Ljuba Štíplová je generacemi ověřená autorka textů pro malé děti. Tady není možné zmýlit se, každá její knížka děti zaujme. Tentokrát se autorka rozepsala o práci. Ano, přesně v duchu přísloví: Nejdřív práce, potom zábava. Práce pro malé děti však musí být hra, a zábavu v knížce zcela určitě představuje pohádka.
Knížka je určena pro první čtení, děti od šesti let, ale těm menším určitě mámy nebo tátové pomohou. Všechno se však dá s hrou zvládnout a když se objeví dokonce rádce, jde to skoro samo.
Autorka připravila pro děti několik her na každý den v týdnu a na večer jednu pohádku, která dětem přiblíží nejrůznější povolání nebo činnosti např. jaké je to být cukrářem nebo námořníkem.
Pro rodiče a děti to může být inspirace a mohou tak pokračovat další dny a týdny, vždyť je tolik her a tolik povolání.
Knížku ilustrovala Marcela Walterová a rozhodně se nejedná o první setkání těchto autorek. A můžeme říci, že v této oblasti velmi povedené.
Pohádky na týden a hrátky každý den / Ljuba Štíplová / Ilustruje Marcela Walterová / Vydala Euromedia - Knižní klub, 2008
Ukázka z knížky:
Bylo jedno království, v tom království hrad, na hradě princezna Nehajanka a s tou Nehajankou velké trápení. Když ji večer uložili do postýlky, začala mela, že i korouhvička na věži se otáčela, jestli k hradu netáhne nepřítel.
Netáhl. To jen Nehajanka, místo aby se jí zavíraly oči, byla čilá jak pěnkava. Skákala po peřině, hopsala na polštáři a k tomu si notovala rozpustilou písničku:Ne a ne a nechci spát,
už jsem spala kolikrát.
Hopsa hejsa tanana,
budu skákat do rána.
Hé hop!
Héé hop!!
Hééé hop!!!S tebou by si snadno poradili. Ale že to škvrně byla urozená princeznička, probudili nejstaršího rádce, co už byl bezzubý a obrůstal mechem ploníkem.
„Nejošvědčenějším proštředkem k ušpání prinčezniček je četba že štaré moudré knížky o laškavém dítku královškém,“ poradil rádce.
Ještě ani nedomluvil a už stál princezničce u postýlky královský předčitatel a četl z oné moudré knížky:
„Jak si počíná hodné a laskavé dítko královské při odchodu do královských hajan? Hodné a laskavé dítko se milostivě uloží na královskou postýlku, natáhne laskavě královskou ručku, aby uchopilo královskou peřinku, a tu vznešeně přitáhne až po královskou bradičku. Položí svou urozenou hlavinku na královský polštářek, spanilomyslně sklapne královskou pusinku, zamhouří očka a ráčím královsky usnout.“
Jenže to právě Nehajanka neráčila! Naopak. Byla čiperná jak sýkorka. Šup na peřinku, hup na polštář – a k tomu zase spustila tu prostořekou písničku
