Položme si i dnes otázku. Je pro tebe správné, jako pro pionýra, svazáka a soudruha, abys četl takové knihy?
A spisovatel Ivan Klíma odpovídá v článku z roku 1952: "Odhalujeme tajemství Chaty děsu". V něm soudružsky a stranicky kritizuje knihy J. Foglara. Možná to někomu připadá divné, ale byly doby, kdy i Foglar byl pro komunisty dezinformátor.
Ano, to byla doba totalitní, doba jediného správného názoru.
Mezi zvlášť vypečené části toho článku asi patří, že knihy by se pálit neměly, ale:
"Dej si tedy soudruhu otázku: Je pro tebe jako pro svazáka správné, abys četl takové knihy? A věnoval jsi aspoň stejné množství času i četbě naší, sovětské, polské a jiné hodnotné literatury?"
Například Foglarovy knihy jsou velmi špatné, odvádí chlapce od skutečného života k vymyšleným světům, kde chlapci neustále mezi sebou válčí.
Klíma upozorňuje na skutečnost, že mnohé ctnosti, jako ve Foglarových knihách, se dnes učí pionýři na svých pionýrských táborech a nepotřebují k tomu žádnou zelenou příšeru – „bez ní je to krásnější, přirozenější a lidštější".
To přece každý ví. Stačí si přečíst časopis Pionýr. A dodává:
„Snad nejšpatnější knihou Foglarovou, která klesá na úroveň Rodokapsu, je román Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří. Proč Foglar líčí mládež vždy rozeštvanou a mezi sebou válčící?“
Svým způsobem to byla jedna z mnoha občansko-politických akcí, jak likvidovat hnutí Skaut a propagovat sovětský Pionýr.
K tomu samozřejmě vydatně pomohli i další soudruzi jako Poledňák, Haškovec etc. Ano osvícení soudruzi, kteří jediní ví, co je pravda a jak by se měli chovat ostatní.
Pokud si ale myslíte, že tato doba je pryč, mýlíte se.
V únoru 2022 Fialova vláda vyzvala k likvidaci mnoha webů, protože údajně šíří dezinformace. Rozuměj informace, které nejsou podle novodobých Klímů v souladu s vládním a mainstreamovým viděním světa. V normální řeči se tomu říká totalitní cenzura, protože opravdu každý dobře ví, že svoboda slova je nebo není. Stejně jako je někdo mrtvý nebo živý a nemůže být jen trochu mrtvý.
A tak si v duchu říkám: Četly Klímovy děti knihy ruských a sovětských autorů Grebněva, Beljajeva, Semuškina, Gajdara, Čukovského etc. Jak asi vychovával Ivan Klíma své děti a co z nich nakonec vyrostlo?
Zdroje:
Ivan Klíma / Odhalujeme tajemství Chaty děsu / Mladá fronta 7. 8. 1952, roč. 8, č. 185, s. 2.
Milan Svoboda / Hledání zaváté stopy / Leprez, Praha 1994