Proč geniální Molière po staletí baví svým nadčasovým sarkasmem a humorem

moliere ludvik14 1863 gerome 2

Byl geniální tak, že už staletí se jeho hry s nadšením hrají. Přesto byl Molière pro většinu obyvatel v Paříži pouhý fraškář a nebyl ani členem Akademie, což byl titul, kterého dosáhl  kdejaký abbé sloužící jako vychovatel u šlechty.


V čem je tedy jeho nadčasovost? Stendhal píše toto:
"Pravá směšnost Alcestova je v tom, že se zatvrzele brání vlivu režimu, v němž žije. Je to člověk, který chce zadržet oceán zahradní zídkou."
Molièrova komedie je příliš prostoupena satirou a nedovoluje mi, proto příliš často vesele se smát, dá-li se to tak říci,"
píše Stendhal ve svých Energických múzách vyznání Molièrovi a pokračuje: "Když si jdu odpočinout do divadla, hledám tu nespoutanou obraznost, jež by mě rozesmála jako malé dítě."

Největším přínosem Molièra, kumštu zvaného divadlo, byl nadčasový sarkasmus a humor.
Říká se také, že prý sám chtěl napravovat lidi zábavným způsobem. Ale asi takový idealista nebyl, velmi dobře totiž pochopil svůj talent a jak ho prodat.Dokázal se stát i oblíbencem krále Ludvíka XIV a řekněme si na rovinu, kdyby nebylo krále, nebyl by ani Molière.
Ale rozhodně nebyl jen prospěchář. Něco o tom píše v předmluvě ke hře Tartuffe:

"Je-li úkolem komedie napravovat lidské neřesti, nevidím, proč by měly být některé chráněny. Nejkrásnější šlehy vážného mravního kázání mají velmi často slabší účinek než šlehy satiry a většinu lidí nepokárá nic řádněji než vylíčení jejich chyb. Lidské neřesti nejkrutěji zasahuje, vydáme-li je na pospas smíchu veřejnosti. Důtka se lehce snese, ale žert se nesnáší. Být v očích lidí zlý, to jde, ale být směšný je hrozné."

Faktem je, že musel být člověk inteligentní, který dokázal vnímat svět jasných konturách a s humorem sobě vlastním reagoval na různé lidské nešvary.
Například Ludvík XIV. se prý jednou informoval u Molièra, jak ho Mauvilain (osobní lékař) léčí. Moliere mu odpověděl s humorem sobě vlastním v tomto duchu: "Se svým lékařem si povyprávím, pak si nechám předepsat léky, které však vůbec neužívám, a proto jsem zdravý."

A na toto téma můžeme navázat ještě citátem ze hry Tartuffe:
"Jeden velmi počestný lékař, jehož pacientem mám čest být, mi slibuje, že mi zajistí ještě třicet let života. Já jsem mu na jeho slib odpověděl, že na něm tolik nežádám a že budu spokojen, když se mi zaváže, že mě nezabije."
Se svým vztahem k lékařům i nemocným se pak vypsal ve hře Zdravý nemocný.

Foto: Molière a Ludvík XIV. Obraz z roku 1863 od Gérômeho

Ukázky z jeho her:

DOKTOR / Říkat málo slovy hodně je krásná vlastnost a příliš hovorní lidé nebudí u posluchačů nikdy pozornost, nýbrž jsou naopak velmi často obtížní, takže jim nikdo nenaslouchá. Virtutem primam esse puta compescere linguam! Ano, nejkrásnější vlastností slušného člověka je mluvit málo. Sókratés doporučoval svým žákům velmi důrazně tři věci: zdrženlivost v jednání, střídmost v jídle a stručnost v řeči. Povězte všechno několika málo slovy, bez jakýchkoli okolků a samolibých rozvláčných řečí, vyřkněte všechno jednou obsažnou větou! Vystříhejte se všech zbytečných slov!
/ ze hry Žárlivý břídil

URANIE / Nechtějme šlehy všeobecné kritiky pokládat za útok na svou osobu, a můžeme-li, těžme z poučení, aniž dáme znát, že se týkalo nás. Na všechny směšné postavy, které se uvádějí na divadle, se máme dívat bez jakéhokoli hněvu. Jsou to nastavená zrcadla a není dobře dávat najevo, že se v nich vidíme. Pohoršovat se nad tím, že se tepe ta nebo ona chyba, znamená veřejně se ke jmenované chybě hlásit.
/ ze hry Kritika školy pro ženy

Uznávám, že byly časy, kdy komedie upadla. Ale co na světě denně neupadá? Není věci tak nevinné, aby lidé nemohli do ní vpašovat zločinnost, umění tak blahodárného, aby nemohli zvrátit jeho úmysly, nic samo o sobě tak dobrého, aby to nemohli obrátit ve špatnost. Lékařství je užitečné umění a každý si ho váží jako jedné z nejznamenitějších věcí, kterou máme. A přesto byly doby, kdy se zvrhlo, a často se z něho dělalo umění jak otravovat lidi.8 Před lidskou zkažeností nejsou jisty ani nejsvětější věci; denně vidíme různé zloduchy zneužívat zbožnosti a zlovolně si jí pomáhat při největších zločinech.
/ ze hry / předmluva Tartuffe

SGANAREL /Mohu, na mou duši, mohu namítnout... Nevím, co namítat. Vy to totiž točíte tak šikovně, že se zdá, jako byste měl opravdu pravdu. Ale ono je zatím pravda, že opravdu pravdu nemáte. Měl jsem báječné nápady, a vaše řeči mi to všechno v hlavě popletly. Vy se ale dočkáte. Já ty svoje myšlenky jednou sepíšu a budu se s vámi hádat.
DON JUAN / Pomalu, pane hlupáku, jen pomalu! Už jednou jsem ti myslím řekl, že nemám mravokárce rád.
/ ze hry Don Juan

BERALD / Medicínu pokládám za jednu z největších hloupostí vládnoucích mezi lidmi. Když se na ty věci dívám jasnýma očima, musím říci, že jsem neviděl žertovnější komedii, že jsem nikdy neviděl nic, co by bylo tak směšné jako člověk, který si troufá léčit druhého.
ARGAN / Co má podle tebe tedy člověk dělat, když je nemocen?
BERALD / Nic. Nic než zůstat pěkně v klidu. Když ji necháme, příroda si pomůže sama a pomalu dostane tělo ze všeho toho nepořádku, do kterého je uvedla. Náš nepokoj a netrpělivost všechno jenom pokazí.
ARGAN / Nu ale musíš přece uznat, že můžeme té přírodě nějak napomoci.
BERALD / Ach, my se dáváme rádi unášet pouhopouhými domněnkami. Lidé byli odjakživa posedáni krásnými představami, kterým věřili, jelikož je konejšily, jelikož by bylo dobře, aby nebyly liché. Když lékař říká, že napomáhá a ulehčuje přírodě, že jí odnímá, co jí škodí, a dává, čeho se jí nedostává, že obnovuje její správný stav a uvádí její funkce v hladký chod, když zkrátka říká, že zná tajemství, jak prodloužit život, vypravuje právě jenom pohádky o medicíně. Ale když dojdeš ke zkušenosti a pravdě, nic z toho všeho nevidíš. Má se tomu jako s krásnými sny, z kterých ti po procitnutí nezbude nic jiného než nelibost, že jim věřil.
BERALD / Nemusíš nic než mluvit v taláru a v baretu, aby se každý nesmysl hned stal učeností a každá hloupost moudrostí.
/ ze hry Zdravý, nemocný