Dvě knihy podivuhodně podobné. Loutkář Gaardera a Slunce v krajině křížů Reiterové

 Je to něco, jako by se to šířilo ve všeobecném povědomí, že se čas od času objeví na různých, zcela odlišných místech, jiným lidem zcela stejný nápad. Není to ani z jedné strany plagiátorství, jen zajímavá shoda. Nyní se nápad s návštěvou pohřbů neznámých lidí, a tím zmírnění pocitu vlastní osamělosti, objevil u světoznámého spisovatele a u začínající autorky.

Jostein Gaarder  / Loutkář
Akademik a lingvista Jakop s traumatem z dětství je natolik osamělý, že navštěvuje pohřby cizích lidí. Na smutečních hostinách se dává do řeči s pozůstalými. Díky své sečtělosti a jazykové pohotovosti si pokaždé vymyslí příběh, který jej k nebožtíkovi váže, a baví jím ostatní hosty. Přestože je znalcem vztahů a jazyků, sám je z pletiva skutečných lidských vztahů vytržen a má jen jednoho přítele, jehož s oblibou cituje. Ovšem ani Pelle není člověk z masa a kostí…
Vyd. Plus, 2017

Jana Reiterová / Slunce v krajině křížů
Hanka je samotářka, nese si z dětství brzkou ztrátu milovaného táty a nelásku nechtěného dítěte ze strany své matky. Otčím ji znásilní a ona odchází a živí se většinou sezonní prací. Touží někam patřit, a tak navštěvuje různé pohřby a sblíží se s osamělými vdovami, na které vlastní děti většinou nemají čas. Pomáhá jim a zažívá alespoň chvíli pocit rodiny a sounáležitosti, dokud ji příbuzní osamělých žen z obavy z ní nevystrnadí… Formou nepravidelných časových záznamů s přesahem do budoucnosti, a přes všechny líčené surovosti života si autorka vybrala vyznění optimistické a plné naděje.
Vyd. Epika, 2017

Jostein Gaarder se narodil v učitelské rodině. Jeho otec byl ředitelem střední školy a matka učitelka a spisovatelka knih pro děti. Studoval skandinávské jazyky a teologii na univerzitě v Oslu, vyučoval filozofii a literaturu na vysoké škole v Bergenu. V této době napsal spolu se svými kolegy šest učebnic k dějinám náboženství a filozofie. Mezinárodní úspěch Sofiina světa: "románu o dějinách filozofie" vydaného v roce 1991 mu umožnil se psaním živit. Angažuje se také v politice a ekologii, kterou podporuje prostřednictvím Nadace Sophie.

Jana Reiterová vlastním jménem Jana Straková se rozhodla, že hned od své prvotiny bude používat pseudonym. Vybrala si příjmení ve válce ztraceného dědečka, možná na jeho památku nebo také i z jiných osobních důvodů. Narodila se v roce 1968 v Příbrami, ale více jak čtvrt století už žije v Jindřichově Hradci se svým manželem a synem. Využila možnosti vítězky Textíku 2016 k vydání své první knížky, a je to čtení v nejlepším slova smyslu spíše pro čtenářky.