Z vlastní zkušenosti vím, že způsob výchovy dětí do cca 15 let, zcela ovlivní jejich další život. Podle chování dospělých lze dost přesně dosledovat jaké měli dětství. Vedle důležitého psychosexuálního vývoje, které velmi dobře rozebírá např. Freud, je tady i rozvoj estetického i vizuálního cítění, které postupně formuje vztah dítěte ke kýči.
Ilustrace v knížkách i na knížkách a dnes i v elektronických médiích mají na estetické vnímání děti enormní vliv.
Zcela jistě se na to v zápalu businessu zapomíná. Stačí se jen podívat na upadající úroveň knih Albatrosu za posledních 50 let. A to je ještě nakladatelství, které hojně vydává kvalitní knihy pro děti, vzniklé před rokem 1989. Nakladatelství jako Librex, Egmont, Fragment etc. jsou na tom podstatně hůř, spíš bych řekl, že jsou v mnoha směrech propagátory všemožného ilustračního i obsahového blivajzu.
To samozřejmě platí i pro obálky knih, které jsou v naprosté většině buď primitivně popisné, aby pochopil i člověk s velmi dlouhým vedením nebo pro jistotu neříkají o knize vůbec nic. O nápadech se tady nedá skoro mluvit.
Grafický design knih a obalů se dříve dělal s plnou vážností týdny, dnes má být hotový za hodiny. A podle toho je často na úrovni "Grafický design pro samouky za týden". Naštěstí ještě pořád existují výjimky, i když je jich mnohem méně jak před 25 lety.
O kvalitní grafiky prostě není zájem a skoro nikdo na ně nechce dát peníze. A tak špičkový grafik má co dělat, aby se uživil, jak si nedávno posteskl v jednom rozhovoru grafický designér Martin Pecina , který patří v Česku k nejlepším.
Nezájem o kvalitní knižní grafiku a ilustraci, ať už z hloupé nedovzdělanosti, nedostatku peněz nebo kombinací obého, vede pak k mnoha excesům:
ČTU, OPRAVDU VYPEČENÁ SNŮŠKA PLAKÁTŮ, KTERÉ ROZUMNÝ ČLOVĚK NEPOCHOPÍ
Plakáty měly promlouvat k mládeži, aby četla. Za tím účelem schválil SKIP knihovníků ČR hned několik plakátů. Zrůdnost celého projektu je ale zřejmá každému, kdo plakáty viděl a vybrané knihy četl. Nejenže obálka knihy na plakátech nemá s obsahem vůbec nic společného, ale naopak celé dílo světového autora ponižuje na úroveň braku. Pokud by to vymyslela reklamní agentury na prodej jogurtů, mávl bych rukou. Ty mají tvorbu zrůdností v popisu práce. Pokud ale celý projekt podpoří sdružení knihovníků ČR, je třeba se divit a nahlas. Je velmi naivní propagovat zohyzděné knihy a čtení stejně jako sprejovou šlehačku a čekat, že dnešní nečtoucí mládež nadsázku pochopí.
ZLATÁ STUHA JE BOHUDÍK O DOBRÝCH KNIHÁCH PRO DĚTI A NE O NEJLEPŠÍCH CUKRÁRNÁCH, JAK SI MYSLÍ POMÝLENÝ GRAFIK
Pokud se na plakátech a tiskovinách, propagující nejlepší knihy pro děti, zobrazuje typicky konzumně pokleslé symboly a srovnává chuť na knihy s nezdravým jídlem či šňůrkami do bot, pak spolu s klasikem můžeme říct, něco shnilého je cítit v hlavách organizátorů. Nechápu jak od počátku nezajímavý nápad mohla IBBY schválit. Grafické provedení pak jen potvrzuje, že myšlenka nemá s významech soutěže nic společného a spíš budí odpor každého vnímavého čtenáře. Plakát totiž velmi připomíná stupidní propagaci knih booktuberů na youtube, kteří knížky nabízejí jak vuřty s hořčicí a dokonce v cukrárně.
Zřejmě je pro IBBY opravdu těžké oslovit každý rok českého předního ilustrátora, pro kterého by bylo ctí vytvořit plakát k soutěži. A na úrovni. Ale to si musí česká sekce IBBY rozhodnout sama.
KNIHA TI SLUŠÍ EVIDENTNĚ OSLOVUJE ČTENÁŘE KATALOGŮ, NIC VÍC
Navíc celá akce je omšelým produktem reklamní agentury, které stejně sterilně propaguje vložky, dětské plínky nebo knihu. Už na první pohled pobaví stopořelí lidé v pozicích, v jakých se nedá číst žádná kniha kromě příruček na praní či používání kondomů. Scéna připomíná satirický šleh Werichův o snobech, kteří si kupují knihy, aby jimi přesně odměřená knižní hmota přesně zapadla do knihovny.
Takže organizátorům projektu je jedno zda čtete nebo ne, hlavně když utrácíte za knihy s obalem, který vám půjde k pleti. Povrchnost a stupidita zde vystupuje z každého milimetru plakátu.
CELÉ ČESKO ČTE DĚTEM CHCE KULTIVOVAT RODINY KE ČTENÍ A TAK JIM PRODÁVÁ KÝČOVITÉ KALENDÁŘE
"Proboha živého, co to je?" zvedl se ze židle profesor Macháček, když uviděl tu hrůzu. "Pokud ten kalendář Celé Česko čte dětem kandiduje na Kýč roku, pak počítejte s mým hlasem. Co to je za organizaci, která chce propagovat čtení a knižní kulturu mezi dětmi a rodiči, a vydává tyto neskutečné sprzněnosti? Já to říkám pořád, co bylo dříve průměrem, se dnes stává geniálním. Lidé už neví, co je vkus."
Přesně tak reagoval profesor Macháček, když uviděl na stránkách Celé Česko čte dětem kýčovitý kalendář na rok 2010.
Více o nesmyslném projektu: Celé Česko čte dětem vydalo pro děti neuvěřitelný kýč s mrtvými zvířaty