Po dlouhých letech, co jsem Jana Petránka (28. 12. 1931, Praha - 10. 11. 2018, Praha) na vlnách rozhlasu poslouchal, vím, že patřil k těm několika vnímavým a inteligentním novinářům v české kotlině
V krátkém zamyšlení uslyšíte jeho postoj k zásadním událostem v našem světě. Moudrý a humanitní postoj k hlavním problémům všech společnosti na světě nás rozhodně donutí k zamyšlení. Říkám nás, ale existují lidi, které postoj Jana Petránka draždí jak hladového hada. Co si máme myslet třeba o chorobném štváči Putnovi, který když zjistil, že Petránkovy názory se liší od jeho dogmatických a nevyvážených štvavých názorů, tak ho šmahem zatratil. A tak Putna v Lidovkách potvrdil známou věc, že pravda se vždycky pozná podle nenávisti, kterou vyvolává.
Pokrok je jen, když je člověk lidštějsí. Všechno ostatní je jen technický pokrok.
Tahle země musí žít ne nad své poměry, ne pod své poměry, ale podle svých poměrů.
Pokrok bude do té míry iluzí, dokud se nebudou chovat lidsky.
Když není národ vzdělaný, je marné ztrácet čas revolucemi, neboť po čase se všechno zlé navrátí. To už věděl Karel Havlíček Borovský, to ví po 25 letech většina myslících lidí a dnes to znovu, i když trochu jinak.
Jan Petránek
Mimochodem, když už jsme u toho Graye a Petránka, pár knih, které stojí za přečtení.
Jan Petránek: Na co jsem si ještě vzpomněl
John Gray: Kacířství
Slamění psi. John Gray a jeho realistický pohled na lidskou společnost