 |
Daisy Mrázková (*5. 5. 1923, Praha - †14. 12. 2016, Praha)
- malířka, spisovatelka
V letech 1943-1944 studovala na Uměleckoprůmyslové škole u profesora Antonína Strnadela.
Jako výtvarnice se účastnila řady výstav - i spolu s manželem, malířem Jiřím Mrázkem.
Věnovala se olejomalbě, od roku 1962 též dětské literatuře a ilustrování knih pro děti, od roku 1976 převážně perokresbě, od roku 1984 kresbě barevnými tužkami, v devadesátých letech malbě vaječnou temperou. Vystavuje od roku 1958. Je členkou Umělecké besedy.
V jejích knihách se prolíná lyrika s epikou. Na osudech dětí, zvířátek, přírody nebo věcí seznamuje čtenáře se světem kolem sebe, se základními otázkami života. Svět jejích hrdinů je křehký, plný drobných událostí: věci mají své osudy, které jsou dětskými hrdiny prožívány intenzivně jako jejich vlastní. Z každého příběhu je cítit lidská účast, vztah k věcem, přírodě, lidem. Autorka objevuje v dětech to vzácné, co se pak časem a věkem zasouvá na dno lidského nitra: něhu, cit, touhu po volnosti, smysl pro čest a spravedlnost. Svým čtenářům se nepodbízí, jen jim vypráví, sděluje, učí je vidět, slyšet, cítit a rozumět. Svými knihami jakoby hledala cestu z citové chudoby dnešního světa.
Tvorba Daisy Mrázkové se rozvíjí v přesných návaznostech a vztazích, všechny její složky se ovlivňují a prolínají. Z ilustrací vlastních dětských knížek se postupně zrodily volné kresby a s jejich liniemi a strukturami souvisejí také obrazy. Co se odehrává v ilustracích a později v černobílých i barevných rozpíjených kresbách, to se v jiných rovinách opakuje v olejích a temperách. Malířka barvy roztírá, smývá, vrství a znovu smazává. Tak se oživuje, zjemňuje, prosvětluje a zase zvýrazňuje plocha a prohlubuje prostor. V malbě se odráží proměnlivost atmosféry, střídání tvarů oblak, studené záře mlhavých rán, tísnivá naděje svítání, nekonečnost letních noví i smutek pochmurných podzimních dnů.
Samostatné výstavy
1961 Galerie na Karlově náměstí, Praha, Portréry (s. V. Prachatickouú)
1969 Galerie Václava Špály, Praha, Obrazy a kresby
1978 Divadlo v Nerudovce, Praha, Obrazy a kresby
1983 Dům pánů z Kunštátu, Brno, Kresby
Ústav makromolekulární chemie ČSAV, Praha, Kresby
Rodný dům Václava Šolce, Sobotka, Ilustrace
1984 Ústřední kulturní dům železničářů na Vinohradech, Praha, Kresby
1986 Kulturní středisko Opatov, Praha, Kresby
Divadlo hudby OKS, Olomouc, Kresby
Galerie Benedikta Rejta, Malá výstavní síň, Louny, Ilustrace
1987 Výstavní síň Na půdě, MKS, Český Těšín, Kresby a ilustrace
Oblastní galerie v Liberci, Grafický kabinet, Kresby
1988 Galerie umění, Karlovy Vary, Obrazy a kresba (retrospektiva)
Oblastní galerie umění, Roudnice n L., Obrazy a kresby (retrospektiva)
1989 Galerie výtvarného umění, Cheb, Obrazy a kresby (retrospektiva)
1991 Galerie Vincence Kramáře, Praha, Kresby
Městská galerie, Kostelec n Č. lesy, Ilustrace
1993 Galerie Gema, Praha, Kresby
Art galerie Žďár nad Sázavou, Kresby
1994 Galerie Gama, Praha, Kresby
Galerie Pecka, Praha, Obrazy a kresby
1995 Výstavní síň Malovaný dům, Třebíč, Obrazy a kresby
Účast na výstavách (výběr)
1958 Výstava mladých výtvarníků Československa, Brno
1960 Tvůrčí skupina Umělecká beseda, Obercní dům, Praha
1962 UB 12, Galerie Čs. spisovatele, Praha, 1964 Dům umění Zlín
1964 Dům umění, Zlín
1964 Nová síň, Praha
1965 Dům umění, Brno
1962 Jaro 62, Mánes, Praha
1967 BIB, Dům umění, Bratislava
1967 Obraz 67, Moravská galerie, Brno
1979 Soudobá česká kresba, Dům umění, Brno
1984 Sto let české dětské knihy, Dům umění, Opava
1984 Velká kresba, Galerie H, Kostelec n Č. lesy
1991 Šedá cihla 78/91, Galerie U bílého jednorožce, Klatovy, Dům umění, Opava
1992 Svetlo v tmách, Považská galéria umenia, Žilina
1992 Bienále kresby, Považská galéria umenia, Žilina
1992 Česká a slovenská kresba 1989-1992, Považská galéria umenia, Žilina, Bratislava, 1993 Praha
1992, 1994, 1995 Umělecká beseda, Mánes, Praha
1994 UB 12, Galerie v Roudnici n L.,
Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava
Galerie umění, Karlovy Vary
1990 Nový zlínský salon 96, Zlín
Zastoupena ve sbírkách
Národní galerie v Praze, Galerie města Prahy, Galerie výtvarného umění v Roudnici n L., Oblastní galerie výtvarného umění v Olomouci, Památník národního písemnictví v Praze, Galerie Benedikta Rejta v Lounech, Staatliche Kunstsammlunhen v Drážďanech, Galerie umění v Karlových Varech, Krajská galerie v Hradci Králové.
Bibliografie
Mrázková, Daisy. Neplač, muchomůrko (Albatros, 1965)
Mrázková, Daisy. Chlapeček a dálka (Albatros, 1969)
Mrázková, Daisy. Byla jedna moucha (Albatros, 1971)
Mrázková, Daisy. Haló, Jácíčku (Albatros, 1972)
Mrázková, Daisy. Neposlušná Barborka (Albatros, 1973)
Mrázková, Daisy. Můj medvěd Flóra (Albatros, 1973)
Mrázková, Daisy. Auto z pralesa (Albatros, 1975)
Mrázková, Daisy. Nádherné Úterý čili Slečna Brambůrková (Albatros, 1977)
Mrázková, Daisy. Kluk s míčem (Albatros, 1978)
Mrázková, Daisy. Co by se stalo, kdyby… (Albatros, 1980)
Mrázková, Daisy. Slon a mravenec (Albatros, 1982)
Mrázková, Daisy. Písně mravenčí chůvy (Baobab, 2009)
Daisy Mrázková o své tvorbě
"Od knihy ke knize, od setkání k setkání, od výstavy k výstavě. V kvartě jsem dostala Van Loonovu knížku o Rembrandtovi. V téže době za své první vydělané peníze jsem si koupila Úvahy o malířství od Leonarda da Vinci. Tehdy také jsem četla Merežkovského. Ještě jedno jméno jsem tehdy světila: Michelangelo Buonaroti. Ke zkoušce na Umprum jsem šla potají (1942). Dostala jsem se nakrátko k Antonínu Strnadlovi. Za války nám školu zavřeli. Vzali jsme se s Jiřím a odjeli na Vysočinu k přátelům a bydleli jsme v chalupě u lesa. Po válce jsme se vrátili do Prahy. Jiří studoval, já jsem byla doma u dětí … S portréty jsem začala v roce 53. Nejdřív kresby, pak pomalu přišla barva, byla to tempera na papíře, pak olej a plátno … Roku 1961 jsme měla první samostatnou výstavu v Galerii na Karlově náměstí (s V. Prachatickou).
Téhož roku jsem byla v Paříži. Přišel čas, že už se mi nechtělo malovat model, chtěla jsem být s plátnem sama. Vznikaly obrazy připomínající krajinu, několik přechodných obrazů s hlavami v krajině, pal už „krajina" sama. A potom dětské knížky. Psala jsem je od roku 61. Byly to texty pro předškolní věk, pro ten věk bez informací, otevřený, přísný na všecko. Knížky jsem ilustrovala nejdřív bezradně, zvyklá na velká plátna a neodvažující se kreslit prostě, později se to uvolnilo, dovolila jsem si živé pérovky (Flóra). Podzim 76, nad ilustracemi Kluka s míčem: obtahovala jsem mimovolně perem hranice barevných skvrn na papíře: začátek abstraktních černých kreseb … Přešla jsem postupně na větší formáty (Brno 83). Alergie na terpentýn - konec práce s olejovými barvami. Mezitím ze stesku po barvě jsem kreslila pastelkami. Pak přibyla práce s rozmívacími pastelkami. Léto roku 94: Konečně přicházejí tempery. Přišly samy: připravila jsem si formáty větších rozměrů, šepsovala jsem je a těšila jsem se. Byla jsem si vědoma toho, že moje malování teď bude nutně jiné vlivem té řady let strávených kreslením, vždyť v obraze se projeví všecko, čím autor prošel. Věděla jsem, že se teď NĚCO stane, ale nevěděla jsem co to bude, a byla jsem velice zvědavá. Plátna jsem si barevně „podkládala" s veškerou péčí,... až jsem si všimla, že je to tím hotovo …"
Zdroj: http://www.sweb.cz/daisy.mrazkova/ a http://www.tea-art.cz/galerie/daisy_mrazkova/data_da.htm
|
