V roce 1883 se v domě č. 27/5 (dnešní náměstí Franze Kafky na konci Kaprovy ulice) na Starém Městě pražském narodil. Franz Kafka. Jeden z nejslavnějších autorů 20. století pobýval na Starém Městě hned na několika místech a Praha doslova spoluurčila ráz jeho neobyčejného díla.
Jeho učitel hebrejštiny Friedrich Thieberger vzpomínal, že když jednou z okna hleděli z oken bytu Kafkových rodičů v Oppeltově domě dolů na Staroměstské náměstí, Franz ukazoval na jednotlivé budovy: „Tady bylo mé gymnázium, tam za ním je vidět univerzitu a kousek nalevo je můj úřad. V tomhle malém kruhu“ – a opsal prstem pár malých kroužků – „je uzavřen celý můj život.“
Znalec života a díla Franze Kafky Josef Čermák v tomto malém prostoru převážně Starého Města a Malé Strany podnikl literární procházku s několika zastávkami. Vtělil do ní i zcela nové objevy z kafkovského bádání, které dosud nebyly publikovány ani v odborném tisku. Týká se to především některých zjištění o Kafkově pražské topografii a pobytu rodiny, např. v Celetné ulici, kde Herrmann Kafka získal pro svůj rozrůstající se obchod v roce 1887 nové prostory.
Nejenom pro obdivovatele Franze Kafky mohou být zajímavá fakta, jež uvádějí na pravou míru Kafkovu dráhu úspěšného úředníka v úrazové pojišťovně. Josef Čermák své putování Kafkovým životem prokládá úryvky z jeho díla, především korespondence, a díky své schopnosti spojovat fakta a evokovat historii vytváří plastický obraz spisovatelova soukromého života, z něhož po přečtení knihy utkvějí momenty Kafkovy první cesty do školy z domu U Minuty či noc z 12. na 13. srpna 1917, kdy v bytě v malostranském Schönbornském paláci propukla jeho tragická choroba.
Knihu vycházející rovněž v anglickém a německém jazyce doplňují dobové fotografie, Kafkovy ilustrace a plánek Starého Města. Praha Franze Kafky je kromě své biografické hodnoty i zajímavou pragensií.
Prahou Franze Kafky | Josef Čermák | Edice Prahou slavných osobností | 56 stran, 160 x 148 mm, 1. vydání, pevná vazba
Josef Čermák (* 18. 5. 1928 Roztoky u Jilemnice)
Literární historik, překladatel z němčiny, francouzštiny, italštiny a španělštiny.
Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vystudoval bohemistiku, romanistiku a srovnávací dějiny literatur, které zakončil 1952 doktorátem filozofie.
O téhož roku působil téměř čtyři desetiletí, do 1990, v nakladatelství Odeon (do 1965 Státní nakladatelství krásné literatury a umění) jako redaktor, vedoucí redaktor, šéfredaktor a hlavní lektor. 1956-69 zároveň externě přednášel dějiny světových literatur na Pedagogické, později na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, 1968-69 na katedře srovnávacích dějin literatury vedené Václavem Černým. 1990-91 působil jako šéfredaktor v nakladatelství Zahraniční literatura, 1991-92 v téže funkci v nakladatelství Aventinum, 1992-97 nejprve jako šéfredaktor, pak jako ředitel nakladatelství Grafoprint Neubert. Od 1997 vedl autorský tým desetisvazkové encyklopedie Universum v nakladatelství Euromedia. Je jedním ze zakládajících členů Společnosti Franze Kafky a dlouholetým členem jejího výboru. Jako historik literatury se zejména v posledním letech specializuje na pražskou německou literaturu (F. Kafka, F. Werfel, M. Brod), její recepci v české kultuře a na česko-německé literární vztahy. Je autorem knihy Kafka und Prag, vydané 1971 paralelně německy ve Stuttgartu a pod názvem Kafka and Prague anglicky v New Yorku z politických důvodů pod pseudonymem Johann Bauer.
Je vydavatelem (s Martinem Svatošem) v Praze nalezených Kafkových Dopisů rodičům z let 1922/1924 (česky a německy 1990 v Praze, později německy (ve Frankfurtu), francouzsky, holandsky, španělsky, švédsky, italsky, finsky a japonsky). S Aloysem Skoumalem a Bohuslavem Ilkem je spolupořadatelem a editorem sborníku translatologických studií Překlad literárního díla (1969) a pořadatelem a editorem literárněvědného odkazu Vojtěcha Jiráta Portréty a studie (1978) a Otokara Fischera (2 svazky, v rukopise). Je autorem několika desítek studií o autorech německé, rakouské, francouzské, španělské, italské a anglo-americké literatury.
Připravil, komentoval a zčásti přeložil obsáhlý dvousvazkový výbor z Prospera Mérimée (1954, 1960). Proslovil řadu přednášek, zejména o Kafkovi, pražské německé literatuře a česko-německých vztazích, v Německu, Rakousku, ve Francii, Španělsku, Holandsku, Norsku. Je autorem libreta putovní výstavy Ministerstva zahraničních věcí (1994-98) Franz Kafka žil v Praze a CD-ROM s týmž názvem (v české, německé a anglické verzi, 1999). Přeložil přes 30 knih beletrie, literární vědy, estetiky a historie. Syn Jan Čermák (*1962) překládá z angličtiny a finštiny.
http://www.obecprekladatelu.cz/C/CermakJosef.htm
Ukázka z knihy
O životě Kafkovy rodiny v jejím prvním bytě toho víme pramálo. Jen to, že Franz byl osmý den přímo v bytě po narození podle židovských náboženských předpisů obřezán a že jej, jak předepsáno, držel na kolenou kmotr, bohatý otcův bratranec. Domýšlet se můžeme, že bydlení v domě na pokraji silně zchátralého židovského města bylo obtížné. Židé v bývalém ghettu už tvořili malé procento, stávalo se útočištěm zločinců a zkrachovalých existencí, kvetla tam prostituce, hygiena byla nulová, zato vysoká úmrtnost. Když v roce 1885 zdravotní rada pražského magistrátu rozhodla a navrhla asanaci – nepředpokládejme, že se to hned nerozkřiklo a Kafkovi se to nedověděli –, Hermann Kafka se s rodinou odstěhoval. Možná narychlo a bez jasné perspektivy, protože v následujících čtyřech letech Kafkovi třikrát měnili bydliště.
