Ve čtvrtek 21. dubna se v Malém sále Ústřední knihovny v Praze uskutečnila beseda se spisovatelem Tomášem Zmeškalem, laureátem Ceny Josefa Škvoreckého a autorem dvou románů. Setkání moderovala Jana Čeňková z Institutu komunikačních studií, Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
I přes symbolické vstupné 30 Kč se sál zaplnil velmi střídmě. Zhruba třicítka přítomných diváků mohla sledovat od začátku velmi zajímavou debatu s neméně zajímavým člověkem. Po krátkém představení autora a přečtení úryvku z knihy Milostný dopis klínovým písmem přišly na řadu dotazy z řad publika. Ty většinou směřovaly na Zmeškalovu první knihu a také na českou knižní scénu. Autorovým osobním životem se publikum příliš nezabývalo. „Všechny kritiky si pečlivě archivuji a snažím si z nich něco vzít,“ odpověděl Zmeškal na dotaz, zda čte recenze a hodnocení svých děl. Současný stav české literatury pak spisovatel zhodnotil poměrně pozitivně. Podle něj se na tuzemské knižní scéně stále objevuje spousta zajímavých a kvalitních titulů.
„Česká literatura v krizi určitě není,“ uvedl k tomu tématu Zmeškal. Když byl zodpovězen poslední dotaz, spisovatel přečetl dvě ze svých nově napsaných povídek. V samotném závěru besedy pak ještě Tomáš Zmeškal prozradil něco málo ze své připravované třetí knihy. „Mělo by se jednat o román z prostředí studentů vysokých škol. Sám jsem v této oblasti několik let působil, takže opět čerpám z vlastního života,“ dodal autor.
Spisovatel Tomáš Zmeškal se narodil roku 1966 v Praze. Jeho otec pochází z Konga, matka je Češka. Vystudoval anglický jazyk a literaturu. Pracoval jako tlumočník, lektor, překladatel a odborný asistent na Univerzitě Karlově. Několik let žil také v Londýně. V současné době se živí jako středoškolský učitel. Publikoval řadu povídek. Nejvíce na sebe upozornil románovou prvotinou Milostný dopis klínovým písmem, za kterou dostal v roce 2009 Cenu Josefa Škvoreckého. V témže roce publikoval i svůj druhý román Životopis černobílého jehněte, který velice podrobně popisuje život dvojčat-míšenců za minulého režimu. V knize najdeme silně autobiografické prvky. Popsána je zde především problematika rasismu z dob komunismu v Čechách, kterou Zmeškal ve svém mládí sám zažil, ale i úskalí spojená s výchovou dětí od nejútlejšího věku až do období dospělosti.