Markéta Zinnerová napsala veselý příběh o tom, co všechno může způsobit jedna jediná kočka Linda, která navíc umí mluvit i zpívat. A tak není divu, že se pro Aničku a Míšu a vůbec pro celou rodinou, stane velkým pokladem. Knížka vychází v přepracovaném vydání s usměvnými ilustracemi dcery paní Zinnerové, Petry Jelenové.
Markéta Zinnerová napsala veselý příběh o tom, co všechno může způsobit jedna jediná kočka Linda, která navíc umí mluvit i zpívat. A tak není divu, že se pro Aničku a Míšu, a vůbec pro celou rodinou, stane velkým pokladem. Knížka vychází v přepracovaném vydání s usměvnými ilustracemi dcery paní Zinnerové, Petry Jelenové.
O čem je kočičí knížka
Knížka tedy vypráví o Lindě. O kočce Lindě. Ale Linda není kočka jen tak ledajaká, kterou potkáte na každém kroku. Je to kočka mňoukací, zpívající a mluvící. Zkrátka neobyčejná, pohádková. A stejně taková je i rodina Jandovic - zpívající a veselá maminka, někdy morous, ale šikovný tatínek a sourozenci Míša a Anička.
Linda má spoustu bláznivých nápadů. Linda je tatínkova inspirace, pomocnice v domácnosti, spisovatelka, cestovatelka i zachránkyně. Linda je všude, kde se něco šustne, má ráda klid ale i pohyb a změnu. Je to mourovatá, modrooká a neposedná micka, ale hlavně - je to poklad rodiny.
Knížka Kočka Linda, poklad rodiny Markéty Zinnerové je určená malým čtenářům od sedmi let. Vyprávění o mluvící kočce vyšlo již ve třetí verzi. Nejprve vyšla v roce 1982 třicetistránková pohádka Linda, kočka zahradní, aby se po deseti letech autorka k námětu vrátila a vydala ho znovu ve značně rozšířené verzi (pod názvem Každý večer s kočkou Lindou). Nyní vychází další přepracovaná verze s půvabnými ilustracemi Petry Jelenové v nakladatelství Knižní klub.
Markéta Zinnerová vypráví o tom, jak knížka vznikla ...
{play}http://media.rozhlas.cz/_audio/557222.mp3{/play}
Markéta Zinnerová | KOČKA LINDA, POKLAD RODINY
Praha : Knižní klub 2007 | 135 stran (3. vyd., 1. vyd. 1982 v Albatrosu) | Ilustrovala Petra Jelenová
Maličká ukázka na konec ..
Sotva se tatínek neprozřetelně vzdálil do práce - měl dojem, že pobyt ve vysavači a mydlinkách Lindu trochu skřípl a milá číča bude alespoň chvilku sekat dobrotu - tedy jakmile se za ním zavřely dveře, Linda hup! Na psací stůl. Hup! Zpátky pro nový klobouk. Kočka spisovatelka není kočka ledajaká. Spisování na ní musí být vidět, rozhodla se.
Hlavní hrdinka románu jí byla jasná hned. Půjde o skromnou, slušně vychovanou, společenskou číču s všestranným nadáním. Čirou náhodou se jmenuje úplně stejně - upejpavě se usmála - jako autorka románu, totiž Linda.
LINDA, KOČKA DOBRODRUŽKA! nadepsala velkými písmeny. Název se jí velmi zalíbil - například pobyt s maminkou v kuchyni vyjadřoval přesně.
ZE ŽIVOTA KOČKY LINDY, napadlo ji dále. LINDA POKLAD RODINY. To bude vůbec nejlepší.
Nebo KOČKA LINDA DETEKTIVEM? - Tenhle atraktivní název opouštěla nerada, stejně jako další: LINDA HOLMESOVÁ,ale chyběla jí k nim detektivní zápletka.
Třeba ji později nějaká napadne, neviděla to beznadějně. Pro jistotu ani jeden neškrtla.
