Henry David Thoreau (*12. 7. 1817, Concord, USA – †6. 5. 1862 Concord, USA)
filosof, esejista, básník
Byl velmi pozorným pozorovatel společnosti i přírody. Jeho eseje a úvahy předběhly svou dobu a oceňovaný je především až dnes.
Knihy
Týden na řekách Concord a Merrimack (A Week on the Concord and Merrimack Rivers, Boston: James Munroe and Company, 1849)
Walden aneb Život v lesích (Walden or Life in the Woods, Boston: Ticknor and Fields, 1854)
Mainské lesy (The Maine Woods, Boston: Ticknor and Fields, 1864)
Mys Tresky (Cape Cod, Boston: Ticknor and Fields, 1865)
Knižní vydání esejů
Excursions (Boston: Ticknor and Fields, 1863)
A Yankee in Canada, with Anti-Slavery and Reform Papers (Boston: Ticknor and Fields, 1866)
Eseje
Aulus Persius Flaccus (1840)
Služba (The Service, 1840)
Výprava na horu Wachusett (A Walk to Wachusett, 1842)
Zimní procházka (A Winter Walk, 1843)
Ráj znovu (ne)nabytý (Paradise [To Be] Regained, 1843)
Občanská neposlušnost (původně: Vzdor vůči státní vládě – Resistance to Civil Government, 1849)
Chůze (Walking, 1862)
Yankee v Kanadě (Yankee in Canada, 1853)
Otroctví v Massachusetts (Slavery in Massachusetts, 1853)
Život bez zásad (Life Without Principle, 1863)
Podzimní barvy (Autumnal Tints, 1862)
Obhajoba kapitána Johna Browna (A Plea for Captain John Brown, 1860)
Mučednictví Johna Browna (Martyrdom of John Brown; jiný název: Po smrti Johna Browna – After the Death of John Brown, 1860)
Poslední dny Johna Browna (The Last Days of John Brown, 1860)
Sukcese lesních stromů (The Succession of Forest Trees, 1860)
Divoká jablka (Wild Apples, 1862)
Deníky
Journal I-XIV (Boston: Houghton Mifflin Co., 1906)
České překlady
Walden čili Život v lesích. Praha : Jan Laichter, 1902. Překlad Zdeněk Franta.
Walden či Život v lesích. Praha : Knihovna Walden, 1924. Překlad Miloš Seifert
Toulky přírodou a pohledy do společnosti. Praha : Jan Laichter, 1925. Překlad: Zdeněk Franta, Čeněk Kočí.
Přátelství. Praha : Sfinx – B. Janda, 1927. Překlad Emanuel Lešehrad.
Walden či Život v lesích. Praha : J. Otto, společnost s r.o., 1933. Překlad Miloš Seifert
Walden čili Život v lesích. Praha : Jan Laichter, 1949. Překlad Zdeněk Franta. Ilustrace Rudolf Růžička.
"Walden čili Život v lesích". In Chvála věcí. Praha : Albatros, 1980. Překlad Vladimír Smetáček. (Jde o krátký úryvek z první kapitoly knihy Walden čili Život v lesích.)
"Šarlatový dub". In Věčná příroda. Praha : Albatros, 1984. Překlad Vladimír Smetáček. (Jde o část Thoreauova eseje "Podzimní barvy".)
Walden aneb Život v lesích. Praha : Odeon, 1991. Překlad Josef Schwarz. ISBN 80-207-0278-4
Občanská neposlušnost a jiné eseje. Poprad : Christiania, 1994. Překlad Vladimír Paulíny. ISBN 80-967301-0-X
Občanská neposlušnost. Brno : Zvláštní vydání, 1995. Upravený překlad Zdeňka Franty. ISBN 80-85436-22-1
Chůze. Brno : Zvláštní vydání, 1995. Upravený překlad Zdeňka Franty. ISBN 80-85436-36-1
Walden aneb Život v lesích. Praha : Paseka, 2006. Překlad Josef Schwarz. ISBN 80-7185-671-1
Toulky přírodou. Praha : Paseka, 2010. Překlad Jan Hokeš. ISBN 978-80-7432-038-5
Chůze. Praha : Dokořán, 2010. Překlad Jaroslava Kočová. Ilustrace: Lucie Straková. ISBN 978-80-7363-317-2
Esence života: výběr z poezie. Praha : Obec širšího společenství českých unitářů, 2012. Překlad Lenka Štěpáníková. ISBN 978-80-904909-1-8
Mainské lesy. Praha : Paseka, 2012. Překlad Jan Hokeš. ISBN 978-80-7432-195-5
Občanská neposlušnost a jiné eseje. Praha : Nakladatelství Paseka, 2014. Překlad Jan Hokeš. ISBN 978-80-7432-340-9
Občanská neposlušnost a jiné texty o svobodě a nesvobodě. Olomouc : Broken Books, 2014. Překlad Jaroslava Kočová. ISBN 978-80-905309-2-8.
Narodil se jako David Henry Thoreau v letech 1828–33 navštěvoval concordskou akademii (Concord Academy) a pokračoval ve studiích na Harvard College, kde se věnoval angličtině, řečtině, latině, filosofii, matematice, astronomii, teologii a nepovinně také přírodopisu, mineralogii, anatomii, francouzštině, němčině, italštině a španělštině. Znalosti jazyků se ukázaly být velmi užitečné – díky nim mohl číst díla klasiků v originále a v některých jeho knihách se objevují například přímé citace v řečtině. Studia na Harvardu ukončil v roce 1837.
Po návratu z Harvardu přijal místo učitele na concordské Center School, ale pracovní poměr netrval dlouho. Po dvou týdnech přišel na hospitaci ředitel školy a mladému učiteli vytkl, že ve svých hodinách málo používá rákosku. Thoreau tedy náhodně vybral několik žáků, těm demonstrativně napráskal a ještě ten den dal výpověď. To ho v rodném městě nepostavilo do dobrého světla, stejně jako když se někdy v této době rozhodl změnit své původní jméno David Henry na Henry David. Většina jeho spoluobčanů totiž měla zato, že jméno dané při křtu, tedy od Boha, by člověk neměl měnit. V dalších letech se Thoreau podílel na činnosti rodinné továrny na výrobu tužek, živil se jako zeměměřič, se svým bratrem Johnem provozoval soukromou školu a pracoval jako zahradník a údržbář v domě svého přítele a mentora Ralpha Waldo Emersona.
V roce 1839 vyrazili bratři Thoreauovi na dvoutýdenní cestu lodí, kterou Henry později shrnul do jednoho týdne v knize Týden na řekách Concord a Merrimack (A Week on the Concord and Merrimack Rivers, 1849). O tři roky později John Thoreau (ml.) umírá na tetanus, což Henry velice těžce nese, ale zároveň v něm tato událost probudí kreativitu a přijímá Emersonův návrh, aby napsal recenzi na přírodopisné zprávy o fauně a flóře Massachusetts. Vzniká tak první Thoreaův esej s přírodní tématikou "Přírodopis státu Massachusetts" (Natural History of Massachusetts) publikovaný v časopise Dial.
V březnu 1845 začal žít samotářský život. Počal si stavět chatku na pozemku vlastněném Ralphem Waldo Emersonem (jeho dlouholetým přítelem). Thoreau se do oné chatky (která jej stála přesně 28 dolarů a dvanáct a půl centu) symbolicky nastěhoval 4. července 1845 (na americký Den nezávislosti). Od tohoto data se táhnou dva roky a dva měsíce nezávislého života, které Thoreau strávil u jezera Walden, nedaleko svých přátel a rodiny v Concordu. Toto životní období později Thoreau popsal v díle Walden (1854).
Během svého pobytu u Waldenu (přesněji v červenci 1846) byl při jedné ze svých cest do města zatčen a vsazen do vězení pro daňový dluh. Thoreau totiž vědomě odmítl finančně podporovat stát, který vedl bezdůvodnou válku (tč. s Mexikem) a toleruje otrokářství, a neplatil tzv. daň z hlavy. Daň za něj sice kdosi zaplatil - pravděpodobně jeho teta Maria Thoreauová -, takže ve vězení strávil pouze jednu noc a jeho čin tehdy nevzbudil žádný větší společenský ohlas, ale na jeho základě sepsal Thoreau významný esej "Odpor vůči vládě" (Resistance to Civil Government), jenž teprve po jeho smrti získal název Občanská neposlušnost" (Civil Disobedience). Tento esej později významně ovlivnil bojovníky za lidská práva, jako byli např. Mahátma Gándhí nebo Martin Luther King.
Střídavě si vydělával na živobytí jako učitel, zemědělec nebo jako pracovník v továrně na tužky, jež patřila jeho rodině. Vynalezl rovněž stroj na zjednodušení výroby, a podařilo se mu tak snížit výrobní náklady.
Thoreau nepatřil k vášnivým cestovatelům. Nejraději trávil čas v lesích kolem svého rodného města a cestoval ve svém nitru. Přesto podnikl několik zajímavých výprav, např. k mysu Tresky, do White Mountains ve státě New Hampshire a do oblasti kolem hory Katahdin v Maine.
Filosofie
Snažil se obrodit osobnost návratem k přírodě. V osamoceném životě v lese viděl prostředek spásy před dehumanizačním působením civilizace. Byl velkým znalcem přírody, ale její znalost ve smyslu znalosti jednotlivých jejích jevů nepovažoval za podstatnou. Důležité pro něho bylo proniknout, vcítit se do ducha přírody a žít s ní v souladu. Kniha Walden přitom o něm vzbudila nesprávný dojem jako o poustevníkovi odmítajícím lidskou společnost a civilizaci. Pravda je, že do lesů neodešel, aby se stranil společnosti a lidí. Chtěl být blíže k přírodě. Jeho postoj k civilizaci je složitý. Zásadně ji neodmítal, a zejména ne kulturu (sám byl velmi vzdělaný a miloval klasická díla antiky, Číny, anglická atp. …) Viděl, že civilizace připravuje člověka o mnoho, a to o důležitější hodnoty, než které dává, a že sama je namnoze zneužívána proti lidem, a ti ji zneužívají na úkor opravdových hodnot ke zbytečnostem a rozmařilosti.
Z knihy Občanská neposlušnost
