Louskáček a Myší král. Slavná Hoffmannova pohádka a balet Čajkovského Louskáček

Slavná pohádka německého romantického spisovatele a hudebního skladatele E.T. A. Hoffmanna (24.1. 1776  – 25. 6. 1822). Příběh se v různých knižních vydáních mírně liší, ale podstata zůstává vesměs stejná. Pohádka je o malé dívce, které o Štědrém večeru hodný strýček Drosselmeyer přinese dárek: dřevěného panáčka – louskáčka.

Její bratr si s ním začne louskat ořechy a panáčka poškodí. Dívence je louskáčka líto, proto panáčka s obrovskými zoubky uloží do postýlky a usne pod vánočním stromkem. V noci se jí zdají prapodivné sny. Louskáček oživne, spolu s ostatními hračkami porazí zlého Myšího krále, promění se v krásného prince a dívku provede kouzelnou zemí… A jak že to bylo s baletní inscenací, která příběh proslavila? Za více než sto let se mnohokrát proměnila, ale pořád je velice oblíbená. Každé Vánoce ji hrají divadla po celém světě.


Ilustrace Martina Richter

S nápadem vytvořit balet, jehož libreto by vycházelo z pohádky E. T. A. Hoffmanna, přišel ředitel carských divadel I. A. Vševoložskij. Napsal stručné libreto a počátkem roku 1891 dílo u Čajkovského objednal.
Do práce se zapojil i libretista a choreograf Marius Petipa (kvůli jeho nemoci dílo dokončil Petipův žák Lev Ivanov), který vytvořil scénář a připravil Čajkovskému přesné pokyny pro práci.
Tak přesné, že například požadoval, aby vánoční strom v prvním jednání rostl na čtyřicet osm taktů. Ještě dodejme, že oba pánové pracovali s Dumasovým převyprávěním příběhu, protože původní verze jim připadala příliš hrůzostrašná.

Ač dnes patří Louskáček k nejznámějším a nejhranějším baletům, nebyla jeho premiéra přijata kritikou zrovna nadšeně. Psalo se o „podívané, která se hodí pro jarmareční představení“, o nepříjemné a bezbarvé hudbě a ledabyle vytvořené variaci.
Prvního zahraničního uvedení se Louskáčkovi dostalo v pražském Národním divadle, v roce 1908 ho nastudoval Achille Viscusi, jedna z klíčových postav českého baletu."

Louskáček a Myší král
Vydání druhé v překladu Heleny Kubové s ilustracemi Mariny Richterové v Euromedia Group-Knižní klub, 2013 (první vydání SNDK, 1964 s ilustracemi Dagmar Berkové)


Jedno z prvních českých vydání z roku 1924 s ilustracemi Artuše Scheinera.