Zdeněk Mahler je báječný vypravěč a moudrý člověk a každé setkání s ním je svátek. Když se ovšem jeho vyprávění pojí s ilustrátorem světového věhlasu Vladimírem Fukem, pak může vzniknou jen ojedinělá kniha, kterou jejich New York opravdu je. 
Město, které nikdy nespí. Velké jablko.
Domov jazzu. Metropole světa. Nejameričtější a nejméně americké město zároveň. To všechno – a mnohem víc – je New York. Zachytit jej v jedné knize se zdá být nemožné – ale právě to se v knize New York daří Vladimíru Fukovi, jednomu z největších českých knižních ilustrátorů. Fukovy ilustrace i doprovodné poetické texty Zdeňka Mahlera mají vzácnou schopnost vyhmátnout z americké každodenní reality to podstatné; na jedné dvoustraně dokážou oba autoři pomocí umělecké zkratky vyjádřit bezmála totéž co obsáhlý román. 
Zdá se neuvěřitelné, že první podoba knížky byla zničena, když vznikla na objednávku nakladatelství Albatros už v roce 1964.
Později byla vytištěna jako vánoční dárek. Pak však v příběhu neobyčejné publikace nastal zvrat. Zdeněk Mahler vše zmiňuje v doslovu knihy:
„Vladimír Fuka, kterému choroba hrubě krátila čas, se rozhodl strávit zbytek života v americkém exilu… Na to estébáci odsoudili celý náklad do stoupy. Přežil jediný výtisk: stačil jsem odnést aspoň archy nátisků – z nich jsem si slepil maketu. Ležela pak léta zasuta na dně rukopisů. Až když letos přiletěl na prázdniny vnuk z Harvardu, vyhrabali jsme to zpola zapomenuté dílo.“
Zdeněk Mahler svého vnuka poslechl a rozhodl se svazek odnést do Albatrosu, který tak dostal příležitost předložit čtenářům unikátní, nadčasovou uměleckou publikaci.
Ve sběratelské edici je rovněž k dispozici číslovaných 100 ks knihy v papírovém boxu. K dispozici též ve sběratelské edici.
New York / Zdeněk Mahler, Ilustroval Vladimír Fuka / Vydal Albatros 2008,formát: 210 × 235 mm, váz., 1. vydání /oceněná: Zlatá stuha/
Fuka Vladimír
Malíř, knižní grafik a ilustrátor Vladimír Fuka byl městský člověk vzešlý z české krajiny a jejího stesku. Narodil se v roce 1926 v Písku a zemřel v roce 1977 v New Yorku. Na počátku kariéry převažovala krajinomalba, ve figurální tvorbě se pak ohlašoval Daumier. Něco těžkého spočívá na jeho figurách, jednoduše promalované plochy v pozadí vtahují diváka do obrazu, který zachycuje dějiny, čas v něm běží a úděl člověka není záviděníhodný. 50. léta minulého století přinášejí velké Fukovo téma: Labyrint. Prostupuje jeho dílo malířské i grafické ve fragmentech i v celku. Vtíravě se vrací a drásá.
Přes velký úspěch, který Fuka v tehdejším Československu má na poli knižní kultury (ilustroval, vypravil nebo se jinak výtvarně podílel na 252 knihách), ale i výstavnictví (patří k tvůrcům úspěchu čs. pavilonu na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu), emigruje v r. 1967 s manželkou Evou a dcerou Ivankou do Spojených států amerických. Jeho jméno mizí z veřejného života i ze slovníků. O jeho předčasné smrti ve Spojených státech se v Čechách dovídají pouze nejbližší příbuzní a přátelé. 
Vladimír Fuka byl městský člověk. Před svou emigrací navštívil Spojené státy dvakrát (1964, 1966). Reklama a její výkřiky, svět informací a jejich přenosu, vizuálně neotřelý a monumentální svět moderní architektury, akustická kulisa všemocného a svádějícího jazzu či noblesa interpretace klasických partitur patřily patrně k tomu, co malíře okouzlilo. Byl oddán umění, uchvacován barevností, konstrukcí a kompozicí, průniky skutečností, v nichž lze vytušit vůdčí roli intelektuality….
…O návrat k dílu Vladimíra Fuky a zájem o jeho osobnost se po roce 1989 nejvíce zasloužila jeho žena Eva Fuková (Fuka), dnes světově známá fotografka a organizátorka uměleckého života (v poslední době se podílela mj. na organizaci úspěšného vystoupení českých fotografů na loňské výstavě PARIS FOTO)….
Z textu Dalibora Maliny: Návrat malíře Vladimíra Fuky přes Valašsko, Literární časopis Texty, kráceno, 
Mahler Zdeněk se narodil 7. 12. 1928 v Batelově u Telče. Absolvent FF UK v Praze (čeština, angličtina), od roku 1951 působil v Československém rozhlase jako šéfredaktor vzdělávací sekce. V polovině 50. let též krátce přednášel na katedře společenských věd AMU.
V letech 1955–1960 byl tiskovým tajemníkem tehdejšího ministra školství a kultury. V souvislosti s přípravami československé expozice na Mezinárodní výstavě EXPO v Bruselu (1958) začal spolupracovat s divadlem Laterna Magika, nejprve jako dramaturg, později jako umělecký vedoucí. Od roku 1961 je ve svobodném povolání.
Dílo Zdeňka Mahlera zasahuje do mnoha oblastí kultury. Vedle próz pro děti i pro dospělé leží těžiště jeho tvorby v práci pro divadlo (spolupráce s režiséry O. Krejčou, J. Kačerem a J. Schmidtem), film a televizi. Je autorem či spoluautorem scénářů např. ke známým filmům Svatba jako řemen (1967), Nebeští jezdci (1968), Flirt se slečnou Stříbrnou (1969), Božská Ema (1979), jako odborný poradce se podílel na přípravě slavného filmu Miloše Formana Amadeus (1984) a Goyovy přízraky (2007). Napsal řadu scénářů k televizním filmům a inscenacím, velký ohlas vzbudil jako autor a moderátor populárně vzdělávacích pořadů a esejů Katedrála o třech dějstvích (1994-95), To nejlepší z klasiky (1996-97), Ano, Masaryk (1997), Dvořák v Americe (1998) atd.
Trvale se zabývá psaním literatury faktu, zejména o významných hudebních osobnostech (W. A. Mozart, B. Smetana, A. Dvořák), a historické publicistiky (např. Katedrála z r. 1994).
