Píše se rok 1959. A podle webových stránek divadla Semafor Jiří Suchý a Jiří Šlitr zakládají divadlo Semafor (zkratka SEdm MAlých FOrem). 30. října 1959 je první premiéra hry Člověk z půdy, kde v hlavní roli alternovali hostující Miroslav Horníček a Miloš Kopecký (později František Filipovský).
Prakticky přes noc vzniká hudební a divadelní fenomén, o hudební doprovod se stará Orchestr Ferdinanda Havlíka.
Členy divadla jsou vedle Jiřího Suchého např. Waldemar Matuška, Karel Štědrý, Pavlína Filipovská, sestry Poslušné nebo Václav Štekl, Jiří Šlitr zůstává externím členem a skládá drtivou většinu hudebního materiálu.
{youtube}ormNhLT3wr4{/youtube}
Kniha Jiří Suchý & tingltangl, Karel Hvížďala – 31/2 rozhovoru tedy vychází k 60ti letům Semaforu a Karel Hvížďala v této souvislosti píše:
Knihy jsou pro lidi totéž jako pro ptáky křídla, řekl, tuším, Marcel Proust. A protože historie tingltanglu u nás má tři protagonisty: Jiřího Suchého, Jiřího Šlitra a Jitku Molavcovou, má tato kniha, která vychází k šedesátému výročí Semaforu šest křídel. Hlavního protagonistu znám třiašedesát let a na této knize jsme pracovali s přestávkami třicet let.
V druhé půlce padesátých let představoval pro mou generaci Jiří Suchý událost v jazyce, dezerci z okupované řeči, oživil podia vyzývavě nepatetickým, svobodným a nespoutaným výronem hravosti a frivolnosti, která překračovala všechny hranice tehdy totálně zideologizovaného veřejného prostoru, který ovládal dřevěný jazyk.
To je důvod, proč na něj nemohu zapomenout a proč jeho revoltu je třeba připomínat I každé další generaci.
Přiznám se, jsem spíš odchovancem Naivního divadla v Liberci – Schmidova Studia Ypsilon, ještě toho libereckého, a Karel Novák s Jitkou Novákovou jsou doposud pro mě nepřekonatelní hrdinové malých divadel. Také považuju za vrchol tehdejších malých scén Věšení v režii Evalda Schorma v provedení Josefa Dvořáka a Luďka Soboty v Ateliéru ve Spálené.
Ale básník Jiří Suchý, kdyby jen napsal své písničky, tak je nesmrtelný, protože už dnes mnohé zlidověly a budou se zpívat všem časům navzdory.
Jiří Šlitr i on mají přesah ještě ve výtvarném projevu. Každopádně Semafor byla a je líheň talentů, je to naše mládí a pocit jakési úsměvné nostalgie.
Jiří Suchý říká:
Podle mého by se to o živých nemělo říkat. Legenda je to, o čem se jednou dočtu, že to kdysi bylo.
A tak trochu neomaleně přidám, ať tedy ještě dlouho čeká a neříkají mu tak, a jeho Semaforu s Jitkou Molavcovou ať se daří!
Osmidílný cyklus scenáristy J. D. Novotného a režiséra V. Polesného z roku 1999 Semafor atd. v současné době reprízuje Česká televize.
Jiří Suchý & tingltangl, Karel Hvížďala – 31/2 rozhovoru, vydal Galén, 2019