Globus vynalezl vzdělaný Martin Behaim narozený u Plzně

globus

Byl poslední červen Anno Domine 1507 a v nemocničním útulku hospitálu sv. Bartoloměje umírá v naprosté chudobě jeden z největších učenců a kosmografů své doby, Martin Behaim von Schvarzbach. Bylo charakteristické pro onu dobu, že on, norimberčan s kořeny od Černé řeky u Plzně, leží pochován v dominikánském kostele v Lisabonu, daleko od svého domova.

Konec 15.století znamenal pro Evropu dobu převratných objevů nejen v mořeplavectví, ale i v nazírání na hranice tehdejšího světa.
Během desítek let soustavných plaveb Portugalců kolem Afriky se hledala nová cesta k bohatství Indie, jehož přísun do Evropy blokovali Arabové. Bylo to hledání o jehož směru nemohl nikdo z jistotou říct, že je správné.
Plavby kolemí Afriky do Indického oceánu dovedl k vítěznému konci Vasca de Gama roku 1498, tedy ve stejný rok, kdy Kolumbus přistál v dnešním Karibiku a znovuobjevil americký kontinent.

Byla to doba, kdy světu vládlo Portugalsko se Španělskem a každý, kdo něco znamenal v matematice, astronomii, pobyl nějakou dobu na jejich královských dvorech.
Na lisabonský královský dvůr zavál osud i mladého a vzdělaného Behaima, aby se stal členem královské rady, která řídila objevitelské plavby. Později se sám zúčastnil plavby kolem západních břehů Afriky. Bylo to s legendárním kapitánem Diogo Caoem, který poprvé začal vztyčovat kamenné pilíře, padraos, jenž oznaovaly tehdější hranice portugalské moci.

behaim globus
Pravděpodobný portrét Martina Behaima, řečeného také Behem, Boemia nebo Bohemia | (1459 – 1507)


Objevy a zdokonalení přístrojů
Tím, že Behaim na této plavbě přeplul rovník, mohla vzniknout mapa hvězdné jižní oblohy. Jeden z jeho významných a dodnes nedoceněných objevů. Později vytvořil námořní mapu, kde zúročil nejen své znalosti z plavby za rovník, ale i další písemné prameny. I když tato mapa se nezachovala, je patrné z písemných zápisů, že Behaim na ní zakreslil průplav mezi Atlantickým a Pacifickým oceánem mnohem dřív, než jím proplul Magellan se svou flotilou roku 1520.

jakubova hul mereni
Zdokonalil také Jakubovou hůl. Tento jednoduchý přístroj sloužil k zjišťování zeměpisné šířky pozorovacího místa a času na základě výšky Slunce a postavení hvězd.

Jeho nejznámějším přínosem pro tehdejší vědu je zkonstruování “zemského jablka”, prvního glóbu, který vytvořil na žádost městské rady z rodného Norimberka. Těžko si dovedeme dnes představit, jakou revoluci by Behaim způsobil, kdyby mu tenkrát mohl celý svět uvěřit, že jeho poznatky jsou správné.
Jeho rukopisný glóbus byl z papíru a sádry o průměru 50,7 cm (54 cm). Glóbus z roku 1492  je uložený v norimberském Germanisches National Museum. Globus nemá ještě poledníků ani rovnoběžek, ty opatřil o něco později Laon.

Mezi nejstarší globy vůbec patří globus z let 1507 – 09 od Waldseemüllera s Amerikou, z let 1510 – 12 od Lenoxa, z let 1515 až 1520 se datuje tzv. mapa globová od Leonarda da Vinciho, z let 1515, 1520, 1525 pocházejí tři globusy astronoma norimberského Schönera etc...

Ale jak už to v historii bývá, geniální nápady jsou oceněny až budoucími generacemi.
Možná proto musel Martin Behaim vypít svůj hořký úděl do dna a zemřít v chudobě, zapomenut, stejně jako jeho současník Kolumbus a mnozí další. Místo skutečných géniů jsou dějiny plné informací o vojenských masových vrazích, korunovaných i nekorunovaných hlupácích.
Nikomu nedochází, že je načase změnit přístup k dějinám a učit především o lidech, kteří zásadním způsobem ovlivnili vzdělanost lidské kultury.

Fotocredit: 1. Pravděpodobná kopie Behaimova glóbusu.
Dobové kopie Glóbu jsou uloženy v Paříži a Washingtonu, originál je v Norimberku.

Knihy:
Karel Fleissig - Za hvězdou mořeplavce Behaima, západočeské vydavatelství, 1977, Beletristicky zpracovaný životopis.