Historici od Thucydidesa po Williama McNeilla poukazovali na souvislosti mezi nemocemi a rozvojem či degradací celé občanské společnosti. Politologové proto zkoumali vztah veřejného zdraví k veřejné správě a zavedli koncept zdravotní bezpečnosti. Andrew Price-Smith v knize Contagion and Chaos nabízí ale nejkomplexnější pohled na vliv pandemii na politiku státu optikou národní bezpečnosti. Přesto, že je tato vynikající kniha z roku 2009, nabízí právě nyní aktuální pohled na novou kovidovou pandemii a její vliv na destrukci společnosti i státu jak v politické, ekonomické či zdravotní rovině.
Price-Smith, který rozšířil analýzu uvedenou ve své dřívější knize Zdraví národů, a dokazuje, že epidemická nemoc představuje přímou hrozbu pro moc státu, narušuje prosperitu a destabilizuje jak jeho vnitřní politiku, tak její vztahy s jinými státy.
Tvrdí, že nebezpečí infekčního patogenu pro národní bezpečnost závisí na letalitě, přenositelnosti, strachu a hospodářských škodách. Válka a ekologické změny navíc přispívají k šíření nemocí a působí jako „zesilovače nemocí“.
Price-Smith svůj výzkum ilustruje na řadě příkladů, jako je španělská chřipková pandemie z let 1918-19 (o které tvrdí, že epidemie svým velkým dílem přispěla k porážce Německa a Rakouska; rozebírá vliv HIV / AIDS v subsaharské Africe, kde porovnává nejhorší scénář Zimbabwe se stabilnější Botswanou. Zajímavé je rozbor bovinní spongiformní encefalopatie, známé jako nemoc šílených krav nebo nákaza SARS z let 2002-03.
Price-Smith tvrdí, že nově vznikající infekční onemocnění nadále představují hrozbu pro národní a mezinárodní bezpečnost a globalizace a ekologické změny toto nebezpečí pouze urychlují. Poslední události z roku 2020 a pandemie nemoci Covid-19 jeho závěry svým způsobem paradoxně potvrzují.
Autor navrhuje následujících 5 hypotéz:
1) Epidemie může ohrozit prosperitu, legitimitu, strukturální soudržnost a v některých případech i bezpečnost suverénních států.
2) Epidemie a pandemie vznikajících nebo znovu se objevujících infekčních nemocí mohou podporovat hospodářský a politický nesoulad mezi zeměmi, ale je nepravděpodobné, že by způsobily vážný ozbrojený konflikt;
3) Pouze některé patogeny ohrožují národní bezpečnost podle kritérií, jako je letalita, přenositelnost, strach a ekonomické škody.
4) Válčení (vnitrostátní a mezistátní) zesiluje problémy způsobené chorobami.
5) Paradigma zdravotní bezpečnosti je filozoficky zakotveno v politické tradici republikánské teorie.
Autor zdůrazňuje, že souvislost mezi zdravím populace a vnímáním národní bezpečnosti je starodávná, ale do značné míry zapomenutá. Navrhuje, aby politická revize teorie mezinárodních vztahů na systémové úrovni poskytla optimální rámec pro zkoumání paradigmatu zdravotní bezpečnosti.
Osm kapitol knihy pojednává o údajích podporujících autorovy hypotézy.
První kapitola popisuje vztahy mezi patogeny, společností a státem z politologického hlediska. Pro nepolitické vědce je tato kapitola obtížná.
Kapitoly 2–7 jsou však zajímavé a poučné.
Kapitola 2 zkoumá historický vztah mezi státem a společností v kontextu nákazy. Autor poskytuje historickou perspektivu dlouhodobého vnímání, že infekční onemocnění představuje výraznou hrozbu pro stabilitu, prosperitu, materiální zájmy, a tedy i pro bezpečnost státu.
Kapitoly 3–6 představují případové studie týkající se chřipkové pandemie z roku 1918, HIV / AIDS, bovinní spongiformní encefalopatie a její lidské varianty, Creutzfeld-Jakobovy choroby a těžkého akutního respiračního syndromu.
Každá nemoc je diskutována v kontextu ničení a oslabování populace způsobeného chorobami, eroze produktivity a prosperity, sociální destabilizace vyvolaná strachem, narušení vládních institucí a následná eroze státní moci ve vztahu k nedotčeným soupeřícím státům.
V kapitole 7 jsou násilné konflikty a války ukázány jako zesilovače nemocí zkoumáním mechanismů, kterými mezistátní a vnitrostátní konflikty přispívají k šíření stávajících patogenů a vznikajících nových mikroorganismů.
Závěrečná kapitola zkoumá tvrzení, že zdraví přispívá k ekonomické prosperitě, která posiluje moc státu. Každá kapitola má rozsáhlé poznámky, které čtenáři pomáhají.
Autor navrhuje, že nejlepším způsobem, jak omezit budoucí epidemie (a pandemie), je rozšířit infrastrukturu zdravotní péče a zlepšit zdraví obyvatel.
Plnění těchto potřeb je obzvláště důležité pro rozvojové země, kde jsou příznivé podmínky pro vznik nemocí z důvodu globalizace, která vede ke zvýšené hustotě obyvatelstva, ekologické degradaci, rychlým dopravním technologiím a masové migraci a kvůli nízkému nebo neexistujícímu dohledu nad nemocemi a kapacitám pro zadržování.
Contagion and Chaos: Disease, Ecology, and National Security in the Era of Globalization / Andrew T. Price-Smith / © 2009 Massachusetts Institute of Technology
