Nejhorší překlady knih: Skřipec za rok 2013

skripec nejhorsi knihy roku

Anticenu Skřipec za nejhorší literární překlad roku dostali:
Martina Černá za překlady několika divadelních her argentinských dramatiků Rafaela Spregelburda a Eduarda Pavlovskyho a
Petr Polák za plagiát starších překladů klasických děl Charlotte Brontëové a Roberta E. Howarda.

Cenu Skřipec udělila Obec překladatelů v rámci veletrhu Svět knihy 2014. http://www.obecprekladatelu.cz

Český překlad Martiny Černé her Rafaela Spregelburda Nechutenství, Skromnost, Hloupost a Panika obsažený v cyklu Heptalogie Hieronyma Bosche, kde jsou zbylé tři hry přeloženy do slovenštiny (vydaly společně Drewo a srd, Občianske združenie Vlna a Transteatral, o. s., v Bratislavě a Praze v roce 2009),
je postižen překladatelčinou nepozorností k textu, zjevnou nedbalostí a častým nepochopením dramatické situace, z nichž vyvěrají četné významové posuny a stylistická pochybení.
Překlad postrádá i kvalifikovanou redakci a v této podobě mimo jiné podstatně ztěžuje interpretaci dotčených her. Totéž platí pro překlad hry Eduarda Pavlovského Maska (vydal Transteatral, o. s., v Praze v roce 2010).

Vydání románu Charlotte Brontëové Jana Eyrová a souboru Meč s fénixem a jiné povídky Roberta E. Howarda v edici Omega nakladatelství Dobrovský, s.r.o., z roku 2013,
pod nimiž je jako překladatel podepsán Petr Polák, plagují starší překlady.
V prvním případě se obětí plagiátu stal překlad Jarmily Fastrové pořízený v 50. letech, v druhém překlad Jana Kantůrka z 90. let. Z porovnání příslušných překladů vysvítá, že rozsáhlé pasáže jsou s několika redakčními zásahy prostě opsány. I ty části, které se na první pohled jeví přeloženy odlišně, většinou kopírují větnou strukturu staršího překladu a liší se spíše v lexikální rovině.