 |
Eda Kriseová (*18. 7. 1940, Praha)
česká novinářka a spisovatelka.
Po maturitě (1958), vystudovala Institut novinářství a osvěty na UK, absolvovala r. 1963. Poté se stala novinářkou v časopise Mladý svět, kde působila až do roku 1968. V roce 1969 byla reportérkou v časopise Listy. Koncem roku 1969 se stala asistentkou v Ústavu pro teorii a dějiny sdělovacích prostředků při UK.
Začínala jako reportérka, její reportáže byly velmi často z „exotických zemí“. S vlastní literární tvorbou začala až po roce 1972, kdy ji bylo znemožněno pracovat v oboru žurnalistiky. Roku 1972 se díky svým postojům stala zakázanou autorkou, do r. 1976 pracovala v universitním archivu, poté byla nucena toto místo opustit a pracovala zcela mimo obor.
Ihned po sametové revoluci (1989) se stala poradkyní V. Havla, kterou zůstala až do roku 1992. Poté se věnuje jen literární činnosti.
Dílo
Pro děti
Tereza a Majda na horách
Prázdniny s Bosonožkou
Pro dospělé
Křížová cesta kočárového kočího, samizdat 1977, zahraničí 1979, v ČR 1992 jedná se o devět povídek z psychiatrické léčebny
Sluneční hodiny, zahraničí 1978, v ČR 1992; povídky
Pompejanka, zahraničí 1980, v ČR 1990; román
Klíční kůstka netopýra a jiné povídky,
Arboretum
Co se stalo
Ryby raky
Václav Havel: Životopis, 1991
Já a Japonsko, napsáno v r. 1968, jednalo se o cestopis, který vyšel, spolu s dalšími dvěma podobně laděnými cestopisy jiných autorů, roku 1969 v knize Putování bez fraku
Tři novely, 2008
Necestou slečny H, a dnešní Afrikou, 2010
|
