Zdeněk Mézl (31. října 1934 – 23.5. 2016) patří bezesporu mezi světově uznávané dřevorytce 20. století. Tím je taky dáno, čím se tento mimořádný grafik a ilustrátor zabýval. Jeho dřevoryty jsou nejen často nadčasové, ale hlavně vynikají mimořádně zvládnutou technikou a smyslem pro jasnou siluetu.
Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Vladimíra Pukla a Vladimíra Silovského. Obdivoval kresby a malby Hieronyma Bosche, Francisca de Goya.
Jako ilustrátor se po svém se postupně vypořádal s antickými bájemi, s Jaroslavem Haškem, Ezopovými bajkami i Danteho Peklem.
Vybíral si většinou autory, kteří mu umožnili ironizující nadsázku.
Vedle ilustrací Mézl během kariéry vytvořil tři poštovní známky a řadu svébytných grafických listů, obrazů, plastik, exlibris.
Další výběr jeho dřevorytů >>
Ilustrace Zdeněk Mézl. Ezopovy bajky
Ilustrace Zdeněk Mézl. Pověsti dávných časů.
Vlastní smuteční oznámení o své smrti.
Zdeněk Mézl a ExLibris
