 foto: Mona Martinů |
Oldřich Jelen (*25. 2. 1961, Bělá pod Bezdězem) Ilustrátor, grafik Vyučil se knihařem. Soukromě začal studovat kresbu i malbu, mezitím přijímal příležitostná zaměstnání. V letech 1990 – 1993 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze. Poté z Akademie odešel, aby hledal uplatnění jako svobodný výtvarník. Již během studií se rozvinula jeho spolupráce s periodiky. Nejprve se jednalo o drobné tématické ilustrace, ale po poměrně krátké době dostal tvůrčí svobodu. V této době vznikaly jeho kresby pro Národní Listy, Mladý svět (ilustrace k Dopisům z lásky a nenávisti Michala Horáčka), Lettre internationale, Středoevropské noviny (příloha Lidových novin), Pátek (Magazín Lidových novin), Playboy, Penthouse, Kmit (časopis Centra nezávislé žurnalistiky, který se rozvíjel cele v jeho výtvarné režii), Transitions (mezinárodní magazín o proměnách v postkomunistických společnostech), časopis QUO, Hospodářské noviny. V roce 1998 začal ilustrovat pro nakladatelství Albatros. V témže roce získal cenu nakladatelství Albatros za ilustrace ke knize Josteina Gaardera „Haló, je tu někdo?“, v roce 1999 byl v Brně oceněn Zlatou stuhou za ilustrace ke knize J. Gaardera „Jako v zrcadle, jen v hádance“. Mezi jeho poslední práce patří ilustrace ke knihám Michala Horáčka „O české krvi otců vlasti“ a „Tajemství královny krav“. Oldřich Jelen nezvyklým způsobem mísí volnou a užitou tvorbu. Přestože podstatná část kreseb Oldřicha Jelena vzniká na základě konkrétního literárního podnětu, jeho obrázky přesahují výchozí text a vytvářejí i své vlastní světy a příběhy a vedou svůj samostatný a nezávislý život. Originální technikou – lavírovanou tužkovou kresbou vytváří v jemných lazurních vrstvách novou magickou realitu. Jeho kultivované výjevy vázané k tradici jsou zvláštní, meditativní, přesahující a skrytě filozofující. Mimořádně jemný drobnopis není překážkou k mnohdy velkolepým výjevům. V současné době se věnuje litografii, ve které zhodnocuje svoji dokonalou kresebnou techniku. Knihy pro děti: Vševědky, nakladatelství Stylape, 1994 |
