Chtěl bych, abyste si zapamatovali tuto myšlenku. Ključevský mluví o tom, že jsou hlupáci různého druhu:

„První druh hlupáků jsou ti, kteří nechápou to, co musí pochopit každý.“
Znáte takové, všichni chápou, oni ne. To jsou hlupáci prvního druhu.

A jsou hlupáci druhého druhu, kteří chápou to, co nechápe nikdo, žijí v matrici.
Jsou totiž lidé, kteří berou věci tak, jak jsou předem dané. Žijí zásadně podle předlohy – matrice.
A jsou lidé, kteří vystoupili z této matrice. Chápou, že je to podvod, že je to všechno špatně, v různých sférách naší společnosti.
Celkově jsou vnímáni společností žijící v matrici jako hlupáci.

Víte, vyzkoušel jsem to na sobě.
Když mluvíte s člověkem, který říká něco, co protiřečí vašim stereotypům, vašim představám o životě. Je velmi složité pochopit: ten člověk je hloupý, ničemu nerozumí? Nebo chápe mnohem víc, než vy, protože říká to, co je pro vás nepochopitelné.
Jestli říká věci příliš chytré, nebo příliš hloupé, z vaší úrovně nerozeznáte. Protože říká to, co je pro vás absolutně nepřijatelné.

Chtěl bych, abyste se v této klasifikaci neváhali začlenit k této kategorii, kategorii lidí, které mnozí nechápou. Myslí si, že žijí nesprávně, myslí si, že jsou hlupáci. Toho se nesmíte bát! Pokud si věříte, pokud znáte svoji cenu.

Protože člověk, doufám že to chápete, nevznikl z opice. Je stvořen shůry, podle velmi seriózního programu, v mozku máme téměř sto miliard neuronů a délka cév jen v mozku je 160 kilometrů.

Uvedu ještě další kategorii, hlupáci třetího druhu.
To jsou ti, kteří žijí v matrici. Jejich perspektiva je „člověk služebný“, oni žijí tak, protože tak žijí všichni.
Nesnažte se nikdy žít tak, jak všichni ostatní. Tento stav se nazývá „stroj psychiky zombie biorobota“.
Proč to tak děláš? Protože to tak dělají všichni.

Puškin, mimochodem, o těchto lidech psal.
Protože je „zvířecí stroj psychiky“, to je, když lidé reagují hlavně na instinkty. Jsou „zombie bioroboti“
(proč to tak děláš?, všichni to tak dělají).
Jsou „démoni“, kteří myslí jen na sebe
(já jsem nejhlavnější, vše udělám jen tak, jak chci já).

Je ještě „člověk rozumný“, který žije především skrze intuitivní prozření a rady duše.
Tak se snažte být člověkem rozumným, a ne takovým, jako všichni ostatní.

Chtěl jsem vám citovat Puškina, o lidech, kteří nemají zvířecí stroj psychiky, ale současně ani nejsou člověkem rozumným, který žije intuitivními prozřeními a řídí se radami duše.
Možná jste už slyšeli, máma říká:
„Srdcem cítím, duše mi radí.“
To je reálná kvalita člověka, člověk musí srdcem cítit a duše mu bude muset radit, pokud žije v souladu s Božím záměrem.
O těch, kteří jen bez rozmyslu kopírují okolí, Puškin píše:
„Byl ohlušen šumem vnitřní úzkosti, a tak své nešťastné bytí vláčel, ani zvěř, ani člověk, ani to, ani ono, ani žijící ve Světě, ani mrtvý přízrak.“

Momentálně probíhá globální tvrdá práce, abyste nebyli vypuštěni z matrice, ale naopak bylo vypěstováno nové plemeno lidí, kteří by nic nechápali, a které možno chovat jako dobytek.
O tom hovořil Michail Kovalčuk:
Řekl, že se teď plánuje taková budoucnost, kdy plánují vypěstovat nové plemeno lidí, tak zvané „člověk služebný“.
Jednoduše řečeno otrok, ale v nové podobě. Rozumějte, otrok spoutaný v okovech je velmi nebezpečný, protože on chápe svoje otroctví. Ale jsou potřební otroci, kteří nechápou, že jsou otroci a speciálně takové lidi se nyní snaží vypěstovat, nové plemeno lidí „člověk služebný“.

Takový otrocký typ člověka musí mí tři základní parametry:
1. Omezené vědomí, tj. nesmí chápat, jak je sestaven svět, nesmí chápat to, co vám vyprávím.
2. Do toho se spouští další procesy: Řízené rozmnožování.
3. Levné „jídlo“. To znamená geneticky modifikovaná levná produkce.

Zvláště tyto tři základní procesy se spouští za účelem vypěstování otroků, kteří by byli spokojeni se svým otroctvím.

Mimochodem, pro pochopení mnohého v životě, bych vám doporučil přečíst si knihy od Ivana A. Jefremova.
Není to vůbec fantasta, byl to zcela unikátní člověk, paleontolog, chápal globální dějiny lidstva. Odhalil všechna tato „tajemství“, vystoupení z matrice, jak se tyto matrice formují.

Existují tři základní Jefremovy knihy, jak se vyznat v životě a nestát se „člověkem služebným“:

1. Je to především kniha Hodina býka. Ta je o tom, jak nelze žít.
V Hodině býka je to prostě popsáno. Je to o planetě, na kterou přilétají naši astronauti, planetu řídí pět lidí, dále jsou tam lidé žijící krátce a lidé žijící déle.
Krátce žijící jsou v 35 letech všichni zničeni. Používají je jako „člověka služebného“, v 35 všichni podléhají zničení.
Déle žijící vládnou a využívají je.
Co myslíte, když se naši astronauti snaží změnit život, kdo myslíte, že nejvíce protestuje proti změnám?
Právě tito otroci, ti samí, které v 35 zahubí. Vnutili jim to, vnutili jim to skrze matrici.
Podívejte, ti co dlouho žijí, je potom bolí zuby, mají různé problémy. A vy, takový šťastný život prožíváte, a když vás všechny ničí, jste všichni zdraví.

To se nazývá FAŠISMUS, od slova „fascio“, když maličcí lidé ochraňují ty, kteří je utlačují.
Oni je brání. To je základní dílo, mimochodem bylo zakázáno v sovětských dobách, dnes je možné si ji v klidu přečíst – Hodina býka.
Hodina Býka a Ivan Jefremov. Nadčasový scifi román o staré a nové lidské civilizaci

2. O tom, jak je třeba žít v budoucnu, je jeho další román Mlhovina v Andromedě.
Mlhovina v Andromedě. Ukázka z scifi románu Ivana Jefremova

3. O tom, jaká je obecná historie lidstva, je román Athéňanka Tháis.