Sestřičky Verunka a Viktorka se začnou přetahovat o pohádkovou knížku a u toho jim tři písmenka vypadnou ze stránek na podlahu a poskládají se sama do slova – CAR. Děvčata se začnou dohadovat, co vypadlé slovo znamená. Ta starší z nich tvrdí, že to je auto anglicky, ale mladší má za to, že je to ruský car. Tak začíná nesmírně zajímavá knižka pro menší děti od Daniely Kroluperové o tom, jak vznikají slova …
A co se dělo dál ?
Ve chvíli, kdy se děvčata dohodajé o významu slov, slovo jim ožije před očima a ukáže se, že je vlastně oboje – může se proměňovat v auto, a může být i malým carem.
S pomocí malého cara a jeho kouzel se sestřičky postupně dostanou do Země slov, Země řeči a Země zvláštních zvyků kde se dovědí mnoho zajímavých a užitečných informací o jazyce a jeho vývoji, o tvorbě slov a vyjadřování vztahů mezi nimi, o podobnostech a odlišnostech v různých jazycích atd.
Daniele Krolupperové se podařilo napsat svého druhu úvod do jakési jazykovědy pro malé děti, a to tak, že spojila informační výklad s vyprávěním fikčního příběhu.
Text je strukturován tak, aby nenudil a neunavoval, informační pasáže se v něm střídají s pasážemi „oddechovými“, které dítěti umožňují se od „probírané látky“ na chvíli odpoutat a jen vychutnávat napínavé vyprávění.
V textu je často užívána forma dialogu, nebo spíš otázek a odpovědí, kdy obě sestřičky kladou všetečné otázky a malý car jim všechno vysvětluje.
Kapitoly jsou krátké a jejich názvy jsou voleny tak, aby vzbuzovaly zájem a zvědavost:
„O slonovi, který štěkal“,
„Poklad (a to největší)“,
„Háček bude v háčku“.
Co mě osobně potěšilo nejvíc, je autorčin obrazný jazyk plný metafor, zajímavých přirovnání, personifikací neživých objektů… Obrazný jazyk při vysvětlování teorie pomáhá dětem lépe pochopit abstraktní pojmy, ale nejenom to.
Díky takovému jazyku se v nich rozvíjí také představivost a asociativní myšlení, a to je pro jejich další vývoj velmi důležité.
Oproti komerčně úspěšné knižní řadě Drazí zesnulí a jiným jí podobným, z nichž čtenář zůstává s dojmem, že dnes nejvíc naláká děti na čtení o faktech ten, kdo je největší vtipálek, knížka Daniely Krolupperové předvádí docela jiný, a mnohem kulturnější přístup – spojení znalosti svého oboru s výtečným ovládáním jazyka a technik vyprávění.
A co říká o své úspěšné knížce pro děti autorka ?
Proč mluvíme česky? Proč právě česky? A proč právě my? Odkud se vzala slova? K čemu je vlastně máme? Kdy a jak vznikala? Kdo je vyslovoval před námi? Kdo je poprvé napsal? Jak vypadalo první slovo? Jak rychle slova stárnou? A kde se berou stále nová a nová? Odkud se vzala čeština? A ostatní jazyky?
Hledat odpovědi na tyto otázky znamená odhalovat záhady jazyka, pátrat, hloubat a také trochu hádat, jak to vlastně bylo.
Odkrývat tajemství slov je velké dobrodružství. A na takové napínavé putování do světa slov a kouzel jednoho dne vyrazily dvě docela malé školačky, sestřičky Verunka s Viktorkou.
Ten den to na dobrodružství vůbec nevypadalo. Natož na výlet do pohádkové země. Bylo deštivé odpoledne, maminka v kuchyni právě vařila kakao…
Daniela Krolupperová / Proč mluvíme česky / Vydal Albatros asi 2006
Ilustrace Libor Páv
OCENĚNÍ SUK 2003 / Cena učitelů
Netradiční první seznámení se základy českého jazyka nás zavede na pohádkový výlet do Země řeči. Dětský čtenář se nenásilným způsobem seznámí s mnoha jazykovými jevy jako např.slovní zásoba,tvoření a ohýbání slov,přísloví a slovní spojení,poučí se o tom,jak slova vznikají a odkud k nám přišla ta cizí.V slovomorně uvidí slova,kterým by se měl raději vyhýbat. Zejména si však uvědomí,že jazyk je živý, proměnlivý a vyvíjející se systém,k jehož úplnému osvojení musíme vynaložit nemalé úsilí.
