Lenka Procházková. Vychováváme roboty s obojkem na krku. Musíme znovu založit podzemní univerzity

Lenka Procházková je jedna z mála skutečně angažovaných spisovatelek v České republice. Aktivně vystoupila proti politické zlodějině tzv. církevních restitucí a svou aktivitou dokázala informovat celý národ o velkém podvodu politickýcg stran ODS, TOP09 a dalších patolízalů. Tvrdí, že zdaleka nežijeme v demokracii a proto je třeba lidi neustále informovat a burcovat je k aktivitě. Nejvíc ji ale vadí stav vzdělávání a cílený rozklad českého školství. Uvádíme část rozhovoru pro ČT.

Máte pocit, že se vzdělání zanedbává?
Použila bych daleko jiný výraz. Je to schválně. Už Borovský říkal, že politickou stranu poznáte podle toho, kterak školství podporuje. My celou dobu říkáme, že školství je priorita, jenže děti jsou čím dál blbější. Jak je to možné? Nemají pojem o českých dějinách. Nedávno jsem měla přednášku pro budoucí politology na VŠE a ti říkali, že dějepis nebyl zajímavý. Výuka končí 2. světovou válkou, pak jsou chvíli 50. léta, komunismus a tím to končí. Obětovali jsme jednu generaci a teď se chystáme obětovat druhou.

To nezní moc optimisticky, přitom od mladé generace si hodně slibujeme. Jaká je budoucnost?
Pro někoho vychováváme roboty. A pokud zpoplatní státní vysoké školy, budou to roboti s obojkem na krku. Jaká akademická svoboda, když bude student od prvního ročníku zadlužený?

To je materiální stránka věci. Vychovává se v mladé generaci cítění nebo potřeba angažovat se pro věci veřejné. Zajímá to ještě mladé lidi?
Zajímá je to jako ekology a podobně, to asi ano a to kolem sebe vidím. Ale jak hodně chodím po přednáškách, tak vidím, že neznají souvislosti a nedovedou si dát věci dohromady. Přebírají hotové názory – hesla z médií. Je to vůbec asi poprvé v novodobých dějinách, kdy je generace rodičů vzdělanější a "rozhleděnější" než jejich děti.

Jak se děti stavějí k církevním restitucím?
Moje děti jsou informovány z první ruky, takže tomu rozumí. Další děti, když jsem učila na literární akademii, to také pochopily, i když samozřejmě nemůžu mluvit za všechny. Důležitější ale je, jak se k tomu staví veřejnost, a myslím, že vedlejším produktem mého boje je to, že se mi lidi podařilo informovat, jak to je. To mě těší.

Téma Bílé hory. Jaký aktualizační prvek tam vidíte pro dnešní dobu?
Bitva trvala hodinu a 45 minut. Český král Fridrich obědval na hradě a než se zvedl, byla prohraná. Ti vojevůdci nevěděli, že je to osudová bitva, a prohráli ji. Na 300 let jsme se pak stali kolonií. To je něco o osudu. 90 procent národa byli protestanti, kteří pak byli násilně převedeni na katolicismus. Jsou to dějiny našeho národa, který to nevzdal a zachoval si jazyk, což je pro mě jako spisovatelku prvořadé, a zachoval si paměť. Jenže paměť dnes začíná ztrácet a je to umělý výmaz paměti. Umělci a pedagogové, ale také každý rodič je povinen tomu zabránit, protože to, že existuje Česká republika, není samozřejmé.

Nazrála dnes doba pro další národní obrození?
Musíme znovu založit podzemní univerzity jako v době disentu, kdy se mladí lidé chodili vzdělávat do bytových škol.

Celý článek >>