Když jsem knihu četl jako malý kluk, měl jsem chvílemi husí kůži a slzy v očích. Bylo mi asi deset a možná poprvé jsem pochopil, co je válka. Dnes si troufám říct, že právě mezi řádky této knihy se ve mně začal rodit silný odpor k jakémukoliv násilí a dementním projevům propagující války.
Příběh je o malé holčičce, která jednoho dne pochopí, že její rodina není její. Příběh vskrze lidský a komorní v celé své nahotě odhaluje kousek po kousku zrůdnost války a nelidské snahy nacistů převychovávat děti s ukradenou identitou k obrazu svému.
Hlavní hrdinka malá Leni Freiwaldová vyrůstá v německé rodině s nepříliš vlídnou matkou, ale o to víc hodnou babičkou Matyldou a bratrem Raulem. Druhá světová válka zuří nejen na frontách, ale i v německých domácnostech převládá nacistická propaganda. Leni postupně odhaluje věci, které jsou pro ní záhadou. Tu kufr s nápisem Made in Czechoslovakia, tu foto strýce Otty, na které jsou oběšení lidé. Jednoho dne dostane od své spolužačky Anne Lore kousek papíru, na němž je napsáno: Nejsi žádná Freiwald, jsi cizí bastard! A našli tě na nádraží! Od babičky se dovídá jen kousek pravdy, a tak její touha po skutečných rodičích vstupuje do snů a nenaplněných přání.
Vlastní pátrání začne v okamžiku, když skončí válka. Pomocí Jamese, Američana jde na úřad a hledá. S pomocí učitele Bauma a amerických vojáků zjišťuje svou pravou totožnost. Je Alena Sýkorová, dcera českého učitele, kterého za války popravili nacisté a ji, tehdy tříletou, odvlekli do Německa na převychování. Konec je nakonec klasickým happyendem. Nachází ženu, kterou viděla ve svých snech a která je její matka.
Příběh Leni je jeden z mnoha tisíců, který popisuje situaci skutečných českých sirotků tajně přijatých za války do německých rodin a později repatriovaných. Zdaleka ne všechny skočily šťastně. Mnohem víc bylo dětských tragédií a zbytečně zničených lidských životů.
Svého času populární kniha pro mládež (1948), která byla přeložena do mnoha jazyků. Asi nejcenější vydání je z roku 1967 s ilustracemi vynikající Evy Bednářové (1937-1986), která byla oceněna i cenou IBBY.
Říkali mi Leni / Zdeňka Bezděková / ilustrovala Eva Bednářová / 1967
