se může značně lišit v závislosti na aplikaci proudu a jeho polaritě. Všiml si také, že intenzita proudu potřebná ke změně vodivosti nervů je z hlediska použitého napětí nekonečně malá &#8211; něco v řádu 0,3 mikroampérů (0,3×10-6). <br />
Tento proud je podstatně menší než proud, který je vyvolán telefonním hovorem pomocí mobilního telefonu. Bose rovněž zjistil, že práh bioaktivity proudu je jeden femtoampér (1×10-15)! Protože tento badatel byl obeznámen i s radiofrekvenčním vysíláním, provedl pokus, při kterém byla rostlina vystavena rádiovému signálu o frekvenci 30 MHz ve vzdálenosti asi 218 yardů (200 metrů), a zjistil, že růst rostliny byl po dobu vysílání zpomalen. <br />
Stejně tak prokázal, že se při ozařování stejným rádiovým signálem zpomalil oběh mízy v rostlině.<br />
xxx</p>
<p><strong>V 80. letech 19. století byl Londýn zásobován stejnosměrným proudem, ale někteří fyzikové zjistili, že rozvod střídavého proudu vytváří ve vodičích menší ohmické ztráty.</strong> <br />
Následoval souboj proudů, přestože mnozí vědci včetně Edisona důrazně kritizovali nebezpečnější účinky střídavého proudu. Paradoxně právě proto, že střídavý proud je škodlivější, se používá v elektrickém křesle. A jak každý ví, elektrický proud v elektrické síti je&#8230; střídavý! V roce 1889 byla v USA a krátce nato i v Evropě provedena elektrifikace v plném rozsahu. V témže roce jakoby náhodou zaplavili lékaře případy chřipky, která se do té doby objevovala jen zřídka. Příznaky obětí byly mnohem více neurologického charakteru, připomínaly neurastenii a nezahrnovaly poruchy dýchání. Pandemie trvala čtyři roky a zabila nejméně milion lidí.</p>
<p><strong>V roce 2001 kanadský astronom Ken Tapping prokázal, že pandemie chřipky v předchozích třech stoletích korelovaly s vrcholy sluneční magnetické aktivity v jedenáctiletém cyklu.</strong> <br />
Bylo také zjištěno, že některá ohniska chřipky se rozšířila na obrovských územích během několika málo dní &#8211; což je skutečnost, kterou lze jen obtížně vysvětlit přenosem z jednoho člověka na druhého. Rovněž četné pokusy, které se snažily prokázat přímou nákazu prostřednictvím blízkého kontaktu, kapiček hlenu nebo jiných procesů, se ukázaly jako bezvýsledné. <br />
<strong>Od roku 1933 až do současnosti nebyli virologové schopni předložit žádnou experimentální studii, která by prokázala, že se chřipka šíří běžným kontaktem mezi lidmi. Všechny pokusy se setkaly s neúspěchem.</strong><br />
Inženýři britské pošty kontrolují Marconiho zařízení pro bezdrátovou telegrafii během demonstrace na ostrově Flat Holm<br />
xxx</p>
<p><strong>V roce 1904 začaly na ostrově Wight umírat včely poté, co tam Marconi instaloval rádiové vysílače.</strong> <br />
Tyto vysílače pracují na frekvencích blízkých megahertzovým úrovním. Na druhé straně Lamanšského průlivu Jacques-Arsène d&#8217;Arsonval prokázal, že &#8220;ostré a hákovité&#8221; elektromagnetické signály jsou mnohem toxičtější než signály sinusového tvaru. Pravda byla taková, že po roce a půl experimentování s rádiovými vysílači v plném zdraví ve věku 22 let začal Marconi dostávat horečky. Tyto záchvaty pokračovaly po zbytek jeho života. <br />
V roce 1904, kdy pracoval na sestavení vysílače dostatečně výkonného pro transatlantickou komunikaci, byly tyto horečky tak intenzivní, že byly považovány za malárii. <br />
V roce 1905 se oženil s Beatrice O&#8217;Brienovou a po líbánkách se usadili na ostrově v blízkosti vysílače. Jakmile se Beatrice zabydlela, začala si stěžovat na hučení v uších. Po třech měsících onemocněla těžkou žloutenkou. Musela se vrátit do Londýna, aby porodila dítě, které žilo jen několik týdnů a zemřelo z &#8220;neznámých příčin&#8221;. Ve stejném období Marconi několik měsíců trpěl horečkou a deliriem. <br />
Bylo to v  letech 1918 až 1921 trpěl při práci na krátkovlnném vysílači sebevražednými depresemi. <br />
V roce 1927, během líbánek z druhého manželství, zkolaboval s bolestmi na hrudi a byly mu diagnostikovány vážné srdeční potíže. <br />
Později, v roce 1934 až 1937, kdy vyvíjel mikrovlnnou technologii, prodělal devět infarktů &#8211; poslední ho zabil ve věku 63 let.<br />
xxx</p>
<p>Japonský doktor Tetsuharu Shinjyo roce 2014 publikoval studii před-a-po, která zvěstuje směr, kterým se svět musí ubrat. <br />
<strong>Vyhodnotil zdravotní stav obyvatel obytného domu v Okinawě, na jehož střeše byly mnoho let provozovány antény mobilních telefonů.</strong> <br />
Vyšetřil a promluvil si se sto dvaceti dvěma lidmi, kteří představovali 39 z celkového počtu 47 bytů. <br />
Před odstraněním antén 21 lidí trpělo chronickou únavou; 14 točením hlavy, závratěmi nebo Ménièrovou chorobou; 14 bolestmi hlavy; 17 bolestmi očí, suchýma očima nebo opakovanými infekcemi očí; 14 trpělo nespavostí; 10 chronickým krvácením z nosu. <br />
Pět měsíců poté, co byly antény odstraněny, nikdo v budově netrpěl chronickou únavou. Nikomu už netekla krev z nosu. Nikdo neměl problémy s očima. Pouze dva lidé stále trpěli nespavostí. Jednomu se stále točila hlava. Jeden měl stále bolesti hlavy. Případy zánětu žaludku a zeleného zákalu byly vyřešeny. Většina lidí na celém světě, tejně jako obyvatelé této budovy před uskutečněním studie nevědí, že jejich akutní a chronické nemoci jsou z velké části způsobeny elektromagnetickým znečištěním. Nemluví s ostatními o svých zdravotních problémech, a nejsou si vědomi toho, že mnoho z nich sdílí se svými sousedy.<br />
xxx</p>
<p><strong>1889 je ten rok, kdy člověkem vytvořená elektrická rušení zemské atmosféry nabrala globální charakter namísto lokálního.</strong> <br />
Ten rok byla založena Edisonova Generální Elektrická Společnost, a Westinghousova Elektrická Společnost byla přejmenována na Westinghousovu Elektrickou a Výrobní Společnost. V tom roce získal Westinghouse <a href="https://citarny.com/vzdelavani/o-vzdelavani/nikola-tesla-jiny-svet">Teslovy patenty</a> na střídavý proud a použil je ve svých elektrárnách, jejichž množství v roce 1889 vyrostlo na 150, a v roce 1890 na 301. </p>
<p>Novela Zákona o Elektrickém Osvětlení v roce 1888 ve Spojeném Království uvolnila omezení průmyslu elektrické energie, a rozvoj centrální elektrárny tím tak poprvé byl učiněn komerčně realizovatelným. <br />
A v roce 1889 se Společnost Telegrafních Inženýrů a Elektrikářů přejmenovala na, v tuto chvíli vhodnější, Instituci Elektrických Inženýrů. <br />
V roce 1889 šedesát jedna výrobců v deseti zemích vyrábělo žárovky, a americké a evropské společnosti stavěly elektrárny ve Střední a Jižní Americe. </p>
<p>Ten rok deník Vědecký Američan nahlásil, že „pokud víme, každé město Spojených Států je vybaveno osvětlením z obloukových a žárovkových lamp, a zavádění elektrického světla se rychle rozrůstá do menších měst.“1 </p>
<p>Ten samý rok Charles Dana, když psal do Lékařského záznamu, nahlásil nový druh zranění, dříve známý jen z blesků. <br />
Bylo to kvůli, jak řekl, „nesmírnému nárůstu v právě probíhající aplikaci elektřiny, kdy už téměř $100,000,000 bylo investováno jen do samotného osvětlení a energie.“ Rok 1889, jak se shoduje většina historiků, otevřel dveře moderní elektrické éře.</p>
<p>A v roce 1889, jako kdyby se otevřela i samotná obloha, byli doktoři v Americe, Evropě, Asii, Africe i Austrálii zaplaveni přívalem kriticky nemocných pacientů trpících podivnou nemocí, kterou tito doktoři nikdy předtím neviděli. Tou nemocí byla chřipka, a ta pandemie trvala nepřetržitě po dobu čtyř let, během kterých zabila přinejmenším jeden milión lidí.</p>
</blockquote><p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/priroda-lide/elektrina-firstenberg-neviditelna-duha-frekvence">Elektřina je neviditelná duha. Zásadní vliv frekvencí na všechno živé</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Nežádoucí účinek &#8211; smrt. Výpověď dr. Virapena, exředitele farmaceutického koncernu</title>
		<link>https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/virapen-nezadouci-ucinek-smrt?utm_source=rss&#038;utm_medium=rss&#038;utm_campaign=virapen-nezadouci-ucinek-smrt</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jane Geatwick]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 02 Dec 2025 10:33:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zdraví a tělo]]></category>
		<category><![CDATA[covid-19]]></category>
		<category><![CDATA[Farmaceutický průmysl]]></category>
		<category><![CDATA[Jídlo a zdraví knihy]]></category>
		<category><![CDATA[lékaři]]></category>
		<category><![CDATA[lékařská péče]]></category>
		<category><![CDATA[léky]]></category>
		<category><![CDATA[očkování]]></category>
		<category><![CDATA[vakcinace]]></category>
		<category><![CDATA[Virapen John]]></category>
		<category><![CDATA[zdraví]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://citarny.com/nezadouci-ucinek-je-smrt-osobni-vypoved-dr-virapena-o-praktikach-farmaceutickeho-prumyslu</guid>

					<description><![CDATA[<p>John Virapen a jeho šokující výpověď. Bývalý ředitel farmaceutického průmyslu o korupci, podplácení a podvodech a smrti pacientů. Kniha Nežádoucí účinek smrt</p>
<p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/virapen-nezadouci-ucinek-smrt">Nežádoucí účinek – smrt. Výpověď dr. Virapena, exředitele farmaceutického koncernu</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img decoding="async" class="alignnone wp-image-6550" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/07/virapen-nezadouci-ucinek-smrt-lek-modla.jpg" alt="Nežádoucí účinek je smrt. Osobní výpověď dr. Virapena o praktikách farmaceutického průmyslu" width="800" height="467" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/07/virapen-nezadouci-ucinek-smrt-lek-modla.jpg 600w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/07/virapen-nezadouci-ucinek-smrt-lek-modla-300x175.jpg 300w" sizes="(max-width: 800px) 100vw, 800px" /></p>
<p><strong>Dr. John Virapen a jeho šokující výpověď. Bývalý ředitel farmaceutického průmyslu o korupci, podplácení a podvodech. Knihu &#8220;Nežádoucí účinek smrt&#8221; napsal ji bývalý ředitel farmaceutického koncernu, který zná interní praktiky a postupy používané ve farmaceutických gigantech.</strong></p>
<p>Pohroma lidstva ve formě chorob je v zájmu <a href="https://citarny.com/tag/farmaceuticky-prumysl">farmaceutických firem</a>. Pokud lidi žádné nemoci netrápí, je vhodné, aby si alespoň mysleli, že je trápí.<br />
Důvod je prostý: peníze.</p>
<p><strong>První část</strong> knihy popisuje cestu dítěte z jednoho z koutů takzvaného třetího světa na globální scénu jednoho z farmaceutických gigantů.</p>
<p><strong>Druhá část</strong> ukazuje, jak se farmaceutický průmysl počátkem osmdesátých let 20. století změnil na zkorumpovanou továrnu na sny a jak jsem se na této změně podílel já osobně.<br />
Popíši i to, jak se neetická strategie prodeje farmaceutických společností dále rozvíjela, a to až do současnosti.</p>
<p><strong>Ve třetí části</strong> najdete mé návrhy na zvýšení ochrany pacienta, slovník nejdůležitějších pojmů, jakož i adresy, na kterých můžete získat další informace.</p>
<p>Ničeho se farmaceutický průmysl nebojí tak velmi jako právě pozornosti veřejnosti.<br />
Neboť negativní zprávy v tisku &#8211; o pacientech, kteří si během klinického zkoušení podřežou žíly, o pokusných osobách s hlavami nafouklými jako balón &#8211; mají svůj význam. Ovlivňují nejposvátnější ze všech cílů farmaceutického průmyslu &#8211; obrat.</p>
<p>Veřejnost, tedy VY, jste pákou, která může něco změnit. Pomozte zastavit tyto machinace. Máte na to.</p>
<blockquote class="gkBlockquote1">
<p>• Víte, že velké farmaceutické koncerny vynakládají každoročně 35 000 EUR na každého lékaře s vlastní praxí, aby ho motivovali předepisovat jejich výrobky?<br />
• Víte, že osoby s významným vlivem na veřejné mínění, tedy uznávání vědci a lékaři, dostávají drahé zájezdy, dary, případně přímo peníze jako úplatek za pozitivní posudky léčiv, jejichž závažné, někdy až smrtelné nežádoucí účinky pronikly na veřejnost, jen aby rozptýlily oprávněné obavy lékařů i pacientů?<br />
• Víte, že pro celou řadu nových schválených léků existují pouze krátkodobé studie a nikdo neví, jaké jsou jejich účinky na pacienty při dlouhodobém nebo trvalém užívání?<br />
• Víte, že výzkumné zprávy a statistické údaje, které státní zdravotnické úřady vyžadují ke schválení léku, se tak dlouho přikrášlují, až se z nich celkem vytratí smrtelné případy zapříčiněné daným lékem?<br />
• Víte, že více než 75 procent předních vědců působících na poli medicíny platí farmaceutické firmy?<br />
• Víte, že se prodávají léky, při schvalování kterých sehrálo svou roli podplácení?<br />
• Víte, že farmaceutický průmysl si nemoci vymýšlí a propaguje jejich cílenými marketingovými kampaněmi, jen aby si rozšířil odbytiště pro své výrobky?<br />
• Víte, že farmaceutický průmysl se stále více zaměřuje na děti?</p>
</blockquote>
<p><a href="http://www.transparency.de" target="_blank" rel="noopener">www.transparency.de</a><br />
<a href="http://www.arznei-telegramm.de" target="_blank" rel="noopener">www.arznei-telegramm.de</a><br />
<a href="http://www.healyprozac.com" target="_blank" rel="noopener">www.healyprozac.com</a><br />
<a href="http://www.ahrp.com" target="_blank" rel="noopener">www.ahrp.com</a></p>
<p><strong><br />
Ukázka z knihy: Virapen / Nežádoucí účinek &#8211; smrt!</strong></p>
<blockquote class="gkBlockquote1">
<p><strong>Víte, proč dnes mnohem více lidí trpí depresí než kdykoliv předtím?</strong><br />
Ne, důvodem není znečišťování životního prostředí, ani nehorázné účty za mobilní telefon ani pronikání velkých řetězců do center měst. Nejde ani o proces evoluce a pravděpodobně ani o nevysvětlitelné cesty boží. Ale když nic z toho není příčinou, je vůbec pravda, že dnes jsou lidé mnohem depresivnější než v minulosti? Tato otázka zní lépe.</p>
<p><strong>A tato ještě lépe: Co se vlastně rozumí pod pojmem &#8220;deprese&#8221;?</strong><br />
Kdybyste chtěli zjistit, zda si dnes více lidí než v minulosti zlomí nohu v důsledku pádu z žebříku, stačí si nalistovat vhodné statistiky a hned to zjistíte. Žebříky existovaly a existují a lidé z nich padaly a padají. Situace je zcela jasná. Ne však v případě psychických a sociálních fenoménů. Neboť co je třeba považovat za depresi, je věcí interpretace. Není to takové očividné jako například při zlomené noze. Zde se stanoví diagnóza a definice podle vlastního uvážení.</p>
<p><strong>Na deprese existuje standardní příručka. D SM &#8211; Diagnostic and Statistical Manuál of Mental Disorders, tedy diagnostický a statistický manuál psychických poruch. Nevyplynul z výzkumu, ale z konsensu skupiny psychiatrů, kteří zvážili, co by se do tohoto katalogu mělo zařadit. Už samotné složení skupiny je zajímavé.<br />
</strong><br />
&#8220;56 procent autorů (kteří přispěli k diagnostickým kritériím pro D SM IV, což je nejnovější verze manuálu, poznámka autora) bylo nebo je finančně propojených s farmaceutickými společnostmi, se kterými bylo propojených i 100 procent členů výboru pro&#8221; poruchy ovlivňující náladu &#8220;a&#8221; schizofrenní a jiné duševní poruchy &#8220;.</p>
<p>Odměny těchto lidí byly zařazeny hlavně do položek [&#8230;] výzkumné granty (42%), poradenství (22%) a post mluvčího (16%). &#8220;<br />
Nezdá se vám to být obehrát deska?</p>
</blockquote><p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/virapen-nezadouci-ucinek-smrt">Nežádoucí účinek – smrt. Výpověď dr. Virapena, exředitele farmaceutického koncernu</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jan Hnízdil. Mým marodům. Knižní prohlášení o tom, jak jednoduše vyrobit pacienta</title>
		<link>https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/jan-hnizdil-mym-marodm-aneb-jak-vyrobit-pacienta?utm_source=rss&#038;utm_medium=rss&#038;utm_campaign=jan-hnizdil-mym-marodm-aneb-jak-vyrobit-pacienta</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[M. Herman]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 21 Oct 2025 01:01:48 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zdraví a tělo]]></category>
		<category><![CDATA[hnizdil]]></category>
		<category><![CDATA[Hnízdil Jan]]></category>
		<category><![CDATA[lékařství]]></category>
		<category><![CDATA[nemoc]]></category>
		<category><![CDATA[zdraví]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://citarny.com/jan-hnizdil-mym-marodm-aneb-jak-vyrobit-pacienta</guid>

					<description><![CDATA[<p>Podle nejmenované mediální agentury patří lékař Jan Hnízdil k nejnebezpečnějším lidem pro současnou společnost. Proč? Píše knihy o skutečném stavu zdravotnictví</p>
<p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/jan-hnizdil-mym-marodm-aneb-jak-vyrobit-pacienta">Jan Hnízdil. Mým marodům. Knižní prohlášení o tom, jak jednoduše vyrobit pacienta</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img decoding="async" class=" size-full wp-image-4423" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/01/hnizdil-mym-marodum.jpg" alt="Mým marodům aneb jak vyrobit pacienta podle Jana Hnízdila" width="800" height="470" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/01/hnizdil-mym-marodum.jpg 800w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/01/hnizdil-mym-marodum-300x176.jpg 300w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/01/hnizdil-mym-marodum-768x451.jpg 768w" sizes="(max-width: 800px) 100vw, 800px" /></p>
<p><strong>Podle nejmenované mediální agentury patří lékař Jan <a href="https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/hnizdil-zarikavac-nemoci">Hnízdil</a> k nejnebezpečnějším lidem pro současnou společnost. Přesto píše dál knihy o skutečném stavu našeho zdravotnictví a hlavně o tom, jak je třeba léčit příčinu a ne důsledek, jak tomu bývá u naprosté většiny lékařů.</strong></p>
<p><strong>Akcionáři farmaceutických firem, obchodníci se zdravím a vůbec všichni, kdo tahají za páky práškovacího stroje současného zdravotnictví, nechť se chrání tuto knihu byť jen otevřít.</strong><br />
Četba autorových sloupků, fejetonů a glos má totiž účinky pro ně zcela nežádoucí, a mohla by jim tudíž lehce přivodit těžké srdeční selhání, náhlou mozkovou příhodu nebo jen nutkavé svrbění dlaní.<br />
A kdoví jak by dopadli, kdyby se pak s řečenými potížemi svěřili do péče té své, biotechnologické medicíny, která sice přičinlivě léčí, avšak raději neuzdravuje, neboť permanentní pacient je zlatý důl, kdežto ze zdravého už nic nekápne.</p>
<p><strong>Knižní výběr z článků a úvah MUDr. Jana Hnízdila lze naopak vřele doporučit všem,<br />
kteří si považují zdraví vlastního i zdraví společnosti a jsou ochotni pro ně něco udělat.</strong><br />
Mohou si být jisti, že je četba nejen poučí, nýbrž i povzbudí a pobaví. Jan Hnízdil má totiž dar psát přístupně a srozumitelně a navíc i s vtipem, elegancí a humorem, ať už je řeč o záludnostech úzce odborných, nebo o věcech obecnějšího dosahu, o lékařství, o sportu či o politice.<br />
A jak se sluší na vyznavače psychosomatiky a celostního pohledu na člověka, nikdy nezapomíná uvádět zcela konkrétní příklady a pronikat do všech zákoutí životních příběhů.</p>
<p><em>Mým marodům aneb jak vyrobit pacienta | Jan <a href="https://www.youtube.com/results?search_query=JAn+hn%C3%ADzdil" target="_blank" rel="noopener">Hnízdil</a> | Lidové noviny, Praha 2010</em></p>
<p>Kniha není vhodná pro manažery farmaceutických firem, funkcionáře vrcholového sportu a psychopatické politiky, protože u nich způsobuje rakovinu z přemíry vzteku a nenávisti!</p>
<blockquote>
<p><strong>Předmluva ke knize: Jan Hnízdil / Mým marodům<br />
</strong><br />
Vidělo se Mi, naříditi ministru věcí zdravotnických, aby oznámil zemské české vládě, že mezi mocnářstvím medicínsko-farmaceutickým a lékařstvím přirozeným nastal stav válečný. V této osudné chvíli jest mi potřebou, obrátiti se na Svoje milované marody. Nařizuji Vám tudíž, abyste přiložený manifest veřejně vyhlásil.</p>
<p><strong>Mým marodům!</strong></p>
<p>Bylo mým nejvroucnějším přáním, abych léta, která z Boží milosti jsou mi ještě dopřána, mohl zasvětiti prospěchu Svých marodů a uchránil je před těžkými oběťmi a břemeny mocnářství medicínsko-farmaceutického, na zběsilém hledání nálezů hmotných a kořistnictví bezuzdném stojícím. V radě Prozřetelnosti bylo jinak rozhodnuto.<br />
Pletichy protivníka plného nenávisti nutí Mne, abych po dlouhých letech míru chopil se pera. Naděje, že oceněna bude shovívavost a mírumilovnost se nenaplnila. Stále mocněji do lékařství přirozeného neviditelná ruka trhu se dere, stále otevřeněji vystupuje snaha nerozlučné spojení duše a těla násilně odtrhnouti.</p>
<p>Zločinné řádění mocnářství medicínsko-farmaceutického sahá přes hranice, aby podkopalo základy lékařství přirozeného, aby lid, jemuž Já v otcovské lásce věnuji Svoji plnou péči, zviklalo v jeho věrnosti rozumu, aby jej podněcovalo k polykání pilulek i prášků a zbytečným operacím, a to i v dobách, které to nikterak nevyžadují, jen proto, aby kořistnické choutky obchodníků se zdravím byly ukojeny.</p>
<p>Mí marodové jsou taktéž šikanováni, týráni a podrobováni krutým vyšetřením ve snaze odhalit hmotné příčiny nemocí, aniž by byly v potaz brány jejich duševní a duchovní spojitosti. Doktorský stav je dále veden k tomu, aby za mrzký peníz vymýšlel nemoci nové, z obtíží přirozených života každodenního, a hotovil marody z lidí, kteří jimi nejsou.<br />
Tomuto nesnesitelnému řádění musí se učiniti přítrž, ustavičná vyzývavost a podbízivost mocnářství medicínsko-farmaceutického musí se ukončiti, má-li čest a vážnost lékařství přirozeného zůstati neporušena a jeho odborný, hospodářský i mravní rozvoj býti ušetřen stálých záchvěvů.</p>
<p>Marně podniknul jsem poslední pokus dosíci tohoto cíle prostředky míru, pohnouti protivníka vážným napomenutím k obratu. Úřednictvo ministerstva věcí zdravotnických odmítlo Mé umírněné a spravedlivé požadavky, odepřelo dostáti povinnostem, jejichž splnění v životě marodů jest přirozeným a nutným základem uzdravení. K nim nadevše ostatní patří, aby marodům ve špitálech uzavřených dopřán byl klidný spánek, chutná strava a slušné zacházení.<br />
Nic z toho prosaditi se nepodařilo. Ve špitálech dál panují jedny z nejpřísnějších pořádků C. K monarchie.</p>
<p>Marodi jsou dál trýznivě buzeni za ranního kuropění, aniž by k tomu jakákoliv příčina byla. Více než polovina z nich dál trpí podvýživou. Počty marodů stěžujících se na povýšenost, nevlídnost a strohost doktorů za léta minulá na dvojnásobek se zvýšily. Úřednictvo ministerstva věcí zdravotnických i moc vrchnostenská přitom jen dál časem mrhá hádkami o poplatcích regulačních.</p>
<p>A tak jsem nucen přikročiti k tomu, aby se mocí pera opatřily nezbytné záruky, které mají zabezpečiti Mým marodům zdraví. V této vážné chvíli Jsem si plně vědom celého dosahu svého rozhodnutí a své zodpovědnosti.<br />
Vše Jsem prozkoumal a zvážil. S klidným svědomím nastupuji cestu, kterou Mi povinnost vykazuje.</p>
<p>Spoléhám na Svoje marody, kteří ve všech bouřích vždy v jednotě a věrnosti kolem přirozené medicíny se seřadili a pro ochranu zdraví a rozumu k nejtěžším obětem vždy byli ochotni.<br />
Spoléhám na jejich statečnou, obětavým nadšením naplněnou moc a důvěřuji ve Všemohoucího, že nám dopřeje vítězství.</p>
<p>Jan Hnízdil v.r. , V Lázních Lipová, dne 28. července 2010</p>
</blockquote>
<p><iframe title="Civilcourage TV: Videointerview s MUDr. Janem Hnízdilem (Praha, 26.4.2011) - první část" width="800" height="600" src="https://www.youtube.com/embed/veYdS9zxSPg?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe></p><p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/jan-hnizdil-mym-marodm-aneb-jak-vyrobit-pacienta">Jan Hnízdil. Mým marodům. Knižní prohlášení o tom, jak jednoduše vyrobit pacienta</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Germánská nová medicína. DR. Hammer o vaší zásadní změně života</title>
		<link>https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/germanska-nova-medicina-dr-hammer?utm_source=rss&#038;utm_medium=rss&#038;utm_campaign=germanska-nova-medicina-dr-hammer</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce Čítarny]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 06 Jan 2025 18:03:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zdraví a tělo]]></category>
		<category><![CDATA[Germánská nová medicína]]></category>
		<category><![CDATA[Hammer GNM]]></category>
		<category><![CDATA[lékařská péče]]></category>
		<category><![CDATA[zdraví]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://citarny.com/germanska-nova-medicina-dr-hammer</guid>

					<description><![CDATA[<p>Germánská nová medicína (GNM) je přírodní medicína, protože zahrnuje všechno: od mozku k orgánu nebo od orgánu k mozku, od psychického k fyzickému...</p>
<p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/germanska-nova-medicina-dr-hammer">Germánská nová medicína. DR. Hammer o vaší zásadní změně života</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img loading="lazy" decoding="async" class=" size-full wp-image-8135" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2025/01/hammer-GNM.jpg" alt="Dr. Hammer" width="800" height="470" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2025/01/hammer-GNM.jpg 800w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2025/01/hammer-GNM-300x176.jpg 300w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2025/01/hammer-GNM-768x451.jpg 768w" sizes="(max-width: 800px) 100vw, 800px" /></p>
<p>Závěrečný projev Dr. Hamera v Aidenbachu 8. a 9. února 1997.</p>
<p><strong>Germánská nová medicína (GNM) je přírodní medicína, protože zahrnuje všechno: od mozku k orgánu nebo od orgánu k mozku, od sympatetika k vagotoniku, od psychického k fyzickému, od člověka ke zvířeti, dokonce i k rostlinnému životu, protože rostliny mají všechno ve svém orgánovém mozku…</strong></p>
<blockquote><p>Dámy a pánové, tato myšlenka mě uklidňuje. Mně osobně to dělá opravdu radost!</p>
<p>Mohu s ní žít v souladu a být s ní šťastný!</p>
<p>Teď vidím každou rostlinu jinak, než jsem ji viděl před rokem či dvěma. Každé zvíře dnes vidím jinak. Dokážu se zvířaty mluvit, ano, rozmlouvám s nimi. Vím, že mají duši, vědomí, stejně jako my lidé. Vím také, že každá rostlina má vědomí!</p>
<p>Všechno se pro mě změnilo! A také vám chci dát příležitost přehodnotit svůj postoj. Nechci vás podvádět, ani necítím potřebu někoho přesvědčovat.</p>
<p>Můžete věřit, čemu chcete – ale ať už chcete věřit čemukoli, nesmíte přehlížet tyto zákony, přírodní zákony Germánské nové medicíny. Tyto přírodní zákony musíme vždy zahrnout do svého myšlení a přesvědčení.</p>
<p>Už se nebojím, smrti, protože vím, že tento vesmír udělá to, co je správné, i mimo tento život!</p>
<p>Ať už si chceme život a smrt představovat nějak dogmaticky nebo s převtělováním duší, nebo s taoismem, nebo… Na tom nezáleží. Je to takový uklidňující pocit, že matka příroda není, jak jsme si zvykli myslet, nedbalá organizátorka, která neustále dělá své chyby.</p>
<p>Chyby, jako jsou rakovinné buňky, které vybočují z kolejí, někde se množí, vykolejené buňky, zhoubné rakovinné buňky a také zhoubné mikroby, které nás chtějí sežrat. Všechno se zdánlivě vymykalo kontrole!</p>
<p>To mě uklidňuje, že nic takového neexistuje a že všechno, co se odehrává ve vesmíru, je úžasné! Můžete si stoupnout před rostlinu a říct: „Ahoj, chci s tebou mluvit…“ A pak se na ni podíváte. Mohu se postavit před zvíře a říct: „Jak jsi krásné! Chceš se mnou mluvit?“</p>
<p>Už se mi nelíbí dogmata, která mi přikazují využívat všechna zvířata na porážku jen proto, že jsem si namlouval, že jsem teď jediný tvor, kterého má Pán Bůh rád. Takže delfíny, kteří jsou mnohem chytřejší než my, máme zanedbávat a můžeme je všechny zabít?!</p>
<p>Nechci být součástí žádného takového náboženství! Nechci být v nebi, kde nejsou žádná zvířata, dokonce ani rostliny!</p>
<p>Klidně si takové věci přejte, já proti tomu nic nemám!</p>
<p>Ano, jak jsem řekl, ve své víře se cítím dobře. A rád bych zjistil, zda existuje nebe, kde jsou zvířata a rostliny. Zjistil jsem, že když žiji tady na zemi a vím, že zvířata a rostliny mají duši, a pak mohu jít do nebe, kde nejsou duše zvířat a také nejsou duše rostlin – hrůza!</p>
<p>Rád bych vám také ukázal, že GNM je také jakýmsi přírodním biologickým náboženstvím – vlastně „medicina sagrada“ – náboženství přírody.</p>
<p>Právě teď se venku pasou koně, kolem stojí krávy, běhají lišky, létají sovy a tak dále… Všichni mají stejné náboženství přírody!</p>
<p>A ano, mohu mít stejné náboženství přírody jako oni. Ne jako v dřívějších dobách, kdy člověk věřil, že Pán Bůh nám dovolil zabíjet všechna zvířata!</p>
<p>Ne, všechna mají právo žít na této zemi! Stejně jako já! Nemám o nic větší a o nic menší právo na život než tato krásná zvířata tam venku, která také chtějí žít!</p>
<p>GNM neuvěřitelným způsobem propojuje celý vesmír! To si dnes už skoro ani neumíme představit!</p>
<p>Dříve jsme se domnívali, že matka příroda je tak nedbalá a neustále dělá chyby, které musíme napravovat!</p>
<p>Nyní víme, že pacient, lidská bytost, když má schizofrenickou konstelaci, tak se přesouvá do jiné situace nebo úrovně.</p>
<p>Například u umírajících mají někdy pocit, že se vznášejí, a vidí se shora. V této situaci mají schizofrenickou konstelaci – „Vznášející“ konstelaci!</p>
<p>Poté přísahají, že se vznášeli nahoru a viděli své tělo ležet pod sebou! Je to proto, že kdykoli máme dva konflikty, jsme ve schizofrenické konstelaci a to je pro mě naprosto pochopitelné!</p>
<p>Pak nás náš organismus pozvedne na jinou úroveň a my na této jiné úrovni hledáme východisko! Takže je to pochopitelné a očekávatelné. A všechny techniky, které jsme dříve používali, se nám nyní stávají naprosto jasnými a transparentními. Jak už jsem řekl, nemusíme dělat žádné skoky víry ani ezoterickou akrobacii, můžeme prostě používat zdravý rozum spolu se srdcem!</p>
<p>Nesedejte už každý večer před televizi a nekupujte si ty idiotské noviny, které do vás bubnují jen svá šílená hesla – ale zkuste se na přírodu podívat sebekriticky a v klidu.</p>
<p>Podívejte se například na podzimní listí, pozorujte edémy například ve fázi vyřešení konfliktu, například když se do listů jen na krátkou dobu opět dostane šťáva!</p>
<p>Nebo v zimě, kdy příroda najednou „žije“ zase úplně jinak! Rozumíte jí! Nyní můžete se stromem „mluvit“!</p>
<p>Ano, skutečně s nimi můžete mluvit! Můžete jim číst myšlenky. Můžete mluvit se zvířaty. Můžete číst myšlenky zvířat. A také rostliny a zvířata mohou číst vaše myšlenky! Každý, kdo má kočky a psy, to ví!</p>
<p>Dámy a pánové, chtěl bych, abyste se zde nejen poučili o medicíně, ale abyste šli domů spokojení a řekli si: Teď se musím na život dívat úplně jinak!</p>
<p>Konvenční medicína viděla v přírodě vždycky velkou zlobu a my jsme ve svém bludu vždycky podezřívali přírodu z přehmatů, věřili jsme, že příroda je hloupá a pořád dělá chyby. A my, největší idioti, abychom pak tyto chyby v přírodě neustále napravovali!</p>
<p>Dámy a pánové, to vůbec není pravda!</p>
<p>Hlupáky jsme byli my sami, to je pravda, ale matka příroda žádné chyby nedělala. Ona má jen smysluplné speciální programy, my jsme byli jen příliš hloupí, než abychom to pochopili.</p>
<p>Chytří vedoucí lékaři a primáři si mysleli, že musí napravit chyby matky přírody! To je kuriózní, ale jak dnes vidíme v moderních atlasech zdraví, skutečný intelekt (mysl) moderního člověka je obřezáván.</p>
<p>Ano, tady se Pán Bůh dopustil chyby! Odvedl nedbalou práci! Ano, tak to tam skutečně stojí! Tak jsme si vždycky mysleli, že matka příroda dělá chyby, je nedbalá a nechá si všechno vymknout z rukou! Rakovina degeneruje, mikrobi nás chtějí vyhubit… a teď vidíme, že to všechno vůbec nebyla pravda!</p>
<p>Matka příroda vůbec nikdy neudělala chybu, ale my jsme ve své aroganci a nevědomosti prostě všechno špatně pochopili! Mohli jsme si to uvědomit u jednoho jediného pacienta, jak to bylo doopravdy a mohli jsme to zjistit tisíckrát!</p>
<p>Měli jsme štěstí, že jsme žili v době, kdy nám bylo umožněno toto objevit, kdy nám bylo umožněno pozorovat přírodu a nyní pochopit, jak věci skutečně fungují!</p>
<p>Pro mě je každý jednotlivý pacient zázrak! Možná to teď bude znít trochu divně, ale medicína je pro mě posvátná. Stejně jako je pro mě posvátné dítě, je pro mě posvátný i každý pacient!</p>
<p>Když si člověk sedne naproti mně a řekne mi své nejniternější pocity, je to tak obrovský akt důvěry; a pokud tuto důvěru zneužijete, pak jste svině! Pacient a lékař si k sobě musí vytvořit zcela nový vztah.</p>
<p>Už to není o penězích, už to není o všech těch hloupostech, jestli lékař jezdí v BMW atd. …</p>
<p>Když je tam nešťastný člověk, který má problém, tak má speciální program a lékař mu řekne: „No tak, nejdřív se uklidněte…“.</p>
<p>Teď už vím, že se s pacientem dějí smysluplné věci a že mu mohu rozumně pomoci!</p>
<p>Ano, to dříve neexistovalo!</p>
<p>V tuto chvíli lékaři vidí pouze to, že je tam vysoce zhoubný nádor. Máme mu dát tuhle nebo tamtu chemoterapii? Kdy a jak ho budeme operovat? Kolik ozařování podstoupí atd. …</p>
<p>Nyní mohu pomoci pacientovi, tedy téměř každému. Záleží na tom, zda jsem dobrý a dokážu mu správně poradit. Společně budeme muset najít ten správný okamžik, aby mi pacient mohl odhalit svá nejniternější tajemství.</p>
<p>Jenže, dámy a pánové, jak se stále často stává, tyto soukromé informace okamžitě putují do počítače a zítra už soused zná pacientovy nejniternější pocity, protože pracuje ve zdravotní pojišťovně; to je obrovské narušení důvěry!</p>
<p>Co se řekne ve skříni, zůstane ve skříni, nemělo by se nikam šířit! Protože jakékoli narušení důvěry mezi lékařem a pacientem by pacienta ohrozilo! Pokud se vám svěřil se svými nejniternějšími pocity, jsou v tom pozitivní věci a věci, za které se stydí! Po vyjádření všech svých nejniternějších pocitů pacient a lékař diskutují a vyměňují si informace o tom, co bylo řečeno, a pacient cítí, že je rovnocenným druhem!</p>
<p>Víte, dámy a pánové, v minulosti, když se někdo stal profesorem, nebylo to dobré pro pacienta, jen pro něj samotného. Vskutku, aby ponížil pacienty: Postavte se do pozoru! Postavte se rovně! Stůjte v pozoru! Já jsem profesor! S takovým myšlením a jednáním je konec. Nikdy bych – i kdyby se GNM etablovala – nepřijal titul profesora.</p>
<p>To by pro mě bylo strašné – už jen ta představa! Chci vám být jen přítelem, druhem. To všechno se s GNM změní!</p>
<p>Dámy a pánové, neberte si, prosím, to, co jsem řekl, osobně, tato osobní slova jsem vám adresoval až na samém konci, protože mě to dnes opravdu trápilo!</p>
<p>Přeji si, aby se nikdo necítil napaden, když starou medicínu nazývám „idiotskou medicínou“ a nyní vám nabízím jinou, Germánskou Novou Medicínu, s níž můžete dosáhnout lepších úspěchů.</p>
<p>Chtěl jsem vám dát úplně jiný obraz – komplexní -, s nímž se můžete podívat na celý živý svět a pochopit ho.</p>
<p>To je nesmírně blažené, když se nejen díváte na přírodu, ale také se naučíte mluvit s každou sedmikráskou a každým zvířetem! Teď už nepotřebujete žádné lóže, sekty ani nic jiného!</p>
<p>Dámy a pánové, přátelé, děkuji vám, že jste přišli, a přeji vám příjemnou cestu domů.</p>
<p>Byl jsem rád, že jsem s vámi mohl absolvovat tyto dva dny GNM.</p>
<p>Moc vám děkuji!</p>
<p>Přeložil: Vladimír Bartoš<br />
<a href="https://www.symbiozazivota.cz/gnm-zaverecny-projev-dr-hamera-v-aidenbachu/" target="_blank" rel="noopener">https://www.symbiozazivota.cz/gnm-zaverecny-projev-dr-hamera-v-aidenbachu/</a></p></blockquote><p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/germanska-nova-medicina-dr-hammer">Germánská nová medicína. DR. Hammer o vaší zásadní změně života</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Imunita se vytváří ve střevech. Syndróm trávení a psychologie</title>
		<link>https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/imunita-se-vytvari-ve-strevech-syndrom-traveni-a-psychologie?utm_source=rss&#038;utm_medium=rss&#038;utm_campaign=imunita-se-vytvari-ve-strevech-syndrom-traveni-a-psychologie</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce Čítarny]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 07 Jun 2024 09:07:14 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zdraví a tělo]]></category>
		<category><![CDATA[imunita]]></category>
		<category><![CDATA[jidlo]]></category>
		<category><![CDATA[Jídlo a zdraví knihy]]></category>
		<category><![CDATA[zdraví]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://citarny.com/imunita-se-vytvari-ve-strevech-syndrom-traveni-a-psychologie</guid>

					<description><![CDATA[<p>Dr. Natasha Campbell-McBride je přesvědčena, že spojitost mezi poruchami učení, potravinami a nápoji, které konzumujeme, a stavem trávicí soustavy je nezpochybnitelná. Toto tvrzení podporují i ​​výsledky dlouholetého výzkumu.</p>
<p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/imunita-se-vytvari-ve-strevech-syndrom-traveni-a-psychologie">Imunita se vytváří ve střevech. Syndróm trávení a psychologie</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img loading="lazy" decoding="async" class=" size-full wp-image-11247" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2024/06/GAPS-Campbell-McBride-streva-traveni.jpg" alt="Imunita se vytváří ve střevech" width="800" height="470" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2024/06/GAPS-Campbell-McBride-streva-traveni.jpg 800w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2024/06/GAPS-Campbell-McBride-streva-traveni-300x176.jpg 300w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2024/06/GAPS-Campbell-McBride-streva-traveni-768x451.jpg 768w" sizes="(max-width: 800px) 100vw, 800px" /></p>
<p><strong>Dr. Natasha Campbell-McBride je přesvědčena, že spojitost mezi poruchami učení, potravinami a nápoji, které konzumujeme, a stavem trávicí soustavy je nezpochybnitelná. Toto tvrzení podporují i ​​výsledky dlouholetého výzkumu.</strong> </p>
<p><strong>Ukázka z knihy:</strong></p>
<blockquote>
<p>Zažívací trakt, zejména tlusté střevo, je domovem zdaleka největší populace bakterií. Potemnělé a téměř zcela bezkyslíkaté prostředí lidského střeva je domovem přes sto bilionů mikrobů. <br />To znamená, že pouze 10 procent buňky v lidském těle jsou vlastně lidské, pokud bychom shromáždili všechny mikroorganismy a vytvořili jeden orgán, vážil by 1-3 kilogramy, tedy srovnatelné s mozkem (1,5 kg), ve světle tohoto pozorování začali někteří autoři tzv střevní mikrobiota „zapomenutý orgán“ Tisíc bakteriálních druhů, které ji tvoří, obsahuje přes sedm milionů genů, takže na jeden lidský gen připadá asi 360 bakteriálních genů.</p>
<p>Jedním z obecně uznávaných kritérií pro zdraví střevního mikrobiomu je jeho rozmanitost a bohatost mikrobiálních druhů, které jej tvoří. Důsledkem vysoké diverzity mikrobiomu je ODOLNOST a nízká diverzita &#8211; citlivost na různé poruchy, ve kterých se mikrobiom podobá ekologickým systémům, které nás obklopují. Méně druhů mikroorganismů znamená sníženou schopnost odolávat poruchám, jako jsou infekce patogenními bakteriemi a VIRY nebo patobionty žijící v našich střevech.</p>
<p><strong>Střeva jsou sídlem organické obrany těla!<br /></strong><br /><strong>Funkce střev:</strong><br />• Filtrace lymfy – díky množství lymfatických uzlin, které nazývají Peyerovy pláty, čistí tekutou tkáň, která jimi prochází, od bakterií, virů, plísní a odumřelých buněk. Když nejsou schopni odstranit některé patogeny, zadržují je v uzlinách, čímž je oddělují od těla.<br />• Produkce lymfocytů &#8211; uzliny produkují lymfocyty, tj. buňky imunitního systému, které bojují s různými infekcemi mimo jiné produkcí sekrečních imunoglobulinů IgA.<br />• Produkce látek mikroflórou, které chrání před případnými nezvanými hosty, včetně: látek podobných antibiotikům (kolicin), protiplísňových, antivirových, interferonových, lysozymových a povrchově aktivních látek.<br />• Změna pH &#8211; střevní mikroflóra má schopnost změnit pH na střevní stěně na 4,0-5,0, čímž zabraňuje růstu patogenních organismů, kterým se daří v zásaditém prostředí.<br />• Neutralizace škodlivých látek – jako jsou: dusičnany, fenoly, xenobiotika, nadměrné uvolňování histaminu, žluči a cholesterolu.<br />• Absorpce &#8211; buněčné stěny bakterií absorbují karcinogenní látky, chrání před rakovinou.<br />• Trávení – za trávení jsou zodpovědná i střeva, především enzymy zvanými peptidázy a enterocyty s jejich mikroklky.</p>
<p><strong>Vagus Nerve X &#8211; hlavní konektor osy střevo-mozek</strong><br />Stimulace n. vagus iniciuje sekreci motilinu, který je zodpovědný za aktivaci MMC (migrující myoelektrický komplex) &#8211; proces, který čistí trávicí trakt, což má velký význam v případě SIBO (přemnožení střevní mikrobioty), a také zajišťuje účinné trávení, vhodnou sekreci trávicích enzymů a kyselin. sůl v žaludku.</p>
<p><strong>Jak se o vagusový nerv starat?</strong><br />&#8211; zpěv<br />&#8211; zimní koupání<br />&#8211; jóga<br />&#8211; meditace (mantra &#8216;Óm&#8217;)<br />&#8211; hlasitý smích<br />&#8211; cvičení střední intenzity<br />&#8211; periodický půst<br />&#8211; cvičení hlubokých břišních svalů<br />&#8211; hygiena spánku a odpočinku<br />&#8211; VISCERÁLNÍ terapie</p>
</blockquote>
<p><strong>Syndróm trávenia a psychológie / Natasha Campbell-McBride / Vydavatelství Európa, 2010</strong><br />Natasha Campbell-McBride, GAPS Psychological-Gut Syndrome, Ed. 1, přel. Ireneusz Gołakiewicz, Londýn 2013</p>
<p><a href="https://www.youtube.com/watch?app=desktop&amp;v=orxK32YT74U" target="_blank" rel="noopener">https://www.youtube.com/watch?app=desktop&amp;v=orxK32YT74U</a><br /><a href="https://www.youtube.com/results?search_query=Natasha+Campbell-McBride" target="_blank" rel="noopener">https://www.youtube.com/results?search_query=Natasha+Campbell-McBride</a></p>
<p><strong>Dr. Natasha Campbell-McBride</strong> založila roku 1998 The Cambridge Nutrition Clinic, na které se věnuje problémům vztahu výživy a lidské psychiky. <br />Jako matka dítěte s diagnózou poruchy učení dobře věděla o obtížích rodičů v podobné situaci a všechen svůj čas proto věnovala pomoci takovým rodinám. Uvědomovala si, že v boji s postižením dětí i dospělých hraje výživa významnou roli a stala se průkopnicí využívání probiotik v této oblasti. Ochota podělit se o získané znalosti ji vedla ke spolupráci na mnoha odborných publikacích, jakož ik prezentaci na nesčetných seminářích a konferencích s tématem poruch učení a trávení.</p>
<p><strong>Tato kniha shrnuje její zkušenosti i znalosti a představuje i její nejnovější výzkum.</strong><br />Autorka je přesvědčena, že spojitost mezi poruchami učení, potravinami a nápoji, které konzumujeme, a stavem trávicí soustavy je nezpochybnitelná. Toto tvrzení podporují i ​​výsledky dlouholetého výzkumu. <br />Na klinice s ní rodiče mluví o všech aspektech stavu svého dítěte a uvědomují si, že si nemluví pouze s profesionálem, ale is matkou s podobnými zkušenostmi. Dokonale a hluboce rozumí výzvám, kterým tito rodiče čelí, a proto jsou její rady neocenitelné.<br />Autorka má medicínské a postgraduální tituly z neurologie iz oblasti lidské výživy. Na své klinice se specializuje na výživu dětí i dospělých s poruchami chování a učení, jakož i na poruchy trávení a imunity u dospělých.</p>
<p>xxx</p>
<p><strong>Další doporučené knihy:<br /></strong><br /><strong>Emeran Mayer / Druhý mozek: Naše pocity, rozhodování, zdraví a pohoda procházejí střevem</strong> <br />Nakladatel: Paseka 2018 <br />Biologické propojení lidské mysli s trávicí soustavou je přirozené a nedělitelné. Tuto souvislost sami instinktivně cítíme při stresu či nervozitě, v lékařství má její využití dávnou tradici ájurvédskou a čínskou, západní tradici však schází.<br />I když ale naše lékařská věda objevila celostní pohled na lidský organismus teprve nedávno, výzkum komunikace střevního mikrobiomu – tedy mikroorganismů, jež naše tělo obývají – s naším mozkem patří dnes k podstatným trendům.<br />Kniha Druhý mozek je revoluční a provokativní zprávou o tomto rychle se rozvíjejícím vědním oboru a zároveň praktickým průvodcem, který učí, jak využít propojení naší mysli s trávicí soustavou v zájmu našeho zdraví.</p>
<p><strong>Snižte hladinu cukru v krvi za 8 týdnů / Michael Mosley</strong> <br />Dr. Michael Mosley odhaluje převratný přístup k jedné z největších skrytých epidemií naší doby &#8211; zvýšené hladině cukru v krvi. Jídlo s vysokým obsahem cukru a lehce stravitelnými sacharidy, které dnes často jíme, znamená nejen přibývání na váze, ale vyvolává i větší riziko diabetu 2. typu, mrtvice, demence, rakoviny a může způsobit, že po celý zbytek života budeme závislí na lécích. Více než třetina dospělých obyvatel má zvýšenou hladinu cukru v krvi a většina z nich o tom ani neví.<br />V této knize Dr. Mosley vysvětluje, proč se nebezpečný břišní tuk hromadí a ukazuje nám, jak jej rychle odbourat. Tím ničí běžné mýty, jako je například tvrzení, že pomalý, ale stálý úbytek hmotnosti, je vždy lepší než rychlé zhubnutí a že ti, kteří rychle zhubnou, nevyhnutelně svou váhu naberou zpět.Tato kniha není jen pro ty s nejvyšším rizikem, ale pro každého, kdo bojuje se svou hmotností a chce získat kontrolu nad svým zdravím.</p>
<p><strong>Giulia Enders / Střevo není tabu</strong><br />Střevo bylo dosud černou ovcí mezi orgány, o níž bylo člověku nepříjemné hovořit. Tato image se nyní mění. Nadváha, deprese i alergie souvisí s narušenou rovnováhou střevní flóry. Takže pokud se chceme ve svém těle cítit dobře, žít déle a být šťastní, musíme o své střevo pečovat. <br />Mladá vědkyně Giulia Endersová ve své knize zábavnou formou vysvětluje, jaký je střevo složitý, a přitom báječný orgán. Je klíčem k tělu i duchu a takříkajíc zadními vrátky nám otevírá zcela nový pohled.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>&nbsp;</p>
<p>&nbsp;</p><p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/imunita-se-vytvari-ve-strevech-syndrom-traveni-a-psychologie">Imunita se vytváří ve střevech. Syndróm trávení a psychologie</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Rodit jinak, rodit doma. Porod není zdravotnický zákrok</title>
		<link>https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/marek-porod-rodit-doma?utm_source=rss&#038;utm_medium=rss&#038;utm_campaign=marek-porod-rodit-doma</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce Čítarny]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 30 Sep 2023 23:10:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zdraví a tělo]]></category>
		<category><![CDATA[Děti výchova]]></category>
		<category><![CDATA[Marek Vlastimil]]></category>
		<category><![CDATA[zdraví]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://citarny.com/marek-porod-rodit-doma</guid>

					<description><![CDATA[<p>Současný trend velkoporodnic, tak jako nadnárodních monopolů a obřích hypermarketů, je neblahý, a ve svých dlouhodobých důsledcích přímo totalitární a škodlivý.</p>
<p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/marek-porod-rodit-doma">Rodit jinak, rodit doma. Porod není zdravotnický zákrok</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img loading="lazy" decoding="async" class=" size-full wp-image-4636" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2017/09/marek_vlastimil_tibetske_misy.jpg" alt="Rodit jinak, rodit doma. Porod není zdravotnický zákrok" width="600" height="350" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2017/09/marek_vlastimil_tibetske_misy.jpg 600w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2017/09/marek_vlastimil_tibetske_misy-300x175.jpg 300w" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" /></p>
<p><strong>Současný trend velkoporodnic, tak jako nadnárodních monopolů a obřích hypermarketů, je neblahý, a ve svých dlouhodobých důsledcích přímo totalitární a škodlivý. Současná společnost je taková, jaká je, „díky“ tomu, že porodnictví v minulém století (bez lásky, jak dodává Michel Odent) cele převzali muži, kteří také byli porozeni traumaticky (a když celé hodiny plakali na kojeneckých odděleních, stresové hormony neumožnily dokončení strukturálního vývoje jejich mozků), a ti pak umí jen soutěžit a nikdy nepřiznat chybu… protože si vnitřně nejsou jisti sami sebou), a které naučili jen operovat a být experty na nemoci: nikdo ze současných porodníků se na škole nedozvěděl nic o přirozeném, nemedikalizovaném porodu.</strong></p>
<p><strong><strong><img loading="lazy" decoding="async" class=" size-full wp-image-5071" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2016/03/marek_nova_doba_porodni.jpg" alt="marek nova doba porodni" width="280" height="385" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2016/03/marek_nova_doba_porodni.jpg 280w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2016/03/marek_nova_doba_porodni-218x300.jpg 218w" sizes="(max-width: 280px) 100vw, 280px" /></strong>&nbsp;<br />Šokující film o porodech</strong><br />Když byl v rámci diskuse nad výsledky konference Přivádíme děti na svět promítnut výukový flm Ministerstva zdravotnictví z 80. let, šokovaní přítomní, zvláště muži, téměř odvraceli oči. Bylo to horší než horor. Jak vyplynulo z následné diskuse, tento instruktážní ¤lm se stále promítá studentům na středních i vysokých školách. Velmi názorně předvedl onen odosobněný, ve svých důsledcích naprosto necitelný přístup lékařů k ženě-rodičce. Detaily holení pubického ochlupení, nástřihu hráze, aplikace anestezie atd. byly tak věrohodné, až mrazilo. Na závěr jásal optimistický komentář: … a šťastná žena čeká, až jí přinesou ukázat její děťátko!<br />Ale na plátně přitom bylo vidět bledou, nehybnou, zdrogovanou bytost bez sebemenšího zájmu o cokoli.</p>
<p><strong>Marsden Wagner to vidí jasně:</strong><br />Lékaři nahradili u normálních porodů porodní asistentky, ale výsledky výzkumů ukazují, že porodní asistentky poskytují bezpečnější péči. Nemocnice nahradily domov, ale výsledky ukazují, že pro normální (fyziologické) porody jsou domov a porodní centra umístěná mimo nemocnici stejně bezpečné a vykazují v průběhu porodu méně zásahů, které nejsou nezbytné. Členové rodiny byli z procesu porodu vyřazeni a nahrazeni nemocničním personálem, ale výsledky výzkumu prokazují, že, jsou-li přítomni členové rodiny, porod je rychlejší, snazší, méně bolestivě pociťovaný a doprovázený menším počtem komplikací.<br />Jak vypadá situace v českých porodnicích na počátku třetího tisíciletí? A jak mohou ženy rodit lépe, aby měly spokojené a zdravé děti?</p>
<p>Povídání Vlastimila Marka na Youtube: <a href="http://www.youtube.com/user/GentleGorillaTube" target="_blank" rel="noopener">http://www.youtube.com/user/GentleGorillaTube</a><br />{youtube}yiU-Njrx44g&amp;lr=1{/youtube}</p>
<p><strong>Vlastimil Marek (23. 8. 1946 Krnov – 16. 3. 2021 Mšeno)</strong><br />je hudebník, hudební publicista a terapeut, volný novinář, zenový buddhista, lektor a spisovatel. V 70. a 80. letech byl jednou z vůdčích osobností české alternativní rockové scény (hrál ve skupinách Extempore, Elektrobus, Amalgam, MChband, ale také s Jakubem Nohou a Emilem Pospíšilem). Od poloviny 70. let min. st. experimentuje s akustickými nástroji a systematicky studuje různé etnické nástroje a hudební styly. </p>
<p>Již od počátku své &#8220;práce se zvukem&#8221;, tehdy v rockové kapele, se Marek pokoušel např. o liché rytmy, větší barevnost, složitější a propracovanější strukturu tehdejšího rocku (druhý perkussionista, celovečerní téma s nápaditě propojenými částmi, použití i nehudebních zvuků – různá doma zhotovená kovová i dřevěná štěrchátka). Učí se hrát na indické bubínky tabla a koncert jeho skupiny Amalgam (podzim 1979) na dlouhá léta předznamenal vznik a vývoj etnické a world hudby u nás. <br />Souběžně s hudbou studoval i buddhismus (pobyt v zenovém klášteru v Naře, Japonsko). </p>
<p>V roce 1986 byl vzat do vazby a obviněn z &#8220;poškozování zájmů republiky v cizině&#8221; za organizování gongového koncertu míru. Po roce 1990 začal přispívat do různých novin a časopisů, připravovat čtvrtletník Mana a BARAKA (viz www.baraka.cz) a vysílat své autorské pořady o hudbě (dodnes Čro3 Vltava), vydává nahrávky tibetských mís (viz DVD Za hudbou). <br />Přednášel na soukromé univerzitě Nové doby. V 90. letech přivezl do ČR např. tibetské mísy, alikvotní zpěv, zorganizoval první kurzy hry na didžeridu aj. a roky organizoval a vedl kurzy Umění naslouchat.</p><p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/marek-porod-rodit-doma">Rodit jinak, rodit doma. Porod není zdravotnický zákrok</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Seznámení s novou medicínou. Úvodem do konceptu Germánské nové medicíny Dr. Hamera</title>
		<link>https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/nagy-seznameni-s-novou-medicinou?utm_source=rss&#038;utm_medium=rss&#038;utm_campaign=nagy-seznameni-s-novou-medicinou</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[M. Herman]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 09 Jan 2023 00:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zdraví a tělo]]></category>
		<category><![CDATA[alternatívní medicína léčba]]></category>
		<category><![CDATA[Germánská nová medicína]]></category>
		<category><![CDATA[Hamer Ryke Geerd]]></category>
		<category><![CDATA[Nagy]]></category>
		<category><![CDATA[nemoc]]></category>
		<category><![CDATA[zdraví]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://citarny.com/nagy-seznameni-s-novou-medicinou</guid>

					<description><![CDATA[<p>Kniha je úvodem do konceptu Germánské nové medicíny Dr. Hamera - přírodovědné zákonitosti vzniku onemocnění, která nejsou jen hypotézami, ale jsou vědecky prokazatelná, a tím dává možnost lidem převzít zodpovědnost za své zdraví.</p>
<p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/nagy-seznameni-s-novou-medicinou">Seznámení s novou medicínou. Úvodem do konceptu Germánské nové medicíny Dr. Hamera</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img loading="lazy" decoding="async" class=" size-full wp-image-763" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/01/eznameni-s-novou-medicinou-nagy-hamer.jpg" alt="Seznámení s novou medicínou. Kniha je úvodem do konceptu Germánské nové medicíny Dr. Hamera" width="800" height="470" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/01/eznameni-s-novou-medicinou-nagy-hamer.jpg 800w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/01/eznameni-s-novou-medicinou-nagy-hamer-300x176.jpg 300w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2023/01/eznameni-s-novou-medicinou-nagy-hamer-768x451.jpg 768w" sizes="(max-width: 800px) 100vw, 800px" /></p>
<p><strong>Kniha je úvodem do konceptu Germánské nové medicíny Dr. Hamera &#8211; přírodovědné zákonitosti vzniku onemocnění, která nejsou jen hypotézami, ale jsou vědecky prokazatelná, a tím dává možnost lidem převzít zodpovědnost za své zdraví. </strong> <br />Základy zdravovědy budoucnosti: revoluční objevy o vzniku a průběhu široké palety nemocí &#8211; od chřipky až po rakovinu.</p>
<p><strong>Autor František Nagy zde představuje Novou medicínu Dr. med. Mag. theol. Ryke Geerd Hamera, který pomocí jím objevených pěti biologických zákonů našel příčiny všech nemocí v psycho-biologických konfliktech.</strong></p>
<p>Poprvé v dějinách lze přiřadit téma psychického konfliktu k určitému místu v mozku a současně k určitému orgánu. Každé onemocnění má dvě fáze, přičemž dosavadní medicína často považuje každou z těchto dvou fází za různé nemoci a nevidí jejich zákonitou spojitost.</p>
<p>Zákonitosti objevené Dr. med. Hamerem umožňují pochopit příčinu každého onemocnění a přesně předvídat jeho průběh. Tím se ujasňuje i cesta k vyléčení. Podle Nové medicíny je 97% případů rakoviny léčitelných.</p>
<p>Kniha je určena pro laickou veřejnost i jako první orientace pro odborníky. Nová medicína Dr. Hamera je přesná a vědecky na každém případu dokazatelná.</p>
<p><strong>PĚT BIOLOGICKÝCH ZÁKONŮ, KTERÉ DEFINOVAL A PROKÁZAL DR. RYKE GEERD HAMER.</strong> <br />Tyto přírodní zákony vysvětlují kromě otravy/radiace, podvýživy/nedostatku a zranění všechny ostatní tzv. nemoci, neboli smysluplné biologické procesy v našem těle.<br /><strong>PRVNÍ BIOLOGICKÝ ZÁKON</strong> <br />Železné pravidlo rakoviny<br /><strong>DRUHÝ BIOLOGICKÝ ZÁKON</strong><br />Každý SBS – smysluplný biologický speciální program probíhá ve dvou fázích, pokud dojde k vyřešení konfliktu.<br /><strong>TŘETÍ BIOLOGICKÝ ZÁKON</strong> <br />Ontogenetický systém nádorů<br /><strong>ČTVRTÝ BIOLOGICKÝ ZÁKON</strong><br />Mikrobia jejich funkce v těle<br /><strong>PÁTÝ BIOLOGICKÝ ZÁKON – KVINTESENCE</strong><br />Každá takzvaná nemoc je součástí Smysluplného biologického speciálního programu přírody vytvořeného na pomoc organismu (člověku i zvířeti) v nečekané nouzi.</p>
<p><strong>Více:</strong><br /><a href="https://www.symbiozazivota.cz/gnm-pet-biologickych-zakonu-nove-mediciny/">https://www.symbiozazivota.cz/gnm-pet-biologickych-zakonu-nove-mediciny/</a></p>
<p><a href="https://www.symbiozazivota.cz/gnm-objevitel-a-mistr-germanische-heilkunde/" target="_blank" rel="noopener">Více o Dr. med. Ryke Geerd Hamer &gt;&gt;</a><br /><a href="https://www.symbiozazivota.cz/category/gnm/" target="_blank" rel="noopener">Články o Germánské medicíně &gt;&gt;</a></p><p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/nagy-seznameni-s-novou-medicinou">Seznámení s novou medicínou. Úvodem do konceptu Germánské nové medicíny Dr. Hamera</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Vynikající indická kuchyně s mnoha moudrými příběhy indologa Vladimíra Miltnera</title>
		<link>https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/miltner-indicka-kuchyne?utm_source=rss&#038;utm_medium=rss&#038;utm_campaign=miltner-indicka-kuchyne</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce Čítarny]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 25 Dec 2022 10:26:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zdraví a tělo]]></category>
		<category><![CDATA[buddhismus]]></category>
		<category><![CDATA[Indie]]></category>
		<category><![CDATA[Jídlo a zdraví knihy]]></category>
		<category><![CDATA[kuchařky]]></category>
		<category><![CDATA[miltner]]></category>
		<category><![CDATA[Miltner Vladimír]]></category>
		<category><![CDATA[zdraví]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://citarny.com/miltner-indicka-kuchyne</guid>

					<description><![CDATA[<p>A tenkrát se mi v nitru vylíhla hmotařská myšlenka přivézt si s sebou domů kromě bádání a věd i nějaký ten „šmakovnější“ kousek Indie – i začal jsem si zapisovat všeliká kuchařská tajemství, kdekoli jsem se k nim jen dostal. Tak vlastně vznikla tato knížka. Vždyť nejen duchovnem živ jest člověk.</p>
<p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/miltner-indicka-kuchyne">Vynikající indická kuchyně s mnoha moudrými příběhy indologa Vladimíra Miltnera</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img loading="lazy" decoding="async" class=" size-full wp-image-8933" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/12/miltner-indicka-kuchyne.jpg" alt="Vladimír Miltner  Indická kuchyně" width="600" height="350" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/12/miltner-indicka-kuchyne.jpg 600w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/12/miltner-indicka-kuchyne-300x175.jpg 300w" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" /></p>
<p><strong>Před dávnými a dávnými časy, když jsem se prašnými pěšinami i dusnou džunglí potuloval z Púny do Púny, přišel jsem jednoho dne znaven, hladov a žízniv do vesničky Álandí, stát Maháráštra. Tu jsem spatřil bídnou, ale zároveň vábnou restauraci s honosným názvem Palác královských rozkoší. Vešel jsem tedy dovnitř, abych okusil ty rozkoše.<br /></strong><br /><strong>A tenkrát se mi v nitru vylíhla hmotařská myšlenka přivézt si s sebou domů kromě bádání a věd i nějaký ten „šmakovnější“ kousek Indie – </strong>i začal jsem si zapisovat všeliká kuchařská tajemství, kdekoli jsem se k nim jen dostal. Tak vlastně vznikla tato knížka. Vždyť nejen duchovnem živ jest člověk.<strong><br /></strong><br /><strong>Rád bych ještě připomněl, že kuchařský předpis není zákon; je to jen dobře míněný návrh, jakési vodítko, popostrčení na cestu.</strong> <br />Každý kuchař je samostatné individuum (nebo by aspoň měl být) a má své dílo umělecky tvořit, byť tu a tam mrkne do kuchařky. Troufám si tvrdit, že jako nikdo nemůže vlézt dvakrát do téže řeky, tak ani žádný kuchař neuvaří totéž jídlo pokaždé stejně. V tom je totiž ta dialektika, jíž vám k vašemu indickému vaření přeji hojnost zároveň s patřičnou mírou fantazie. Z úvodu knihy Vladimíra Miltnera.</p>
<p><strong>Vladimír Miltner&nbsp;</strong> (*6. 7. 1933, Plzeň – †13. 1. 1997, Surír, Indie) <br />Přední česká Indolog, překladatel, spisovatel<br />Náš přední indolog se specializoval na novoindickou filologii, se zvláštním zřetelem k historické gramatice hindštiny, staroindickou erotiku, tradiční medicínu a v posledním období též na buddhologii. Překládal ze sanskrtu, páli, hindštiny, maráthštiny, bradžštiny, hindaví, urdštiny, bengálštiny, angličtiny a hindustánštiny.</p>
<p><strong>Výpisky:</strong></p>
<blockquote class="gkBlockquote1">
<p><strong>Jíst a pít se má s mírou, tak doporučují staří indičtí lékaři. Ale co je tou mírou?</strong> Je to takzvaná mocnost trávicího ohně. Kdo má trávicí oheň silný, může jíst více, kdo slabý, má jíst méně. Avšak nikdo nemá jíst přes míru. A tu je dobře vidět, která jídla jsou lehká a která těžká.<br />Mezi lehce stravitelné potraviny patří podle starého lékaře Čaraky rýže, čočka, koroptev, skřivánek, srnčí a jelení, zajíc a králík. Těžká jídla jsou jídla moučná (a to z mouky obilné nebo luštěninové), cukrová třtina a pokrmy z ní, jídla mléčná, fazole, maso zvěře a ptáků z vlhkých oblastí, ryby a ostatní vodní živočichové (raci, krabi, krevety ap.).</p>
<p><strong>Jenže už tehdy před mnoha sty lety se vědělo, že obezita je příčinou různých vážných chorob;</strong> i snažili se tehdejší lékaři bojovat i proti tomuto zlu. Čaraka docela podrobně píše o obezitě a obézním tlusťochům připsal osm vad, totiž: <br />1) krátký život, <br />2) omezený pohyb, <br />3) chabou potenci, <br />4) tělesnou slabost, <br />5) nepříjemný pach, <br />6) nadměrný pot, <br />7) závislost na jídle, zatímco duch jim umdlévá, <br />8) potřebu hojného pití, což je nezdravé.</p>
<p>Čaraka totiž tvrdí, že člověk a jeho tělo zůstávají svěží a mladí, dokud žijí všestranně aktivním životem. To není případ obézních jedinců, proto začnou stárnout už v nízkém věku a zmírají pak mnohem dříve, než je v kraji zvykem.</p>
<p><strong>Různé formy redukčních diet byly známy už tehdy.</strong> Jednu racionální čtrnáctidenní odtučňovací kúru sestavil v 17. století mistr Šukadéva, jenž tvrdil, že pro zdraví člověka je velmi užitečné jíst co možná nejvíc syrové stravy, neboť právě ty její nestravitelné součásti, které vycházejí z těla nespotřebovány, čistí a masírují žaludek a střeva, což je velmi důležité.</p>
<p>Po celých čtrnáct dní se mají zachovávat tyto zásady: <br />1) Ráno na lačný žaludek vypijte šálek vlažného neslazeného čaje. <br />2) Pijte co nejméně a vždy až po jídle. <br />3) Jídlo velmi důkladně rozkousejte. <br />4) Solte a kořeňte co možno nejméně a varujte se alkoholu. <br />5) Vstávejte časně a nepovalujte se na lůžku. <br />6) Před každým jídlem kromě snídaně se na chvíli natáhněte, uvolněte se, zavřete oči a pak několikrát hluboce vdechněte nosem a vydechněte ústy. <br />7) Procházejte se aspoň dvě hodinky denně. <br />8) Spěte na pravém boku a hlavou k severu. <br />9) Máte-li mezi jídlem hlad, ukojte ho ovocem nebo syrovou zeleninou. <br />Tak praví mistr Šukadéva.</p>
<p>Přestože jsou Indové proslulí co vegetariáni a velká jich většina skutečně vážně dodržuje tuto zásadu, přece je indické kuchařské umění bohaté na četná a výborná jídla masitá. V Indii se totiž smísilo tolik nejrůznějších proudů a vlivů, že tam najdete všechno, co není nikde jinde na světě. A to se projevilo i v kuchyni. Nicméně i zapřisáhlý masojídek středoevropského typu v Indii hodně sleví ze své poživačnosti – to jednak pro nezvykle teplé podnebí, a jednak díky záplavě všemožné zeleniny, luštěnin a ovoce, vyskytujících se v této milé zemi v míře nevídané.</p>
<p>U nás rozlišujeme čtyři základní chutě: sladkou, kyselou, hořkou a slanou. Indové mají odpradávna šest základních chutí: sladkou, slanou, kyselou, hořkou, trpkou a palčivou. Je známá hádanka:<br />Sladké je cukroví –<br />a karí? Kdo to ví?<br />Správné karí (a tu je řeč o pokrmu karí, nikoli o koření) má totiž mít komplexní chuť složenou ze všech šesti chutí základních, ovšemže nikoli ve stejné míře.</p>
<p><strong>Starý lékař Háríta, který se tolik zajímal o racionální výživu, píše podrobně o správné životosprávě, zejména o různých potravinách a o jejich vlivu na zdraví člověka. </strong><br /><strong>O chutích praví toto:</strong><br />„Sladké pokrmy osvěžují, zbavují únavy, posilují a jsou vydatné a výživné. Jsou chutné a upravují rovnováhu tělesných šťáv. Jsou vhodné při podvýživě, chudokrevnosti a chorobách očních. Slané pokrmy povzbuzují tvorbu slin a na chuť jsou příjemné. Povzbuzují chuť k jídlu, vyvolávají žízeň a jsou tudíž močopudné. Přispívají k zácpě, ale utišují škubavé bolesti. Kyselé pokrmy vyvolávají hojné slinění a povzbuzují chuť k jídlu. Mohou však být příčinou svrbění, kožních chorob a žaludečních vředů a nejsou vhodné při otocích a opuchlinách, neboť dráždí krev. Hořké pokrmy jsou blahodárné při chorobách kožních, žaludečních a střevních. Odstraňují závratě, posilují tělo zesláblé nemocí a jsou dobré proti puchýřkům v ústech. Trpké pokrmy svírají jazyk i hrdlo. Jsou vhodné při průjmu, při záduše a při kašli. Pomáhají proti škytavce a proti škubavým bolestem. Zamezují hnisání ran a podporují čisté zajizvení. Palčivé pokrmy dráždí krev a žluč, ale povzbuzují trávení. Nejsou však vhodné při chorobách očních, žaludečních a jaterních. Pro celkový zdravotní stav však vůbec nejsou blahodárné.“</p>
<p><strong>RÝŽE:</strong><br /><strong>V Indii se rýže připravuje na nespočet způsobů. Nejčastější jsou tyto:</strong><br />Vypranou rýži dusíme v jedenapůlnásobném množství mírně osolené vody a doprostřed kastrolu vložíme oloupanou cibuli s několika zapíchnutými hřebíčky.<br />Rýži nejdříve opražíme s tlučeným kmínem na slabé vrstvě oleje, a teprve pak zalejeme mírně osolenou vodou a dusíme. Vody má být hodně, pak se sleje.<br />Rýži smícháme s drobně nakrájenou cibulkou, opražíme na slabé vrstvě oleje, až rýže sklovatí a cibulka zlátne, zalejeme zeleninovým vývarem se solí a kořením karí a dusíme doměkka.<br />Podobně, jen místo koření karí dáme do zálivky mleté nové koření a tlučený hřebíček.<br />Podobně, avšak okořeníme a ochutíme dvěma lžícemi kečupu.<br />Rýži smícháme s drobně nakrájenou cibulkou, na slabé vrstvě oleje opražíme. Do zeleninového vývaru rozmícháme sůl, tlučený kmín, tlučený hřebíček, tlučený kardamom a několik lžic vařené čočky, zalejeme rýži a dusíme doměkka.<br />Rýži smícháme s nakrájenou cibulkou a na slabé vrstvě oleje opražíme. Zalejeme vodou nebo vývarem a přidáme podle chuti nasekaných mandlí a hrozinek. Buď osolíme, nebo ochutíme citrónovou šťávou.<br />Rýži smícháme s nakrájenou cibulkou a na slabé vrstvě oleje opražíme. Pak zalejeme mírně slanou vodou nebo vývarem a přidáme nakrájenou vařenou zeleninu – mrkev, celer, zelený hrášek, fazolové lusky, kapustu ap. Ochutíme ještě utřeným česnekem.</p>
<p><strong>Nejčastější přílohou k jídlu jsou v Indii rýže a placky, méně brambory a jiná zelenina.</strong><br />Rýže je hojná všude, zejména však na jihu a na východě. Vaří se, dusí a vůbec připravuje na nespočet způsobů. V Indii se ovšem vyskytuje také mnoho druhů, ba užívá se rýže i podle věku, letošní, loňská, předloňská. Rýže se často míchá, vlastně spíše patlá s omáčkou. Indové říkají, že na rýži se pozná kuchař.</p>
<p>Placky se zadělávají ze všech možných druhů mouky – z pšeničné, rýžové, čočkové apod. A bývají tenké i tlusté, obyčejné i plněné, nasucho pečené i smažené, leč vždy z nekynutého těsta. Žádné vdolky.</p>
<p>Indický oběd je bez placek nepředstavitelný. Placky totiž mají trojí funkci: (1) jako placky, (2) jako chléb a (3) jako knedlíky. Chléb anglického typu je běžně k dostání všude, ale zůstává stále cizím prvkem a v indické kuchyni je to úplná nula; stejně nemá žádnou chuť.</p>
<p>Placky se podávají vždy horké a nikdy se nejedí zároveň s rýží – kde je rýže vzácnější, jí se dříve, před plackami.</p>
<p>Zvláštního významu nabyly placky počátkem Velkého indického povstání roku 1857 – zemí procházeli poslové a z vesnice do vesnice roznášeli placky čapátí, znamení to ke všeobecné vzpouře proti britským kolonizátorům.</p>
<p>Slovo rótí, název nejběžnějšího druhu placek, znamená v hovorové hindštině jídlo vůbec, ale také hlavní jídlo dne, oběd. V Hémačandrově slovníku Déšínámamálá (Věnec domácích slov) z 12. století je zaznamenáno slovo rotta ve významu rýžová mouka. Dnes jsou ovšem placky rótí pšeničné.</p>
<p>V jedné staré vojenské pochodové písni ještě z předminulého století si indičtí pěšáci dost rozverně prozpěvují:<br />Tlustý placky jako macky, štíhlý frajle pružný tajle, ty milujem po vojácky, nic nedbáme o medaile!</p>
<p><strong>A přece je v Indii odpradávna nejváženějším nápojem čistá pramenitá voda, tekutina to vzácná.</strong> <br />Však také nejrozšířenější všeindické slovo pro vodu, pání, znamená doslovně „to, co je pitné, pitelné, pivé, co je vhodno píti“, nikoli pivo.15 A jako Slované vítají hosty chlebem a solí, tak Indové podají pohár chladné vody. Významný symbol.</p>
<p>Staří lékaři píší hodně o vodě, o jejích kvalitách i o způsobech jejího použití v léčebných procesech. Podrobně popisují vlastnosti různých vod z nížin i z hor, z řeky bystré i z řeky líné, ze studánek a pramenů a doporučují také sedm způsobů, jak vodu chladit, aby žíznivého opravdu osvěžila. Upozorňují však důrazně na choroby, při nichž se chladná voda nemá pít, jelikož je to škodlivé.</p>
<p>Kolem počátku našeho letopočtu se pitná voda chladila v Indii těmito způsoby: (1) nádoba s vodou se postavila do průvanu, (2) nebo se obalila navlhčenou látkou, (3) služebník upevnil nádobu s vodou na tyč a mával jí vzduchem, (4) nádoba s vodou se ovívala velkým vějířem, (5) voda se přecedila řídkou látkou, (6) nádoba se až po hrdlo zakopala do země, anebo (7) se zavěsila pod strop místnosti (tam se v Indii dodnes uchovávají potraviny, aby se na ně nedostala domácí zvířata, hlodavci nebo hmyz).</p>
<p>Později se voda chladila sanytrem, dusičnanem draselným, KNO³. V Indii je hojný v náplavech Gangy a jiných řek a vyskytuje se také všude kolem chlévů a hnojišť, kde šóráválové, sanytrníci, sbírali vyvětralý sanytr smíšený s hlínou a pak jej rozpouštěli ve vodě a nechávali odpařit. Voda a jiné nápoje se chladily tak, že do mělké nádoby s roztokem sanytru se vkládaly uzavřené kovové konvice s nápoji, které se měly ochladit. Tak se teplota nápoje snížila v poměrně krátkém čase až o deset stupňů Celsia.</p>
<p>Dillíští sultánové a mughalští císaři z Dillí a Ágry měli dokonale zorganizovanou síť poštovních běžců, kteří byli často rychlejší než jezdci na mulech, na koních nebo na velbloudech. Ibn Battúta o těchto bystrých doručovatelích napsal ve 14. století: „Každou třetí míli stojí poštovní stanice, kde sedí připraveni běžci. Každý z nich má hůl, na jejímž konci visí několik mosazných zvonků. Běžec vezme dopis do jedné ruky a hůl se zvonky do druhé a utíká ze všech sil. Když na další poštovní stanici uslyší jeho zvonky, připraví se další běžec, převezme dopis a utíká ze všech sil dál. A tak to jde až na určené místo.“ Ale tihle poštovní běžci nedoručovali jen dopisy. Indičtí vládci tak dostávali i čerstvé ovoce z Churásánu16 a z Kašmíru, pitnou vodu z himálajských podhůří, někdy dokonce sníh a led přímo z Himálaje, aby si mohli ochladit své nápoje v pověstném indickém vedru.</p>
</blockquote><p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/miltner-indicka-kuchyne">Vynikající indická kuchyně s mnoha moudrými příběhy indologa Vladimíra Miltnera</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Doba Jedová. O jedech, které dobrovolně dáváme našim dětem a které zkracují náš život</title>
		<link>https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/toxicke-jedy-potraviny-deti-doba-jedova?utm_source=rss&#038;utm_medium=rss&#038;utm_campaign=toxicke-jedy-potraviny-deti-doba-jedova</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce Čítarny]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 25 Dec 2022 00:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zdraví a tělo]]></category>
		<category><![CDATA[Jídlo a zdraví knihy]]></category>
		<category><![CDATA[Patočka Jan]]></category>
		<category><![CDATA[patocka jiri]]></category>
		<category><![CDATA[strunecka]]></category>
		<category><![CDATA[Strunecká Anna]]></category>
		<category><![CDATA[zdraví]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://citarny.com/toxicke-jedy-potraviny-deti-doba-jedova</guid>

					<description><![CDATA[<p>Kniha nabízí poutavé čtení o tom, kde všude se můžeme setkat se škodlivými látkami. Ať už to jsou tzv. Éčka v potravinách a nápojích nebo toxické látky v kosmetice, kterou denně používáme, protože věříme tomu, že je pro nás a naše zdraví prospěšná. </p>
<p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/toxicke-jedy-potraviny-deti-doba-jedova">Doba Jedová. O jedech, které dobrovolně dáváme našim dětem a které zkracují náš život</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img loading="lazy" decoding="async" class=" size-full wp-image-5236" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/12/strunecka-knihy.jpg" alt="" width="600" height="350" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/12/strunecka-knihy.jpg 600w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/12/strunecka-knihy-300x175.jpg 300w" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" /></p>
<p><strong>Podvodné informace nebo záměrně skryté informace o složení potravin se na veřejnosti objevují zřídka. proto málokdo ví, co skutečně obsahují potraviny, které denně kupujeme a které spolu s námi jí malé děti, na které jedy v potravinách obsažené působí velmi silně. Dovíme se látkách jako jsou fluoridy, hliník, aspartam, glutamát, cholesterol, melamin, nikotin a „éčka“ a v životním prostředí&nbsp; se vyskytující toxické látky dioxiny, bisfenoly, rtuť.</p>
<p>Kniha nabízí poutavé čtení o tom, kde všude se můžeme setkat se zdraví škodlivými látkami. <br /></strong>Ať už to jsou tzv. Éčka v potravinách a nápojích nebo toxické látky v kosmetice, kterou denně používáme, protože věříme tomu, že je pro nás a naše zdraví prospěšná. Knížka se dále z velké části věnuje léčivům, potravinovým doplňkům a očkování &#8211; věci, které automaticky považujeme, že ochrání naše zdraví.</p>
<p>Kniha Doba jedová je praktický pomocník pro každý všední den. Bohužel jedů kolem nás neustále přibývá a výrobci potravin, kosmetiky a léčiv nám neříkají negativa o svých produktech, a proto je na nás, abychom jejich triky a nepravdy odhalili a &#8220;nezbaštili&#8221;.</p>
<p><strong><img loading="lazy" decoding="async" class=" size-full wp-image-5237" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/12/doba_jedova.jpg" alt="doba jedova" width="280" height="402" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/12/doba_jedova.jpg 280w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/12/doba_jedova-209x300.jpg 209w" sizes="(max-width: 280px) 100vw, 280px" /></strong><br /><span style="text-decoration: underline;"><strong>O čem je tato velmi poučná kniha:</strong></span></p>
<p><strong>Podívejme se například na Aspartam</strong> (v potravinách má označení E 951) Je to umělé sladidlo objevené už v roce 1965. Aspartam byl poprvé schválen v roce 1974. Aspartam zabíjí mozkové buňky nebo způsobuje jiná poškození. Aspartam také obsahuje aminokyseliny fenylalanin, který je nebezpečný pro osoby s vrozenou poruchou metabolismu, tzv. fenylketonurií.&nbsp;Snižuje kyselost moči, tím pádem zvyšuje riziko vzniku infekce. Pozor by si měli dávat lidé citliví na tuto látku &#8211; po nežádoucích účincích, které u nich Aspartam vyvolal, např. závratě, bolení hlavy, vyrážky, poruchy chování u dětí, by se měli její příští konzumaci vyhýbat. Určitě by se měly potravinám, obsahujícím tuto látku, vyhýbat těhotné a kojící ženy (protože se Aspartam v těle rozkládá na methanol, který není vhodný). Některé studie na hlodavcích uvádějí negativní účinky na jejich nervový systém. <span style="text-decoration: underline;">Rozumní vědci a lékaři prohlašují, že toto sladidlo se nemělo vůbec na trhu objevit a jeho zavedení označují za zločin století!!!!</span><br /><strong>Najdete ho:</strong> Používá se k výrobě témeř všech light nápojů, čajů, žvýkaček, některých jogurtů, některých dezertů, pudinků, snídaňových cereálií, mražených krémů, majonézy, hořčice, nakládané zeleniny a ovoce,vitamínových doplňků etc..</p>
<p><strong>Glutamát je velmi často používán v hotových jídlech pro zvýraznění chuti.</strong> V potravinách má označení E 620-E625, a&nbsp; skrývá se často pod označením „hydrolyzované proteiny“, nebo „kvasničný či sojový extrakt“. Neměl by se vůbec vyskytovat!! ve výživě těhotných a kojících žen; poškozuje nervový systém. Způsobuje vývojové poruchy mozku, u dětí autismus, epileptické záchvaty.<br /><strong>Najdete ho:</strong> Různé uzeniny, paštiky, sójové omáčky, masox, pytlíkové polévky, masové konzervy, bujóny pro zvýraznění chuti.</p>
<p><strong>Doslova se uvádí, že aspartam a glutamát jsou chutě, které zabíjí a jsou hrozbou naší civilizaci.</strong> Obě látky jsou důkazem, jak trh a peníze vítězí nad vědecky zjištěnými fakty a podmaňuje si hlupáky.</p>
<p><strong>Část kapitoly knihy se věnuje i energetickým nápojům, které autoři příliš nedoporučují.</strong> Obsahují kofein, taurin a mnohdy aspartam. Spíše by dávali přednost potravním doplňkům ve formě tablet (taurin) – když už má někdo potřebu jej přijímat.</p>
<p><strong>Autoři</strong> <br />své poznatky opírají o vlastní zkušenosti, bohatou literaturu. V knize jsou zde odkazy na odborné články a zahraniční studie.<strong><br /></strong></p>
<p><strong>Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</strong> má dlouholeté zkušenosti z pedagogické práce na Univerzitě Karlově. Zároveň byla řešitelkou a spoluřešitelkou sedmi grantových projektů zabývajících se mechanismy vzniku patofyziologických změn u hematologických onemocnění, schizofrenie, Alzheimerovy nemoci a autismu. Věnuje se též intenzivně vědecko-populární publicistice se zaměřením na biomedicínu.</p>
<p><strong>Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.</strong> je profesorem toxikologie na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Pracuje v oboru molekulární biochemie, enzymologie a toxikologie extrémně jedovatých synteticky připravených i přírodních látek a psychofarmak. Ve své vědecké práci se zaměřuje na biochemické mechanismy toxických účinků různých biologicky aktivních látek a léků, zejména v terapii Alzheimerovy nemoci. Zabývá se rovněž působením různých peptidů v procesech učení a paměti.</p>
<p><strong>Doba Jedova | Strunecká &#8211; Patočka | 296 str., 2001, ISBN 978-80-7387-469-8</strong></p><p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/toxicke-jedy-potraviny-deti-doba-jedova">Doba Jedová. O jedech, které dobrovolně dáváme našim dětem a které zkracují náš život</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Doba jedová 2. Druhý bestseller o bezpečném životě, očkování, jedech v jídle Anny Strunecké a Jana Patočky</title>
		<link>https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/strunecka-patocka-doba-jedova-2?utm_source=rss&#038;utm_medium=rss&#038;utm_campaign=strunecka-patocka-doba-jedova-2</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce Čítarny]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 25 Dec 2022 00:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Zdraví a tělo]]></category>
		<category><![CDATA[imunita]]></category>
		<category><![CDATA[Jídlo a zdraví knihy]]></category>
		<category><![CDATA[nemoc]]></category>
		<category><![CDATA[očkování]]></category>
		<category><![CDATA[Patočka Jan]]></category>
		<category><![CDATA[patocka jiri]]></category>
		<category><![CDATA[strunecka]]></category>
		<category><![CDATA[Strunecká Anna]]></category>
		<category><![CDATA[zdraví]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://citarny.com/strunecka-patocka-doba-jedova-2</guid>

					<description><![CDATA[<p>&#160;Autoři ukazují, jak je důležité chápat biochemické mechanismy jejich působení na buněčné a molekulární úrovni. Vysvětlují zdravotní rizika synergického působení přídavných látek, jako jsou například hliník, umělá barviva, aspartam a glutamát aj. Pozornost věnují i složení vakcín a z několika pohledů se zabývají prospěšnými účinky a riziky očkování.</p>
<p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/strunecka-patocka-doba-jedova-2">Doba jedová 2. Druhý bestseller o bezpečném životě, očkování, jedech v jídle Anny Strunecké a Jana Patočky</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p><img loading="lazy" decoding="async" class=" size-full wp-image-5236" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/12/strunecka-knihy.jpg" alt="Strunecka Doba jedová" width="600" height="350" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/12/strunecka-knihy.jpg 600w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/12/strunecka-knihy-300x175.jpg 300w" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" /></p>
<p>Život současného člověka provázejí tisíce chemikálií, z nichž mnohé mohou být nebezpečné lidskému zdraví a ohrožovat budoucnost celé civilizace. Autoři ukazují, jak je důležité chápat biochemické mechanismy jejich působení na buněčné a molekulární úrovni. Vysvětlují zdravotní rizika synergického působení přídavných látek, jako jsou například hliník, umělá barviva, aspartam a glutamát aj. <br />Pozornost věnují i složení vakcín a z několika pohledů se zabývají prospěšnými účinky a riziky očkování. Poukazují však také na účinné způsoby, jak se proti působení největších rizik pro lidské zdraví bránit.</p>
<p><img loading="lazy" decoding="async" class=" size-full wp-image-10835" src="https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/12/strunecka-doba-jedova-2.jpg" alt="strunecka doba jedova 2" width="300" height="399" style="margin: 0px;" srcset="https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/12/strunecka-doba-jedova-2.jpg 300w, https://citarny.com/wp-content/uploads/2022/12/strunecka-doba-jedova-2-226x300.jpg 226w" sizes="(max-width: 300px) 100vw, 300px" /><br />Na přání vydavatele do této knížky vedle autorů Doby jedové přispěli svými kapitolami prof. MUDr. Jan Janda, CSc., prof. MUDr. Miloš Velemínský, CSc., MUDr. Ludmila Eleková a MUDr. Karina Šustová.</p>
<p>Každá kapitola je doplněna odkazy na populární i vědeckou literaturu. Čtenářům se tak nabízí zcela ojedinělá příručka pro každodenní orientaci v nepřehledné oblasti ovládané zájmy trhu a zisku, s náměty, jak se bránit před mnoha zdravotními riziky a rádoby vědecky podloženými radami.</p>
<p>Součástí této knížky jsou recenze a komentáře odborníků, kterými jsou prof. RNDr. Vladimír Karpenko, CSc., prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc. a Roman Drha. Další desítky recenzí lze nalézt na internetu.</p>
<p><strong>Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.</strong> má dlouholeté zkušenosti z pedagogické práce na Univerzitě Karlově. Zároveň byla řešitelkou a spoluřešitelkou sedmi grantových projektů zabývajících se mechanismy vzniku patofyziologických změn u hematologických onemocnění, schizofrenie, Alzheimerovy nemoci a autismu. Věnuje se též intenzivně vědecko-populární publicistice se zaměřením na biomedicínu.</p>
<p><strong>Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.</strong> je profesorem toxikologie na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Pracuje v oboru molekulární biochemie, enzymologie a toxikologie extrémně jedovatých synteticky připravených i přírodních látek a psychofarmak. Ve své vědecké práci se zaměřuje na biochemické mechanismy toxických účinků různých biologicky aktivních látek a léků, zejména v terapii Alzheimerovy nemoci. Zabývá se rovněž působením různých peptidů v procesech učení a paměti.</p>
<p><em>Doba jedová 2 / Anna Strunecká, Jiří Patočka / 2012</em></p>
<p><strong>Ukázka:</strong></p>
<blockquote class="gkBlockquote1">
<p><strong>Káva a alkohol</strong><br />Káva přes všeobecně rozšířené mínění nemá vliv na stavy vzniklé po požití alkoholu (tj. vystřízlivění), ale dokonce ani nezrychluje odbourávání alkoholu. Právě naopak, odbourávání alkoholu zpomaluje a tím zpomaluje i jeho vylučování. Po kávě se člověk sice probere, ale nevystřízliví! S překvapujícími informacemi přišel A. L. Klatsky a jeho kolegové z Oaklandu v Kalifornii. Zjistili, že pití kávy chrání játra před toxickým vlivem alkoholu, a čím více kávy vypijeme, tím lépe jsou naše játra chráněna. Rozsáhlá studie na více než 125 000 lidech, kteří byli sledováni v letech 1978 až 1985, prokázala, že káva významným způsobem snižuje riziko vzniku alkoholické cirhózy. Při pití jednoho šálku kávy denně se riziko vzniku cirhózy snížilo o 20 %, při 2 až 3 šálcích o 40 % a při čtyřech a více šálcích o 80 %. Studie neodhalila, jakým mechanismem chrání káva jaterní buňky před cirhózou, ale naznačila, že současné pití kávy a alkoholu představuje pro člověka menší riziko než pití alkoholu bez kávy. Konzumace kávy také zvyšuje základní látkovou přeměnu o několik procent a tím i energetickou spotřebu o 80-150 kalorií, avšak na tělesnou hmotnost má tento zvýšený energetický výdej jen minimální vliv.<br />xxx</p>
<p><strong>Obezita vyvolává pozvolný chronický zánět a alergie</strong><br />Tuková tkáň není jenom zásobárnou tuků. Funguje také jako aktivní hormonální žláza, která produkuje skupinu hormonů nazývaných adipokiny (podle addipose tissue &#8211; tuková tkáň). Patří mezi ně i prozánětlivé cytokiny a růstové faktory podobné inzulínu. Avšak hlavním hormonem tukové tkáně je leptin (z řeckého leptos &#8211; hubený). Objev leptinu vyvolal velikou pozornost sdělovacích prostředků v devadesátých letech minulého století. Leptin je totiž hormon, který potlačuje chuť k jídlu. Čím více buněk má tuková tkáň, tím víc leptinu produkuje. Vědci doufali, že se dostali velmi blízko k odhalení možnosti, jak léčit obezitu a jak jí předcházet, když se včas potlačí chuť k jídlu. Zdravému člověku leptin říká, co, kdy a jak jíst. Jenomže záhy se zjistilo, že mozek obézních lidí na leptin nereaguje [17]. Leptin přichází do mozku a ťuká na dveře, ale ta osoba uvnitř je hluchá, říkal o osudu leptinu v mozku obézních lidí jeden z jeho objevitelů, Dr. Umut Ozcan.<br />Jenomže přes velmi intenzivní výzkum v desítkách laboratoří stále neznáme všechny souvislosti a interakce, ve kterých leptin vystupuje. Jisté je, že má roli jak v regulaci imunitních dějů, tak v regulaci nádorového růstu. Obě pracují v neprospěch lidského těla.<br />Obézní lidé mají zpravidla leptinu nadbytek. Pod vlivem produkce prozánětlivých adipokinů a leptinu je imunitní systém ve stavu trvalé aktivace. Organismus je stále aktivován, jako by byl napaden bakteriální nákazou. Avšak nadměrná aktivace této linie obrany organismu může navodit autoimunitní poruchy a nemoci. Nadměrná aktivace Th2, odpovědi typické pro tvorbu protizá-nětlivých a regulačních cytokinů, má významnou roli při vzniku alergií. V experimentálních modelech pro diabetes mellitus (cukrovku) 1. typu podání leptinu urychlilo a zesílilo vývoj autoimunitních procesů. Hladovění a tím způsobený pokles leptinu vždy vedl ke klinickému zlepšení [18].<br />Právě proto, že mozek obézních osob na leptin neodpovídá (podobně jako organismus neodpovídá na inzulín v případě cukrovky 2. typu), jsou obézní lidé více náchylní k infekcím. Zvyšuje se i propustnost hematoencefalické bariéry, takže do mozku mohou pronikat škodlivé látky&#8230;<br />xxx</p>
<p><strong>Vědci poodhalují tajemství nesmrtelnosti buněk.</strong> <br />Za objev telomerázy dostali vědci Elizabeth Blackburnová, Carol Greíderová a Jack Szostak v roce 2009 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Svou činností poskytuje telomeráza nesmrtelnost buňce, která umožnila její projev. V případě nesmrtelných rakovinných buněk je vysokou cenou za jejich nesmrtelnost smrt organismu &#8211; nositele nesmrtelné buňky. Nebudeme spekulovat, zda tyto objevy povedou k dosažení lidské nesmrtelnosti biologickými prostředky. Stačilo by, aby se buňky lidského těla donekonečna obnovovaly a přitom nestárly. Objevy molekulární biologie potvrzují, že pozitivní vliv na stav telomer má omezení příjmu potravy, zdravý spánek, zajištění dostatečné hladiny vitaminu D a kořen byliny Astragalus membranaceus. Nositelka Nobelovy ceny za objev telomerázy Blackburnová s týmem spolupracovníků zjistila, že pozitivní vliv na aktivitu telomerázy má meditace. Elixír života dodnes nenašli ani alchymisté ani vědci. Jistější je proto předpokládat, že nesmrtelný je pouze duch&#8230;<br />xxx</p>
<p><strong>Lékem skoro na všechny nemoci je především pohyb.</strong> <br />Je prevencí rakoviny i kardiovaskulárních a metabolických onemocnění hromadného výskytu. U osob mladých vzniká tzv. postprandiál-ní zánět &#8211; zánět vyvolaný jídlem &#8211; vzácně, jen např. po excesiv-ní hostině, u člověka staršího, s hypertenzí, obezitou či cukrovkou, pak prakticky po každém jídle. Jídlo působí jako cizorodá bílkovina nevhodně, tzv. aterogenně. Má tedy vztah k ateroskle-róze. Je zajímavé, že při pravidelné fyzické aktivitě tyto jevy přítomné nejsou. Bohužel však tento pozitivní vliv po 4-6 týdnech po ukončení sportovní činnosti či pravidelného pohybu vymizí. Ten, kdo pravidelně cvičí, může tedy jíst více nevhodných potravin, efekt však dlouhodobě nepřetrvává.<br />Legitimní jsou úvahy o tzv. polypill, univerzální tabletce, kterou by každý např. 501etý a starší člověk měl užívat. Může obsahovat směs léků na krevní tlak, cholesterol a prevenci cukrovky. Zda k uplatnění této strategie dojde, si musíme počkat, podávání nelze realizovat jen na základě úvahy. Potřebná je evidence base (založená na opravdu vědeckých důkazech).</p>
<p><strong>Slunce není jen zdravé. Může vyvolávat například kožní nádory, ale také stimuluje v lidském těle tvorbu vitaminu D.</strong> <br />Práce o mnohočetných účincích vitaminu D v lidském těle, se objevují ve vědeckých časopisech a jsou námětem mezinárodních konferencí.<br />Ukazuje se také, že potřeby lidského těla možná mírně přesahují tradičně doporučované denní dávky. Vedle významu vitaminu D pro kosti klinické studie ukazují, že vitamin D dokáže snížit riziko a výskyt mnoha onemocnění, např. rakoviny, cukrovky a aterosklerózy.<br />Vitamin D je v poslední době velmi sledovaná látka s řadou pozitivních efektů a je pravdou, že obvykle je jí v populaci, zejména v zimě, málo. Existují doporučené denní dávky a ty část populace nedostává. Vitamínem D se však lze i předávkovat.</p>
<p>Co všechno působí ve stravě pozitivně a negativně, je stále nejasné. O prospěšném působení středomořské diety se, jak bylo uvedeno, stále bádá. Je velmi nepravděpodobné, že by významný vliv měl resveratrol z červeného vína, flavonoidy či kurkumin. Část těchto látek působí přes tzv. sirtuiny. To jsou histonové deacetylázy &#8211; enzymy, které ovlivňují mnoho proteinů v jádře, cyto-plazmě i v mitochondriích zejména tzv. acetylací. Nedávno jsem navšívil jednoho staršího profesora fyziologie a rozhovor zahájil slovy: „Už jste četl ten přehledný článek v časopise Science &#8211; sirtuiny jsou zcela mrtvé, celý výzkum k ničemu nevedl a asi nepovede.&#8221; Možná to není pravda, ale věta vystihuje, jak předčasné je o těchto látkách něco uvádět ve výživě. Podobně je to s ovlivněním zmiňovaného mTOR. Klinicky je dnes nejdůležitější, že přes tento komplex působí metformin &#8211; nejběžnější lék na cukrovku, podávaný dnes rutinně i u prediabetu (nemoci, která předchází vznik cukrovky 2. typu). Jako vedlejší účinek snižuje výskyt nádorů až o 50 %. Než jíst problematický typ stravy, bylo by jistě účinnější jíst tuto látku. I některá imunosupresiva, používaná například ve stentech &#8211; trubičkách zaváděných do cév u infarktu &#8211; působí přes mTOR complex a zkouší se využívat v onkologii. I z toho vyplývá, že jakmile se zjistí v oblasti přírodních látek něco významného, vede to k vývoji léků a je nepravděpodobné, že tak účinné by byly samotné potraviny.</p>
</blockquote><p>The post <a href="https://citarny.com/souvislosti/zdravi-a-telo/strunecka-patocka-doba-jedova-2">Doba jedová 2. Druhý bestseller o bezpečném životě, očkování, jedech v jídle Anny Strunecké a Jana Patočky</a> first appeared on <a href="https://citarny.com">Čítárny</a>.</p>]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
