Milimetrový Tobiáš Lolness. Podruhé a zase skvělě o stromových lidech

Milimetrový Tobiáš Lolness

Dobrodružství Tobiáše Lolnesse, chlapce, který měří o něco víc než jeden milimetr a náleží k lidu, který odedávna žije na velkém stromě, opět pokračuje. Autor knihy Timothée de Fombelle i v druhém díle potvrdil svou dobrou pověst a vytvořil tak pohádkový diptych pro děti od deseti let, ale určitě i pro ty o trochu i o hodně starší. Vydal Baobab.

Tobiášův otec Sim je významný a vážený vědec, který se zabývá skrytým životem stromu. Jednoho dne však odmítne vydat tajemství svého geniálního, ale pro přežití stromu nebezpečného vynálezu. Rodina Lolnessových je poslána do vyhnanství a ještě později odsouzena… a Tobiáš musí prchat. Dostane se až do země trávového lidu.

Druhý, závěrečný díl románu začíná Tobiášovým návratem na strom, kterému však hrozí smrtelné nebezpečí. Srdce stromu je nahlodáno hlubokým kráterem. Mechy a lišejníky dusí celé krajiny, lidé živoří a na stromě vládnou pevnou rukou Jo Mitch a Leo Blue. Tobiáš se po dvou letech vrací od trávového lidu, aby se pokusil odvrátit katastrofu. A nejen to. Někde snad ještě žijí jeho rodiče a Elíša a všem hrozí nebezpečí...

Stále platí, že až si přečtete Tobiáše Lolnesse, navždy se budete dívat na stromy jinýma očima, a že čtení téhle knížky umožní okouzlující ponoření do miniaturního světa pro všechny, kdo si ještě dokážou poležet v trávě.

Kniha byla rok po vydání přeložena do devatenácti jazyků, získala mnohá francouzská i mezinárodní ocenění jak od kritiky, tak od čtenářů, mezi jinými nejprestižnější cenu IBBY Premio Andersen.

A není divu! Autor má totiž sám na sebe velké nároky: „Nedělat z dětí hlupáky a zůstat věrný literatuře. Děti jsou totiž chytřejší než dospělí… jsou zvyklé žít ve své vlastní představivosti.“

Timotheé de Fombelle  / TOBIÁŠ LOLNESS II. – Elíšiny oči / Ilustroval Francois Place / Baobab, 2008 / 124 stran

NAPSALI O KNIZE

Markéta Holanová - Kouzlo Elíšiných očí, LitENky (Literární novinky), roč. 5, č. 1 (33).
Všechno má svůj čas, v tuto chvíli přišel ten Tobiášův. Je také potřeba zodpovědět všechny otevřené otázky z minulosti. De Fombelle tak činí s grácií a lehkostí. V podobě retrospektivních vsuvek připlouvají zapomenuté odpovědi z dávných časů a naprosto organicky zapadají do vyprávění.
Timothée de Fombelle výtečně pracuje s váhou vzpomínky a plynutí času. Za každou větou slyšíte tichý zvuk kyvadla, které každou vteřinou odkrajuje čas. Chvíle, které jsou, byly a už nikdy nebudou. A jediné místo, kde zůstanou, jsou vaše vzpomínky.
De Fombellovi se podařil úžasný kousek – v přesném poměru zkombinovat patos a zároveň lehkost, vtip a zásadní etické otázky, a to tak, aby oslovil nejen děti, ale i jejich rodiče.
Radek Malý - Ekothriller pro mladé? Tvar 18/08, str. 20., 30.10.2008
„Kdyby se hloupost vážila na kila, pod majorem by už dávno praskla větev.“ Už tato první věta druhého dílu Tobiáše Lolnesse, ač s příběhem souvisí velice volně, suverénně vtrhává čtenáře do prostoru děje – ano, jsme opět na Stromě, který je Světem. A vzpomínáme si, že minulý díl skončil v nejlepším...

„Francouzská odpověď na Harryho Pottera“, milimetrový adolescent Tobiáš Lolness, završuje svůj hrdinský příběh dle očekávání v druhé části knižního dobrodružství a rodícího se fenoménu, neřkuli kultu. Genderově korektní podtitul je zde ale něčím víc než odvedením pozornosti od maskulinního hrdiny v názvu – už v jeho mnohovýznamovosti se odráží francouzský šarm i poetično; vždyť ani třísetstránkový příběh nenapoví, proč podtitul zní právě „Elíšiny oči“. Spojitost je přesto zřejmá: Elíša, nejvýraznější ženská postava příběhu, zde stojí uprostřed konfliktu, který se teď více než v prvním díle posouvá do osobní roviny. Tobiáš nebojuje jenom o Strom se „zlounem“ Jo Mitchem; bojuje – možná hlavně – o Elíšu se svým někdejším přítelem, nyní sokem Leo Bluem. Podtitul tak nese informaci o tom, čím především se druhý díl vymezuje od prvního s podtitulem „Život ve větvích“.