 |
Mikoláš Aleš (*18. 11. 1852, Mirotice - †10. 7. 1913, Praha)
malíř, kreslíř, ilustrátor
Studoval na malířské akademii v Praze u profesorů Emanuela Roma a Jana Swertse. Především malíř velkých cyklů: Vlast, Obrazy z českých dějin a pověstí (Památné hory našich dějin, Památné bitvy našich dějin, Slavné postavy – především Sv. Václav, Jan Hus, Jan Žižka, Jiří z Poděbrad), Pohanští bohové, Obrazy z ruských bájí a dějin, Obrazy z polských dějin, Obrazy z jihoslovanských bájí a dějin atd. Byl znalcem heraldiky. Ještě dnes se můžeme při procházkách Prahou setkat s jeho dílem nejen v Národním divadle a v Obecním domě, ale sgrafitovou výzdobu dle jeho návrhu uvidíte na domě U Rotta, Wiehlově domě, bývalé pražské vodárně – dnes Smetanově muzeu aj.
Pro děti a mládež ilustroval např.
Sládek Josef Václav: Zvony a zvonky, 1894
Bartoš František: Naše děti, 1898
Frumar A., Jirsa J: Slabikář, 1899, přepracovaný 1905 – téměř čtyřicet let byl používán na školách
Jirásek Alois: Psohlavci, 1900
Alšovy pohádky, 1904 (V. Říha)
Svátek J.: Pražské pověsti, 1906
Špalíček jednoho sta národních písní, 1907
Aleš mládeži, 1915
|
