Pátá autorova básnická sbírka o čase a našem plynutí, doprovázená původními kresbami Adrieny Šimotové.
Podstatnou část textů tvoří poéma o dvojí smrti skladatele Albana Berga. Autor „poslední moderní opery“ komponoval část svých skladeb zrcadlově, aby tím zabránil plynutí času v hudbě. I název poémy LEDA PACH CHAPADEL je v obou směrech stejný…
Michal Maršálek | Práce s mraky | ilustrace Adriena Šimotová | vydal Dauphin, 2011
Ukázky ze sbírky:
I. SVĚTLO NEMOCNICE
U těla,
nečekat žádný směr,
kus světla na posteli,
plochá měsíční ústa,
přesná artikulace.Opouští hodinky,
běží bez pohybu
dál jak tma,
připravuje se
v holém městě,jeho už tak dlouhá postava
zůstala trčet z chodu věcí –je mrtvý
mezi strojem hodin
a mechanikou klavíru.II. SKLADATEL A MOUCHY
On, autor Vojcka,
spojený s něčím co se tak snadno
přehlédlo: mouchy, které přes léto bzučí
a štípou, ale tak výjimečně to
pokračuje otravou krve, ještě
navečer, na konci toho roku v jeho
padesáti letech, ani ne.III. UDÁLOSTI
Skrjabin psal: Moje Desátá sonáta
je hmyzí sonáta. Ale co Berg
na svém konci?, vždy nastavený
do výšky, připomínající dalekohled,
pokaždé zastižený na lešení
z odvahy, napnutý mezi motýlkem
a lehkostí vídeňských bot,
s elegancí,
píši ti, že jsem Lulu dokončil,
už jenom retuše…
o hmyz nejevil zájem.A stačí jedno štípnutí
uprostřed práce.IV. NA DOSAH
Po pilném roce 1935,
v jeho posledním týdnu,
a stačí jedno štípnutí,
stačí jedno odbočení,
jeden slavný Houslový koncert navíc
na jednu nečekanou smrt
dcery přátel
a čas k dopsání opery
najednou chybí.Vyklouzl nečekaně
z pevné Vídně.Lulu vložená do papírů
zpívá.V. PRÁCE NA OPEŘE
Ta vídeňská sexualita za každým zastavením,
kroužení v záškubech, dlouhá cesta
v kruhu, míření na začátek, ze stran
dvanáctitónový tlak, naskočit,
anebo skočit pod rozjetý zvuk.
Dodekafonie, nikdo se s ním moc nebavil,
Lulu zpívá do zrcadlové kompozice
hudby a dál. Odjišťované páky.
