Alexandr Romanovič Běljajev (16.3. 1884, Smolensko – 6.1. 1942, Puškin)
ruský spisovatel scifi a fantastiky
Napsal za svůj život 17 románů, mnoho povídek i novinových článků.
Hlava profesora Dowella /1925
Ostrov ztracených lodí / 1926
Poslední člověk z Atlantidy / 1926
Génius zkázy / 1926
Člověk obojživelník / 1928
Válka ve vzduchoprázdnu / 1928
Prodavač vzduchu / 1929
Člověk, který našel svou tvář / 1929
Skok do prázdna / 1933
Zázračné oko / 1935
Laboratoř W / 1938 / Věčný chléb, Laboratoř W a Vzducholoď.
Ariel /1941
Obsahy nejznámějších knih:
Hlava profesora Dowella (1925, rusky Голова профессора Доуэля)
Román s hororovým zabarvením. Mladá medička Mari Lorandová získá práci v chirurgické laboratoři profesora Kerna, kde pozná hlavu význačného neurobiologa Dowella, která je uměle udržována při životě. Mari postupně odhalí, že si Kern nárokuje úspěchy profesora Dowella a rozhodne se profesorovi pomoci, což je úkol velmi obtížný, neboť veškeré výhody jsou na straně Kerna. Kniha byla zfilmována.
Ostrov ztracených lodí (1926, rusky Остров погибших кораблей)
V Sargasovém moři vznikne umělý ostrov z vraků lodí, na němž jeho obyvatelé prožívají podivný život ničený chamtivostí a touhou po bohatství.
Člověk obojživelník (1928, rusky Человек-амфибия)
Děj románu se odehrává na argentinském pobřeží. Hlavním hrdinou je Indián Ichtyandr, který se v mládí setkal s doktorem Salvátorem a podstoupil operaci, při níž mu byly voperovány žraločí žábry. Díky tomu je Ichtyandr schopen žít pod vodou a dokáže pobývat i na souši. Ichtyandr je zajat zločineckým obchodníkem a donucen lovit pro něj perly. Dr. Salvátor se musí hájit před soudem, neboť se opovážil pozměnit „dokonalé boží dílo“ - člověka. Román byl zfilmován.
